Zastupitelé jednali o prioritách příštího rozpočtu

Zastupitelé města schválili investiční akce, které prioritně zařadí do rozpočtu na příští rok. Sledovaným bodem jednání byla také příprava rozšíření průmyslové zóny.

Čtyři investiční projekty, které budou prioritou města, už v září odsouhlasili zastupitelé jako závazek pro tvorbu rozpočtu na příští rok. Důvodem je, aby už nyní mohla radnice vypsat výběrová řízení na zhotovitele. Je mezi nimi také druhá etapa stavby parkoviště v sídlišti Dlouhá a příprava inženýrských sítí v lokalitě Za školou pro výstavbu rodinných domů.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Jedná se o dvě investiční akce, které byly zařazeny už v letošním rozpočtu, nicméně z hlediska projektové přípravy a povolovacího procesu došlo k prodloužení termínu, takže budou realizovány až příští rok. Dalším velkým projektem, který nás čeká příští rok, je statické zajištění přístavby Beskydského divadla za zhruba 20 milionů korun.”

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Zastupitelstvo také schválilo příslib financování dostavby Střediska volného času Fokus ve výši 22 milionů. Nicméně většinu pokryje dotace. Město bude platit pouze asi 5 a půl milionu. A příští rok, až se zakázka vysoutěží, si středisko volného času vezme úvěr a tyto finance městu vrátí.”

Dále zastupitelé přijali druhý dodatek k poskytnutí dotace z Moravskoslezského kraje, kterou získalo ještě minulé vedení města na rozšíření průmyslové zóny. Požadují prodloužení termínu jejího využití. Opozici se opoždění projektu nelíbí.

Jaroslav Dvořák (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: ”My jsme na tom dost intenzivně pracovali, v roce 2016 jsme dostali dotaci 10 milionů od Moravskoslezského kraje, ale jsme o čtyři roky později a posunutí termínu už je zase o rok.”

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ten projekt se neodkládá, nějak se extra neprodlužuje, nicméně ta majetkoprávní a projektová příprava není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát.”

Průmyslový park má vzniknout ve stejné lokalitě, kde před pár dny začala stavba centrální hasičské stanice.

Jedním z dalších projednávaných bodů byla i finanční participace obcí ve správním území Nového Jičína na síti sociálních služeb. Dle dohody má 10 obcí, jejichž obyvatelé tyto služby využívají, přispět ročně do systému částkou okolo tři čtvrtě milionu korun.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Kde sice jedna obec tuto smlouvu vypověděla, ale současně peníze poslala tak, jak bylo ve smlouvě ujednání. Některé obce naopak zaplatily de facto rok dopředu a tímto transparentně avizuji, že se chtějí podělit na sociální síti v našem obvodu s rozšířenou působností.”

Z pohledu spolků a organizací v oblasti sportu, kultury a volnočasových aktivit byl rovněž důležitý souhlas zastupitelů se změnou čerpání individuálních dotací.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Zastupitelstvo schválilo 23 dodatků ke smlouvám se spolky, které žádaly o dotace, a vzhledem k situaci nemohly konat některé své akce. U některých to bylo posunutí termínu u některých změna položky v rozpočtu. Takže to je od nás takový vstřícný krok, aby ty akce mohly konat, ale v jiném termínu, než původně plánovaly.”

V letošním roce čekají zastupitele ještě dvě schůze, v listopadu a v prosinci. Podstatnou problematikou bude schvalování rozpočtu na rok 2021.

---

Starý vodovod a bunkr hledají u vil archeologové

Geofyzikální průzkum v areálu Hückelových vily má pomoci zmapovat staré inženýrské sítě, které v podzemí vedou. Historici ale doufají, že by mohl odhalit také protiletecký bunkr, o jehož existenci hovořili pamětníci.

Co všechno se nachází pod povrchem kolem historických staveb Hückelových vil má pomoci odhalit geofyzikální průzkum. Upřesnit by měl, kudy vede původní vodovod, kde jsou základy zaniklých kapliček, a také by mohl potvrdit existenci podzemního bunkru.

Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Pravděpodobně v průběhu druhé světové války zde byl vybudován protiletecký bunkr, který sloužil k ochraně rodinných příslušníků Hückelů. Kloboučnická továrna se přeorientovala na válečnou výrobu, takže byla možnost pravděpodobnosti bombardování.”

Podle některých pamětníků, kteří už ale nežijí, by se bunkr mohl nacházet za vilou Johanna Hückela ve svahu za ní. Další by mohl být také na okraji pozemku u hlavní silnice.

