Ostravské ubytovny Hlubina a Soiva, které dlouhodobě patřily k problémovým lokalitám, ukončí provoz. Zatímco Soiva půjde k demolici a uvolní prostor pro novou výstavbu, Hlubina projde celkovou rekonstrukcí na bytový dům s více než dvěma stovkami bytů.
Hluk, nepořádek a zhoršená bezpečnost. To byly hlavní výtky obyvatel v okolí zábřežské ubytovny Soiva. Nyní si mohou oddechnout. Její obyvatelé se k poslednímu srpnu vystěhovali.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “V tuto chvíli ji tam hlídáme, střežíme, budeme dál uklízet v okolí i vevnitř, připravujeme zároveň projektovou dokumentaci na demolici objektu a bude to krásná rozvojovat 10 000 m2 plocha, s tím, že velmi pravděpodobně to skončí bytovou výstavbou."
Obvod plánuje investovat i do rozvoje okolí. Změnou projde také ubytovna Hlubina v Hrabůvce.
Martin Sládeček, manažer projektu Aura Plaza: “Ubytovna by měla ukončit provoz k 30. 9., následně začne a bude spuštěna rekonstrukce celého objektu, ve kterém by mělo vzniknout moderní rezidenční bydlení, mělo by tam vzniknout více než 230 bytů. Samozřejmě s tím je spojen i vznik odpovídajícího počtu parkovacích stání, plus přízemí nějaké komerční prostory pro nějaké služby a kavárnu.”
Stavba by měla začít začátkem příštího roku. Ostrava-Jih má na svém území celkem osm ubytoven. Radnice plánuje řešit i další problémové.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Zaměřujeme se na další objekty ubytoven, jako je areál Čujkovova nebo Mladých hutníků."
Obyvatelům ubytoven se už několik týdnů intenzivně věnují pracovníci odboru sociální péče. Poskytují jim poradenství a informace o možnostech dalšího bydlení i organizacích, na které se mohou obrátit.
---
STÁLE SE HLEDAJÍ PÁKY NA OBCHOD S CHUDOBOU
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Řada měst a obcí se snaží vyřešit problém obchodu s chudobou, ale není to jednoduché. V Ostravě-Jihu dosáhli ve dvou případech pozitivního výsledku, i díky využití všech možností.
Radim Ivan (ODS), místostarosta Ostravy-Jihu: „Motivovali jsme majitele k tomu, aby s těmi budovami něco dělali. Nicméně jedná se o to, že problém ubytoven a celkově ubytování sociálně slabších je stále předmětem byznysu, obchodu. Ani bych se nezlobil na ty podnikatele, protože stát toto prostě povoluje. V jiných zemích například není možné, aby z příspěvku na bydlení benefitoval privátní subjekt. Takže si myslím, že v tomto by měla být jakási zákonodárná iniciativa a že by se podmínky pro sociální bydlení v této zemi měly změnit.“
---
Fakultní nemocnice Ostrava začala při léčbě pacientů využívat takzvanou kočičí terapii. Kontakt se speciálně vybranými zvířaty pomáhá nemocným zmírnit stres a zlepšit psychickou pohodu. Terapie má být doplňkem běžné zdravotní péče.
Jan, pacient Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO a LF OU: "Úplně perfektní. Vrčí fajně. Mám strašně rád zvířátka. Je to úplně pecka. Člověk se uklidní u nich."
Felinoterapie je terapeutická metoda, při které se ke zlepšení fyzického i psychického zdraví pacienta uplatňuje kontakt s kočkou. V tomto případě s kocourem Teušem.
Elena Berčíková, felinoterapeutka FN Ostrava: "A svůj systém regulace stresu kočka právě navazuje na člověka a dochází ke koregulaci nervového systému, což v podstatě člověka uklidní. Byl u nás pacient, který začal více komunikovat s lidmi po terapii s kočkou. To bylo velice krásné."
