Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Praktická maturitní zkouška na SŠHS a VOŠ v Opavě
  • Slezské zemské muzeum vystavuje lékařské předměty
  • Opavské klarinetové dny

Praktická maturitní zkouška na SŠHS a VOŠ v Opavě

Studenti posledního ročníku Střední školy hotelnictví a služeb v Opavě skládali praktickou maturitní zkoušku. Své dovednosti předvedli nejen komisi, která jejich výkony hodnotila, ale také svým rodičům a blízkým, které si pozvali na raut. Jeho příprava a také servírování pokrmů byly jejich maturitou.

21 studentů oboru Moderní gastronomie a zdravý životní styl opavské hotelové školy si vybralo jako téma své maturitní zkoušky řeckou kuchyni. Proto oblékli tógy a zlaté věnce, a to navzdory studenému počasí. Slavnostní otevírání sektu šavlí na úvod už bylo součástí maturity.

Rozálie Peterková, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Nejdůležitější na sabráži, aby se povedla, je síla úderu.“

Uvnitř Restaurace Vesna pak čekal raut s názvem Hostina na Olympu. Maturanti jej připravili nejen pro zkoušející, ale také pro své blízké.

Martin Ruský, ředitel, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Naše škola je specifická v tom, že na závěr studia zveme rodiče. A to proto, aby se mohli podívat, co se za ty čtyři roky jejich děti naučily."

Hostům naservírovali víc jak dvě desítky pokrmů, typických pro Středomoří: plněná rajčata, olivové tyčinky, musaku nebo smažené sépiové kroužky. Každý student měl svůj úkol. Někdo měl na starosti studený bufet, jiný připravoval míchané nápoje, další třeba salát.

Viktorie Moslerová, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Moje polévka se jmenuje Psarosoupa. Je to řecká polévka, v překladu je to rybí polévka. Já jsem ji trochu vylepšila. Protože ne všichni lidé mají rádi rybu, tak jsem tam přidala kuřecí vývar.“

Jakub Quis, student 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Celý den se budu starat o dranžírování. Jde vlastně o zkrajování, filírování, plátkování masa.“

Jiří Vizauer, člen maturitní komise, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Raut probíhá velmi dobře, musím je pochválit. Příprava byla dlouhodobá. První informace co a jak budou dělat, si vylosovali před Vánoci.“

A tak se součástí hodnocení stává také veškerá příprava, která obnáší třeba také kalkulaci zboží, jeho objednání nebo plán rautu.

Dagmar Paníčková, učitelka odborných předmětů, SŠHS a VOŠ v Opavě: “Také se hodnotí vzhled, hygiena, bezpečnost při práci. Nebo i  společenská stránka,  jak studenti  komunikují s hosty, jak je umí zabavit.“

Přestože šlo o zkoušku z dospělosti, atmosféra tady byla uvolněná. Možná také díky tomu, že tady maturanti měli své rodiče.

matka jednoho z maturantů: „Všem přeji, ať se jim daří, ať něco nepokazí.“

Praktickou část maturity mají tedy studenti zdárně za sebou. Možná i proto se na závěr pustili do tance, který byl součástí připraveného programu. Teoretické znalosti doplní při ústním zkoušení 16. května.

---

Slezské zemské muzeum vystavuje lékařské předměty

V lednu jsme vás informovali o tom, že exponáty z Muzea ošetřovatelství, které bylo součástí Slezské nemocnice, přebírá Slezské zemské muzeum. Kolekce exponátů od 19. století až po konec minulého století putovala do depozitáře, aby ji muzeologové popsali a zaevidovali. Nyní jsou některé předměty vystaveny.

10 let sbírala Lenka Hanková nepotřebné zdravotnické nástroje, přístroje i nábytek. Mnohé z jejich úlovků byly vystaveny v Muzeu ošetřovatelství v areálu Slezské nemocnice. Na začátku letošního roku se staly deseti tisíce zajímavých exponátů součástí sbírek Slezského zemského muzea.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Ty exponáty, které jsme převzali, jsou ve velmi dobrém stavu. V zásadě pouze některé potřebovaly základní očištění. Není s nimi v současné době žádná výraznější práce. Budeme je pouze dokumentovat a zapíšeme je do naší sbírky.“

