Textový přepis videa

Med z ostravské radnice byl třetí v celostátní soutěži

Ostrava má jeden z nejlepších medů v České republice. A pochází přímo z centra města. Včely, které už třetím rokem žijí na ochozu věže Nové radnice, totiž uspěly v celostátní soutěži Med roku. Jejich med získal třetí místo a potvrdil, že se včelám daří i ve velkém městě, což svědčí i o dobrém stavu životního prostředí.

Ostrava byla dlouhá desetiletí spojována především s těžkým průmyslem a znečištěným ovzduším. Dnes je ale zelená a daří se tady i včelám. Důkazem je med přímo z centra města, který získal třetí místo v celostátní soutěži. Včelstva žijí od roku 2024 na ochozu věže Nové radnice ve značné výšce.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Na ostravské radnici v roce 2024 přibyl ve 20 metrech v ochozu včelí úl. Podporovali jsme včelí úly v mateřských školkách, v základních školách. A evidentně kromě podpory přírody to nese ovoce i z hlediska našeho města, i nějaké naší reputace.“

O radniční včely se stará také Vladislav Bražina. V létě může být v jediném úlu až 60 tisíc včel, na zimu se jejich počet sníží zhruba na třetinu. Výška, ve které žijí, jim nijak nevadí. Potravu totiž nacházejí v okolních parcích.

Vladislav Bražina, včelař: „Pro ně to není problém, protože se nachází v podstatě v úrovni vrcholků stromů Komenského sadů a případně si doletí i na okolní kopce, takže v podstatě tu pastvu, kterou oni potřebují ke svému fungování, tak mají ve své hladině letové.“

Letošní počasí včelám příliš nepřálo. Zatímco běžně vyprodukují kolem sta kilogramů medu, letos to byla jen polovina. Kvalita ale neutrpěla. Ostravský med uspěl v soutěži Med roku, kde musel nejprve projít laboratorními testy a následně odbornou degustací.

Petr Kocián, pořadatel soutěže Med roku: „A je to podobné jako vína, kde degustátoři hodnotí příslušnou barvu, čistotu, vůně, intenzitu vůně, intenzitu chutě, chuť, případně nějakou dochuť.“

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno celkem 247 vzorků medu. Ostravský skončil ve své kategorii třetí. Podle včelařů přitom může být městské prostředí pro včely dokonce výhodnější než zemědělská krajina.

Vladislav Bražina, včelař: „Myslím si, že to bylo z důvodu toho, že obecně ty medy z městského prostředí jsou o něco kvalitnější než z venkovního. Není to tak intenzivní zemědělská činnost a zároveň jsou to většinou medy z květů parkových stromů.“

Včely už se nyní připravují na zimu. V úlech se shlukují do chomáčů, ve kterých si vzájemně udržují teplo. Znovu naplno začnou pracovat na jaře. Ostrava mezitím podporuje také včelařské kroužky na základních školách.

---

Archiv uchovává stoleté kroniky i vzácné knihy

Více než sto let staré kroniky, historické fotografie i vzácné noviny. To všechno uchovává Archiv města Ostravy. Některé kroniky jsou navíc skutečnými uměleckými díly. Archiv ale neslouží jen historikům. Jeho rozsáhlou knihovnu může využívat také široká veřejnost.

Kroniky, které jsou staré více než sto let, patří k nejcennějším dokumentům Archivu města Ostravy. Zachycují nejen významné události, ale také každodenní život tehdejších obyvatel. Některé jsou navíc bohatě zdobené. Mezi nejkrásnější patří kronika Hrabové z roku 1922, kterou doplňují historické fotografie a ručně malované obrázky.

Martin Juřica, kronikář města Ostravy: „A to je asi nejkrásnější, nejkrásnější graficky výtvarně zpracovaná kronika, kterou tady máme. Jsou tady vlastně namalované obrázky těch dominant Hrabové, které asi znáte. Tady je kostel svaté Kateřiny, škola, fara.“

Povinnost vést obecní kroniky zavedl zákon v roce 1920. Tehdy se do zapisování historie pustily i obce, které dnes tvoří Ostravu. Paradoxně samotná Moravská Ostrava začala svou kroniku psát až v roce 1936. Dnes se vedle celoměstské kroniky zaznamenávají také události jednotlivých městských obvodů.

Martin Juřica, kronikář města Ostravy: „Takže vlastně by se mělo psát 23 kronik plus ta celoměstská kronika, s tím, že samozřejmě v některých obvodech třeba momentálně kronikář není, protože se nemůže najít, ale většina obvodů skutečně ty svoje kroniky píše.“

Kronikářem Ostravy je Martin Juřica už od roku 2000. Každý rok zaznamenává nejdůležitější události z politického, hospodářského, kulturního i společenského života města. Výsledkem je přibližně 250 stran zápisů. Jejich součástí je také přehled událostí, ze kterého vzniká Ostravské kalendárium.

