Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Pavla Straky
- Do opavských mateřských škol už mohou všechny děti
- Ministři jednali se zástupci povodní zasažených obcí MSK
- Komentovaná procházka Po stavbách Otto Reichnera
Mateřské školy, které se postupně zprovozňují po zářijových záplavách, už jsou otevřeny pro všechny děti. Dosud musely děti rodičů na mateřské a nezaměstnaných zůstávat doma.
Všechny opavské zaplavené školky v tuto chvíli fungují v omezeném provozu. Z více než 500 dětí tak zhruba polovina našla zázemí v jiných mateřských školách nebo provizorních prostorách základních škol.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Co se týká MŠ Edvarda Beneše, tak tam máme jen horní patro v provozu, to samé MŠ na Šrámkové ulici a to samé MŠ Na Pastvisku. MŠ Sadová a Mostní, ty jsme převedli do školy na Mařádkové ulici a MŠ Pekařská byla převedena do Kylešovic do ZŠ.”
Například děti z mateřské školy Edvarda Beneše byly umístěny v prostorách družiny Základní školy Otická.
Arnošt Žídek, ředitel, ZŠ Otická: “Aktuálně je ve škole 43 dětí z mateřinky, jsou to vesměs předškoláci. Naše školní družina se stáhla do budovy základní školy. Museli se trochu přizpůsobit v tom, že musí být v půl 12 odstravováni, takže je potřeba začít v 11, ale jinak to je bez problémů. Škola má obrovské prostory školní zahrady, hřiště, 3 venkovní učebny, takže se tu vejdeme jak my tak oni aniž bysme se jakkoliv omezovali.”
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Samozřejmě je to provizorium s tím, že teď se zpracovávají cenové návrhy na rekonstrukci některých MŠ. My jsme čekali než přijdou stavaři a než nám řeknou, co se bude muset všechno udělat a v jakém rozsahu budou muset být stavební práce.”
Rozsah sanace je velmi rozdílný podle toho, jak a z jakých materiálů byly jednotlivé školky stavěny.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Někde budeme muset i podlahy vybourat, někde to je jen o tom, že bude stačit výmalba, někde musíme oklepat omítky. S některými konstrukčními pracemi jsme už někde začali, kde se dá s tím, že musíme jít podle zákona o veřejných zakázkách, což je naše největší brzda."
Škody, které zářijová povodeň napáchala v mateřských a základních školách, se odhadují na zhruba 230 milionů korun.
---
Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany povodněmi zasažených obcí. O tom všem jednali ministři práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy se starosty a zástupci měst a obcí Moravskoslezského kraje. Na jednání nechybělo ani vedení Opavy.
V Moravskoslezském kraji povodeň zasáhla 277 obcí a 7 měst, z toho 35 obcí je poničených fatálně. Ze setkání s ministry v Krnově vyplynula řada podnětů, na čem pracovat do budoucna. Zásadní byla komunikace a rychlost pomoci.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Základní požadavek je samozřejmě úhrada povodňových škod. Tam se jedná především o úhradu infrastruktury na školách, MŠ, pak jsou to komunikace, mosty a cyklostezky. To je to nejhorší, co nás trápí a kde vznikly největší škody.”
Tomáš Hradil (Krnovští patrioti), starosta Krnova: “Já bych v obecné rovině byl hrozně rád, aby jednání neskončilo jen tím, že jsme jednali.”
Salome Sýkorová (SNK ED), starostka Zátoru: “My máme zničené úplně všechno, přímá finanční pomoc by byla nejlepší. Samozřejmě ani dotace nejsou špatné, ale pak by musely být v 95 procentech nebo 100 procentech hrazeny státem.”
Ministři slíbili několik podpůrných programů. Pomoc zamíří nejen samosprávám, ale i domácnostem a firmám. Některé už byly spuštěny.
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Jako první bylo potřeba zabezpečit svoz odpadu, úklid povodňových škod a těch trosek, tohle běží, //pak jsme uvolnili dvě miliardy na to, aby tam, kde majiteli vodovodů a kanalizací jsou samosprávy, obce nebo svazky obcí, aby mohly investovat do těch oprav, současně jsme uvolnili peníze pro každou postiženou domácnost v průměru 40 tisíc.”