Aby se kočka mohla věnovat felinoterapii, musí na to mít vhodnou povahu. Podle Eleny Berčíkové by měla být přátelská, klidná a také mazlivá. Její kocour Teuš všechny tyto vlastnosti má, a i proto složil speciální felinoterapeutické zkoušky. Může tak pomáhat pacientům Fakultní nemocnice Ostrava.
Ludmila Vidlářová, staniční sestra Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO a LF OU: "Já osobně jsem z toho hrozně nadšená, protože vždycky když přijdu na pokoj a ani na to nemyslím, že den předtím byla felinoterapie, tak pacienti sami – to bylo včera super, sestřičko. Já jsem byl úplně spokojený. Jo, takže já to vnímám velice příznivě."
Kočičí terapeuty využívají i další nemocnice v České republice. Nejrozšířenější metodou takzvané zoorehabilitace ale i přesto zůstává canisterapie, při které se používají psi. Platí to také v ostravské fakultní nemocnicí, kde na 15 pracovištích působí 10 canisterapeutů. Felinoterapie je oproti tomu teprve na začátku.
---
Před prázdninami jsme vám přinesli reportáž o slavnostním vyřazení úspěšných absolventů Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb v Národním domě. Stejná škola pořádala na stejném místě i slavnostní zahájení nového školního roku.
Střední škola gastronomie, oděvní a služeb ve Frýdku-Místku přijala do prvního ročníku 205 nových žáků v sedmi třídách. Někteří jsou úplní nováčci, jiní už na této škole úspěšně absolvovali jiný obor.
anketa: žáci: "Mám absolvovaný obor cukrář a teď jdu na kuchaře-číšníka. Škole ja v pohodě. Jsou tam hodní učitelé, hlavně pan ředitel je hodně vtipný a úžasný."
anketa: žáci: "Přišel jsem ze Základní školy ve Starém městě a vybral jsem si obor kuchař-číšník. Protože chci vařit doma, pomáhám rodičům a baví mě to."
anketa: žáci: "Já jsem absolvoval kadeřníka. Studoval jsem tři roky. Byl jsem neskutečně spokojený. Bylo to opravdu jiné oproti základní škole a byly to asi tři nejlepší roky, co jsem mohl takto využít."
Proč jste si vybral cestovní ruch?
anketa: žáci: "Je to zrovna obor, který jsem si taky chtěl vybrat před první střední na základce a chtěl bych si to splnit."
Škola pozvala prvňáky do Národního domu ke slavnostnímu přivítání.
Marie Lachetová, zástupkyně ředitele, SŠ GOS F-M: "Na této akci vítáme první ročníky, které přicházejí na naši školu. Nejenom aby se žáci něco naučili, ale aby si vzali do života nějaké vědomosti a znalosti, které potom využijí v praxi. Je to už taková tradiční záležitost. Žáci obdrží pamětní listy, aby si tento okamžik pamatovali celý život."
Jak důležitý okamžik v jejich životě to je?
Marie Lachetová, zástupkyně ředitele, SŠ GOS F-M: "Žáci to berou určitě s velkou úctou a mají to v paměti. A když si potom přebírají ukončovací listy, vzpomínají na to, jak to bylo hezké, a že je to pro ně takové jiné než na základní škole a že ten vstup do života je pro ně velice důležitý."
Talár sice na sobě neměli, přesto nováčky na této škole vítali také zástupci vedení Frýdku-Místku.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já si myslím, že tak jako pro prvňáčky, kde jsme před chvilkou byli u dětí v prvním ročníku, tak i tady u dětí v prvním ročníku střední školy je to taky kus života, který pro ně začíná. Takže důležitý krok."
