Bezpečnost v Ostravě dostává výraznou posilu. Město dokončilo největší modernizaci techniky pro dobrovolné hasiče ve své historii. K dobrovolným hasičům dorazilo deset nových cisternových vozů.
Ostrava dlouhodobě investuje do své bezpečnosti. Pomoc dobrovolných hasičů je při krizích klíčová. Jednotky ale dosud často pracovaly s desítky let starou technikou.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Hasiči, dobrovolní hasiči na území města. Nepředstavitelná věc, že bychom zvládli krizové situace bez nich. Nicméně oni to nedokážou zvládnout bez techniky. A před třemi lety se nám podařilo na městě. Já jsem rád, že jsem u toho mohl být. Změnit strategii obnovy dopravních automobilů hasičských."
Nová auta už slouží v devíti ostravských obvodech. Na nákup přispěl stát i Moravskoslezský kraj. Dvě cisterny získali například hasiči v Radvanicích, další vozy mají v Bartovicích nebo Plesné. V příštím roce město dodá dalších pět cisteren do dalších ostravských částí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Nebavíme se o úplně malé finanční částce za tuto obměnu, ale zase na druhou stranu je třeba říci, že dobrovolní hasiči si to nepochybně zaslouží. Tady historicky opravdu fungovala technika, která byla třeba 40 let a více stará. Město Ostrava, které vlastně ty auta pořizovalo, historicky obměnilo zhruba jedno auto ročně a jedno auto za dva roky. My jsme se rozhodli, že ten proces významně urychlíme a vlastně během dvou let si těch patnáct aut dalo dohromady. Když to vezmu v číslech, tak těch deset, které už tady máme, stálo nějakých 116 milionů s tím, že těch zbývajících 5 bude nějakých 60 milionů korun."
Mário Kubenka, hasiči SDH Koblov: "Pozitivum největší je, že staré auto mělo jen čtyři tisíce litrů vody. Tohle má 9000 litrů vody. Je to modernější, samozřejmě a bezpečnější. Hlavně, že brzdí to jinak a tak. My jsme měli 42 let staré auto, takže to už mělo něco za sebou a bylo nespolehlivé. A tohle je lépe vybavené a jsme velice rádi, že protože je to bezpečné, hlavně, že se můžeme cítit bezpečně, jak jezdíme k zásahům."
Město ale nepořizuje jen nová auta. Po zkušenostech z povodní dokoupilo pro dobrovolné hasiče i další speciální výbavu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je třeba říci, že kromě automobilů je potřeba jejich vybavení. Je to vlastně bezpečnost těch samotných hasičů, což jsou rukavice, helmy, zásahové obleky. Tohle všechno bylo běžné jenom pro výjezdy k požárům. Ale povodně ukázaly, že hasiči potřebují více. A podařilo se právě v tomto roce poslat devítimilionovou injekční stříkačku do tohoto vybavení a nakoupily se poprvé technické rukavice a technické helmy k technickým zásahům. Rafty, čluny, ale i vnitřní vybavení do hasičárny, jako jsou sušicí skříně."
Martin Nekula, ředitel kanceláře ředitele HZS MSK: "Pro nás v podstatě technické prostředky znamenají nedílnou součást toho vozidla a v rámci koncepce, kterou v rámci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje udržujeme a připravujeme, je tzv. jednotnost vybavení. Tomu odpovídá také to, že je naší snahou, pokud pořizujeme prostředky pro dobrovolné jednotky, přizpůsobit tu kvalitu i oblast tomu vybavení, na které jsme zvyklí. Je to proto, že zasahujeme u stejných zásahů a předpokládáme, že jednotka, která je nově vybavena, bude mít odpovídající vybavení. Důvodem je rostoucí technologický vývoj nejenom například u karoserií aut, kde zasahujeme u dopravních nehod, ale také u všech ostatních zásahů, kde je potřeba kvalitní vybavení, nové vybavení a takové, které v podstatě vydrží dlouhou dobu. Povodně jsou důkazem toho, že velké množství prostředků musí být velmi dobře připraveno a musí se udržovat a nemůže být zastaralé. Příkladem toho, co pořizujeme, je například akumulátorové vyprošťovací zařízení. Taková sada stojí například necelý milion korun. Znamená to, že nelze pořídit v rámci běžného provozu, ale musí být taková investice připravena."
