Opava chystá rekonstrukci zimního stadionu

Příští rok na jaře by mohla začít rekonstrukce opavského zimního stadionu. Jeho stav je už mnoho let neuspokojivý. Chybí tady zázemí pro sportovce i diváky. A budova má vysokou energetickou náročnost. Od 50. let, kdy byla ledová plocha zastřešená se tady žádné větší úpravy neprováděly. Město na opravy vyčlenilo 218 mil. korun.

Opavané se mohli vlastním zimním stadionem pyšnit už v polovině 19. století. Nejprve se jednalo o ledovou plochu pod širým nebem. Ta byla v 50. letech minulého století zastřešená. Přistavený byl hotel a restaurace. V podstatě bez větší rekonstrukce funguje areál dodnes.

René Holuša, výkonný ředitel HC Slezan Opava: „V podstatě je to nejstarší zimní stadion, který stojí v ČR. Zaspalo se tady určitě. Rekonstrukce byla potřeba už před nějakými dvaceti lety.“

Stísněné, špatně větrané šatny, chybějící tělocvična pro přípravu sportovců, nedostatečné zázemí pro diváky – s těmito problémy se zimní stadion potýká už delší čas. Peníze na modernizaci za 218 mil. korun se našly v rozpočtu města ale až nyní. Ve hře jsou také dotace z Národní sportovní agentury. Připravený je projekt, který z chátrajícího stadionu udělá moderní hokejový stánek.

René Holuša, výkonný ředitel HC Slezan Opava: „Zůstane ocelová konstrukce, která je původně z 50. let. Tu bychom chtěli zachovat kvůli nostalgii a vzpomínce na tento zimní stadion. Zůstane spodní část tribun, jinak všechno půjde k zemi.“

S bouracími a následně stavebními pracemi by se mělo začít na jaře, po skončení hokejové sezóny. Pak přijde na řadu úprava hrací plochy. Bude o 1,5 metru snížená kvůli bezpečnějšímu zajíždění rolby.

Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Chceme nechat dohrát letošní sezónu, potažmo sezónu příštího roku. Tzn. jakmile by hráči v dubnu skončili, tak v květnu by mohly být zahájeny bourací práce.“

Výstavba nového zimního stadionu bude trvat rok. Během té doby budou muset hokejisté dojíždět na tréninky do okolních sportovišť.

Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Domluvený máme předběžně stadion v Kravařích. Samozřejmě kapacitně nám to pak od listopadu nebude dostačovat. Takže záložní plán máme ještě stadion v Horním Benešově, tak abychom sezonu měli vykrytou.“

Sportovci se pak budou moci těšit na skvělé zázemí s prostornými šatnami, wellness centrem, tréninkovou plochou i tělocvičnou. Diváci budou mít k dispozici komfortnější hlediště. Bude tady také restaurace. Rekonstrukci by stavební firma měla zvládnout během jednoho roku tak, aby práce nezasahovaly do hrací sezóny.

---

Do školek na Opavsku putovalo 47 dřevěných ponků

Do 39 mateřských a jedné základní školy na Opavsku zamířily dřevěné ponky, u kterých se děti učí pracovat s nářadím a trénují svou manuální zručnost. Projekt během tří let podporovala Místní akční skupina Opavsko, Okresní hospodářská komora v Opavě a také město Opava. Po celou dobu u toho byla garantka Daniela Nováková, která řekne o projektu víc.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Dřevěné pracovní staly zpestřují herny v mateřských školách a také v jedné školní dílně. Jak ta myšlenka vznikla?

Daniela Nováková, garantka vzdělávacích aktivit, MAS Opavsko: „Myšlenku přinesl majitel firmy Hon, který cítil potřebu, aby studenti a učni, kteří opouštějí školní lavice a přicházejí k nim do firmy, byli manuálně zručnější. V r. 2018 se doslechl, že ve městě Kuřim v rámci projektu Technické školky, něco takového už vzniklo. Tuto myšlenku představil na OHK Opava a projekt se začal pomalu rozjíždět.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Rozvíjení technických dovedností je prioritní úkol toho pracovního stolu. Jenže je to i úkol pro učitele, aby se sami naučili pracovat sami u ponku, a potom dokázali zkušenosti předat i dětem. Jak to zvládli?