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Národní rozvojová banka z prostředků operačního programu spravedlivé transformace, tak vypíše na začátku listopadu pomoc podnikatelům, a to malým, středním podnikům výhodný úvěr na 15 let za 0.”
Zaplaveným městům a obcím byly odpuštěny i poplatky za ukládání odpadu a další 2,5 miliardy vláda uvolnila na posílení dávky pomoci v hmotné nouzi.
---
Opava se také letos zapojila do celostátní akce Dny architektury. V rámci nich se lidé mohli mimo jiné vydat na komentovanou procházku Po stopách Otto Reichnera. Jde o jednoho z nejvýraznějších architektů meziválečné Opavy.
Procházka po stavbách architekta a opavského rodáka Otto Reichnera nabídla celkem 9 zastavení. Začínala v centru Opavy a končila na kylešovském kopci, kde si lidé prohlédli Vogelovu vilu.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “Je to opavský rodák, který v Opavě vytvořil ukázková díla moderní architektury na pomezí dekorativismu a architektonické nové věcnosti. Za mnou stojí třeba dům obytný a obchodní pro městskou spořitelnu, který navrhl na konci 30. let.”
Nejslavnější Reichnerovou stavbou je opavské městské koupaliště kombinující principy architektonické moderny, art deco a expresionismu. Hlavní funkcionalistická budova z roku 1931 a bazény jsou vedeny v seznamu kulturních památek.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “Výjimečná je vůbec Reichnerova tvorba, že se snažil do takového prostředí středně velkého až malého města vnést tehdy aktuální dění. Nebo formy typické pro německou architekturu a rakouskou, (takže zde nacházíme prvky, které byly vlastní ve Vídni architektům Oskaru Strnadovi nebo Josefu Frankovi, taková ta nová věcnost, stavby zaměřené na úplně základní architektonické formy.”
Rád si pohrával se symetrií a asymetrií a na jeho stavbách najdete i oválná okénka.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “To mimochodem vidíme i na tom domě městské spořitelny. Je to lapidární stavba s takovými jednoduchými hmotami, okna jsou vsunuta téměř do líce fasád, tak to má takový geometrický charakter.Tady můžeme vidět takovou bránu se sochařskou výzdobou od sochaře Josefa Obetha, s nímž Reichner spolupracoval mimochodem i na tom městském koupališti, kde je známá socha vodníka. Tady za mnou to je oslava vlastně spořivosti.”
Během komentované procházky lidé shlédli i slavné Lassmannovy vily v duchu nové věcnosti, dům zvěrolékaře Aloise Trabitsche nedaleko náměstí Republiky nebo opavské informační centrum.
anketa: účastníci komentované procházky: “Myslím, že už jsem prošla spoustu komentovaných procházek a je tady fakt hodně k vidění v Opavě celkově.”
“Reichnera znám, protože nejkrásnější stavbou v Opavě je koupaliště. Pro mě. Vítám to, že to je. Nevím, že byla předtím taková Reichnerova procházka.”
Pokud jste komentovanou procházku Po topách Otto Reichnera nestihli, můžete se po ní vydat sami, a to díky novému manuálu OPAM. Tento opavský architektonický web byl spuštěn začátkem října.
Kateřina Pelcová, historička a kurátorka, OKO Opava: “Opavský architektonický manuál v tuto chvíli obsahuje přibližně 30 hesel obsahující informace o stavbách, o stavitelích a zejména architektech a týká se období 1918 až 1038. Nabízí ale také stezky, jedna z nich se nazývá prvorepublikovou Opavou a návštěvník má možnost si v klidu z tepla domova plánovat procházku, vyrazit potom do města a s telefonem si projít celou tu stezku. Stojíte před stavbou a přes telefon si čtete informace o té stavbě.”
Už příští rok by měly být všechny texty převedeny do audio stopy, což bude pro zájemce mnohem komfortnější.
Kateřina Pelcová, historička a kurátorka, OKO Opava: “V příštím roce bychom chtěli doplnit web o dalších 70 hesel a půjdeme hlouběji do historie, pod rok 1918 a do 19. století.”