Dobrovolní hasiči mají v nových cisternách k dispozici automatické externí defibrilátory. Při srdeční zástavě tak mohou hasiči účinně pomoci ještě před příjezdem záchranné služby.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: "Automatické externí defibrilátory jsou přístroje určené pro laiky. Používá je stejně tak odborná veřejnost. Jsou to přístroje, které mohou pomoci zachránit lidský život, protože při těch náhlých zástavách oběhu je důležitý čas. Každou minutou, kdy neprobíhá kvalitní resuscitace a podání defibrilátorového výboje, klesá šance na přežití pacienta o deset procent. Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí i osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů."
Ostravští dobrovolní hasiči mají dlouhou historii. Například v Plesné působí sbor od roku 1905 a dodnes má funkční starou ruční stříkačku.
Vladimír Vlček, bývalý generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Já myslím, že ta dnešní akce je jedno z vyvrcholení spolupráce nejen mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči, ale samozřejmě spolupráce mezi státem, krajem a statutárním městem Ostrava. Jedná se o to, že pořízení nové techniky za přispění vlastně všech těchto tří subjektů je něco, co dává smysl, protože obecně ta technika je velmi drahá. Dnes cena jednoho cisternového automobilu je řádově někde kolem 12 milionů korun. A tím, že se vlastně rozvrstvení toho financování, tak na to dosáhnou mnohdy v rámci České republiky i menší obce."
Nová technika zrychlí zásahy a zvýší bezpečnost všech obyvatel Ostravy.
---
DOBROVOLNÍ HASIČI DOSTALI I DEFIBRILÁTORY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Součástí velkého balíku nové techniky pro dobrovolné hasiče jsou také automatické externí defibrilátory. To velmi oceňuje i zdravotnická záchranná služba.
David Holeš, ředitel ZZS MSK: „Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů, kteří umí poskytnout první pomoc a jsou schopni použít i přístrojové vybavení.“
---
Program Daruj F-M je dobročinná sbírka, na kterou přispívají obyvatelé Frýdku-Místku a stejnou částkou pak přispěje i město. Tentokrát se vybrala velmi hezká částka na rekonstrukci kostela v Lískovci.
Daruj F-M je oblíbený sbírkový program, který pravidelně podporuje nejrůznější projekty ve Frýdku-Místku.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Daruj F-M je v podstatě sbírkový program. Konají se veřejné sbírky za obecně prospěšným účelem na území města Frýdku-Místku. Já jsem moc rád, že do této sbírky Daruj F-M se zapojila také oprava kostela sv. Šimona a Judy tady v Lískovci. Jedná se o významnou kulturní památku, načež tady probíhají pravidelné bohoslužby, koncerty a pohřby. Ale tento kostel už vykazoval řadu technických problémů, takže ta sbírka byla určena právě na opravu kostela."
Filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci je jako dřevěný poprvé zmíněn již v roce 1581. V roce 1791 byl vystavěn zděný kostel. Věž získala svou dnešní podobu v roce 1887.
František Boldy, farář: "Jsme moc rádi, že i v Lískovci, kostel, který je trošku takový nejmenší z kostelů, které spravuje naše farnost, byl zařazen do tohoto programu. Propojení města a farnosti, nebo jinak řečeno obyvatel, protože všechno to slouží lidem, a jestli jsme nebo nejsme věřící, jestli se nám líbí kostel, nelíbí kostel, ale chceme nějak to dědictví otců zachovat, takže je potřeba k tomu prostě přiložit ruku k dílu. A jsem vděčný, že i ve spolupráci s městem se toto děje."
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Největší motivací pro tuto sbírku Daruj F-M pro Lískovecký kostel byly nefunkční hodiny, které nefungovaly déle než dvacet let. A myslím si, že pro mě osobně i pro spoustu místních občanů je to taková srdeční záležitost, že se po dlouhých letech znovu zprovozní a obnoví hodiny na věži našeho kostela. Budou odbíjet a celkově poběží i ukazatel času, což doteď nebylo možné."
Jak vypadá ten technický stav střechy?
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Technický stav střechy po rekonstrukci bude dobrý, protože střecha na kostele musí být funkční, aby celkově chránila. Střecha je takový naprostý základ technického stavu na každém kostele."
Velkou částkou přispěli samotní obyvatelé Lískovce.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem opravdu velmi potěšen, že se vybrala tak velká částka, protože to není úplně obvyklé. A chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří se do sbírky Daruj F-M zapojili, zejména tedy místním Lískovjanům, což jde vidět, tedy že jim není lhostejné, jak vypadá jejich místní část, a díky této částce bude kostel zveleben. Jen taková zajímavost, bude použito zhruba 400 kilo barvy na opravu střechy."
