Červnový déšť vrátil lesům vláhu

Díky deštivému počasí v červnu přestalo být sucho strašákem správců lesa. Kvůli nedostatku vody se totiž stromy stávají lehkou kořistí pro kůrovce, který je napadá. Vláhy by teď mělo být v půdě dost.

Ještě na jaře vypadala situace v lesích velmi kriticky. Půda byla suchá tak, že lesníci mnohdy přesouvali výsadbu nových stromků na podzim. Situace se zlepšila v měsících květnu a červnu, které byly srážkově vysoce nadprůměrné. A voda opět naplnila koryta řek.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Můžeme říci, že na celém povodí Odry je hydrologická situace velmi dobrá: Co se týká naplněnosti přehrad, tak tam jsme u všech vodních nádrží na 100%.“

Dostatek vláhy stromům v lese prospívá především v boji s nejrůznějšími škůdci, jako je například houba václavka nebo kůrovec, který v poslední době lesy decimuje. V okolí Skřipova, kvůli tomu ročně pokácí až 8 000 kubíků dřeva. A tak lesníci doufají, že letos bude tohoto dřevokazného brouka méně.

Radomír Drašák,ředitel Městských lesů Opava: „Stromy, jako jsou buk, dub i ostatní dřeviny jsou více odolné působení patogenů. Když mají vodu, jsou více odolné.“

Pohroma v podobě sucha hrozila také sazenicím, které se bez vody špatně ujímají. Jarní deště ji nakonec odvrátily, a tak ztráty jsou jen minimální.

Radomír Drašák,ředitel Městských lesů Opava: "Hlavní škody byly na sazenicích, kdy ujímavost bez vody byla špatná. Ztráty mohly být na 30-40%jarní výsadby. Ale díky tomu, že nakonec voda přišla, tak máme ztráty na 1-2%.“

Více škody letos napáchaly spíš teploty, které dlouho v úvodu roku klesaly v zalesněných údolích často pod nulou. Přízemní mrazíky mnohé nově vysazené rostliny spálily.

Po sazenicích zejména listnatých stromů je nyní velká poptávka. Mnozí správci lesa totiž nahrazují méně odolné smrkové porosty listnatými tak, jak to bylo v minulosti. 

---

Větší komfort pro klienty v noclehárnách

Nezisková organizace Armáda spásy zkvalitnila služby pro lidi bez domova: rozšířila prostory, kde mohou přenocovat, takže mají k dispozici více prostoru i soukromí.

Noclehárna pro muže bývá v zimě nabitá k prasknutí: většina z 18 postelí je v tomto ročním období obsazená. Poschoďové palandy byly dříve vedle sebe umístěné tak, že mezi nimi téměř nebylo možné projít. Nyní to je jinak: k jednomu pokoji přibyl druhý a sem se přesunuly některé postele.

Radovan Vícha, terénní pracovník, Armáda spásy Opava: "Původně v těchto prostorách byla kancelář. Nyní po rekonstrukci tady vzniklo 6 míst, které nenavýšily kapacitu. Ta zůstává stejná -18 uživatelů.“

Větší komfort teď mají k dispozici také ženy. Další místnost pro přespání pro ně vznikla namísto pracovny s počítačem, který je teď mají klientky k dispozici na chodbě. Snížil se počet poschoďových postelí. Ty byly problémem pro starší či nemocné.

Martina Řečková, vedoucí sociálních služeb, Armáda spásy Opava: „Vzhledem k tomu, že v jedné místnosti spalo 7 žen, to soukromí tam nebylo. Tak jsme se rozhodli noclehárnu rozdělit na dvě ložnice, takže kapacita zůstala zachována. Ale v jedné ložnici je 5 a ve druhé 2 ženy.“

Tuto noclehárnu využívá pravidelně během roku asi třicítka žen. Pro mnohé je to první azyl poté, co jsou propuštěny z psychiatrické léčebny či z věznice.

Sehnat si vlastní bydlení není v Opavě jednoduché. Fond obecních bytů je poměrně nízký, tvoří asi 4% ze všech bytů ve městě. Sociálních bytů je z tohoto 112.

Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „Opava patří na chvost v kraji v počtu městských bytů, které by měly sloužit občanům ve znevýhodněné situaci, ale i občanům, kteří nejsou schopni dosáhnout na své vlastní bydlení.“

Podle průzkumu, který před lety prováděla Armáda spásy, žije v Opavě asi osmdesát lidí bez domova. Kapacity v noclehárnách zatím pokrývají jejich potřeby. Takže s navyšováním míst pro jednorázové přespání zatím nezisková organizace nepočítá.

---

Müllerův dům promlouvá o své historii

Bohatou historii Müllerova domu, který byl kdysi součástí Opavského hradu, přibližuje výstava instalovaná přímo v tomto objektu. Zatím je tento historický objekt využívaný převážně k pořádání výstav a přednášek. V budoucnu tady ale vznikne moderně pojatá archeologická expozice.

Dům dostal své jméno po právníku Müllerovi, který zde se svou rodinou bydlel na přelomu 19. - 20. století. Jeho historie je ale mnohem starší a sahá až do století 13. V té době stál na tomto místě Opavský hrad a dům byl jeho součástí. Dokládá do pozůstatek zachovalé zdi v suterénu. Původně na tomto místě totiž stála kuchyň přemyslovského hradu nebo také sýpka. Od poloviny minulého století zde sídlilo Slezské zemské muzeum.

Rekonstrukce tohoto historického objektu byla žní pro archeology. Během podrobného tříletého výzkumu se jim podařilo nashromáždit deseti tisíce archeologických nálezů - užitkové keramiky, kostí, kachlí i hraček. Některé z nich si budou moci návštěvníci přímo tady, v Mullerově domě, prohlédnout.

David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum:  "V suterénu této budovy bude nejspíš během tohoto roku otevřena nová archeologická expozice."

Už nyní mohou návštěvníci vidět nejstarší dochovaný barokní krov v Opavě, který je datovaný do roku 1726.

Výstava připomíná na několika banerech historii Müllerova domu i jeho proměnu v čase. Ačkoliv této budově byl rekonstrukcí navrácený historický ráz, s výstavní muzejní budovou jej spojuje moderní asi deseti metrový tunel.

---

Zámek v Raduni a jeho anglický park

V rámci akce Památky bez bariér si přišli prohlédnout Zámek v Raduni na Opavsku lidé s hendikepem. Byla pro ně připravena speciální prohlídka.

Kastelánka Markéta Kouřilová pozvala na raduňský zámek ty, kteří by se možná sami k návštěvě, neodhodlali. Přijeli sem vozíčkáři, zrakově i jinak postižení klienti z opavské Charity. Průvodci si tentokrát připravili prohlídku zámeckých komnat trochu jinak: zatímco obvykle upozorňují návštěvníky, aby se ničeho nedotýkali, nyní to bylo u některých exponátů přímo nařízeno.

návštěvnice zámku: „To, že si to tady můžeme osahat, my nevidomí, tak to je úžasné.“

Návštěvníci mohli také vidět, jak se kdysi na zámek přiváděla voda, jak se topilo nebo svítilo.

Markéta Kouřilová, kastelánka Státního zámku Raduň: “ My jsme už v loňském roce otevřeli prohlídkovou trasu, která se nazývá Modernizace a technické zázemí.“

Přestože zámek, prošel v 19. stol. modernizací a empírovou úpravou, tenkrát ještě na bezbariérový přístup nikdo nemyslel. A tak lidé na vozíku dovnitř nemohli. Náhradou jim byla nádherná bylinková zahrada i orangerie. A pak také rozlehlý anglický park.

Hana Vlková, průvodkyně, Zámek Raduň: Panstvo tady jezdilo jak na koních, tak i v kočárech. Byly tady vybudované pískové cestičky. Dokonce i děti měly k projížďce svého oslíka, který táhl vozík. A byly tady i altánky.“

Letošní sezóna na Zámku v Raduni začala kvůli protikoronavirovým opatřením o dva měsíce později.

Markéta Kouřilová, kastelánka Státního zámku Raduň: „My se to budeme snažit kompenzovat v červenci a v srpnu s tím, že bychom chtěli nabídnout více, tzn. otevřít i v pondělí, kdy je běžně zavírací den.“

A ještě jedna dobrá zpráva pro milovníky historie: v pokladně je možné zakoupit si zvýhodněnou vstupenku, se kterou si můžete prohlédnout nejen raduňský zámek, ale také 10 kilometrů vzdálený zámek v Hradci nad Moravicí.

---