Martin Juřica, kronikář města Ostravy: „Takže jsem se rozhodl, že prostě vyberu ty základní informace o průmyslovém životě, kultuře a tak dále, o těch věcech, takže to vyjde asi na 250 stran ročně přibližně.“

Archiv města Ostravy ale neuchovává pouze kroniky a historické dokumenty. Jeho součástí je také veřejná knihovna s téměř 60 tisíci svazky. Zájemci tady najdou odbornou literaturu, historické knihy, časopisy i staré noviny. Nechybí ani nejstarší ostravský tisk z roku 1875.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Takže tyto knihovny jsou určeny zájemcům z řad badatelů, ať už se zajímají o historii, nebo je zajímají informace z daného místa. Všechny ty knihovny archivní jsou určeny pro studium přímo v místě. To znamená, nelze knihy a tisky půjčovat ven.“

Knihovnu může zdarma využívat každý zájemce. Knihy a noviny se studují přímo v badatelně, část fondů už je ale digitalizovaná. Prostřednictvím internetu si tak lidé mohou prohlížet historické dokumenty i z domova.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Pokud jsou uplynulá autorská práva, lze studovat z domova online. Pokud nejsou, můžete studovat sice online, ale pouze zase v naší badatelně nebo v badatelně Moravskoslezské vědecké knihovny.“

Digitalizované jsou také některé obecní kroniky. Veřejnost je najde v elektronické badatelně městského archivu, kde může vyhledávat podle obce nebo druhu kroniky. Do historie Ostravy se tak dnes může podívat prakticky každý.

---

Ostrava pokračuje v boji proti jmelí bílému

Jmelí bílé ohrožuje v Ostravě stále více stromů a město proto pokračuje v jeho odstraňování. Za poslední čtyři roky nechalo ošetřit téměř 1700 stromů a nyní připravuje další etapu. Arboristé se tentokrát zaměří na více než šest stovek stromů ve třech městských obvodech.

Jmelí bílé je v Moravskoslezském kraji stále větším problémem. Tento poloparazit odebírá stromům vodu a živiny, postupně je oslabuje a v krajním případě může způsobit i jejich odumření. Ostrava proto už od roku 2022 nechává napadené stromy odborně ošetřovat. Arboristé jich zatím zbavili jmelí téměř 1700 a nyní začíná pátá etapa. Ta se zaměří na dalších 644 stromů.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Takže díky tomu překročíme už dvoutisícovou hranici, kde jsme se postarali o stromy tak, aby tu mezi námi zůstaly a nemuseli jsme vysadit nové, kde bychom čekali další generace, aby se dostali do tak velkého stavu.“

Odstranění jmelí ale není jednoduché. Arboristé musí často vylézt až do korun stromů a napadené větve odřezat. Nestačí totiž odstranit pouze zelené trsy, které jsou vidět. Jmelí prorůstá do dřeva a pokud se neodstraní i napadená část větve, může znovu obrazit.

Karel Stránský, arborista: „Každý stromolezec, který už nějakou dobu leze, tak ví, jak se na stromě má pohybovat a jakým způsobem nejlépe to jmelí odstranit. Vždycky je třeba jmelí odstranit dál od místa, kde se vyskytuje. To znamená, nejlépe uříznout nějakou větší část větve, kde to jmelí je. Pokud ten strom už je hodně zajmelený, třeba z 80%, tak je nejlepší ho pokácet.“

Pátá etapa přijde město na 4 miliony 800 tisíc korun bez DPH. Práce budou probíhat v Moravské Ostravě a Přívoze, Hrabové a Ostravě-Jihu. Ošetřeny budou nejen dosud zanedbané stromy, ale také ty, na kterých se jmelí po předchozím zásahu znovu objevilo. Podle města totiž boj s tímto parazitem zdaleka nekončí.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Myslím si, že pátá etapa poslední není. Bohužel jmelí bílé je v moravskoslezském kraji velice rozšířené. Je to parazit, který nám opravdu ubližuje našim stromům a je v Ostravě nejenom na našich stromech, ale bohužel i na stromech, které jsou v cizích vlastnictvích.“

Město proto vyzývá k odstraňování jmelí také soukromé vlastníky stromů. Pravidelně navíc kontroluje, jak byly předchozí zásahy úspěšné. Celkem už Ostrava do ošetřování napadených stromů investovala 12 a půl milionu korun. S aktuální etapou náklady překročí 17 milionů.

---