Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Opava snižuje četnost svozu odpadu
  • Studenti volili „nanečisto“ prezidenta
  • Výstava Zachraň jídlo: fakta i zábava

Opava snižuje četnost svozu odpadu

Opava chce ušetřit za svoz komunálního odpadu. Proto se v některých lokalitách budou popelnice vyvážet namísto 2x týdně pouze jedenkrát. Tato změna by měla přinést dvou milionovou úsporu v rozpočtu.

Zatímco některá města kvůli zvyšujícím se cenám elektřiny i pohonných hmot přistoupila ke zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu, Opava jde jiným směrem. Od konce ledna se nebudou popelnice vyvážet 2x týdně, ale pouze jednou. Změna se bude týkat lokalit s rodinou zástavbou i bytovými domy, včetně městských částí.

Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Tím, že dojde ke snížení četnosti, tak bychom měli ušetřit kolem 2 mil. korun. A myslím, že v současné době je každá koruna ušetřená je dobrá.“

Náklady na svoz a likvidaci komunálního odpadu šplhají k 70 milionům korun. Nicméně občané to nepocítí. Jejich poplatek bude stále stejný: 660 korun za dospělou osobu a rok, děti od tří let platí polovinu. Přitom reálné náklady jsou na jednu osobu 1400 korun. Rozdíl, tedy 60% částky, dorovnává město. Prozatím o navýšení poplatku neuvažuje.

Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Zatím opravdu neuvažujeme o zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu. Ale závisí to na tom, jak lidé přistoupí ke třídění odpadu.“

Právě důsledné třídění surovin je totiž klíčem ke snížení nákladů. Čím více odpadu se vyváží na skládku, tím více za něj město platí. A naopak. Opavané mohou třídit plast, papír sklo. Využít mohou také kontejnery pro odkládání bio odpadu, oděvů či elektroodpadu.

Od loňského jara třídí 1700 domácností na sídlišti u Olomoucké ulice odpad z kuchyně, tedy zbytky jídla. Týdně tak vyseparují asi 1,5 tuny gastro odpadu.

Jiří Vaníček, ved. odd. životního prostředí, Magistrát Opava: „Tento projekt bychom chtěli rozšířit. Budeme soutěžit dodavatele na nové období od 1.4. 2023 dál. Chtěli bychom toto třídění rozšířit o sídliště v Kateřinkách a sídliště v Kylešovicích. Tady počítáme s dalšími  85 – 90 stání pro 120 litrové gastro nádoby.“

Snižování produkce odpadů, který se vyváží na skládku, je nutné snižovat nejen kvůli úspoře finanční, ale také kvůli ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných surovin. To , které má přijít v roce 2030.

---

Studenti volili „nanečisto“ prezidenta

Do II. kola prezidentské volby zbývá ještě několik dní, ovšem studenti Slezského gymnázia v Opavě si už svého prezidenta vybrali. Většina z nich se zúčastnila tzv. „voleb na nečisto“, a to přesto, že ještě mnozí z nich nemají kvůli nízkému věku volební právo. Stejně, jako tomu bude v řádné volbě hlavy státu, se i oni rozhodovali mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

Místnost, kam si přišli studenti Slezského gymnázia zvolit svého prezidenta, měla všechny náležitosti, které podle zákona má mít: vlajku, plentu i schránku. S několikadenním předstihem vybírali hlavu státu z dvou kandidátů. Rozhodovali se mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

student Slezského gymnázia, Opava: „Budoucí prezident by měl být neúplatný, neměl by být snadno ovlivnitelný cizími názory a měl by si stát za svým vlastním.“

student Slezského gymnázia, Opava: „Určitě by měl být upřímný a otevřený novým věcem.“

Na svou volbu se pečlivě připravovali v hodinách. Srovnávali volební programy kandidátů, sledovali vedení kampaní.

Kateřina Hertlová, učitelka, Slezské gymnázium, Opava: „V rámci společenských věd rozebíráme prezidentské volby a všeobecně volby vůbec. Bavíme se o kompetencích prezidenta republiky. O tom, jak samotná volba probíhá.“

Ve srovnání s klasickými volbami, kde každý kandidát má svůj volební lístek, u studentských voleb je to jinak.