Zlomek z těchto pokladů teď můžete vidět ve výstavních prostorách Müllerova domu u Slezského muzea. Je tady část gynekologického a novorozeneckého oddělení a také některé exponáty z psychiatrické nemocnice. Zubní ordinace vypadá přesně tak, jako by do ní měl každou chvíli vkročit pacient.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „V této části výstavy máme instalovanou kompletní stomatologickou ordinaci. Stomatologii jsme vybrali záměrně vzhledem k množství exponátů, které k této problematice máme.“

Všechny tyto předměty pocházejí z jedné ambulance, která se měla zrušit a zařízení odvézt k likvidaci. Teď je vše součástí muzejní sbírky. K vidění je tady křeslo s kompletním příslušenstvím, kleště na trhání zubů či rozvěrače úst. Mnohé pomůcky jsou ještě v originálním balení.

Muzeologové nyní jednotlivé exponáty popisují a zapisují do sbírek. S odbornými věcmi bude pomáhat také zakladatelka muzea ošetřovatelství.

Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Já mám představu, že kdykoliv bude potřeba, tak budu pomáhat. Protože to je téma, které mě stále zajímá. Já jsem velkým nadšencem historie ošetřovatelství.“

Hanková pokračuje ve sbírání historických předmětů dále. Už nyní má pro Slezské zemské muzeum připraveny další vzácné úlovky.

Exponáty zůstanou tady, v Müllerově domě, vystavené do konce roku. Pokud se podaří muzeu zajistit větší prostory, přesunou se tam.


---

Opavské klarinetové dny

Pro zájemce o hru na klarinet uspořádala Církevní konzervatoř Německého řádu v Opavě výstavu nejmodernějších nástrojů, které si mohli vyzkoušet. V mistrovské kurzech pak s odborníky probírali techniku hry.

Opavské klarinetové dny přilákaly na Církevní konzervatoř Německého řádu na stovku milovníků tohoto nástroje z ebenového dřeva. Na výstavě tady byly připraveny na tři desítky modelů. Zájemci si je mohli nejen prohlédnout, ale také vyzkoušet.

Zdeněk Kapl, zástupce ředitele, Církevní konzervatoř Německého řádu: „Tato akce je sice poprvé, ale doufám, že se stane tradicí. To, co se podařilo zorganizovat, je nejen pro studenty uměleckých škol, ale také pro širokou veřejnost.“

Na své si přišli jak amatérští milovníci hudby, tak i profesionální hráči. K dispozici tady byly kromě základních variant nástrojů také i ty pro umělce, jejichž cena daleko přesahuje sto tisíc korun.

Pavlin Panajotov, učitel, Církevní konzervatoř Německého řádu: „Tady mají studenti a žáci možnost vyzkoušet si nástroje. Od těch, které jsou pro malé děti, tak po ty, špičkové. Jako třeba tento, který držím v ruce.“

Cesta klarinetisty ke svému nástroji není jednoduchá. Vybírá si jej dlouho a pečlivě.

návštěvnice výstavy: „Já si nástroj vybírám podle zvuku a podle toho, jak mi sedne v ruce.“

Přestože je klarinet poměrně konzervativním nástrojem, o drobná zdokonalení se výrobci snaží neustále. K vidění tady byl třeba nedávno patentovaný vynález z české manufaktury.

Jeho tělo je vyrobeno kromě dřeva a také z kovu. Tím získal nástroj větší odolnost a také ušlechtilý zvuk.

Milan Řeřicha, virtuoz a ředitel firmy, RZ Woodwind Manufacturing: „Zde vidíme ten kovový kompozit, který prochází celým vnitřkem. Je to vidět. Na povrchu je dřevo.“

Součástí byly také mistrovské kurzy, ve kterých mohli svou hru na klarinet zájemci konzultovat s pedagogy i profesionálními hudebníky. A vypůjčit si k tomu mohli třeba také vystavované nástroje.

Richard Švéda, žák ZUŠ Krnov: „Chtěl bych své hraní zhodnotit celkově a z jiného pohledu. Pan Milan Řeřicha je výborný světový virtuoz, tak si myslím, že mne může posunout kupředu v mnoha směrech.“

Dvoudenní Opavské klarinetové dny ukončil závěrečný koncert. A už nyní organizátoři pomýšlení na jejich zopakování v příštím roce.