Vy chcete, aby děti zůstávaly tady, aby studovaly ty střední školy u nás. Tak co pro to děláte?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: Snažíme se spolupracovat se školami, nabízet studentům i spolupráci s našimi městskými společnostmi, aby měli důvod tady zůstávat. A proto třeba naše společnosti už se ozývají a kontaktují naše střední školy, pochopitelně, aby zůstali tady pracovat, žít, mít děti a aby se jim tady dobře žilo."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek opravdu tady se Střední školou gastronomie, oděvnictví a služeb velmi dobře spolupracuje. Já bych chtěl poděkovat panu řediteli za pozvání tady na dnešní zahájení školního roku a věřím, že studenti, kteří tuto školu vystudují nebo se popřípadě vyučí v nějakém oboru, tady ve Frýdku-Místku opravdu zůstanou a budou vykonávat to povolání, které si pro své studium vybrali. Opravdu vstupují na střední školu, takže jim přeji hodně úspěchů a hlavně ať tu školu úpěšně vystudují."
---
Žádná GPS navigace ani chytré telefony. Účastníci akce Hladové hry si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je spolehnout se v divočině jen sami na sebe. Spolek Orange Dragons ze Slezské Ostravy uspořádal šestý ročník dobrodružného tábora.
Orientovat se v mapě, dostat se na místo určení a ještě si najít jídlo. Takové úkoly musely zvládnout děti na táboře s názvem "Kdo přežije aneb Jak se vyhnout nástrahám velkoměsta." Akci pořádá spolek Orange Dragons za podpory obvodu Slezská Ostrava.
Jan Rejnuš, vedoucí Orange Dragons Ostrava: "Jsou děti, které se k nám vrací a užívají si to. Jsou děti, které si sáhly na dno a prošly si třeba jen dva ročníky, a tento rok třeba nejely, protože opravdu ta fyzická námaha a ty kilometry tady jsou. A pokud to dítě není úplně připraveno a není fyzicky zdatné, tak se potom trápí a trápí se i celá skupina. Máme to rozdělené vlastně podle věku. V každé skupině máme někoho mladšího a někoho staršího. Je tam mezi nimi dokonce jeden dospělý, který v případě nouze má u sebe i mobilní telefon, který je vypnutý."
Letos šlo už o šestý ročník této dobrodružné výzvy. Organizátoři připravují trasy tak, aby byl každý ročník těžší a náročnější než ten předchozí. Tábor je určen pro děti od 13 let a mohou se dokonce zúčastnit i dospělí. Když se děti úspěšně dostaly z rušné Ostravy až do Beskyd, čekala je další zkouška. Cestu divočinou museli zvládnout úplně sami a jen s pomocí papírové mapy. Telefony byly zakázány, samy si navíc musely najít a připravit jídlo.
Anketa, účastníci tábora: "Já jsem tady jela hlavně se svým klukem tady ve druhém týmu, ale jela jsem, abych prožila zábavu, protože jsem o prázdninách nic moc nedělala.
Anketa, účastníci tábora: "Ať už přemýšlíte jakkoliv, tak v kterékoliv situaci se dá použít cokoliv, co se tady dozvíte. I zdravověda tu probíhala, orientace v neznámém prostoru. Minulý rok nás vysadil někde ve tmě v lese, dal nám mapu, pití, baterku a dostaňte se na chatu. Takže tam to je hodně spíš o zážitcích i o tom, co se naučí člověk."
Všichni účastníci nakonec nástrahy velkoměsta i beskydské divočiny úspěšně zvládli a do cíle dorazili v pořádku. Domů si odnesli nejen silné zážitky, ale hlavně vědomí, že si v přírodě dokážou poradit i bez telefonů.
---
ŘIDIČKA A STRÁŽNÍCI POMOHLI DEZORIENTOVANÉMU
Všímavá řidička autobusu pomohla v Ostravě-Porubě dezorientovanému seniorovi. Šestaosmdesátiletý muž se kolem půlnoci na zastávce u Duhy ptal na cestu do centra, řidička si ale všimla, že je zmatený, a přivolala strážníky. Senior si nepamatoval ani svou adresu, strážníci ale u něj našli kontakt na rodinu, který mu připravil syn. Nakonec si pro něj přijel vnuk.
Mládežnické týmy hokejistů Studénky absolvovaly přípravný kemp. Na ledové ploše si hráči opakovali herní dovednosti, silovým tréninkem na fotbalovém trávníku si budovali kondici. K lepším výkonům je motivoval i útočník Bostonu.