Vanesa Jasníková, členka studentského parlamentu ZIP, Slezské gymnázium, Opava: „Naše volby vypadají tak, že máme jeden hlasovací lístek, na kterém máme dvě jména kandidátů. Studenti mají za úkol zakroužkovat pouze jednoho z kandidátů.“

Ačkoliv v prosincovém I. kole studentských prezidentských voleb v rámci republiky nejvíce hlasů získala Danuše Nerudová a Petr Pavel, nyní se rozhodovalo mezi dvěma kandidáty s nevyšším počtem hlasů, které zvolili oprávnění voliči. Tedy mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

Kamila Tkáčová, organizátorka akce a učitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Studenti se učí na gymnáziu politologii, mnozí maturují ze společenských věd. A hlavně se takto učí společenské odpovědnosti.“

A tak není divu, že studenti přesně vědí, čím by se nově zvolená hlava státu měla v úřadě nejdříve zabývat.

student Slezského gymnázia, Opava: „Měl by více cestovat do regionů.“

student Slezského gymnázia, Opava: „Vybrat si dobré odborníky kolem sebe – to je za mne jedna z nejdůležitějších věcí.“

Tyto rady by mohly být užitečné Petru Pavlovi, kterého studenti Slezského gymnázia v prezidentském úřadě preferují. O tom, kdo ale jej bude skutečně vykonávat rozhodne II. kolo volby, které se uskuteční 27. a 28. ledna.

---

Výstava Zachraň jídlo: fakta i zábava

Pozoruhodná výstava s názvem Zachraň jídlo je nyní k vidění v Obecním domě v Opavě upozorňuje na plýtvání potravinami a také na to, jakou cestu musí urazit, než se dostanou na náš stůl. Zatímco děti se budou bavit u interaktivních exponátů, rodiče se dozví spoustu zajímavých faktů.

Výstava vznikla ve spolupráci s neziskovou organizací Zachraň jídlo, která se zabývá plýtváním. Interaktivní formou předkládá informace to tom, jak to s vyhazováním jídla je. Možná vás překvapí, že potraviny tvoří až polovinu odpadu z domácností, že třetinu jídel hosté v restauracích nedojí.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Výstava Zachraň jídlo vznikla s myšlenkou, jak přemýšlet o jídle v každodenním životě. O tom, že nás jídlo a suroviny každodenně obklopují. Ale že si často neuvědomujeme, jaká je jejich hodnota.“

Zobrazeno je tady nejen úsilí, se kterým je nutné pěstovat ovoce a zeleninu či chovat zvířata, ale následně také cesta, kterou musí urazit, než se z nich stanou produkty, které si můžeme koupit v obchodě.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Máme tady mapu, na které ukazujeme, kolik tisíc kilometrů musí potraviny urazit, aby se k nám dostaly ze vzdálených destinací.“

Dá se říci, že rekordmanem je v tomto směru rýže, která do Česka putuje víc jak 20 000 kilometrů.A třeba oblíbené banány urazí z Ameriky víc jak 14 000 kilometrů.

Tato dráha, na kterou se vydávají jezdící rohlíky nebo zabalená vajíčka ukazuje cestu místních surovin do supermarketu.

Zajímavé pojetí faktů láká ke hře nejen děti, ale i dospělé.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Záměrem je oslavit všechny sociální skupiny, ale my jsme mysleli především na děti.

Průvodkyní jim je prodavačka Anna, která pracuje v supermarktetu. Tady si mohou svůj nákup nakreslit na pokladní pás, podle receptu uvařit jídlo, které mohou také na plotně pořádně zamíchat.

Tento interaktivní projekt připravilo hned hned několik výtvarníků. Přestože výstava přináší mnoho nepopulárních faktů, podává je zábavně a snaží se návštěvníky přimět k tomu, aby o jídle více přemýšleli.

návštěvník výstavy:  „Máme zbytků poměrně málo. /Snaža když už něco zbude, tak máme slepičky, tak se s nimi podělíme.“

návštěvník výstavy: „Pokud se stane, že něco nedojíme, tak to dáme do mrazáku.“

Interaktivní výstava je součástí projektu Neplýtvej jídlem, Opavo!, který je financovaný z rozpočtu města a Moravskoslezského kraje. Projekt v následujících měsících doplní animační programy pro děti i dospělé, přednášky nebo workshopy.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
21. ledna 2023, 16:30

Opava snižuje četnost svozu odpadu

Opava chce ušetřit za svoz komunálního odpadu. Proto se v některých lokalitách budou popelnice vyvážet namísto 2x týdně pouze jedenkrát. Tato změna by měla přinést dvou milionovou úsporu v rozpočtu.