---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
23. dubna 2022, 16:30

Praktická maturitní zkouška na SŠHS a VOŠ v Opavě

Studenti posledního ročníku Střední školy hotelnictví a služeb v Opavě skládali praktickou maturitní zkoušku. Své dovednosti předvedli nejen komisi, která jejich výkony hodnotila, ale také svým rodičům a blízkým, které si pozvali na raut. Jeho příprava a také servírování pokrmů byly jejich maturitou.

21 studentů oboru Moderní gastronomie a zdravý životní styl opavské hotelové školy si vybralo jako téma své maturitní zkoušky řeckou kuchyni. Proto oblékli tógy a zlaté věnce, a to navzdory studenému počasí. Slavnostní otevírání sektu šavlí na úvod už bylo součástí maturity.

Rozálie Peterková, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Nejdůležitější na sabráži, aby se povedla, je síla úderu.“

Uvnitř Restaurace Vesna pak čekal raut s názvem Hostina na Olympu. Maturanti jej připravili nejen pro zkoušející, ale také pro své blízké.

Martin Ruský, ředitel, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Naše škola je specifická v tom, že na závěr studia zveme rodiče. A to proto, aby se mohli podívat, co se za ty čtyři roky jejich děti naučily."

Hostům naservírovali víc jak dvě desítky pokrmů, typických pro Středomoří: plněná rajčata, olivové tyčinky, musaku nebo smažené sépiové kroužky. Každý student měl svůj úkol. Někdo měl na starosti studený bufet, jiný připravoval míchané nápoje, další třeba salát.

Viktorie Moslerová, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Moje polévka se jmenuje Psarosoupa. Je to řecká polévka, v překladu je to rybí polévka. Já jsem ji trochu vylepšila. Protože ne všichni lidé mají rádi rybu, tak jsem tam přidala kuřecí vývar.“

Jakub Quis, student 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Celý den se budu starat o dranžírování. Jde vlastně o zkrajování, filírování, plátkování masa.“

Jiří Vizauer, člen maturitní komise, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Raut probíhá velmi dobře, musím je pochválit. Příprava byla dlouhodobá. První informace co a jak budou dělat, si vylosovali před Vánoci.“

A tak se součástí hodnocení stává také veškerá příprava, která obnáší třeba také kalkulaci zboží, jeho objednání nebo plán rautu.

Dagmar Paníčková, učitelka odborných předmětů, SŠHS a VOŠ v Opavě: “Také se hodnotí vzhled, hygiena, bezpečnost při práci. Nebo i  společenská stránka,  jak studenti  komunikují s hosty, jak je umí zabavit.“

Přestože šlo o zkoušku z dospělosti, atmosféra tady byla uvolněná. Možná také díky tomu, že tady maturanti měli své rodiče.

matka jednoho z maturantů: „Všem přeji, ať se jim daří, ať něco nepokazí.“

Praktickou část maturity mají tedy studenti zdárně za sebou. Možná i proto se na závěr pustili do tance, který byl součástí připraveného programu. Teoretické znalosti doplní při ústním zkoušení 16. května.

---

Slezské zemské muzeum vystavuje lékařské předměty

V lednu jsme vás informovali o tom, že exponáty z Muzea ošetřovatelství, které bylo součástí Slezské nemocnice, přebírá Slezské zemské muzeum. Kolekce exponátů od 19. století až po konec minulého století putovala do depozitáře, aby ji muzeologové popsali a zaevidovali. Nyní jsou některé předměty vystaveny.

10 let sbírala Lenka Hanková nepotřebné zdravotnické nástroje, přístroje i nábytek. Mnohé z jejich úlovků byly vystaveny v Muzeu ošetřovatelství v areálu Slezské nemocnice. Na začátku letošního roku se staly deseti tisíce zajímavých exponátů součástí sbírek Slezského zemského muzea.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Ty exponáty, které jsme převzali, jsou ve velmi dobrém stavu. V zásadě pouze některé potřebovaly základní očištění. Není s nimi v současné době žádná výraznější práce. Budeme je pouze dokumentovat a zapíšeme je do naší sbírky.“

