Obchodní dům Breda: vstane z popela?
Zchátralému obchodnímu domu Breda v Opavě svitla naděje na zmrtvýchvstání. V objektu by mohlo vzniknout muzeum. Pomoci by mohl stát. Podmínkou ale je, získat tuto kulturní památku do majetku města.
Kdysi honosný a moderní obchodní dům dal v r. 1928 po americkém vzoru postavit židovský podnikatel David Weinstein. Nyní budova v centru Opavy už 7 rokem chátrá. Z venku jsou vidět rozbitá okna, padající omítka a popraskané zdi.
„Tím objektem teče přes dvě patra. Postupně ta konstrukce degraduje. Hlavně ty dřevěné podlahy,“ upřesnila Lucie Langerová z oddělení památkové péče opavského magistrátu.
Bredu získal v rámci privatizace podnikatel Kamil Kolek. Před 7 lety obchodní dům zavřel. Jeho firma zkrachovala a dlouho se nic nedělo.
„My jsme uvolnili všechna břemena a právní vady, které na tomto objektu byly, Já i moje rodina. A teď hledá správce konkurzní podstaty pro Bredu kupce,“ sdělil podnikatel.
O koupi nejstaršího obchodního domu v bývalém Československu, který navrhl v r. architekt Leopold Bauer, uvažovalo i město. 55 milionů korun se ale zdálo být příliš. Pomoci by mohl stát.
„Stát může nabídnout pomocnou ruku v případě, že se tady vyřeší vlastnictví. To musí udělat město. Město musí dostat Bredu do majetku a pak přijít s projektem, který by byl pro ministerstvo akceptovatelný,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který si do Opavy přijel víc jak 90 let starý obchodní dům prohlédnout.
Chátrající budova v centru města trápí nejen Opavany, kteří to dali najevo loňskou demonstrací, ale také vedení města. To už má představu, jak budovu se dvěma podzemními a pěti nadzemními patry využít.
„Máme několik variant. Nejpravděpodobnější se zdá, že bychom tady mohli udělat muzeum afrického umění spolu s připomínkou památky spisovatelky a ochránkyně zvířat Joy Adamsonové,“ popsal primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).
Zda se tato myšlenka stane skutečností, zatím není jasné. Stejně jako způsob, jakým by se stát na financování rekonstrukce této kulturní památky podílel.
---
Ministr kultury slíbil peníze pro Slezské divadlo
Sólisté opery Slezského divadla dostali výpověď. Kvůli letošnímu vládnímu navýšení platů pracovníků v kultuře, chyběly v rozpočtu peníze. Z šestice zaměstnanců se teď stanou externí spolupracovníci. A divadlo tak ušetří.
Slezské divadlo dostalo na tento rok od svého zřizovatele o pět milionů korun méně, než původně požadovalo. A tak bylo nutné začít šetřit.
"Chceme převést sólové zpěváky na externí smlouvy. Není to o tom, že bychom s nimi nechtěli spolupracovat," říká ředitel divadla Ilja Racek.
Zpěváky si nyní bude divadlo kvůli úsporám do jednotlivých inscenací najímat.
Rozpočet Slezského divadla pro rok 2020 výrazně navýšilo vládní nařízení, které od ledna zvedlo pracovníkům v kultuře platy nejméně o 1 500 korun. Ve Slezském divadle bylo navýšení 12 milionů korun . Což bylo pro zřizovatele, magistrát, nepřijatelné.
"Není v silách obcí, aby zasaturovaly to, co nějakým způsobem, ať už rozvážným či nerozvážným, zavinil stát,“ glosovala situaci Hana Brňáková (Piráti), 1. náměstkyně primátora Opavy.
Mïnistr kultury Lubomír Zaorálek při návštěvě Opavy slíbil, že peníze pro operu najde:
"Pokud pomůže kraj, tak by bylo možné finančně pomoci a některé ty sólisty tady udržet," řekl.
I přes finanční těžkosti hodlá ředitel divadla operu v Opavě zachovat. Existence operního i činoherního souboru je také předmětem koaliční smlouvy, kterou uzavřeli představitelé města po volbách v roce 2018.
