Nové záhony ozdobily hlavní tah městem

S příchodem jara i letos město rozkvétá do pestrých barev. Tisíce krokusů, narcisů a dalších květin zdobí okolí centra, parky a další lokality. Novým okrasným prvkem jsou barevné pásy mezi kruhovými křižovatkami.

Pracovníci střediska veřejné zeleně technických služeb v období vegetačního klidu omladili radikálními ořezy keře v mnoha městských lokalitách, například v ulicích Riegrova, Nábřežní, Trlicova, v oblasti Křížkovského náměstí a Smetanových sadů.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: ”Další etapou prací bylo kácení dřevin, a to na základě uděleného povolení ke kácení, které pro nás vydává odbor životního prostředí. Na to navazovalo frézování pařezů, toto ještě bude probíhat i v dubnu, než začneme ke konci dubna kosit. Pracovníci pak vyfrézované plochy osejí travním osivem. Také jedeme naplno práce v nové části lesoparku ve Slunném háji, kde momentálně provádíme řezy levandulí a údržbu záhonů růží.”

To, co teď ale nejvýrazněji lidé zaznamenávají, jsou rozkvétající nové záhony uprostřed hlavního tahu městem v ulici Sokolovská.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “V loňském roce na podzim jsme připravili pro strojovou výsadbu plochy ve středových pásech, které jsou vymezeny kruhovými křižovatkami jedna až čtyři a v letošním podzimním čase bychom chtěli pokračovat od té čtyřky směrem k ulici Zborovská a Revoluční.”

Hedvika Hubáčková, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Ta skladba cibulovin je zvolena jednak dle pestrosti i dle ranosti. Jedná se o skladbu krokusů, tulipánů, narcisů, takže tyto pásy budou postupně vykvétat v jednotlivých barvách. Na to následně budou navazovat tyto dva záhony, které vidíte za mnou. Založeny byly loni a jsou to záhony lilií.”

Letos revitalizace tohoto kousku zeleně u praktické školy v ulici Sokolovská dozná i dalších změn.

Hedvika Hubáčková, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Loni byla tedy proveden výsadba dvou záhonů lilií. Museli jsme tady pokácet velký stříbrný smrk, který vlivem klimatických změn celý uschnul. Vysadíme tu nový jehličnan a druhovou skladbu keřů, aby to tady postupně vykvetlo těmi keři, aby byla další vzhledná plocha ve městě Novém Jičíně.”

Dále odbor životního prostředí plánuje ve spolupráci s technickými službami výsadbu lilií i v ulici Dolní brána a cibulovin na Fibichově náměstí, kde na podzim přibude i jehličnan. Ten bude náhradou za smrk, který tu v minulosti rostl a vzhledem k vývratu musel být pokácen.

Hedvika Hubáčková, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Odbor životního prostředí se snaží revitalizovat veřejné zelené plochy, aby koncepčně ta plocha byla krásná, aby to mělo nějakou sadovnickou kompozici, takže snažíme se postupně.”

Do budoucna je v plánu revitalizace parčíku Za korunou v místní části Loučka.

Už za několik dní ovšem nabídnou krásnou podívanou záhony, které poprvé vykvetly teprve v loňském roce, a to v Janáčkových sadech a mezi autobusovým a vlakovým nádražím.

---

Před sto lety zemřel malíř středoevropského prostoru

Klub rodáků a přátel města připomněl 100. výročí úmrtí Eduarda Veitha (Fajta), zdejšího malíře, jehož díla jsou součástí evropských muzeí, galerií a staveb. Skrytým pokladem jsou jeho zazděné malby v domě na Divadelní ulici.

Obrazy Eduarda Veitha, novojičínského rodáka, jsou dnes součástí nejvýznamnějších evropských muzeí, galerií a staveb. Řadí se mezi ně císařský palác Hofburg a Volkstheater ve Vídni nebo pražská Státní opera. Narodil se 30. března 1858, zemřel před 100 lety, 18. března 1925 ve Vídni. Toto výročí připomněl přednáškou Klub rodáků a přátel města.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Eduard Veith je Novojičíňáky nazýván malířem středoevropského prostoru, což určitě byl. Zabýval se hlavně nástěnnou malbou, vyzdobil tak řadu divadel, reprezentativních budov a vil v celé střední Evropě. Ale maloval samozřejmě i závěsné obrazy. V Muzeu Novojičínska vlastníme sbírku čtyřiceti jeho realizací, osmnáct z nich, víme bezpečně, že pochází z Hückelových vil. Také byl významný portrétista a figuralista.”

Muzeum Novojičínska je pravděpodobně největším sběratelem Veithových děl, včetně tohoto obrazu s názvem Osud.