Zlomek z těchto pokladů teď můžete vidět ve výstavních prostorách Müllerova domu u Slezského muzea. Je tady část gynekologického a novorozeneckého oddělení a také některé exponáty z psychiatrické nemocnice. Zubní ordinace vypadá přesně tak, jako by do ní měl každou chvíli vkročit pacient.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „V této části výstavy máme instalovanou kompletní stomatologickou ordinaci. Stomatologii jsme vybrali záměrně vzhledem k množství exponátů, které k této problematice máme.“

Všechny tyto předměty pocházejí z jedné ambulance, která se měla zrušit a zařízení odvézt k likvidaci. Teď je vše součástí muzejní sbírky. K vidění je tady křeslo s kompletním příslušenstvím, kleště na trhání zubů či rozvěrače úst. Mnohé pomůcky jsou ještě v originálním balení.

Muzeologové nyní jednotlivé exponáty popisují a zapisují do sbírek. S odbornými věcmi bude pomáhat také zakladatelka muzea ošetřovatelství.

Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Já mám představu, že kdykoliv bude potřeba, tak budu pomáhat. Protože to je téma, které mě stále zajímá. Já jsem velkým nadšencem historie ošetřovatelství.“

Hanková pokračuje ve sbírání historických předmětů dále. Už nyní má pro Slezské zemské muzeum připraveny další vzácné úlovky.

Exponáty zůstanou tady, v Müllerově domě, vystavené do konce roku. Pokud se podaří muzeu zajistit větší prostory, přesunou se tam.


---

Opavské klarinetové dny

Pro zájemce o hru na klarinet uspořádala Církevní konzervatoř Německého řádu v Opavě výstavu nejmodernějších nástrojů, které si mohli vyzkoušet. V mistrovské kurzech pak s odborníky probírali techniku hry.

Opavské klarinetové dny přilákaly na Církevní konzervatoř Německého řádu na stovku milovníků tohoto nástroje z ebenového dřeva. Na výstavě tady byly připraveny na tři desítky modelů. Zájemci si je mohli nejen prohlédnout, ale také vyzkoušet.

Zdeněk Kapl, zástupce ředitele, Církevní konzervatoř Německého řádu: „Tato akce je sice poprvé, ale doufám, že se stane tradicí. To, co se podařilo zorganizovat, je nejen pro studenty uměleckých škol, ale také pro širokou veřejnost.“

Na své si přišli jak amatérští milovníci hudby, tak i profesionální hráči. K dispozici tady byly kromě základních variant nástrojů také i ty pro umělce, jejichž cena daleko přesahuje sto tisíc korun.

Pavlin Panajotov, učitel, Církevní konzervatoř Německého řádu: „Tady mají studenti a žáci možnost vyzkoušet si nástroje. Od těch, které jsou pro malé děti, tak po ty, špičkové. Jako třeba tento, který držím v ruce.“

Cesta klarinetisty ke svému nástroji není jednoduchá. Vybírá si jej dlouho a pečlivě.

návštěvnice výstavy: „Já si nástroj vybírám podle zvuku a podle toho, jak mi sedne v ruce.“

Přestože je klarinet poměrně konzervativním nástrojem, o drobná zdokonalení se výrobci snaží neustále. K vidění tady byl třeba nedávno patentovaný vynález z české manufaktury.

Jeho tělo je vyrobeno kromě dřeva a také z kovu. Tím získal nástroj větší odolnost a také ušlechtilý zvuk.

Milan Řeřicha, virtuoz a ředitel firmy, RZ Woodwind Manufacturing: „Zde vidíme ten kovový kompozit, který prochází celým vnitřkem. Je to vidět. Na povrchu je dřevo.“

Součástí byly také mistrovské kurzy, ve kterých mohli svou hru na klarinet zájemci konzultovat s pedagogy i profesionálními hudebníky. A vypůjčit si k tomu mohli třeba také vystavované nástroje.

Richard Švéda, žák ZUŠ Krnov: „Chtěl bych své hraní zhodnotit celkově a z jiného pohledu. Pan Milan Řeřicha je výborný světový virtuoz, tak si myslím, že mne může posunout kupředu v mnoha směrech.“

Dvoudenní Opavské klarinetové dny ukončil závěrečný koncert. A už nyní organizátoři pomýšlení na jejich zopakování v příštím roce.



---

Zdroj: https://polar.cz/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-23-04-2022-16-34