Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Opava prodá Dukelské kasárny
  • Archeologové našli zlaté a bronzové šperky
  • Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky
  • Svět panenek Lýdie Galočíkové

Opava prodá Dukelské kasárny

Město Opava prodalo část pozemku bývalých Dukelských kasáren. Soukromý investor zde postaví víc jak tři stovky bytů. Hotovo by mělo být do osmi let.

Poslední vojáci opustili areál Dukelských kasáren před 10 lety. Od té doby chátrá. Před třemi lety vznila urbanistická studie, podle které tady mají vyrůst byty, ty v Opavě zoufale chybí. Záměr prodeje pozemku byl vyhlášený už vloni, jenže nakonec z něj sešlo. Letos se přihlásili kupci dva. Areál o rozloze 3,8 hektrů získala za 51 mil. korun ostravská firma JTA exklusive, jeden ze dvou zájemců, kteří předložili nabídku.

Petr Stanjura, hlavní architekt, Magistrát města Opavy: „Vychází ze studie, která byla zpracována před lety, kde jsme si jako město nadefinovali, že musí být zachována prostupnost územím.“

Parkovací místa budou schována v podzemních garážích.16 domů s víc jak 300 byty je rozloženo do čtyř skupin. Přitom každá z nich tvoří jakousi uzavřenou část. Prostory mezi domy tak budou poskytovat dost soukromí.

Tomáš Bindr, autor urbanistické studie, Atelier 38: „Území jsme rozložili do 4 kvadrantů, aby zdejší obyvatelé tady měli vlastní komunitní prostor.“

Na místě, kde teď stojí chátrající správní a provozní vojenské budovy, garáže, staré maštale i střelnice, vyrostou byty od 50 do 100 m. Jejich stavbu by měl developer zahájit do 4 let. Hotovo by mělo být za osm let. Kvůli koronavirové krizi město původní termín dokončení prodloužilo o dva roky.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vzali jsme v potaz problém kovidu a přihlédli k tomu, jaký je dnes trh. A tak

Přilehlá část kasáren s historickými domy z 19. a 20. století, které jsou seřazeny do náměstíčka, zůstane i nadále v majetku města. Vniknout by tady měly sociální byty jednak pro mladé rodiny s dětmi a pak také pro seniory. A tak by mělo dojít k propojení generací.

---

Archeologové našli zlaté a bronzové šperky

Archeologové ukončili záchranný průzkum ve Vávrovicích, kudy povede západní část obchvatu Opavy. Jejich očekávání se potvrdila: našli rozsáhlá sídliště i zajímavé nálezy – šperky ze zlata a z bronzu.

Chce to mít výborný zrak a bezmeznou trpělivost. Jen tak dokáží archeologové mezi hroudami hlíny rozeznat předměty, které ke svému žití uprostřed divoké přírody potřebovali pravěcí lidé. Archeologové tušili, že lokalita nedaleko Vávrovic, kudy povede obchvat Opavy, bude na nálezy bohatá.

Kateřina Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Díky tomu, že je skrytá velká plocha, pro budoucí kruhový objezd, tak jsme zachytili obytnou část sídliště, a také pece.“

Ty sloužily jednak k výrobě keramiky, a pak také ke zpracování železa a drahých kovů. Obyvatelé sídliště živilo zemědělství a lov ryb. O tom svědčí závaží na sítě, které se zde našlo. Přesleny na spřádání vlny zase dokládají rozvoj výroby látek. Lidé zde žili v době mezi 3 300 – 600 let př. n. l. Tedy od eneolitu až do doby železné.

Kateřina Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Nacházíme se v části sídliště, kde jsme našli pozůstatky po kulových jamách, které nám evokují přítomnost nadzemní stavby domu.“

Toto sídliště patřilo zřejmě k těm bohatším. Vypovídá o tom aspoň unikátní nález - zlatý šperk v podobě vrbového listu. Jeho stáří? Asi 2 200 let př. n. l.

Petr Rataj, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Je to ozdoba, která se pravděpodobně umisťovala do vlasů. Bohužel, je mírně zdeformovaná. Ale díky stáří je to velmi zajímavý nález.“

Kromě něj archeologové našli také několik bronzových šperků – náramek, sponu a prstýnek.

Archeology teď nahradí dělníci. A začnou stavět zhruba 5 km dlouhý úsek západního obchvatu Opavy. Hotovo bude v r. 2023.

---

Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky

Před 200 lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na Kongres Svaté aliance. Ten měl dát odpověď na otázku, jak dál postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce na starém kontinentě. Tyto události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle.

