Textový přepis videa

Opava hledá další možnosti ochrany před povodněmi

Kde má Opava v ochraně před velkou vodou slabá místa a kde by mohly pomoci lokální protipovodňové bariéry. Odpovědět má nové hydraulické modelování. Povodí Odry při něm využije také data ze zářijové povodně v roce 2024 a prověří, jak by se takové množství vody chovalo při současných protipovodňových opatřeních.

Povodeň v roce 2024 znovu ukázala, která místa v Opavě jsou při extrémních průtocích nejzranitelnější. Město teď chce zkušenosti z velké vody využít při plánování dalších lokálních opatření.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Budeme mít kompletně zmapováno to, jak se povodeň v roce 2024 chovala, kde mohla být nějaké kritické místa, tak jsem požádal pana ředitele, jestli by nám mohli zpracovat hydraulické výpočty, to znamená hydraulické modelování.”

Povodí Odry má z loňské povodně k dispozici údaje o průtocích. Ty teď odborníci zasadí do modelu současné protipovodňové ochrany. Výsledkem má být přesnější představa o tom, jak by systém při podobné povodni obstál.

Miroslav Janoviak, ředitel Povodí Odry: “Po povodni 2024 máme nová data, se kterýma začínáme pracovat. Totiž jsme se dneska domluvili, že bychom tyto data zkusili zapracovat do těchto povodňových plánů tak, abychom zjistili, jak by se povodeň z roku 2024 zachovala v rámci stávajících protipovodňových opatření.”

Hydraulický model má ukázat, kolik vody je koryto v jednotlivých místech schopné pojmout a kudy se při překročení jeho kapacity začne voda rozlévat. Právě tam by pak mohly vzniknout menší, lokálně cílené bariéry.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tyto výpočty se v minulosti nedělaly a konkrétně nám ukážou, kde by mohla být ještě slabá místa, kde by jsme mohli mít lokálně pomoci, tak aby nám to nezaplavilo například Kateřinky.”

Nejde přitom jen o hodnocení toho, co už ve městě stojí. Povodí chce do analýzy zahrnout také další plánovaná opatření a posoudit jejich účinnost při průtocích odpovídajících povodni z roku 2024.

Miroslav Janoviak, ředitel Povodí Odry: “My známe povodeň 2024 tím, že máme sérii srážkoměrných stanic, zlib grafických stanic, takže my ty průtoky známe a právě ty my zasadíme teď do té stávající protipovodňové ochrany, abychom tu povodeň analyzovali a samozřejmě si taky i zanalyzovali ta samotná protipovodňová opatření, které teď máme, které existují a které plánujeme.”

Teprve výsledky modelování mají ukázat konkrétní kritická místa a možnosti jejich ochrany. Město pak bude vědět, kde by lokální bariéry mohly při další velké vodě skutečně pomoci.

---

Městské sady v Opavě patřily inline bruslařům

Od pětiletých dětí až po závodníky starší sedmdesáti let. Městské sady v Opavě hostily dvacátý ročník silničních závodů na kolečkových bruslích. Vrcholem programu bylo mistrovství České republiky v půlmaratonu a také závod o pohár primátora města Opavy.

Ranní déšť vystřídalo slunce a trať v Městských sadech nakonec nabídla ideální podmínky. Na jubilejní dvacátý ročník opavských silničních závodů dorazily více než dvě stovky bruslařů. Přes osmdesát z nich se postavilo na start hlavního půlmaratonu.

Jan Krejčíř, organizátor závodů: “Byl to jeden z nejnaplněnějších půlmaratonů po dlouhou řadu let, protože je to mistrovství republiky a půl maratony už se vlastně v Česku moc nejezdí. Vlastně bych řekl letos, že vůbec. Tak jsme rádi, že nám na startovní čáře stálo víc jak 80 závodníků a pro mě to bylo super.”

Závodilo se napříč generacemi. Nejmladším účastníkům bylo pět let, v půlmaratonu se ale představili také tři bruslaři starší sedmdesáti let. Domácí klub Luigino tak chtěl ukázat, že inline bruslení může být sportem na celý život.

Hana Kremserová, LUIGINO: “Závody byly super, je to naše opavská dráha, takže domácí. Je to tady hodně takové zábavné, hodně zatáček a hodně mě to tady baví. A dopadla jsem tak pátá v kategorii, ale je to takové spíš pro srandu a hlavně kvůli děckám, které trénujeme. Ať taky vidí něco, jak se jezdí, jak se jezdí ve vláčku a tak.”

Technická trať se zatáčkami a vracečkami prověřila i zkušené závodníky.

Matěj Remeš, TJ Sokol Praha 9 - Běchovice II: “Závody byly super, start jsem trochu přepálil, ale pak si myslím, že jsem zase dostal do tempa a zase jsem začal soupeře dotahovat. Trasa perfektní až teda na pár těch vracáků tady do cíle a pak do parku, ale jinak perfektní trasa, perfektní připravení, perfektní zázemí. V kategorii jsem byl třetí, celkově desátý.”