---
Na poncích trénují děti manuální zručnost
Svou zručnost teď mohou děti z Mateřské školy Sluníčko rozvíjet u malého pracovního stolu. Mohou se naučit zatloukat hřebíky nebo třeba řezat dřevo. Děti si tak nejen najdou cestu k řemeslu, ale také rozvíjejí jemnou motoriku, kterou budou potřebovat pro výuku psaní.
Dvacet šest ponků mají k dispozici děti v mateřských školách na Opavsku a Vítkovsku. Díky projektu Místní akční skupiny Opavsko se do školek dostává manuální práce, která dnešním dětem chybí. Prostřednictvím pilky, hoblíku, kladívka či kleští děti rozvíjejí své motorické schopnosti. Nový pracovní stůl s nářadím teď mají nově k dispozici také v Mateřské škole sluníčko.
„Tento pult bude umístěný tady ve třídě a děti na něm budou moci ve volných chvílích pracovat,“ říká ředitelka Iva Otipková.
U stolu se střídají chlapci i dívky. Práce s funkčním nářadím děti baví. Zmenšená verze padne dětem dobře do ruky. A tak se bez obav pustí i do řezání lupénkovou pilkou.
Pedagogové se mohou zúčastnit školení, která osvětlí jak s dětmi u ponku pracovat.
„Proškolujeme učitelky, aby podporovaly motoriku dětí, aby ztratily ostych. Ten strach u práce je rizikový,“ zdůrazňuje Martin Hořínek, manažer podpory vzdělávání, MAS Opavsko.
Ponky v mateřských školách podporují nejen zájem o řemeslo, ale také zlepšují manuální zručnost dětí, která v dnešní době není ani u středoškoláků nijak zvlášť oslňující.
„Mnohdy je to tak, že až teprve u nás kluci přijdou do kontaktu s běžným ručním nářadím, “ postesknul si ředitel SOU stavebního v Opavě Miroslav Weisz.
Práce s reálným nářadím u pracovního stolu by měla vést děti k řemeslným profesím. Zájem o ně totiž klesá a řemeslníci pak na trhu práce chybí.
---
Památník II. světové války se chystá na novou sezónu
Památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku je sice přes zimu pro veřejnost zavřený , ovšem uvnitř se pilně pracuje. V plném proudu jsou přípravy výstavy k 75. výročí ukončení války. Pro veřejnost se památník, který je součástí Slezského zemského muzea, otevře na jaře.
Dva betonové monolity hrabyňského památníku stojí na místech netvrdších bojů Ostravské operace. Návštěvníkům připomíná události II. světové války velmi sugestivní expozice. V zimě bývá tento rozlehlý objekt uzavřený kvůli vysokým nákladům na vytápění. A tak právě teď nastává čas úklidu vánočních dekorací a přípravy nových předmětů, které expozici oživí.
Během zimy se zdejší zaměstnanci promění v elektrikáře, truhláře, uklízečky nebo natěrače, aby dali dohromady výstavu novou.
„Chystáme novou výstavu, která se bude věnovat 75. výročí konce II. světové války. Zaměří se nejen na kontext roku 1945, ale také na osvobozování regionu severní Moravy a Slezska,“ popisuje vedoucí památníku Kamila Poláková.
Kromě přípravy nové sezóny se pracovníci památníku věnují také údržbě vystavených zbraní, vojenských uniforem a dalších předmětů. Na tyto činnosti totiž při běžném provozu s 22 tisíci prodaných vstupenkami moc času nezbývá.
Čas je také na skenování nově objeveného archivu s 8 000 fotografiemi, které je nutné převést do digitální podoby.
"Jde o fotografie z války ve Vietnamu, I. světové války, II: světové války, revoluce v Rusku, stavby ropovodu Družba," vyjmenovává archivář Tomáš Koutný.
Národní památník II. světové války v Hrabyni zůstane uzavřený ještě zhruba dva měsíce. V dubnu pak přivítá návštěvníky oslavou 75. výročí konce II. světové války.