Slezské divadlo na podzim roku 1820 bezpochyby navštívili všichni významní vládci a diplomaté Evropy. Během víc jak dvou měsíčního trvání Opavského kongresu to pro ně bylo jedno z mála společenských rozptýlení. Proto připomínka dvou stého výročí této události začíná právě zde.

Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum:   „Opava byla vybrána ze strategických důvodů.Všichni 3 klíčoví hráči (panovníci), to měli relativně stejně daleko.  A také Opava byla malé město, které bylo vojensky i policejně dobře střežitelné.“

Jen málo kdo ví, že se do Opavy sjeli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský korunní princ Vilém IV. a také další významná evropská politická smetánka, aby se pod taktovkou rakouského kancléře Metternicha dohodli, jak zarazit ideje francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství, které ohrožovaly vlády monarchů v Evropě.

Jana Foltysová, organizátorka akce, Magistrát Opava:  „Výsledkem bylo rozhodnutí o potlačení demokratických svobod. Tak možná ani proto se dříve  tolik nepřipomínalo toto výročí.“

Ve slezské metropoli rokovali asi dva měsíce. Pro zdejší, tehdy asi deseti tisícové město, to byla velká událost i byznys. Ovšem z hlediska politického spíš krok zpět.

Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: " Z hlediska globálního historického vývoje byly kongresy Svaté aliance spíš brzdnými silami pokroku."

Souběžně s touto výstavou najdou lidé v centru města označené budovy, které v době Opavského kongresu hostily jeho účastníky, nebo zde probíhala významná jednání . Např. Blücherův palác či budova Slezské univerzity na Masarykově třídě.

Akce upomínající na Opavský kongres budou probíhat až do poloviny listopadu. Chystá se ještě další výstava, která shrne průběh diplomatických jednání, dopřát si můžete také ochutnávku kongresového menu nebo také odbornou publikaci.


OPAVSKÝ KONGERES 1820

Evropská politika vs. opavská kultura a každodennost 13.9. - 2.12. 2020 Slezské divadlo

Místa paměti 14.9. - 30.11. 2020 centrum města

Ochutnávka menu 10.10. 2020 Zámek Raduň

Křižovatka evropské diplomacie 21.10. - 14.3. 202 Obecní dům

Opava v r. 1820 24.10. 2020 Kostel sv. Václava

---

Svět panenek Lýdie Galočíkové

Teď Vás vezmeme do království panenek. Lýdie Galočíková si jej vytvořila ze svých sběratelských exponátů. Její sbírka obsahuje panenky z počátku minulého století i ty současné. Pokud máte zájem, pustí vás do svého království nahlédnout.

Lýdie Galočíková, sběratelka: „Posledním přírůstkem v mém muzeu je tato kloubová panenka, kterou se mi podařilo zakoupit v původním obleční, v původní zavinovačce, má původní botičky.“

Tato prvorepubliková panenka je jednou z 600 celuloidových, porcelánových, látkových či slámových panenek, které během 7 let Lýdie Galočíková nasbírala. Některé z nich jsou velmi opotřebované - jejich majitelky si s nimi jistě rády hrály. Na některých zase zub času není vůbec znát, protože jsou pouze dekorativní. Ve sbírce jsou panenky různých velikostí.

A nechybí ani další hračky. Třeba tento víc jak 60 let starý medvídek, který dříve patřil mamince sběratelky.

Lýdie Galočíková, sběratelka: “S medvídkem si moc hrát nemohla, dostávala ho jen za odměnu. Jen seděl na poličce. A tak zůstal zachovalý.“

Je vidět, že majitelka sbírky má ráda staré časy. A tak aranžmá panenek doplnila ještě drobnostmi z minulého století: najdete zde šperky, rukavičky, kabelky či flakony od parfémů.

Čas od času paní Galočíková své poklady ukáže zájemcům. Po domluvě mohou do jejího království vstoupit a také si tady pohrát.

Lýdie Galočíková, sběratelka:" Jestliže se návštěvníkům něco zalíbí, řeknou mi, co chtějí do ruky. A mohou si to prohlédnout a nabrat z toho energii, kterou z panenek čerpám i já."

Každá panenka má své jméno napsané na malé vizitce. A jejich sběratelka je dokáže všechny pojmenovat. Protože mnohé panenky byly kdysi nedílnou součástí dětství jejich původních majitelů, kteří se s nimi mnohdy těžko loučili, nechybí u nich ani jejich fotografie.

---



Mohlo by Vás také zajímat