Předpokládám, že těch návrhů bylo vícero. Proč jste se rozhodli zrovna pro Lískovecký kostel?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak těch oprav bylo třeba. Určitě ta střecha. Ten nátěr byl proveden v roce 2015, takže tento krok byl zcela zásadní, ať nezačne zatékat. Každopádně souběžně probíhá také ještě sbírka na podporu canisterapie v Moravskoslezské nemocnici ve Frýdku-Místku, až do 31. září."
Město Frýdek-Místek tedy přispělo na rekonstrukci kostela v Lískovci částkou 200 000 Kč.
Ostravský magistrát pomáhá obvodům s péčí o hřbitovy a tak brzy začne také revitalizace v Hrabové, kde se už rozpadá oplocení. Městské obvody finance využívají nejen k opravám, ale například v Mariánských Horách se hřbitov kompletně rekonstruuje.
Rada města Ostravy rozhodla o dalších investicích do městských hřbitovů. K šestadvaceti milionům, které byly schváleny už na jaře, byly tentokrát podpořeny čtyři projekty za téměř pět milionů korun. Z toho jde nejvyšší částka dva miliony 200 tisíc do Hrabové, kde je ve špatném stavu oplocení hřbitova. Městský obvod revitalizuje hřbitov postupně.
Milan Slíva (nez.), starosta Ostravy-Hrabové: "Za poslední čtyři roky jsme hřbitovu věnovali hodně pozornosti. Nejdříve jsme odstranili problémy, které jsme viděli v nové části hřbitova. To bylo to, že nové hroby se plnily vodou, takže jsme tam udělali pokročilejší drenáže. Voda se shromažďuje do retenčních nádrží. Pak jsme provedli úpravy chodníků, kde se nám tady drolí dlažba. Bylo to poměrně nebezpečné, takže tady v té východní části je to celé dlážděné. Udělali jsme nášlapy a pak jsme se pustili do největšího projektu, co se týče hřbitova, a to bylo Columba Radium, které jsme si nechali navrhnout. Věnovali jsme tomu opravdu hodně pozornosti, jsou použité kvalitní materiály. Je tam 184 uranových schránek pro 6 uren. Město nám spolufinancuje 80 % nákladů, které tady budeme mít. A zdá se to hodně, ale bohužel ceny stavebních prací jsou vysoké, a přestože se nám daří veškeré zakázky držet hluboko pod projektovými cenami, tak toho plotu jsou stovky metrů, takže ta cena bude opravdu vysoká. A v rámci toho, kromě té části, která je tady vidět, že je jakžtakž, tak máme část plotu ještě starou, ještě pletivo, a to se drolí, padá, sloupky nedrží, takže ta část se bude předělávat taky. A v rámci toho se bude upravovat i zeleň, která ten plot ničí a zároveň ničí sousední hroby."
V Hrabové je také nové kolumbárium. Ta jsou v posledních letech pro uložení ostatků stále populárnější. Opravu plotu a brány chystají také v Proskovicích, Stará Bělá chystá další kolumbárium a Hošťálkovice chtějí upravit zpevněné plochy.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Celkově by tyto peníze měly zlepšit prostor, aby byl důstojnější, kvalitnější a aby hřbitovy byly i dostupnější z hlediska mobility. Jedná se často i o oplocení, ochranu, kamerový systém. Jedná se i o celkovou revitalizaci hřbitovů, zeleně, chodníků a opravy. Je to nedílnou součástí toho, aby hřbitovy a celé tyto areály mohly být bezproblémově navštěvovány a truchlící by zde našli opravdu prostor, který by byl důstojný k poslednímu odpočinku."
Pro letošní rok Ostrava vyčlenila na obnovu hřbitovů 41 milionů korun. Na území města je celkem dvaadvacet pohřebišť v šestnácti obvodech. Do konce srpna bude také hotovo nové pohřebiště na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě.
---
Zážitkový program, který propojuje tradici kloboučnického řemesla, technické památky i historii města. To je Den pro klobouk, který v Novém Jičíně v rámci projektu Technotrasa pořádá Návštěvnické centrum.
Být na chvíli módním návrhářem, svézt se v téměř sto let starém městském autobuse a odhalit proces vzniku klobouků - to je základní linie novojičínské zážitkové akce Den pro klobouk.
Nikola Maňáková, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Den pro klobouk jsme zařadili do projektu Technotrasa, což je sdružení památek technického rázu v Moravskoslezském kraji. A tím, že Nový Jičín se proslavil ve světě klobouky, tak s čím jiným než s klobouky bychom měli do tohoto projektu jít. A Den pro klobouk má připomenout kloboučnické řemeslo tím, že s návštěvníky tvoříme minikloboučky, podařilo se nám zajistit také vstup do Tonaku a navštíví jednu z Hückelových vil.”
