Nemocnice připravuje zubní ordinaci, pomáhá i město

Nedostatek zubařů pociťují dlouhodobě i lidé v Novém Jičíně, ovšem zde se blýská na lepší časy. Otevření nové stomatologické ambulance připravuje za podpory města zdejší nemocnice.

Uvnitř stomatologické polikliniky na ulici Msgr. Šrámka, jejíž budova je majetkem města, je za zavřenými dveřmi dvou ordinací slyšet místo zubních vrtaček zvuk stavebního nářadí. V červnu zde začala rekonstrukce prostor, ve kterých Nemocnice AGEL Nový Jičín připravuje otevření nové zubní ambulance.

Radka Miloševská, tisková mluvčí Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Nemocnice pracuje na otevření stomatologické ambulance v prostorách novojičínské stomatologické kliniky. Aktuálně probíhá ve spolupráci s městem rozsáhlá rekonstrukce prostor, která zahrnuje modernizaci vzduchotechniky, elektroinstalace, rozvodů vody, výměnu podlahových krytin a nákup nového nábytku a vybavení. Termín otevření ambulance se bude odvíjet od dokončení rekonstrukčních prací.”

Pronájem dvou prázdných zubních ordinací nemocnici schválila na květnové schůzi rada města po delších jednáních, která vyústila i ve finanční podporu ze strany radnice.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V rámci stavebních úprav, které probíhají, je předběžná dohoda, že by náklady, které společnost vloží do renovace těchto prostor, zafinancovalo město. Ta částka na obě ordinace by měla být zhruba jeden milion 200 tisíc korun, je potřeba říct, že ty místnosti jsou zhruba 30 let staré, takže i v rámci nového přístrojového vybavení je potřeba udělat kompletní rekonstrukci.”

Město má při tom schválen dotační titul na podporu stomatologické péče v celkové výši 5 milionů korun.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Na poli toho, co město může dělat v rámci zubařských nebo lékařských kapacit, byl na podzim 2021 vyhlášen dotační program právě na podporu zubařů. Ten program trvá dva roky, 2022 a 2023. Zubaři mohli získat až milion korun na pořízení přístrojového vybavení, stavební úpravy, případně mzdové náklady.”

Dosud se přihlásil pouze jeden zubní lékař, který získal dotaci ve výši 300 tisíc korun, tedy na každých 100 klientů s bydlištěm v Novém Jičíně 100 tisíc. Na podzim 2021 se ujal ordinace v budově stomatologie po zubní lékařce, která odešla do důchodu.

---

(Ne)odchází muž, který s divadlem dýchal 32 let

Historie budovy Beskydského divadla se píše téměř 140 let, z toho posledních 32 let je s ní spojeno jména Pavla Bártka. Ten v červnu ve funkci ředitele tohoto kulturního stánku končí.

Ředitelem divadla se Pavel Bártek stal 15. února 1991, kdy ještě probíhala jeho generální rekonstrukce a přístavba. Uspěl tehdy v konkurzu z devíti uchazečů. Jeho úkolem bylo co nejdříve divadlo otevřít.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Ten rok byl velmi krušný a byl poznamenán spoustou konfliktů. Jednalo se o dokončení té rekonstrukce, o peníze, probíhaly různé konflikty na úrovni tehdejšího okresního úřadu. Navíc to bylo období privatizace firem, spousta firem, které se podílely na tom dokončení, tak u nich probíhala privatizace a transformace, takže nebyli zaměstnanci, chyběly některé profese, takže to byl velmi komplikovaný rok. Považoval jsem proto za veliký úspěch, že se podařilo do roka a do dne, čili 14. února 1992 to divadlo otevřít.”

Pravou rukou Pavla Bártka už se tehdy stal technický pobočník a zástupce Zbyněk Petružela. Provoz divadla byl zahájen velkou oslavou a Figarovou svatbou v podání Moravského divadla Olomouc, a to za účasti významných osobností, v čele s poradcem prezidenta Václava Havla Petrem Oslzlým.

Divadlo, tehdy zažité pod názvem Stálá divadelní scéna, se přejmenovalo na Beskydské divadlo.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Chtěl jsem, abychom se přihlásili k tradici toho oblastního souborového divadla Beskydského divadla, které tady fungovalo do roku 1947 do roku 1963. Původně jsem nastoupil i s ambici vrátit tady i profesionální soubor, v průběhu let jsem pochopil prostým počítáním a zkušenostmi, které jsem nabyl, že to není reálné.”