Zatímco některá města kvůli zvyšujícím se cenám elektřiny i pohonných hmot přistoupila ke zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu, Opava jde jiným směrem. Od konce ledna se nebudou popelnice vyvážet 2x týdně, ale pouze jednou. Změna se bude týkat lokalit s rodinou zástavbou i bytovými domy, včetně městských částí.

Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Tím, že dojde ke snížení četnosti, tak bychom měli ušetřit kolem 2 mil. korun. A myslím, že v současné době je každá koruna ušetřená je dobrá.“

Náklady na svoz a likvidaci komunálního odpadu šplhají k 70 milionům korun. Nicméně občané to nepocítí. Jejich poplatek bude stále stejný: 660 korun za dospělou osobu a rok, děti od tří let platí polovinu. Přitom reálné náklady jsou na jednu osobu 1400 korun. Rozdíl, tedy 60% částky, dorovnává město. Prozatím o navýšení poplatku neuvažuje.

Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Zatím opravdu neuvažujeme o zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu. Ale závisí to na tom, jak lidé přistoupí ke třídění odpadu.“

Právě důsledné třídění surovin je totiž klíčem ke snížení nákladů. Čím více odpadu se vyváží na skládku, tím více za něj město platí. A naopak. Opavané mohou třídit plast, papír sklo. Využít mohou také kontejnery pro odkládání bio odpadu, oděvů či elektroodpadu.

Od loňského jara třídí 1700 domácností na sídlišti u Olomoucké ulice odpad z kuchyně, tedy zbytky jídla. Týdně tak vyseparují asi 1,5 tuny gastro odpadu.

Jiří Vaníček, ved. odd. životního prostředí, Magistrát Opava: „Tento projekt bychom chtěli rozšířit. Budeme soutěžit dodavatele na nové období od 1.4. 2023 dál. Chtěli bychom toto třídění rozšířit o sídliště v Kateřinkách a sídliště v Kylešovicích. Tady počítáme s dalšími  85 – 90 stání pro 120 litrové gastro nádoby.“

Snižování produkce odpadů, který se vyváží na skládku, je nutné snižovat nejen kvůli úspoře finanční, ale také kvůli ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných surovin. To , které má přijít v roce 2030.

---

Studenti volili „nanečisto“ prezidenta

Do II. kola prezidentské volby zbývá ještě několik dní, ovšem studenti Slezského gymnázia v Opavě si už svého prezidenta vybrali. Většina z nich se zúčastnila tzv. „voleb na nečisto“, a to přesto, že ještě mnozí z nich nemají kvůli nízkému věku volební právo. Stejně, jako tomu bude v řádné volbě hlavy státu, se i oni rozhodovali mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

Místnost, kam si přišli studenti Slezského gymnázia zvolit svého prezidenta, měla všechny náležitosti, které podle zákona má mít: vlajku, plentu i schránku. S několikadenním předstihem vybírali hlavu státu z dvou kandidátů. Rozhodovali se mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

student Slezského gymnázia, Opava: „Budoucí prezident by měl být neúplatný, neměl by být snadno ovlivnitelný cizími názory a měl by si stát za svým vlastním.“

student Slezského gymnázia, Opava: „Určitě by měl být upřímný a otevřený novým věcem.“

Na svou volbu se pečlivě připravovali v hodinách. Srovnávali volební programy kandidátů, sledovali vedení kampaní.

Kateřina Hertlová, učitelka, Slezské gymnázium, Opava: „V rámci společenských věd rozebíráme prezidentské volby a všeobecně volby vůbec. Bavíme se o kompetencích prezidenta republiky. O tom, jak samotná volba probíhá.“

Ve srovnání s klasickými volbami, kde každý kandidát má svůj volební lístek, u studentských voleb je to jinak.