Po technických památkách města povozí účastníky akce dobový autobus značky TATRA.
Tomáš Preiss, majitel autobusu TATRA T43: “Vidíte autobus, který má označení T43, byl vyrobený v roce 1929 v Kopřivnické vozovce. Je to autobus, který byl stavěn jako městský malý autobus pro 16 sedících pasažérů.”
Nejočekávanější zastávkou byla kloboučnická továrna TONAK. Lidé měli ojedinělou příležitost projít si celý proces vzniku klobouku.
účastníci akce:
“Přijeli jsme z Ostravy - Petřkovic a chtěli jsme prožít bezva den a poznat historii TONAKU.”
“Protože jsem se tady vyučila a chtěla jsem po 35 letech vidět, jak to tady vypadá. Užila jsem si to moc.”
Termíny letošního programu Dne pro klobouk jsou tři, poslední je 22. srpna, ale i tam jsou místa vyprodaná.
---
PRÁCE NA STAVBĚ EKODUKTU U JABLUNKOVA
Výstavba nového ekoduktu v Mostech u Jablunkova je v plném proudu. Aktuálně pokračují například penetrační a izolační nátěry, provádí se bednění i betonáže. Ekodukt umožní bezpečnou migraci zvěře. Stavba za zhruba 145 milionů korun má být hotová do roku 2028. Doprava je vedena jedním pruhem v každém směru. A podle Ředitelství silnic a dálnic bez kolon.
---
Ostrava provoněla poctivým jídlem. Oblíbené gastro trhy přilákaly stovky návštěvníků. Lidé si přišli vychutnat lokální speciality, čerstvé suroviny i jedinečnou atmosféru.
Ostravská Malá Kodaň se od ranních hodin plnila milovníky dobrého jídla. Konal se další ročník trhů, co se hledají. Trhy mají jasnou filozofii. Podporují malé lokální pěstitele, farmáře a řemeslníky, staví na kvalitě, udržitelném přístupu a odmítají zbytečný konzum.
Michaela Halfarová, organizátorka akce: "Můžete se tedy vždy těšit na cirka přes čtyřicet stánků, kde se vám snažíme přinést zajímavé street food a celkově koncepci z Moravskoslezského kraje, které jsou úspěšné."
Akce má v Ostravě už svou několikaletou tradici, pravidelně se vrací do městského prostoru a těší se čím dál větší oblibě.
Zuzana Čierna, prodávající, Valašský chleba Ostrava: "Nabízíme Valašský chléb, který si sami vyrábíme a pečeme. Je to vlastně řemeslná výroba."
Adam Gruň, prodávající, Statek u Veverků: "Takže my jsme si dneska přivezli naše vlastní výrobky ze statku U Veverků. Vlastně začnu naším nejprodávanějším produktem, a to je drcený česnek se solí."
Zájem lidí byl obrovský. U některých stánků se tvořily dlouhé fronty už od prvních minut.
Anketa, návštěvníci trhu: "Věděli jsme tu z internetu, že to tady bude, a moc se nám to tady líbí. Díky tomu vlastně prostředí a šli jsme tady hlavně na koláčky, které nám hrozně chutnají."
Anketa, návštěvníci trhu: "Koupili jsme si snídani, koláčky, kávičku a nějakou keramiku."
Zájemci o dobré jídlo mají ještě možnost navštívit poslední letní trhy v sobotu 29. srpna.
---
Bezpečnost v Ostravě dostává výraznou posilu. Město dokončilo největší modernizaci techniky pro dobrovolné hasiče ve své historii. K dobrovolným hasičům dorazilo deset nových cisternových vozů.
Ostrava dlouhodobě investuje do své bezpečnosti. Pomoc dobrovolných hasičů je při krizích klíčová. Jednotky ale dosud často pracovaly s desítky let starou technikou.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Hasiči, dobrovolní hasiči na území města. Nepředstavitelná věc, že bychom zvládli krizové situace bez nich. Nicméně oni to nedokážou zvládnout bez techniky. A před třemi lety se nám podařilo na městě. Já jsem rád, že jsem u toho mohl být. Změnit strategii obnovy dopravních automobilů hasičských."