Mládežnické hokejisty Studénky jsme na ledové ploše zastihli hned v první den přípravného kempu, a tedy po několikaměsíční pauze i poprvé zpátky na bruslích.
Radislav Bražina, trenér mládeže HC Studénka: “Ten začátek je o tom opravdu se vrátit na úplný začátek, vyzkoušet si znovu ty základy bruslení a vzít hokejku do ruky a rozbruslit se a začít se připravovat na tu sezónu tak, aby v té sezóně už všechno fungovalo tak, jak chceme.”
hráči HC Studénka:
“Dobře to jde, zlepšujeme se. Na led jsem se těšil, chybělo mi to.”
“Těšil jsem se, docela jo. Potrénovat potřebuji, když mi jede krajní hráč z boku k bráně.”
Pět dní v týdnu strávili mladí sportovci dvě hodiny na ledové ploše a dvě hodiy inzenzivní suchou přípravou.
Filip Verner, kondiční trenér HC Studénka: “Potřebujeme probudit kondičku, silovou přípravu, dynamiku, koordinaci těla, protože děti po prázdninách trošku zlenivěly.”
Jakub Jedlička, člen výkonného výboru, HC Studénka: “Co se týče kempů, tak nám se letos podařilo tu dostat velké jména. Bude tu i Ivan Ivan, který podepsal v Bostonu. Takže odpoledne přijde na led, ukáže klukům, že i z malého klubu se dá dostat do velkého klubu, protože podepsal smlouvu v NHL.”
Ivan Ivan, útočník Boston Bruins: “Super kemp, všichni jsou strašně fajn a makají dobře. Určitě je důležitá ta disciplína a ta práce, bez té disciplíny to nejde. Hlavně je to super i do života.”
Kdo by se chtěl do hokejového týmu přidat, bude mít speciální příležitostí 24. září v rámci náborová akce v rámci Týdne hokeje.
---
Ostravské ubytovny Hlubina a Soiva, které dlouhodobě patřily k problémovým lokalitám, ukončí provoz. Zatímco Soiva půjde k demolici a uvolní prostor pro novou výstavbu, Hlubina projde celkovou rekonstrukcí na bytový dům s více než dvěma stovkami bytů.
Hluk, nepořádek a zhoršená bezpečnost. To byly hlavní výtky obyvatel v okolí zábřežské ubytovny Soiva. Nyní si mohou oddechnout. Její obyvatelé se k poslednímu srpnu vystěhovali.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “V tuto chvíli ji tam hlídáme, střežíme, budeme dál uklízet v okolí i vevnitř, připravujeme zároveň projektovou dokumentaci na demolici objektu a bude to krásná rozvojovat 10 000 m2 plocha, s tím, že velmi pravděpodobně to skončí bytovou výstavbou."
Obvod plánuje investovat i do rozvoje okolí. Změnou projde také ubytovna Hlubina v Hrabůvce.
Martin Sládeček, manažer projektu Aura Plaza: “Ubytovna by měla ukončit provoz k 30. 9., následně začne a bude spuštěna rekonstrukce celého objektu, ve kterém by mělo vzniknout moderní rezidenční bydlení, mělo by tam vzniknout více než 230 bytů. Samozřejmě s tím je spojen i vznik odpovídajícího počtu parkovacích stání, plus přízemí nějaké komerční prostory pro nějaké služby a kavárnu.”
Stavba by měla začít začátkem příštího roku. Ostrava-Jih má na svém území celkem osm ubytoven. Radnice plánuje řešit i další problémové.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Zaměřujeme se na další objekty ubytoven, jako je areál Čujkovova nebo Mladých hutníků."
Obyvatelům ubytoven se už několik týdnů intenzivně věnují pracovníci odboru sociální péče. Poskytují jim poradenství a informace o možnostech dalšího bydlení i organizacích, na které se mohou obrátit.