---
Obchodní dům Breda: vstane z popela?
Zchátralému obchodnímu domu Breda v Opavě svitla naděje na zmrtvýchvstání. V objektu by mohlo vzniknout muzeum. Pomoci by mohl stát. Podmínkou ale je, získat tuto kulturní památku do majetku města.
Kdysi honosný a moderní obchodní dům dal v r. 1928 po americkém vzoru postavit židovský podnikatel David Weinstein. Nyní budova v centru Opavy už 7 rokem chátrá. Z venku jsou vidět rozbitá okna, padající omítka a popraskané zdi.
„Tím objektem teče přes dvě patra. Postupně ta konstrukce degraduje. Hlavně ty dřevěné podlahy,“ upřesnila Lucie Langerová z oddělení památkové péče opavského magistrátu.
Bredu získal v rámci privatizace podnikatel Kamil Kolek. Před 7 lety obchodní dům zavřel. Jeho firma zkrachovala a dlouho se nic nedělo.
„My jsme uvolnili všechna břemena a právní vady, které na tomto objektu byly, Já i moje rodina. A teď hledá správce konkurzní podstaty pro Bredu kupce,“ sdělil podnikatel.
O koupi nejstaršího obchodního domu v bývalém Československu, který navrhl v r. architekt Leopold Bauer, uvažovalo i město. 55 milionů korun se ale zdálo být příliš. Pomoci by mohl stát.
„Stát může nabídnout pomocnou ruku v případě, že se tady vyřeší vlastnictví. To musí udělat město. Město musí dostat Bredu do majetku a pak přijít s projektem, který by byl pro ministerstvo akceptovatelný,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který si do Opavy přijel víc jak 90 let starý obchodní dům prohlédnout.
Chátrající budova v centru města trápí nejen Opavany, kteří to dali najevo loňskou demonstrací, ale také vedení města. To už má představu, jak budovu se dvěma podzemními a pěti nadzemními patry využít.
„Máme několik variant. Nejpravděpodobnější se zdá, že bychom tady mohli udělat muzeum afrického umění spolu s připomínkou památky spisovatelky a ochránkyně zvířat Joy Adamsonové,“ popsal primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).
Zda se tato myšlenka stane skutečností, zatím není jasné. Stejně jako způsob, jakým by se stát na financování rekonstrukce této kulturní památky podílel.
---
Ministr kultury slíbil peníze pro Slezské divadlo
Sólisté opery Slezského divadla dostali výpověď. Kvůli letošnímu vládnímu navýšení platů pracovníků v kultuře, chyběly v rozpočtu peníze. Z šestice zaměstnanců se teď stanou externí spolupracovníci. A divadlo tak ušetří.
Slezské divadlo dostalo na tento rok od svého zřizovatele o pět milionů korun méně, než původně požadovalo. A tak bylo nutné začít šetřit.
"Chceme převést sólové zpěváky na externí smlouvy. Není to o tom, že bychom s nimi nechtěli spolupracovat," říká ředitel divadla Ilja Racek.
Zpěváky si nyní bude divadlo kvůli úsporám do jednotlivých inscenací najímat.
Rozpočet Slezského divadla pro rok 2020 výrazně navýšilo vládní nařízení, které od ledna zvedlo pracovníkům v kultuře platy nejméně o 1 500 korun. Ve Slezském divadle bylo navýšení 12 milionů korun . Což bylo pro zřizovatele, magistrát, nepřijatelné.
"Není v silách obcí, aby zasaturovaly to, co nějakým způsobem, ať už rozvážným či nerozvážným, zavinil stát,“ glosovala situaci Hana Brňáková (Piráti), 1. náměstkyně primátora Opavy.
Mïnistr kultury Lubomír Zaorálek při návštěvě Opavy slíbil, že peníze pro operu najde:
"Pokud pomůže kraj, tak by bylo možné finančně pomoci a některé ty sólisty tady udržet," řekl.
I přes finanční těžkosti hodlá ředitel divadla operu v Opavě zachovat. Existence operního i činoherního souboru je také předmětem koaliční smlouvy, kterou uzavřeli představitelé města po volbách v roce 2018.