Architektonický web najdete na stránce .
---
Mateřské školy, které se postupně zprovozňují po zářijových záplavách, už jsou otevřeny pro všechny děti. Dosud musely děti rodičů na mateřské a nezaměstnaných zůstávat doma.
Všechny opavské zaplavené školky v tuto chvíli fungují v omezeném provozu. Z více než 500 dětí tak zhruba polovina našla zázemí v jiných mateřských školách nebo provizorních prostorách základních škol.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Co se týká MŠ Edvarda Beneše, tak tam máme jen horní patro v provozu, to samé MŠ na Šrámkové ulici a to samé MŠ Na Pastvisku. MŠ Sadová a Mostní, ty jsme převedli do školy na Mařádkové ulici a MŠ Pekařská byla převedena do Kylešovic do ZŠ.”
Například děti z mateřské školy Edvarda Beneše byly umístěny v prostorách družiny Základní školy Otická.
Arnošt Žídek, ředitel, ZŠ Otická: “Aktuálně je ve škole 43 dětí z mateřinky, jsou to vesměs předškoláci. Naše školní družina se stáhla do budovy základní školy. Museli se trochu přizpůsobit v tom, že musí být v půl 12 odstravováni, takže je potřeba začít v 11, ale jinak to je bez problémů. Škola má obrovské prostory školní zahrady, hřiště, 3 venkovní učebny, takže se tu vejdeme jak my tak oni aniž bysme se jakkoliv omezovali.”
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Samozřejmě je to provizorium s tím, že teď se zpracovávají cenové návrhy na rekonstrukci některých MŠ. My jsme čekali než přijdou stavaři a než nám řeknou, co se bude muset všechno udělat a v jakém rozsahu budou muset být stavební práce.”
Rozsah sanace je velmi rozdílný podle toho, jak a z jakých materiálů byly jednotlivé školky stavěny.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Někde budeme muset i podlahy vybourat, někde to je jen o tom, že bude stačit výmalba, někde musíme oklepat omítky. S některými konstrukčními pracemi jsme už někde začali, kde se dá s tím, že musíme jít podle zákona o veřejných zakázkách, což je naše největší brzda."
Škody, které zářijová povodeň napáchala v mateřských a základních školách, se odhadují na zhruba 230 milionů korun.
---
Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany povodněmi zasažených obcí. O tom všem jednali ministři práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy se starosty a zástupci měst a obcí Moravskoslezského kraje. Na jednání nechybělo ani vedení Opavy.
V Moravskoslezském kraji povodeň zasáhla 277 obcí a 7 měst, z toho 35 obcí je poničených fatálně. Ze setkání s ministry v Krnově vyplynula řada podnětů, na čem pracovat do budoucna. Zásadní byla komunikace a rychlost pomoci.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Základní požadavek je samozřejmě úhrada povodňových škod. Tam se jedná především o úhradu infrastruktury na školách, MŠ, pak jsou to komunikace, mosty a cyklostezky. To je to nejhorší, co nás trápí a kde vznikly největší škody.”
Tomáš Hradil (Krnovští patrioti), starosta Krnova: “Já bych v obecné rovině byl hrozně rád, aby jednání neskončilo jen tím, že jsme jednali.”
Salome Sýkorová (SNK ED), starostka Zátoru: “My máme zničené úplně všechno, přímá finanční pomoc by byla nejlepší. Samozřejmě ani dotace nejsou špatné, ale pak by musely být v 95 procentech nebo 100 procentech hrazeny státem.”
Ministři slíbili několik podpůrných programů. Pomoc zamíří nejen samosprávám, ale i domácnostem a firmám. Některé už byly spuštěny.
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Jako první bylo potřeba zabezpečit svoz odpadu, úklid povodňových škod a těch trosek, tohle běží, //pak jsme uvolnili dvě miliardy na to, aby tam, kde majiteli vodovodů a kanalizací jsou samosprávy, obce nebo svazky obcí, aby mohly investovat do těch oprav, současně jsme uvolnili peníze pro každou postiženou domácnost v průměru 40 tisíc.”
