Synagoga se po letech otevřela veřejnosti

V rámci Dne židovských památek se v Novém Jičíně otevřela veřejnosti budova bývalé synagogy. Objekt, který slouží jako archivní depozitář, není běžně přístupný. Budoucnost by ovšem mohla jeho osud změnit.

Budovu synagogy v Novém Jičíně spravuje Zemský archiv v Opavě, respektive jeho pobočka Státní okresní archiv Nový Jičín. Od konce 60. let slouží k archivním účelům.

Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: “Novojičínská synagoga byla otevřena pro veřejnost asi po deseti letech, naposledy jsme ji zveřejnili v rámci Mezinárodního dne archivů v roce 2016. A letos jsem se připojili ke dnům otevřených dveří v rámci Dne židovských památek.”

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “My sami jsme byli překvapeni, že lidé nejen z Nového Jičína, ale i z okolí měli zájem se podívat do bývalé židovské synagogy. tento objekt navštívilo v danou neděli až 700 lidí a mohli si prohlédnout

Vybudování této synagogy se začalo plánovat v roce 1896, kdy byla vyhlášena sbírka. Ta trvala několik let. Stavba začala v roce 1905.

Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: “Slavnostně byla otevřena v roce 1908 pod názvem Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa. V té době si totiž veřejnost připomínala jubileum jeho nástupu na trůn a navíc také přispěl do sbírky na stavbu synagogy. Novojičínská židovská komunita užívala synagogu pouhých třicet let, do roku 1938. V dobách největší slávy měla až 300 členů, v období první republiky ty počty klesly, bylo jich kolem dvou set.”

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Nový Jičín se od roku 1938 stal součástí nacistického Německa a tím pádem i pro Židy, kteří tu žili, nastaly velmi zlé časy. Do prosince toho roku se museli vystěhovat. Ti, kteří tak neučinili, skončili většinou v koncentračních táborech. Židovská synagoga byla uchráněna nejhoršího osudu. V rámci “křišťálové noci” v listopadu 1938 byla, v uvozovkách, pouze vydrancovaná, ale nebyla zapálená. A to díky tomu, že se nedaleko nacházela městská plynárna.”

Po skončení druhé světové války se do Nového Jičína vrátilo velmi málo původních židovských obyvatel. Koncem čtyřicátých let se Židovská obec v Ostravě rozhodla prodat synagogu Církvi československé, později československé husitské. Ta ji v 60tých let odprodává státu.

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Zásluhou tehdejšího vlastivědného pracovníka Jaroslava Štindla dochází k tomu, že Okresní národní výbor v Novém Jičíně odkupuje synagogu a ta se stává majetkem státu. Od druhé poloviny šedesátých let slouží pro potřeby archivu.”

Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: ”V současnosti využívá budovu synagogy jako svůj depozitář Zemský archiv v Opavě. Jsou tady uloženy právě archiválie zemského archivu, to znamená Krajského soudu Ostrava, hutních závodů, Urxových závodů, což je dnešní DEZA, nebo například Krajského národního výboru v Ostravě.”

Osud této budovy by ale mohl nabrat jiný směr. Podmínky pro uchování archiválií tu, především kvůli vlhkosti a teplotě, nejsou ideální. Přesunout by se časem mohly do nového centrálního depozitáře, který se má stavět v Havířově.

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Následně může stát rozhodnout, jak naloží s jejím dalším osudem.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je pravdou, že už v minulém roce na podzim jsme měli schůzku se zástupci židovské komunity z Krnova. Ta samotná myšlenka spočívá v tom, že město je nakloněno, abychom pomohli tuto budovu získat této židovské obci zpět, aby sloužila veřejnosti k těm kulturním a společenským akcím.”

---

Čtvrtek v knihovně: dívky se věnovaly kráse, kluci fotbalu

Knihovna byla v létě otevřená nejen pro čtenáře, ale bavila děti i během svých “prázdninových čtvrtků”. V jednom dopoledni připravila pro dívky setkání s vizážistkou, zatímco kluci si mohli zahrát fotbalový turnaj.

Předposlední akce v knihovně v rámci cyklu “prázdninové čtvrtky” vlastně nabídla hned dvě aktivity najednou - dívčí a chlapeckou.

Radmila Grofová, knihovnice dětského oddělení: “A je to takový kurz líčení, starání se o pleť v tomto problematickém věku, do kterého ty děti vstupují, to je akce, která je tady nahoře a je určena děvčatům. A dole v T-klubu jsou chlapci, kteří tam mají FIFA cup, dalo by se říct fotbalový turnaj.” 

účastníci akce:

“Tahle hra je velmi dobrá, baví mě, protože se může hrát online proti různým klukům z různých zemí a také, že můžeš hrát třeba s bratrancem. A mamka to našla na Facebooku, tak jsem si řekl, že to můžu zkusit.”

“Chodím do knihovny rád a už jsem odehrál jeden zápas, hodně mě to bavilo. Spoluhráči jsou tu docela těžký, ale jinak se to dá.”

A zatímco třináct kluků soupeřilo o vítěze v této oblíbené hře na X-boxu, dívky už měly za sebou úvodní informace o tom, jak se o svou pleť pečlivě starat. Tři z vylosovaných účastnic si pak mohly na vlastní kůži užít i líčení profesionální vizážistky.

