Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Ostravské minuty

Ostravské minuty

  • Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka.
  • Ostrava má modrozelenou kuchařku na projekty
  • Žáci ostravské školy vyrobili rekordní dřevěný vláček
  • Folklor bez hranic putuje po celé Ostravě

Ostrava má modrozelenou kuchařku na projekty

Ostrava má modrozelenou kuchařku a jak název napovídá, týká se životního prostředí a jeho vztahu k plánovaným projektům. Každý investor, který má v plánu něco ve městě vybudovat, musí být v souladu s těmito zásadami.

Ostrava ve spolupráci s ateliérem prostorového plánování a architektury připravila dokument s názvem „Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ který definuje zásady pro vytváření tzv. modrozelené infrastruktury a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů. Jde o jakousi modrozelenou kuchařku pro potenciální investory. 

Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „V podstatě jde o jakýsi návod, obsahující rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, který slouží především starostům městských obvodů, ale také projektantům či investorům. Jednotlivými kroky chceme město přiblížit přírodě, plánovanými zásahy ve veřejném prostoru bychom měli dosáhnout významnějšího množství udržované veřejné zeleně, doplňované větším počtem vodních prvků a prvků podporujících biodiverzitu, tak abychom snížili dopady klimatických změn a adaptovali co nejlépe městský prostor. Metodika doplňuje strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou město disponuje od roku 2018 a kterou průběžně aktualizuje."

Modrozelená infrastruktura je provázaný systém modrých tedy vodních a zelených - vegetačních ploch v zastavěném území, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Příkladem mohou být zelené střechy i fasády, stromy a keře, květinové zákony, trávníky, zpevněné propustné povrchy nebo třeba ozeleněné tramvajové pásy, 

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Zelené projekty podporujeme dlouhodobě tím způsobem, aby bylo území města členěno parky a parčíky, ulicemi se stromořadím. Okolo chodníků a cest jsou budovány trvalkové záhony a květnaté louky. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné (nezasákavé) plochy. Ty jsou například u nově budovaných parkovišť nahrazovány propustnými materiály, aby se méně zadržovalo teplo vlivem slunečního záření a vzduch se více neohříval. Do projektů spojených s klimatem je zapojována i široká veřejnost, lidé v Ostravě například vyplňovali tzv. pocitovou mapu horka. Abychom předcházeli problematice sucha a horka, upravili jsme frekvence sečení trávy a necháváme také vyrovnávací zelené ostrůvky v travnatých porostech."

Ostrava má svou strategii, reagující na změny klimatu od roku 2017. V roce 2018 vznikl akční plán, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100.

---

Žáci ostravské školy vyrobili rekordní dřevěný vláček

Základní škola Františka Formana na Dubině si připsala velký úspěch. V rámci projektu města Pracujeme se dřevem, vyrobila nejdelší dřevěný vláček a vytvořila tak nový český rekord.

Během 14 dnů vyrobili žáci 23 tříd Základní školy Františka Formana dřevěný vláček dlouhý přes 54 a půl metru. Má 360 železničních vozů, z toho 23 lokomotiv. Vagónky děti vyráběly podle připravených plánků z nařezané bukové lišty o patnácti velikostech.

Pavel Papaj, žák ZŠ Františka Formana: “Celá škola se zapojila do stavění vlaku. Každý žák si stavěl vlastní vagon, Potom jsme to všechno spojili do spirály a udělali jsme nejdelší vláček. Potom to skončilo takhle hezky v muzeu. Vagóny jsme dělali ze dřeva, bylo to docela jednoduché, jenom ty plánky byly trošičku komplikované a jinak v pohodě. Moc jsem si to užil, byla to sranda. Trochu jsem se bál, že to zkazím. Vláček se jmenuje podle naší školy a dostal jméno Formánek.”

Zájemci mohou vláček obdivovat ve Vagonářském muzeu ve Studénce. kde bude vystaven do konce prázdnin.

Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Františka Formana: “Já si myslím, že ten úspěch je super, určitě je to skvělé pro školu, takže do budoucna bysme chtěli na nějakém takovém projektu navázat. Možná i nějakým jiným způsobem. Záleží, teď se nám blíží přípravný týden , takže určitě v této záležitosti budeme hovořit s pedagogy a budeme vymýšlet, jak dál by se dalo vlastně na tady toto navázat. Třeba i v jiné oblasti.”

Aktivita přispěla k popularizaci řemeslné činnosti a vedla děti nejen k práci se dřevem, ale i týmové spolupráci. Co se týká samotné školy, tak tam v tuto chvíli panuje čilý stavební ruch.

Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Formana: “Co se týká samotných oprav, tak jak máte možnost vidět za mnou, probíhá oprava, která nám udělá školu stoprocentně bezbariérovou na základě i finanční podpory úřadu městského obvodu Ostrava-Jih. Takže tady tu stavbu bychom měli přebírat nyní a co se týče vnitřních prostor, tak nyní děláme drobné úpravy tak, ať máme všechno nachystáno a škola je připravena plně funkčně jak pro zaměstnance školy, tak pro žáky.”

Do školních lavic se děti po letních prázdninách vrátí 4. září.

---

Folklor bez hranic putuje po celé Ostravě

V Ostravě začal festival Folklor bez hranic. Soubory už tradičně putují po celém městě a kromě náměstí vystupují i v různých domovem pro seniory. Nejdále to letos měli umělci z Kostariky.

Ostrava je tradičním hostitelem Folkloru bez hranic. Festival vznikl už v roce 1998 s unikátním konceptem vystoupení v místech, kde se obyvatelé města běžně pohybují. Soubory jsou tak nejčastěji na náměstích jednotlivých obvodů a stěhují se celý týden. Organizátoři ale myslí i na ty, kteří sami přijít nemohou a tak se dopoledne konají vystoupení v domovech pro seniory. 

Lukáš Pavlík, ředitel Folkloru bez hranic: "Kromě Folkloru bez hranic máme i Folklor bez bariér, kde bouráme bariéry nejen mezi národy, ale i mezi diváky, kteří už za námi bohužel nemohou dorazit na velká pódia." 

V Domově Sluníčko v Zábřehu byli senioři úplně nadšeni a někteří si dokonce i zatančili či zazpívali s účinkujícími. 

klienti Domova Sluníčko: "Krásní lidé, krásně tančí, nádherná hudba," 

"Mám folklor velice ráda." 

Tereza Dvořáková, zástupkyně ředitele Domova Sluníčko: "Naši klienti je pozorují už 10 let. Folklor bez hranic k nám jezdí každý rok. Zažijeme krásné společenské dopoledne. Líbí se jim ten temperament a různé národnosti, které zde přijíždějí." 

Za 25 let existence už na Folkloru bez hranic vystoupilo 168 souborů z 36 zemí světa. Velkou oblibu si získali také dětské soubory. 

---

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Ostravské minuty
17. srpna 2023, 18:30

Ostrava má modrozelenou kuchařku na projekty

Ostrava má modrozelenou kuchařku a jak název napovídá, týká se životního prostředí a jeho vztahu k plánovaným projektům. Každý investor, který má v plánu něco ve městě vybudovat, musí být v souladu s těmito zásadami.

Ostrava ve spolupráci s ateliérem prostorového plánování a architektury připravila dokument s názvem „Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ který definuje zásady pro vytváření tzv. modrozelené infrastruktury a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů. Jde o jakousi modrozelenou kuchařku pro potenciální investory. 

Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „V podstatě jde o jakýsi návod, obsahující rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, který slouží především starostům městských obvodů, ale také projektantům či investorům. Jednotlivými kroky chceme město přiblížit přírodě, plánovanými zásahy ve veřejném prostoru bychom měli dosáhnout významnějšího množství udržované veřejné zeleně, doplňované větším počtem vodních prvků a prvků podporujících biodiverzitu, tak abychom snížili dopady klimatických změn a adaptovali co nejlépe městský prostor. Metodika doplňuje strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou město disponuje od roku 2018 a kterou průběžně aktualizuje."

Modrozelená infrastruktura je provázaný systém modrých tedy vodních a zelených - vegetačních ploch v zastavěném území, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Příkladem mohou být zelené střechy i fasády, stromy a keře, květinové zákony, trávníky, zpevněné propustné povrchy nebo třeba ozeleněné tramvajové pásy, 

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Zelené projekty podporujeme dlouhodobě tím způsobem, aby bylo území města členěno parky a parčíky, ulicemi se stromořadím. Okolo chodníků a cest jsou budovány trvalkové záhony a květnaté louky. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné (nezasákavé) plochy. Ty jsou například u nově budovaných parkovišť nahrazovány propustnými materiály, aby se méně zadržovalo teplo vlivem slunečního záření a vzduch se více neohříval. Do projektů spojených s klimatem je zapojována i široká veřejnost, lidé v Ostravě například vyplňovali tzv. pocitovou mapu horka. Abychom předcházeli problematice sucha a horka, upravili jsme frekvence sečení trávy a necháváme také vyrovnávací zelené ostrůvky v travnatých porostech."