---
Na poncích trénují děti manuální zručnost
Svou zručnost teď mohou děti z Mateřské školy Sluníčko rozvíjet u malého pracovního stolu. Mohou se naučit zatloukat hřebíky nebo třeba řezat dřevo. Děti si tak nejen najdou cestu k řemeslu, ale také rozvíjejí jemnou motoriku, kterou budou potřebovat pro výuku psaní.
Dvacet šest ponků mají k dispozici děti v mateřských školách na Opavsku a Vítkovsku. Díky projektu Místní akční skupiny Opavsko se do školek dostává manuální práce, která dnešním dětem chybí. Prostřednictvím pilky, hoblíku, kladívka či kleští děti rozvíjejí své motorické schopnosti. Nový pracovní stůl s nářadím teď mají nově k dispozici také v Mateřské škole sluníčko.
„Tento pult bude umístěný tady ve třídě a děti na něm budou moci ve volných chvílích pracovat,“ říká ředitelka Iva Otipková.
U stolu se střídají chlapci i dívky. Práce s funkčním nářadím děti baví. Zmenšená verze padne dětem dobře do ruky. A tak se bez obav pustí i do řezání lupénkovou pilkou.
Pedagogové se mohou zúčastnit školení, která osvětlí jak s dětmi u ponku pracovat.
„Proškolujeme učitelky, aby podporovaly motoriku dětí, aby ztratily ostych. Ten strach u práce je rizikový,“ zdůrazňuje Martin Hořínek, manažer podpory vzdělávání, MAS Opavsko.
Ponky v mateřských školách podporují nejen zájem o řemeslo, ale také zlepšují manuální zručnost dětí, která v dnešní době není ani u středoškoláků nijak zvlášť oslňující.
„Mnohdy je to tak, že až teprve u nás kluci přijdou do kontaktu s běžným ručním nářadím, “ postesknul si ředitel SOU stavebního v Opavě Miroslav Weisz.
Práce s reálným nářadím u pracovního stolu by měla vést děti k řemeslným profesím. Zájem o ně totiž klesá a řemeslníci pak na trhu práce chybí.
---
Památník II. světové války se chystá na novou sezónu
Památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku je sice přes zimu pro veřejnost zavřený , ovšem uvnitř se pilně pracuje. V plném proudu jsou přípravy výstavy k 75. výročí ukončení války. Pro veřejnost se památník, který je součástí Slezského zemského muzea, otevře na jaře.
Dva betonové monolity hrabyňského památníku stojí na místech netvrdších bojů Ostravské operace. Návštěvníkům připomíná události II. světové války velmi sugestivní expozice. V zimě bývá tento rozlehlý objekt uzavřený kvůli vysokým nákladům na vytápění. A tak právě teď nastává čas úklidu vánočních dekorací a přípravy nových předmětů, které expozici oživí.
Během zimy se zdejší zaměstnanci promění v elektrikáře, truhláře, uklízečky nebo natěrače, aby dali dohromady výstavu novou.
„Chystáme novou výstavu, která se bude věnovat 75. výročí konce II. světové války. Zaměří se nejen na kontext roku 1945, ale také na osvobozování regionu severní Moravy a Slezska,“ popisuje vedoucí památníku Kamila Poláková.
Kromě přípravy nové sezóny se pracovníci památníku věnují také údržbě vystavených zbraní, vojenských uniforem a dalších předmětů. Na tyto činnosti totiž při běžném provozu s 22 tisíci prodaných vstupenkami moc času nezbývá.
Čas je také na skenování nově objeveného archivu s 8 000 fotografiemi, které je nutné převést do digitální podoby.
"Jde o fotografie z války ve Vietnamu, I. světové války, II: světové války, revoluce v Rusku, stavby ropovodu Družba," vyjmenovává archivář Tomáš Koutný.
Národní památník II. světové války v Hrabyni zůstane uzavřený ještě zhruba dva měsíce. V dubnu pak přivítá návštěvníky oslavou 75. výročí konce II. světové války.
---