účastníci akce: “Chodím tu každý čtvrtek. Sebe moc malovat neumím, takže něco se přiučit je fakt dobré, hodně dobré. Takže teď už vím, že na takové akce v knihovně je nejlepší chodit, je to super, nikdy jsem takové pěkné líčení neviděla.”

Petra Saksa Pístecká, vizážistka a kosmetická poradkyně: “My jsme se dneska opravdu zaměřili hlavně na tu péči o pleť. Protože si myslím, že to je pro děvčata kolem 10, 11 roku důležité, aby se naučily o tu pleť starat. Tak, jak si čistíme zuby, je potřeba tu pleť ráno a večer vyčistit. Takže tomu jsme asi věnovali největší důraz, protože to líčení už je opravdu taková třešnička na dortu a na pěstěné pleti vždycky vypadá lépe, než potom na té problematické. Takže jsme si řekli i jak předcházet tomu, aby ta pleť byla problematická. No a teďka už to doťukneme, protože holky jsou opravdu mladičké, takže tam ještě není potřeba nějaké extra líčení. Jen jsem se bavili, jak si vybrat správně make-up nebo klidně jen tónovací pudr nebo tónovací krém. A teď budeme dělat jen jednoduché rozjasňující stíny.”

Obecně o všechny prázdninové čtvrtky byl v knihovně velký zájem. Ideální bylo využít systém rezervací.

Radmila Grofová, knihovnice dětského oddělení: “S prázdninami se rozloučíme přespávačkou, to už je naše tradiční akce. Děti budou moci přespat v knihovně ze čtvrtka na pátek. A těšit se budeme na školní rok. Připravili jsme takovou akci, že pro prvňáčky, kteří přijdou a prokáží, že jsou prvňáčci, tak zabalíme učebnice zdarma. Ostatním to zabalíme za symbolickou cenu, ale budou to mít zabalené na míru. tato služba je velmi oblíbená.”

Dětské oddělení pak dále chystá klasické bibliografické lekce, celorepublikový projekt Knížka pro prvňáčka a celá knihovna už se připravuje na svůj velký svátek Týden knihoven.

---

Populární komiks pronikl i do Muzea Novojičínska

Popularita komiksů v posledních letech stoupá. Dostaly se i do Muzea Novojičínska. Děti se tu na workshopu mohly seznámit s tím, jak komiks vzniká a třeba jaké jsou druhy komiksových bublin.

Hravý workshop s názvem Do světa komiksu vedla spisovatelka a scénáristka Klára Smolíková, autorka řady knížek pro děti, z nichž Vynálezce Alva byl zpracován i jako Večerníček.

Klára Smolíková, spisovatelka a autorka komiksů: “V době socialismu ten komiks byl hodně odsouván, jako že to není vhodná forma, ale komik má obrovskou historii. Já jsem ráda, že jsme v muzeu, já sama jsem pracovala třeba v Husitské muzeu v Táboře a my jsme vlastně komiksy o husitech dali přímo do expozice “Husité”, protože vlastně středověk vypráví hodně komiksově. Vlastně Křížová cesta to je komiks, jenom se tomu neříkalo komiks, ale sekvenční vyprávění, to znamená obrázky, které postupně vypráví nějaký příběh. To je velmi stará forma.”

Klára Smolíková, spisovatelka a autorka komiksů: “Když se někoho zeptám, jak uděláte bublinu, kde někdo šeptá, tak způsobím paniku, protože to si běžně pojmenováváme. Ve škole se učíme, jak psát uvozovací větu, když někdo křičí, šeptá a podobně, ale v komiksu to vyjadřujeme tvarem té bubliny. Takže třeba šlapací bublina vypadá jako mluvící, jenom je přerušovaná.”

Lenka Juráčková, muzejní pedagog, Muzeum Novojičínska: “Hledali jsme opět zajímavé jméno, zajímavou aktivitu pro děti, které o prázdninách bývají doma, a jméno paní Kláry Smolíkové je známo v oblasti pěkných knížek, knížek, které jsou zábavné, ale zároveň vzdělávací a jsou pozoruhodné tím, že mnoho z nich se odehrává právě v bublinách. A protože vím z vlastní zkušenosti, že děti ty bubliny, čili komiksy baví, tak jsme vyzkoušeli pro změnu podívat se na komik v muzeu.”

Holky a kluci si tedy vyzkoušeli, jakými způsoby se tvoří komiks nebo jaké jsou druhy komiksových bublin a jak vzniká postava komiksového superhrdiny.

Klára Smolíková, spisovatelka a autorka komiksů: “Teď píšu sci-fi komiks, je tam kosmonaut Nori, pracuje pro intergalaktický kosmický úřad a je takový troublemaker, tak ten mě teď baví. A samozřejmě jsem vyrostla na Čtyřlístku, ono ani dost dobře nešlo na něčem jiném. Ale třeba se ke mně dostal i Arnal a dva dračí zuby, což byl Saudkův a Nefův komiks, který vycházel v České speleologické společnosti. Ale za mého dětství mnoho komiksů nebylo.”

V posledních letech se komiksová forma stává i u nás velmi populární, i třeba jako didaktická pomůcka. Jako komiks vyšly třeba Staré pověsti české.

---