Průzkum podzemních vrstev vedli archeologové opavského muzea. Speciálním přístrojem na geofyzikální měření mapovali terén do hloubky dvou až tří metrů.

Jiří Juchelka, vedoucí oddělení archeologie, Slezské zemské muzeum: “Nějaké anomálie tam jsou, mohou tam být nějaké zasypané prostory, ale rozsah, který bychom předpokládali, že by tu měly být napojeny chodby, se zatím nepodařilo prokázat. Ale zatím jsme¨jen v terénu.”

Nasnímané podklady archeologové vyhodnotí během čtrnácti dnů. I když samotné sklepení neobjeví, splní jejich práce účel - už jen přesné zakreslení původních inženýrských sítí, které se v archivech ve stavebních plánech nedochovaly, poslouží projektantům při budoucí regeneraci vil.

Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Hückelové po roce 1892, kdy byl do Nového Jičína přiveden vodovod, byli jedni z prvních, kteří si zažádali o zpřístupnění pitné vody, která se přitahovala až z Bernartic z Odry. Z vodojemu poblíž Svojsíkovy aleje přicházel nový vodovodní řad, který napájel nejen vily, ale pravděpodobně i továrnu a i to je jeden z cílů tohoto geoprůzkumu.”

Přístrojem na prozkoumávání podzemních vrstev disponují archeologové slezského zemského muzea dva roky.

Jiří Juchelka, vedoucí oddělení archeologie, Slezské zemské muzeum: ”Geofyzikální metody jsou založené na měření odporu v půdě a v dalších podkladech. Pokud je tam jakákoliv anomálie, nějaký výkop, krypta, chodba, studna a podobně, takže to měření, které bych přirovnal třeba k tomografu, vykreslí jakoukoliv změnu v tom podkladu. Na základě křivky, kterou změříme, se pokoušíme interpretovat to, co pod tou zemí je.”

Očekávat pod povrchem v areálu vil mohou historici různé věci. Není to tak dávno, kdy u vily Hanse Hückela, což je dnešní dětský domov, našli část pískovcového těla sv. Jana Nepomuckého. Takže lze i nyní předpokládat nález drobných soch a dalších artefaktů.

---

Rodáci připomněli Komenského, může za jejich existenci

Klub rodáků a přátel města připomněl letošní 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského. Důvodem ovšem nebylo jen jubileum osobnosti, která působila i v tomto regionu. Komenský totiž ovlivnil i vznik tohoto klubu

Téma 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského letos rezonuje celou republikou. Připomněl ho i Klub rodáků a přátel města přednáškou na baště, a také zajímavou informací o spojitosti klubu a tohoto Učitele národů.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Klub rodáků vlastně vznikl poté, kdy se slavilo 400. výročí jeho narození. Ervín Bártek, zakladatel klubu, tehdy byl vedoucím skupiny, která tyto oslavy v okrese organizovala, a pak vzápětí přišel ten nápad založit klub rodáků.”

Letos v září původně rodáci plánovali svou poznávací cestu do Naardenu v Holandsku, kde je Komenský pochován, nicméně kvůli známým okolnostem se vydali alespoň po stopách, které zanechal zejména na jižní Moravě.

Ještě před výjezdem pozvali na baštu Zoru Kudělkovou, která svou přednášku na téma Komenský rozvinula ve smyslu podtitulu: Jazyk, řeč a média.

Zora Kudělková, regionální historička, germanistka a překladatelka: “Budu hovořit i o médiích. A mohu směle říct, protože vašeho média se to určitě netýká, když jej občas sleduji, ale upustím i velmi kritické slovo.”

Odborný výklad se týkal zejména tajemných krás českého jazyka, přednášející dotkla se i průniku cizích slov do češtiny, zaniklých nebo naopak nově vznikajících výrazů.

Zora Kudělková, regionální historička, germanistka a překladatelka: ”Jsou slova, která společnost přijme, jsou v některé době aktuální, a pak už nejsou zapotřebí, takže ten jazyk je sám vypudí nebo obmění. Velmi často se to používá k ironizujícímu nebo žertovnému vyjádření. Čeština má vzhledem ke svým možnostem jazykotvorným nepřeberné možnosti.”

Pro posluchače si Zora Kudělková připravila i hrátky se slovy. Zkoušeli například, s kolika předponami a v jakém významu může existovat slovo mluvit.

---