---
STÁLE SE HLEDAJÍ PÁKY NA OBCHOD S CHUDOBOU
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Řada měst a obcí se snaží vyřešit problém obchodu s chudobou, ale není to jednoduché. V Ostravě-Jihu dosáhli ve dvou případech pozitivního výsledku, i díky využití všech možností.
Radim Ivan (ODS), místostarosta Ostravy-Jihu: „Motivovali jsme majitele k tomu, aby s těmi budovami něco dělali. Nicméně jedná se o to, že problém ubytoven a celkově ubytování sociálně slabších je stále předmětem byznysu, obchodu. Ani bych se nezlobil na ty podnikatele, protože stát toto prostě povoluje. V jiných zemích například není možné, aby z příspěvku na bydlení benefitoval privátní subjekt. Takže si myslím, že v tomto by měla být jakási zákonodárná iniciativa a že by se podmínky pro sociální bydlení v této zemi měly změnit.“
---
Fakultní nemocnice Ostrava začala při léčbě pacientů využívat takzvanou kočičí terapii. Kontakt se speciálně vybranými zvířaty pomáhá nemocným zmírnit stres a zlepšit psychickou pohodu. Terapie má být doplňkem běžné zdravotní péče.
Jan, pacient Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO a LF OU: "Úplně perfektní. Vrčí fajně. Mám strašně rád zvířátka. Je to úplně pecka. Člověk se uklidní u nich."
Felinoterapie je terapeutická metoda, při které se ke zlepšení fyzického i psychického zdraví pacienta uplatňuje kontakt s kočkou. V tomto případě s kocourem Teušem.
Elena Berčíková, felinoterapeutka FN Ostrava: "A svůj systém regulace stresu kočka právě navazuje na člověka a dochází ke koregulaci nervového systému, což v podstatě člověka uklidní. Byl u nás pacient, který začal více komunikovat s lidmi po terapii s kočkou. To bylo velice krásné."
Aby se kočka mohla věnovat felinoterapii, musí na to mít vhodnou povahu. Podle Eleny Berčíkové by měla být přátelská, klidná a také mazlivá. Její kocour Teuš všechny tyto vlastnosti má, a i proto složil speciální felinoterapeutické zkoušky. Může tak pomáhat pacientům Fakultní nemocnice Ostrava.
Ludmila Vidlářová, staniční sestra Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO a LF OU: "Já osobně jsem z toho hrozně nadšená, protože vždycky když přijdu na pokoj a ani na to nemyslím, že den předtím byla felinoterapie, tak pacienti sami – to bylo včera super, sestřičko. Já jsem byl úplně spokojený. Jo, takže já to vnímám velice příznivě."
Kočičí terapeuty využívají i další nemocnice v České republice. Nejrozšířenější metodou takzvané zoorehabilitace ale i přesto zůstává canisterapie, při které se používají psi. Platí to také v ostravské fakultní nemocnicí, kde na 15 pracovištích působí 10 canisterapeutů. Felinoterapie je oproti tomu teprve na začátku.
---
Před prázdninami jsme vám přinesli reportáž o slavnostním vyřazení úspěšných absolventů Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb v Národním domě. Stejná škola pořádala na stejném místě i slavnostní zahájení nového školního roku.
Střední škola gastronomie, oděvní a služeb ve Frýdku-Místku přijala do prvního ročníku 205 nových žáků v sedmi třídách. Někteří jsou úplní nováčci, jiní už na této škole úspěšně absolvovali jiný obor.
anketa: žáci: "Mám absolvovaný obor cukrář a teď jdu na kuchaře-číšníka. Škole ja v pohodě. Jsou tam hodní učitelé, hlavně pan ředitel je hodně vtipný a úžasný."
anketa: žáci: "Přišel jsem ze Základní školy ve Starém městě a vybral jsem si obor kuchař-číšník. Protože chci vařit doma, pomáhám rodičům a baví mě to."
anketa: žáci: "Já jsem absolvoval kadeřníka. Studoval jsem tři roky. Byl jsem neskutečně spokojený. Bylo to opravdu jiné oproti základní škole a byly to asi tři nejlepší roky, co jsem mohl takto využít."