Skrytým pokladem, přímo v Novém Jičíně, jsou stropní malby Eduarda Veitha, které byly před mnoha lety zazděny sníženým stropem v budově bývalého krajského soudu na Divadelní ulici, dnes městského úřadu.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Jeho výjimečnost tkví v jeho pracovitosti, když měl 61 let a ohlédl se za svým životem, tak řekl, že to byl jeden dlouhý pracovní den, ale že ho udělal šťastným a že toho nelituje. A o tom svědčí množství jeho realizací, které jsou stále otevřené, stále se v aukčních síních nacházejí jeho nové a nové obrazy.”

Podrobně se Veithovu dílu věnuje ve své knize Marie Mžyková. Vyšla před 12 lety za přispění města Nového Jičína, ve spolupráci s Muzeem Novojičínska a Klubem rodáků a přátel města, který pořádal i řadu poznávacích zájezdů po Veithových stopách.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Cestovali jsem za Veithem především do Vídně, ale jeho stopy najdeme i v dalších městech, i za hranicemi někdejší monarchie. Navštívili jsme i jeho hrob i vzácné prostory v Hofburgu ve Vídni, kde se také prezentoval. Také nás potěšilo, že existují i lidé z jiných zemí, například paní Freimanová, kterou jsme potkali v Rakousku, a dělá doktorskou práci právě na téma Eduard Veith.”

Jak dále Pavel Wessely připomněl, v Novém Jičíně kdysi nesla jedna z ulic jméno Eduarda Veitha, po 2. světové válce byla přejmenována na Brožíkovu.

Dagmar Jahnová, předsedkyně Klubu rodáků a přátel města NJ: “V letošním roce pořádáme kromě dnešní přednášky o Eduardu Veithovi také studijní cestu po Ústeckém kraji a součástí je i návštěva ústeckého divadla, ve kterém Veith vyzdobil nádhernými malbami stropy.”

Klub rodáků a přátel města ovšem na jaře připomene i další zdejší významné osobnosti a připravuje řadu akcí. Nejprve 12. dubna v Janáčkových sadech oslaví Karla Kryla.

Dagmar Jahnová, předsedkyně Klubu rodáků a přátel města NJ: “Potom budeme mít 22. dubna, pro nás letos takový stěžejní program, protože budeme začínat první besedou o tom, kam chodili Novojičíňáci tančit, kdo jim hrál a co tančili. Začneme šedesátými léty.”

Tradiční otevírání studánek ve spolupráci se Střediskem volného času Fokus je naplánováno na 26. dubna. V květnu nabídnou rodáci besedu s režisérem Radovanem Lipusem, ta bude spojena s výročím architekta Maxe Czeikeho. Další akce 13. května bude věnována malíři Břetislavu Janovskému, a to u příležitosti 100. výročí jeho narození.

---

Soutěž prověřila znalosti na téma jakékoliv oko

Základní škola Komenského 68 pořádala přírodovědnou soutěž pro žáky pátých tříd. Hlavním tématem prověřovaných znalostí bylo oko, a to z různého pohledu zkoumání.

Pět soutěžních stanovišť a tedy pět úkolů souvisejících s okem, a to ať už s anatomickou stavbou lidského oka, s poznáváním očí různých živočichů nebo třeba s hustotou, kdy oko plave v tekutině. To byl obsah přírodovědné soutěže, která se konala v odborných učebnách Základní školy Komenského 68.

Svatava Hajdová, ředitelka ZŠ Komenského 68, Nový Jičín: “Soutěžení navazuje na projektový den, který tady proběhl v listopadu a byl zaměřen na stejné téma, proto je to dnes nazváno OKO II. Je to zaměřeno na veškeré souvislosti, které se týkají oka.”

Toto dopoledne spojené s přírodovědnou soutěží se tedy konalo v rámci udržitelnosti projektu modernizací výuky k rozvoji přírodovědné gramotnosti. Účastnili se jej páťáci z pořádající školy, a také z okolních obcí z Libhoště, Rybího, Hostašovic a Bernartic nad Odrou.

Michael Leskovský, ZŠ Bernartice nad Odrou: “Přiřazovali jsme, které oko je od kterého zvířete, potom jsme složili oko a hledali jsme, která část je kde.”

Marek Stanislav, ZŠ Komenského 68: “Různé úkoly na oči, byl tam i takový testík. Ten testík byl lehký y těžké bylo složit to oko.”

I když se jednalo o soutěž, děti se přírodovědou především bavily.

Dagmar Veličková, ZŠ Komenského 68: “Vy si uděláte takový pokus, kde použijete vodu, cukr a barvy, které si vyberete. Potom je postupně budete lít jednu přes druhou a neměly by se vám spojit dohromady. Ano, důvodem je rozdílná hustota.”

Takové to projekty pořádá Základní škola Komenského 68 už několik let, předmětem zkoumání v předchozích ročnících byly třeba stopy nebo vlny

---