Ostrava má svou strategii, reagující na změny klimatu od roku 2017. V roce 2018 vznikl akční plán, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100.

---

Žáci ostravské školy vyrobili rekordní dřevěný vláček

Základní škola Františka Formana na Dubině si připsala velký úspěch. V rámci projektu města Pracujeme se dřevem, vyrobila nejdelší dřevěný vláček a vytvořila tak nový český rekord.

Během 14 dnů vyrobili žáci 23 tříd Základní školy Františka Formana dřevěný vláček dlouhý přes 54 a půl metru. Má 360 železničních vozů, z toho 23 lokomotiv. Vagónky děti vyráběly podle připravených plánků z nařezané bukové lišty o patnácti velikostech.

Pavel Papaj, žák ZŠ Františka Formana: “Celá škola se zapojila do stavění vlaku. Každý žák si stavěl vlastní vagon, Potom jsme to všechno spojili do spirály a udělali jsme nejdelší vláček. Potom to skončilo takhle hezky v muzeu. Vagóny jsme dělali ze dřeva, bylo to docela jednoduché, jenom ty plánky byly trošičku komplikované a jinak v pohodě. Moc jsem si to užil, byla to sranda. Trochu jsem se bál, že to zkazím. Vláček se jmenuje podle naší školy a dostal jméno Formánek.”

Zájemci mohou vláček obdivovat ve Vagonářském muzeu ve Studénce. kde bude vystaven do konce prázdnin.

Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Františka Formana: “Já si myslím, že ten úspěch je super, určitě je to skvělé pro školu, takže do budoucna bysme chtěli na nějakém takovém projektu navázat. Možná i nějakým jiným způsobem. Záleží, teď se nám blíží přípravný týden , takže určitě v této záležitosti budeme hovořit s pedagogy a budeme vymýšlet, jak dál by se dalo vlastně na tady toto navázat. Třeba i v jiné oblasti.”

Aktivita přispěla k popularizaci řemeslné činnosti a vedla děti nejen k práci se dřevem, ale i týmové spolupráci. Co se týká samotné školy, tak tam v tuto chvíli panuje čilý stavební ruch.

Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Formana: “Co se týká samotných oprav, tak jak máte možnost vidět za mnou, probíhá oprava, která nám udělá školu stoprocentně bezbariérovou na základě i finanční podpory úřadu městského obvodu Ostrava-Jih. Takže tady tu stavbu bychom měli přebírat nyní a co se týče vnitřních prostor, tak nyní děláme drobné úpravy tak, ať máme všechno nachystáno a škola je připravena plně funkčně jak pro zaměstnance školy, tak pro žáky.”

Do školních lavic se děti po letních prázdninách vrátí 4. září.

---

Folklor bez hranic putuje po celé Ostravě

V Ostravě začal festival Folklor bez hranic. Soubory už tradičně putují po celém městě a kromě náměstí vystupují i v různých domovem pro seniory. Nejdále to letos měli umělci z Kostariky.

Ostrava je tradičním hostitelem Folkloru bez hranic. Festival vznikl už v roce 1998 s unikátním konceptem vystoupení v místech, kde se obyvatelé města běžně pohybují. Soubory jsou tak nejčastěji na náměstích jednotlivých obvodů a stěhují se celý týden. Organizátoři ale myslí i na ty, kteří sami přijít nemohou a tak se dopoledne konají vystoupení v domovech pro seniory. 

Lukáš Pavlík, ředitel Folkloru bez hranic: "Kromě Folkloru bez hranic máme i Folklor bez bariér, kde bouráme bariéry nejen mezi národy, ale i mezi diváky, kteří už za námi bohužel nemohou dorazit na velká pódia." 

V Domově Sluníčko v Zábřehu byli senioři úplně nadšeni a někteří si dokonce i zatančili či zazpívali s účinkujícími. 

klienti Domova Sluníčko: "Krásní lidé, krásně tančí, nádherná hudba," 

"Mám folklor velice ráda." 

Tereza Dvořáková, zástupkyně ředitele Domova Sluníčko: "Naši klienti je pozorují už 10 let. Folklor bez hranic k nám jezdí každý rok. Zažijeme krásné společenské dopoledne. Líbí se jim ten temperament a různé národnosti, které zde přijíždějí." 

Za 25 let existence už na Folkloru bez hranic vystoupilo 168 souborů z 36 zemí světa. Velkou oblibu si získali také dětské soubory. 

---

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/ostravske-minuty/ostravske-minuty-17-08-2023-18-34