Vanesa Jasníková, členka studentského parlamentu ZIP, Slezské gymnázium, Opava: „Naše volby vypadají tak, že máme jeden hlasovací lístek, na kterém máme dvě jména kandidátů. Studenti mají za úkol zakroužkovat pouze jednoho z kandidátů.“

Ačkoliv v prosincovém I. kole studentských prezidentských voleb v rámci republiky nejvíce hlasů získala Danuše Nerudová a Petr Pavel, nyní se rozhodovalo mezi dvěma kandidáty s nevyšším počtem hlasů, které zvolili oprávnění voliči. Tedy mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

Kamila Tkáčová, organizátorka akce a učitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Studenti se učí na gymnáziu politologii, mnozí maturují ze společenských věd. A hlavně se takto učí společenské odpovědnosti.“

A tak není divu, že studenti přesně vědí, čím by se nově zvolená hlava státu měla v úřadě nejdříve zabývat.

student Slezského gymnázia, Opava: „Měl by více cestovat do regionů.“

student Slezského gymnázia, Opava: „Vybrat si dobré odborníky kolem sebe – to je za mne jedna z nejdůležitějších věcí.“

Tyto rady by mohly být užitečné Petru Pavlovi, kterého studenti Slezského gymnázia v prezidentském úřadě preferují. O tom, kdo ale jej bude skutečně vykonávat rozhodne II. kolo volby, které se uskuteční 27. a 28. ledna.

---

Výstava Zachraň jídlo: fakta i zábava

Pozoruhodná výstava s názvem Zachraň jídlo je nyní k vidění v Obecním domě v Opavě upozorňuje na plýtvání potravinami a také na to, jakou cestu musí urazit, než se dostanou na náš stůl. Zatímco děti se budou bavit u interaktivních exponátů, rodiče se dozví spoustu zajímavých faktů.

Výstava vznikla ve spolupráci s neziskovou organizací Zachraň jídlo, která se zabývá plýtváním. Interaktivní formou předkládá informace to tom, jak to s vyhazováním jídla je. Možná vás překvapí, že potraviny tvoří až polovinu odpadu z domácností, že třetinu jídel hosté v restauracích nedojí.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Výstava Zachraň jídlo vznikla s myšlenkou, jak přemýšlet o jídle v každodenním životě. O tom, že nás jídlo a suroviny každodenně obklopují. Ale že si často neuvědomujeme, jaká je jejich hodnota.“

Zobrazeno je tady nejen úsilí, se kterým je nutné pěstovat ovoce a zeleninu či chovat zvířata, ale následně také cesta, kterou musí urazit, než se z nich stanou produkty, které si můžeme koupit v obchodě.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Máme tady mapu, na které ukazujeme, kolik tisíc kilometrů musí potraviny urazit, aby se k nám dostaly ze vzdálených destinací.“

Dá se říci, že rekordmanem je v tomto směru rýže, která do Česka putuje víc jak 20 000 kilometrů.A třeba oblíbené banány urazí z Ameriky víc jak 14 000 kilometrů.

Tato dráha, na kterou se vydávají jezdící rohlíky nebo zabalená vajíčka ukazuje cestu místních surovin do supermarketu.

Zajímavé pojetí faktů láká ke hře nejen děti, ale i dospělé.

Ondřej Horák, autor konceptu: „Záměrem je oslavit všechny sociální skupiny, ale my jsme mysleli především na děti.

Průvodkyní jim je prodavačka Anna, která pracuje v supermarktetu. Tady si mohou svůj nákup nakreslit na pokladní pás, podle receptu uvařit jídlo, které mohou také na plotně pořádně zamíchat.

Tento interaktivní projekt připravilo hned hned několik výtvarníků. Přestože výstava přináší mnoho nepopulárních faktů, podává je zábavně a snaží se návštěvníky přimět k tomu, aby o jídle více přemýšleli.

návštěvník výstavy:  „Máme zbytků poměrně málo. /Snaža když už něco zbude, tak máme slepičky, tak se s nimi podělíme.“

návštěvník výstavy: „Pokud se stane, že něco nedojíme, tak to dáme do mrazáku.“

Interaktivní výstava je součástí projektu Neplýtvej jídlem, Opavo!, který je financovaný z rozpočtu města a Moravskoslezského kraje. Projekt v následujících měsících doplní animační programy pro děti i dospělé, přednášky nebo workshopy.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-21-01-2023-16-34