Proč jste si vybral cestovní ruch?
anketa: žáci: "Je to zrovna obor, který jsem si taky chtěl vybrat před první střední na základce a chtěl bych si to splnit."
Škola pozvala prvňáky do Národního domu ke slavnostnímu přivítání.
Marie Lachetová, zástupkyně ředitele, SŠ GOS F-M: "Na této akci vítáme první ročníky, které přicházejí na naši školu. Nejenom aby se žáci něco naučili, ale aby si vzali do života nějaké vědomosti a znalosti, které potom využijí v praxi. Je to už taková tradiční záležitost. Žáci obdrží pamětní listy, aby si tento okamžik pamatovali celý život."
Jak důležitý okamžik v jejich životě to je?
Marie Lachetová, zástupkyně ředitele, SŠ GOS F-M: "Žáci to berou určitě s velkou úctou a mají to v paměti. A když si potom přebírají ukončovací listy, vzpomínají na to, jak to bylo hezké, a že je to pro ně takové jiné než na základní škole a že ten vstup do života je pro ně velice důležitý."
Talár sice na sobě neměli, přesto nováčky na této škole vítali také zástupci vedení Frýdku-Místku.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já si myslím, že tak jako pro prvňáčky, kde jsme před chvilkou byli u dětí v prvním ročníku, tak i tady u dětí v prvním ročníku střední školy je to taky kus života, který pro ně začíná. Takže důležitý krok."
Vy chcete, aby děti zůstávaly tady, aby studovaly ty střední školy u nás. Tak co pro to děláte?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: Snažíme se spolupracovat se školami, nabízet studentům i spolupráci s našimi městskými společnostmi, aby měli důvod tady zůstávat. A proto třeba naše společnosti už se ozývají a kontaktují naše střední školy, pochopitelně, aby zůstali tady pracovat, žít, mít děti a aby se jim tady dobře žilo."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek opravdu tady se Střední školou gastronomie, oděvnictví a služeb velmi dobře spolupracuje. Já bych chtěl poděkovat panu řediteli za pozvání tady na dnešní zahájení školního roku a věřím, že studenti, kteří tuto školu vystudují nebo se popřípadě vyučí v nějakém oboru, tady ve Frýdku-Místku opravdu zůstanou a budou vykonávat to povolání, které si pro své studium vybrali. Opravdu vstupují na střední školu, takže jim přeji hodně úspěchů a hlavně ať tu školu úpěšně vystudují."
---
Žádná GPS navigace ani chytré telefony. Účastníci akce Hladové hry si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je spolehnout se v divočině jen sami na sebe. Spolek Orange Dragons ze Slezské Ostravy uspořádal šestý ročník dobrodružného tábora.
Orientovat se v mapě, dostat se na místo určení a ještě si najít jídlo. Takové úkoly musely zvládnout děti na táboře s názvem "Kdo přežije aneb Jak se vyhnout nástrahám velkoměsta." Akci pořádá spolek Orange Dragons za podpory obvodu Slezská Ostrava.
Jan Rejnuš, vedoucí Orange Dragons Ostrava: "Jsou děti, které se k nám vrací a užívají si to. Jsou děti, které si sáhly na dno a prošly si třeba jen dva ročníky, a tento rok třeba nejely, protože opravdu ta fyzická námaha a ty kilometry tady jsou. A pokud to dítě není úplně připraveno a není fyzicky zdatné, tak se potom trápí a trápí se i celá skupina. Máme to rozdělené vlastně podle věku. V každé skupině máme někoho mladšího a někoho staršího. Je tam mezi nimi dokonce jeden dospělý, který v případě nouze má u sebe i mobilní telefon, který je vypnutý."