V té době mělo divadlo v adresáři zhruba 90 předplatitelů, kteří dojížděli do divadel do Ostravy, a ti v podstatě tvořili základ diváckého zázemí.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Dlužno říct, s jistou pýchou, že nám prudce rostly počty těch abonentů. V podstatě vrchol toho počtu těch abonentů bylo asi 1 700, čehož jsme dosáhli mezi lety 2010 až 2020. Potom přišel rázný záře, to bylo v období covidu.”

Nicméně divadlo své příznivce získává zpět a představení jsou většinou opět zcela vyprodaná.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Asi tak nejtrvalejší a nejbližší spolupráci máme s Divadlem Járy Cimrmana, kde nás vážou i osobní vazby, oni sem moc rádi jezdí a vždycky je to pro nás taková malá slavnost v té sezoně, když sem Divadlo Járy Cimrmana přijede. I v současné době, když už divadlo vyjíždí velmi zřídka, tak máme na podzim slíbené představení, které tady proběhne.”

Za mimořádné také považuje dvě kultovní představení Hvězdy na vrbě HaDivadla z Brna, která se zde před lety odehrála. Jedno z nich si zde objednala Nadace Charty 77. Výjimečný byl i projekt Bestiáře v dramaturgii Marka Pivovara.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: ”Smyslem těch dvou projektů bylo otevřít celé divadlo, celý dům divadelním aktivitám. Účastnil se toho i náš amatérský divadelní soubor, byli tady i profesionální herci a princip toho byl, že jsem po různých místech divadlo ve sklepě, v kotelně, na půdě, v šatnách nebo v orchestřišti se odehrály různé divadelní akce a scénky. A diváci procházeli tou budovou, vedl je průvodce a ukázal jim celou tu budovu zevnitř. Byly to dvě akce, které měly úžasného ducha. A takovou osobní vzpomínku mohu uvést, že v devadesátých letech tady hostovala opakovaně ostravská opera, ve které jsem předtím působil jako zpěvák, a protože si na mě ještě kolegové dobře vzpomínali, tak mi přivezli kostým, paruku a já jsem odehrál část představení na našem jevišti Beskydského divadla se souborem, ve kterém jsem působil šest let.”

Na konci června Beskydské divadlo vydalo předplatné pro příští sezonu, pod kterou je Pavel Bártek ještě podepsán. Od 1. července zde nastupuje nový ředitel Jiří Močička.

Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Já budu divákem, já budu chodit do divadla, je pravda, že už jsem si zajistil vstupenky na dvě zářijová představení, takže určitě přijdu. A co dál? To ještě není úplně jasné. Dovedu si představit, že bych tady třeba trhal lístky u dveří a nebo určitě budu nablízku tomu divadlu, takže na něj nezanveřu. Hodlám s ním dál dýchat a trošku vědět, co se tu děje. takže pokud to bude i dál trošku podle mých představ, tak určitě na něj nezanevřu a jaksi neopustím divadlo úplně.”

---

Připomněli oběti komunistického režimu

Zástupci města a veřejnosti připomněli Den památky obětí komunistického režimu. Malý pietní akt se odehrál u pamětní desky věnované lidem pronásledovaným totalitním režimem, kteří žili v tomto regionu.

Památku obětí komunistického režimu uctili Novojičínští u budovy městského úřadu na Divadelní ulici, na které je pamětní deska obětem komunismu v okrese Nový Jičín, zapálili svíčky a položili květiny.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Dneska jsme hodně hovořili o Miladě Horákové, která je symbolem všech obětí komunismu, jednak byla velmi statečná při tom procesu, který s ní probíhal, a také, že byla za své postoje a za pravdu, kterou zastávala, nakonec popravena. Já sám jsem měl možnost před 15 lety shlédnout tehdy čerstvě nalezený filmový materiál, na kterém byl zaznamenán celý ten proces s Miladou Horákovou a komunisté měli tehdy v plánu jej použít jako propagační materiál. Ale právě proto, že v tom procesu v podstatě vyšla vítězně ona, alespoň navenek, tak ten materiál nikdy nepoužili.”

Lubomír Sazovský, Novojičínská otevřená společnost: “Proč si to máme připomínat? Protože mám takový pocit, že takový ten základ komunismu je v té společnosti pořád tak nějak jako zakódován. A je potřeba s tím bojovat a je potřeba připomínat tyto oběti, které za nás položil život. A my můžeme dělat jen to nejmenší, poklonit se jim a v tom běžném životě bojovat proti těm, kteří by chtěli ty staré pořádky zase vrátit, kterých je, bohužel, stále ještě dost.”

Setkání ukončila píseň s názvem Milada české folkrockové skupiny Epydemye. Novojičíňáci pak mohli zaznamenat, že tato píseň později odpoledne v 17 hodin 27. června, v den kdy byla Milada Horáková před 73 lety popravena, zazněla prostřednictvím rozhlasu i celým městem.

---