Opava modernizuje hasičské zbrojnice

Jednotka sboru dobrovolných hasičů z Kylešovic u Opavy se ještě letos dočká nové zbrojnice. Ta původní už moderním nárokům záchranářů nevyhovuje. Ve stísněných prostorách chybí místo pro převlékání a také skladovací prostory.

1. Český hasičský sbor ve Slezsku založil v Kylešovicích v roce 1884 místní učitel Rudolf Gudrich. Více než 100 let sídlí hasiči v této budově. Její poslední rekonstrukce (2006) byla před 15 lety. Moderním požadavkům ale nyní vůbec neodpovídá. Základním problémem je tady prostor.

Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: „Šatna na civilní oblečení prakticky neexistuje. Stejně jako sklad na hasičské vybavení. Nemáme ani kancelářský prostor pro velitele a strojníky. Navíc nynější hasičárna nemá žádnou zálohu elektrické energie.“ 

Přes tyto komplikované podmínky má kylešovická jednotka dobrovolných hasičů v rámci krajského hasičského záchranného sboru významné postavení. Zdejších 21 mužů drží celodenní služby a po ohlášení výjezdu se musí do terénu vypravit za pár minut.

Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Slouží za prvé, když vyjedou oba výjezdy profesionálních hasičů z Opavy. Pak jsou také předurčeni, k zásahům u dopravních nehod a k zásahům ve výškách a nad volnou hloubkou.“

Vloni vyjížděli zdejší hasiči k požárům, nehodám i jiným neštěstím 140x. Ovšem zázemí, které mají k dispozici, takovému nasazení vůbec neodpovídá. To se ale změní.  Během letošního roku bude na místě nedokončeného panelového skeletu u dopravního podniku vystavěna moderní hasičská zbrojnice.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Projekt počítá s tím, že tato budova půjde k zemi. Bude postavena nová hasičská zbrojnice. Bude se tam řešit kanalizace, veřejné osvětlení, přípojky plynu a elektřiny a také parkoviště.“

Na jižní straně fasády bude přes tři patra umístěna lezecká stěna.

Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: „Primárně ji bude využívat naše jednotka, která je /jak jste říkala/ předurčena pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou.“

Před zbrojnicí bude plocha pro cvičení. Bude tady dostatek garážových míst i sklad pro hadice.

Stavba zbrojnice bude stát 52 milionů korun. Necelou polovinu z této částky se městu podařilo získat od státu.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Na tuto stavbu máme dotaci ze Státního fondu investic ve výši 23,6 mil. korun. My jsme celou akci předfinancovali a budeme čerpat v rámci fakturací v průběhu realizace.

Stavba nové hasičské zbrojnice bude dokončena na konci tohoto roku.

---

Nový ředitel Slezského divadla - Aleš Kománek

Slezské divadlo v Opavě má nového ředitele. Od 1. ledna nastoupil do funkce dirigent Aleš Kománek. Jeho prioritou je zvyšování uměleckých kvalit zdejšího činoherního, operního i tanečního souboru a pak také spolupráce s okolními divadly. Zásadní ovšem bude zajistit více zdrojové financování této příspěvkové organizace města.

Aleš Kománek zvítězil ve dvoukolovém výběrovém řízení na pozici ředitele Slezského divadla. 39 letý dirigent byl v čele prestižních hudebních těles u nás i v zahraničí a působí také jako pedagog. V nové funkci bude muset být ale více manažerem. Jeho cílem bude udržet fungování činoherního i operního souboru a získat více peníz na financování.

Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Mým hlavním úkolem bude podrobná diagnostika situace. Chci se scházet se zaměstnanci Chci si podrobně pročíst všechny dokumenty, rozpočty výroční zprávy atd.“

Kománek by chtěl také zvýšit prestiž Slezského divadla. A potrhnout jeho výjimečnost. Působení dvou souborů v divadle okresního formátu je totiž neobvyklé.

Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Jasný důraz na /na/ špičkovou uměleckou kvalitu. Ta musí být absolutní prioritou. A potom také programová nabídka s okolními soubory – s Ostravou, s Olomoucí. Přičemž i tam je možná kooperace v různých projektech.“

Slezské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Pro tento rok mu bylo z rozpočtu vyčleněno 75 mil. korun. Náklady na provoz jsou ale mnohem vyšší.

Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Rozpočet divadla je stanoven na 110 milionů. A zřejmě ho dodržíme. Budeme muset hledat finance třeba také v závěrečném účtu. A nový pan ředitel bude mít za úkol hledat úspory.“

Podle vedení města by měl větší mírou přispívat na provoz okresních divadel stát a kraj. Např. v minulém roce se podařilo získat jednorázovou dotaci z Ministerstva kultury ve výši 20 mil. korun, což divadlu významně pomohlo. Na financováním by se měl v budoucnu podílet více také soukromý sektor.

Petr Oriešíck, náměstek primátora Opavy: „Pokud bychom vyřešili vícezdrojové financování v roce 2022 třeba na dobu 5 let, tak to by byla úžasná informace pro mne, pro divadlo i pro Opavany.“

Bývalý ředitel Ilja Racek, který vedl Slezské divadlo 5 let a z funkce na podzim loňského roku odstoupil, zde bude nadále působit jako poradce pro získávání dotací.

---

Opavští fyzikové studují energii černých děr

Opavští fyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity se dlouhodobě zabývají výzkumem černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu. Jejich nová studie ukazuje, jakou energii mohou tato vesmírná tělesa produkovat a také, jak poznat, zda záření, které únik energie způsobuje, neohrožuje život na Zemi.

Tým tří opavských vědců z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě ve složení Zdeněk Stuchlík, Arman Tursunov a Martin Kološ dokončili vědeckou práci, ve které popisují získávání energie z okolí černých děr. Navazují tak na britského fyzika a nositele Nobelovy ceny Rogera Penrose, který zjistil, že rotující černá díra uvolňuje velké množství energie.

Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity: "Tím , že rotuje, tak generuje z toho magnetického pole také elektrickou komponentu, která je schopna urychlovat částice.“

V okolí rotujících černých děr se pak nachází nabité částice, které z nich unikají pryč.

Arman Tursunov, Výzkumné centrum teoretické fyziky a astrofyziky, Slezská univerzita: "Černé díry s největší pravděpodobně rotují a právě ta rotační energie může být extrahována ven. V případě supermasivní černé díry jde o energie řádově 10J, což je asi sto bilionkrát více než energie celé země."

Vědci zjistili, že jde o dva typy záření: jednak je to gama záření a záření podobné tomu kosmickému. Obojí jsou pro civilizace nebezpečná.

Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity: "Zatím se černá díra, která je v centru naší galaxie,  chová nesmírně tiše a kultivovaně. A proto neohrožuje ani vznik života ani život."

Podle opavských fyziků by ale případné nebezpečí mohlo lidstvo znát předem a připravit se na něj. Moderní technika totiž pozorování černých děr poměrně dobře umožňuje. V případě úniku energie bude vidět v okolí černých děr prstence. A podle toho by se dalo odvodit, za jak dlouho doletí zářící částice na zem. 

---