Letos šlo už o šestý ročník této dobrodružné výzvy. Organizátoři připravují trasy tak, aby byl každý ročník těžší a náročnější než ten předchozí. Tábor je určen pro děti od 13 let a mohou se dokonce zúčastnit i dospělí. Když se děti úspěšně dostaly z rušné Ostravy až do Beskyd, čekala je další zkouška. Cestu divočinou museli zvládnout úplně sami a jen s pomocí papírové mapy. Telefony byly zakázány, samy si navíc musely najít a připravit jídlo.
Anketa, účastníci tábora: "Já jsem tady jela hlavně se svým klukem tady ve druhém týmu, ale jela jsem, abych prožila zábavu, protože jsem o prázdninách nic moc nedělala.
Anketa, účastníci tábora: "Ať už přemýšlíte jakkoliv, tak v kterékoliv situaci se dá použít cokoliv, co se tady dozvíte. I zdravověda tu probíhala, orientace v neznámém prostoru. Minulý rok nás vysadil někde ve tmě v lese, dal nám mapu, pití, baterku a dostaňte se na chatu. Takže tam to je hodně spíš o zážitcích i o tom, co se naučí člověk."
Všichni účastníci nakonec nástrahy velkoměsta i beskydské divočiny úspěšně zvládli a do cíle dorazili v pořádku. Domů si odnesli nejen silné zážitky, ale hlavně vědomí, že si v přírodě dokážou poradit i bez telefonů.
---
ŘIDIČKA A STRÁŽNÍCI POMOHLI DEZORIENTOVANÉMU
Všímavá řidička autobusu pomohla v Ostravě-Porubě dezorientovanému seniorovi. Šestaosmdesátiletý muž se kolem půlnoci na zastávce u Duhy ptal na cestu do centra, řidička si ale všimla, že je zmatený, a přivolala strážníky. Senior si nepamatoval ani svou adresu, strážníci ale u něj našli kontakt na rodinu, který mu připravil syn. Nakonec si pro něj přijel vnuk.
Mládežnické týmy hokejistů Studénky absolvovaly přípravný kemp. Na ledové ploše si hráči opakovali herní dovednosti, silovým tréninkem na fotbalovém trávníku si budovali kondici. K lepším výkonům je motivoval i útočník Bostonu.
Mládežnické hokejisty Studénky jsme na ledové ploše zastihli hned v první den přípravného kempu, a tedy po několikaměsíční pauze i poprvé zpátky na bruslích.
Radislav Bražina, trenér mládeže HC Studénka: “Ten začátek je o tom opravdu se vrátit na úplný začátek, vyzkoušet si znovu ty základy bruslení a vzít hokejku do ruky a rozbruslit se a začít se připravovat na tu sezónu tak, aby v té sezóně už všechno fungovalo tak, jak chceme.”
hráči HC Studénka:
“Dobře to jde, zlepšujeme se. Na led jsem se těšil, chybělo mi to.”
“Těšil jsem se, docela jo. Potrénovat potřebuji, když mi jede krajní hráč z boku k bráně.”
Pět dní v týdnu strávili mladí sportovci dvě hodiny na ledové ploše a dvě hodiy inzenzivní suchou přípravou.
Filip Verner, kondiční trenér HC Studénka: “Potřebujeme probudit kondičku, silovou přípravu, dynamiku, koordinaci těla, protože děti po prázdninách trošku zlenivěly.”
Jakub Jedlička, člen výkonného výboru, HC Studénka: “Co se týče kempů, tak nám se letos podařilo tu dostat velké jména. Bude tu i Ivan Ivan, který podepsal v Bostonu. Takže odpoledne přijde na led, ukáže klukům, že i z malého klubu se dá dostat do velkého klubu, protože podepsal smlouvu v NHL.”
Ivan Ivan, útočník Boston Bruins: “Super kemp, všichni jsou strašně fajn a makají dobře. Určitě je důležitá ta disciplína a ta práce, bez té disciplíny to nejde. Hlavně je to super i do života.”
Kdo by se chtěl do hokejového týmu přidat, bude mít speciální příležitostí 24. září v rámci náborová akce v rámci Týdne hokeje.
---