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Národní rozvojová banka z prostředků operačního programu spravedlivé transformace, tak vypíše na začátku listopadu pomoc podnikatelům, a to malým, středním podnikům výhodný úvěr na 15 let za 0.”
Zaplaveným městům a obcím byly odpuštěny i poplatky za ukládání odpadu a další 2,5 miliardy vláda uvolnila na posílení dávky pomoci v hmotné nouzi.
---
Opava se také letos zapojila do celostátní akce Dny architektury. V rámci nich se lidé mohli mimo jiné vydat na komentovanou procházku Po stopách Otto Reichnera. Jde o jednoho z nejvýraznějších architektů meziválečné Opavy.
Procházka po stavbách architekta a opavského rodáka Otto Reichnera nabídla celkem 9 zastavení. Začínala v centru Opavy a končila na kylešovském kopci, kde si lidé prohlédli Vogelovu vilu.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “Je to opavský rodák, který v Opavě vytvořil ukázková díla moderní architektury na pomezí dekorativismu a architektonické nové věcnosti. Za mnou stojí třeba dům obytný a obchodní pro městskou spořitelnu, který navrhl na konci 30. let.”
Nejslavnější Reichnerovou stavbou je opavské městské koupaliště kombinující principy architektonické moderny, art deco a expresionismu. Hlavní funkcionalistická budova z roku 1931 a bazény jsou vedeny v seznamu kulturních památek.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “Výjimečná je vůbec Reichnerova tvorba, že se snažil do takového prostředí středně velkého až malého města vnést tehdy aktuální dění. Nebo formy typické pro německou architekturu a rakouskou, (takže zde nacházíme prvky, které byly vlastní ve Vídni architektům Oskaru Strnadovi nebo Josefu Frankovi, taková ta nová věcnost, stavby zaměřené na úplně základní architektonické formy.”
Rád si pohrával se symetrií a asymetrií a na jeho stavbách najdete i oválná okénka.
Martin Strakoš, historik architektury, ostravské pracoviště NPÚ: “To mimochodem vidíme i na tom domě městské spořitelny. Je to lapidární stavba s takovými jednoduchými hmotami, okna jsou vsunuta téměř do líce fasád, tak to má takový geometrický charakter.Tady můžeme vidět takovou bránu se sochařskou výzdobou od sochaře Josefa Obetha, s nímž Reichner spolupracoval mimochodem i na tom městském koupališti, kde je známá socha vodníka. Tady za mnou to je oslava vlastně spořivosti.”
Během komentované procházky lidé shlédli i slavné Lassmannovy vily v duchu nové věcnosti, dům zvěrolékaře Aloise Trabitsche nedaleko náměstí Republiky nebo opavské informační centrum.
anketa: účastníci komentované procházky: “Myslím, že už jsem prošla spoustu komentovaných procházek a je tady fakt hodně k vidění v Opavě celkově.”
“Reichnera znám, protože nejkrásnější stavbou v Opavě je koupaliště. Pro mě. Vítám to, že to je. Nevím, že byla předtím taková Reichnerova procházka.”
Pokud jste komentovanou procházku Po topách Otto Reichnera nestihli, můžete se po ní vydat sami, a to díky novému manuálu OPAM. Tento opavský architektonický web byl spuštěn začátkem října.
Kateřina Pelcová, historička a kurátorka, OKO Opava: “Opavský architektonický manuál v tuto chvíli obsahuje přibližně 30 hesel obsahující informace o stavbách, o stavitelích a zejména architektech a týká se období 1918 až 1038. Nabízí ale také stezky, jedna z nich se nazývá prvorepublikovou Opavou a návštěvník má možnost si v klidu z tepla domova plánovat procházku, vyrazit potom do města a s telefonem si projít celou tu stezku. Stojíte před stavbou a přes telefon si čtete informace o té stavbě.”
Už příští rok by měly být všechny texty převedeny do audio stopy, což bude pro zájemce mnohem komfortnější.
Kateřina Pelcová, historička a kurátorka, OKO Opava: “V příštím roce bychom chtěli doplnit web o dalších 70 hesel a půjdeme hlouběji do historie, pod rok 1918 a do 19. století.”
Architektonický web najdete na stránce .
---