Daniela Nováková, garantka vzdělávacích aktivit, MAS Opavsko: „Byla to novinka pro samotné pedagogy, kteří museli povystoupit ze svých kolejí. Nicméně, dělali to rádi a s nadšením. My jsme v průběhu toho dvouletého fungování mysleli i na ně. Uspořádali jsme pro ně praktické workshopy, vznikly dva manuály.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Když srovnáte první vyrobený prototyp s tím, co dodáváte do školek nyní. Jaký je rozdíl?

Daniela Nováková, garantka vzdělávacích aktivit, MAS Opavsko: „První tři prototypy, které se pořizovaly hned v počátku, byly zakoupeny přes internet. Vzdělávací skupina, která působí pod OHK Opava, se ale vzápětí zamyslela nad tím, zda si nedokážeme ponky vyrábět sami. Na to se rozjela spolupráce SOU stavebním v Opavě. Jeho učni v rámci praxe ponky vyrábějí. Jejich výrobky jsou stabilnější a o něco větší než ty, které se prodávají v hobby marketech. Dětem se na nich lépe pracuje. Okresní hospodářská komora kontaktuje své členy z řad firem a podnikatelů, kteří výrobu financují.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: V současné době projekt dodávání ponků do školek končí. Vy ale budete v projektu pokračovat jinak. Ale jinak. Řekněte jak?

Daniela Nováková, garantka vzdělávacích aktivit, MAS Opavsko: „Velmi by se nám líbilo, protože ve školkách už je to rozjeté, kdyby se nám podařilo postoupit o úroveň výš, a sice na I. stupeň základních škol.

---

Proměny Opavy srovnává historii a současnost

Město Opava vydalo knihu srovnávacích fotografií s názvem Proměny Opavy. Obsahuje historické snímky z přelomu 19. a 20. století a zároveň fotografie ze současnosti. Díky pauzovacímu papíru se oba pohledy prolnou v jeden celek. Kniha vyšla v nákladu 800 kusů a už je téměř rozebraná. Vydavatel zvažuje kvůli velkému zájmu dotisk.

Vydání knihy předcházela aplikace, která je součástí webových stránek města Opavy. Ta srovnává historické snímky s fotografiemi ze současnosti. Jejich důmyslné překrytí zvýraznilo proměnu místa v čase.

Eva Sůrová, vedoucí Turistického informačního centra v Opavě: „Kniha vznikla na základě webové aplikace, která sklidila velký úspěch. První snímky zde byly vloženy před asi 3 lety. Vloni jsme doplnili další. Celkem je v aplikaci asi 60 dvojic snímků.

Do knihy pak bylo převzato 47 snímků z centra Opavy, které zachycují důvěrně známá místa na přelomu 19. a 20. století až do poloviny minulého století. Autor projektu, fotograf Jan Langer, pak přidal jejich současnou podobu. Často musel složitě hledat místo, odkud byl původní snímek pořízený. To bylo totiž pro srovnávací publikaci klíčové.

Jan Langer, autor projektu a fotografií: „Při té realizaci mnohokrát došlo na to, že pohled z toho stejného místa prostě realizovat nejde. Protože už tam nestojí stavby, ze kterých byl záběr pořízen, pokud se jednalo o snímky z nadhledu. Nebo že zástavba je posunutá.“

Do terénu vycházel fotograf s notebookem a naskenovanými historickými fotografiemi. To aby našel stejný úhel pohledu, který zachytili jeho předkové. Třeba snímek z radničního okna, který zobrazuje zástavbu domů na Horním náměstí, fotil několikrát, než s ním byl spokojený.

Kniha zachycuje rozvoj Opavy v jednotlivých obdobích v průřezu jednoho století. Použití pauzovacích papírů prolíná minulost se současností.

Zdeněk Kravar, autor textové části knihy: „Tady na těchto dvou fotografiích vidíme, jak se Opava během desetiletí v poválečném rozmachu rozšiřovala směrem na periferii.“

Staré pohlednice a snímky poskytli jako podklad pro knihu sběratelé. Vděčným námětem je opavská tramvajová dráha, která sloužila od r. 1905 do r. 1956. Zajímavé jsou také momentky z běžného života.

Tomáš Elis, sběratel: „Ty se staly velmi milým a plastickým oživením knihy a dokladují reálný život v ulicích města.“

Milovníci historie si pro knihu Proměny Opavy mohou přijít do opavského Turistického informačního centra. Zájem o ni je tak velký, že k prodeji zbývají poslední desítky kusů. Vydavatel publikace, Statutární město Opava, ale plánuje na příští rok dotisk.

---