Hlavní závod měl i známého vítěze. Jakub Kovařík z In-line Veselí v Opavě znovu obhájil mistrovský titul.

Jakub Kovařík, IN-LINE VESELÍ: “Dneska to bylo super, bavilo mě to. Jsem rád, že jsem obhájil titul, který jsem tady vlastně minulý rok už vlastně vyhrál. Atmosféra byla super, fanoušci pomohli. Určitě to bylo příjemné tady jet kolem těch lidí. Zbytek trasy byl taky super. Jediné co, tak tam je jedna zatáčka, vracečka, která je nebezpečná trošku, ale to vlastně vyšlo, zatím mi to vyšlo vlastně vždycky hezky.”

Půlmaraton se už tradičně jel také o pohár primátora. Podle vedení města závody zapadají do dlouhodobé podpory opavských sportovních klubů a jejich práce s dětmi.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Já mám z toho opravdu velkou radost. Vyšlo počasí, všechno perfektně připravené. Věřím, že závodníci si to užili a budu se těšit zase příští rok na tyto krásné závody tady u nás v Městských sadech.”

Po dvaceti ročnících tak silniční bruslení zůstává pevnou součástí opavského sportovního kalendáře.

---

Otevřené bunkry přilákaly milovníky historie

Co ukrývají pevnosti, kolem kterých lidé často jen procházejí nebo projíždějí? Zjistit to mohli návštěvníci dalšího ročníku Otevřených bunkrů na Opavsku. Letos se otevřelo devět objektů, dva vůbec poprvé. Zájemci si mohli prohlédnout dobové vybavení, vyslechnout výklad průvodců a mezi jednotlivými místy se svézt speciálním autobusem.

Za těmito dveřmi zůstávaly desítky let ukryté i stopy po německých vojácích. Objekt OPS 18 u Sádrovce se letos v rámci Otevřených bunkrů vůbec poprvé zpřístupnil veřejnosti. Na jeho stěnách se dochovaly kresby z roku 1944.

Ivana Večeřová, KVH Opava: “Ty malůvky, asi nejspíš, aby jim to připomínalo domov, tak jsou to takové krajinky, květinky. Samozřejmě měli tady i nápisy ohledně disciplíny.”

Čas ale kresbám moc nesvědčí. Část z nich poškodila voda a postupně mizí. Členové Klubu vojenské historie se bunkru věnují od roku 2020. Nejdříve museli bojovat s křídlatkou před objektem, nepořádkem uvnitř a zatopeným spodním patrem.

Ivana Večeřová, KVH Opava: “Uvnitř, protože tam bydleli bezdomovci, takže to bylo zanesené spousty nepořádku. Postupně se snažíme to nějak zakonzervovat, opravovat a zprostředkovat lidem, aby mohli se sem aspoň občas nahlédnout. A pokud to vyjde a nebude tady už tolik vody, tak se budeme snažit udělat tady i nějaké výstavní prostory.”

Jednou by se tu tak mohly objevit také válečné artefakty, které klub během let nashromáždil. O historii pevností je přitom mezi lidmi zájem. Řada návštěvníků nezůstala pouze u jednoho objektu.

anketa: návštěvníci opevnění: “Teď je pátý, byli jsme v Darkovičkách, v Milostovicích, ve Velkých Hošticích a tady u Sádráku. Mně se asi nejvíc líbilo ve Velkých Hošticích, tam to bylo moc pěkné a Milostovice tam to mají asi nejvěrnější, nejvíc, jak se to říká, těch věcí z války původní. A super, neměli jsme to v planu a perfektní výlet, já jsem z toho nadšený úplně.”

“Líbí se mi to, jsou tu vlastně místa, kde jsem se předtím nedokázal dostat a vždycky mě to zajímalo. Tohle je pátý po cestě, procházely tady dějiny, sloužily i někomu jinému, než těm, co to postavili.”

Každý z devíti otevřených bunkrů nabídl něco jiného – od původního vybavení přes technické zajímavosti až po příběhy lidí, kteří v pevnostech sloužili. Pro některé návštěvníky má navíc zdejší opevnění i osobní rozměr.

anketa: jeden z návštěvníků opevnění: “Se synem jsme si udělali výlet, i že dnes jsou otevřené bunkry. Vzali jsme to od bunkru 25, který je na trigometru, který je ten nejvybavenější, který má dva kanony. Pak jsme tady byli vedle, na tom lomeném bunkru, kde ho spravují. Tam byly zase docela zajímavé informace i k té linii betonové. No a teďka tady, ty zajímavé kresby, jak si to Němci vyzdobovali, evidentně vyzdobovali, když se nudili a dělali si to tady pěkné. No a vlastně můj děda tady dokonce v tom jednom z těch bunkrů sloužil.”

Otevřené bunkry tak letos nabídly nejen cestu do podzemí, ale především do minulosti Opavského Slezska. A díky práci dobrovolníků se postupně daří zpřístupňovat i objekty, do kterých se veřejnost ještě donedávna vůbec nedostala.

---