Nová auta už slouží v devíti ostravských obvodech. Na nákup přispěl stát i Moravskoslezský kraj. Dvě cisterny získali například hasiči v Radvanicích, další vozy mají v Bartovicích nebo Plesné. V příštím roce město dodá dalších pět cisteren do dalších ostravských částí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Nebavíme se o úplně malé finanční částce za tuto obměnu, ale zase na druhou stranu je třeba říci, že dobrovolní hasiči si to nepochybně zaslouží. Tady historicky opravdu fungovala technika, která byla třeba 40 let a více stará. Město Ostrava, které vlastně ty auta pořizovalo, historicky obměnilo zhruba jedno auto ročně a jedno auto za dva roky. My jsme se rozhodli, že ten proces významně urychlíme a vlastně během dvou let si těch patnáct aut dalo dohromady. Když to vezmu v číslech, tak těch deset, které už tady máme, stálo nějakých 116 milionů s tím, že těch zbývajících 5 bude nějakých 60 milionů korun."
Mário Kubenka, hasiči SDH Koblov: "Pozitivum největší je, že staré auto mělo jen čtyři tisíce litrů vody. Tohle má 9000 litrů vody. Je to modernější, samozřejmě a bezpečnější. Hlavně, že brzdí to jinak a tak. My jsme měli 42 let staré auto, takže to už mělo něco za sebou a bylo nespolehlivé. A tohle je lépe vybavené a jsme velice rádi, že protože je to bezpečné, hlavně, že se můžeme cítit bezpečně, jak jezdíme k zásahům."
Město ale nepořizuje jen nová auta. Po zkušenostech z povodní dokoupilo pro dobrovolné hasiče i další speciální výbavu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je třeba říci, že kromě automobilů je potřeba jejich vybavení. Je to vlastně bezpečnost těch samotných hasičů, což jsou rukavice, helmy, zásahové obleky. Tohle všechno bylo běžné jenom pro výjezdy k požárům. Ale povodně ukázaly, že hasiči potřebují více. A podařilo se právě v tomto roce poslat devítimilionovou injekční stříkačku do tohoto vybavení a nakoupily se poprvé technické rukavice a technické helmy k technickým zásahům. Rafty, čluny, ale i vnitřní vybavení do hasičárny, jako jsou sušicí skříně."
Martin Nekula, ředitel kanceláře ředitele HZS MSK: "Pro nás v podstatě technické prostředky znamenají nedílnou součást toho vozidla a v rámci koncepce, kterou v rámci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje udržujeme a připravujeme, je tzv. jednotnost vybavení. Tomu odpovídá také to, že je naší snahou, pokud pořizujeme prostředky pro dobrovolné jednotky, přizpůsobit tu kvalitu i oblast tomu vybavení, na které jsme zvyklí. Je to proto, že zasahujeme u stejných zásahů a předpokládáme, že jednotka, která je nově vybavena, bude mít odpovídající vybavení. Důvodem je rostoucí technologický vývoj nejenom například u karoserií aut, kde zasahujeme u dopravních nehod, ale také u všech ostatních zásahů, kde je potřeba kvalitní vybavení, nové vybavení a takové, které v podstatě vydrží dlouhou dobu. Povodně jsou důkazem toho, že velké množství prostředků musí být velmi dobře připraveno a musí se udržovat a nemůže být zastaralé. Příkladem toho, co pořizujeme, je například akumulátorové vyprošťovací zařízení. Taková sada stojí například necelý milion korun. Znamená to, že nelze pořídit v rámci běžného provozu, ale musí být taková investice připravena."
Dobrovolní hasiči mají v nových cisternách k dispozici automatické externí defibrilátory. Při srdeční zástavě tak mohou hasiči účinně pomoci ještě před příjezdem záchranné služby.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: "Automatické externí defibrilátory jsou přístroje určené pro laiky. Používá je stejně tak odborná veřejnost. Jsou to přístroje, které mohou pomoci zachránit lidský život, protože při těch náhlých zástavách oběhu je důležitý čas. Každou minutou, kdy neprobíhá kvalitní resuscitace a podání defibrilátorového výboje, klesá šance na přežití pacienta o deset procent. Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí i osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů."
Ostravští dobrovolní hasiči mají dlouhou historii. Například v Plesné působí sbor od roku 1905 a dodnes má funkční starou ruční stříkačku.
Vladimír Vlček, bývalý generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Já myslím, že ta dnešní akce je jedno z vyvrcholení spolupráce nejen mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči, ale samozřejmě spolupráce mezi státem, krajem a statutárním městem Ostrava. Jedná se o to, že pořízení nové techniky za přispění vlastně všech těchto tří subjektů je něco, co dává smysl, protože obecně ta technika je velmi drahá. Dnes cena jednoho cisternového automobilu je řádově někde kolem 12 milionů korun. A tím, že se vlastně rozvrstvení toho financování, tak na to dosáhnou mnohdy v rámci České republiky i menší obce."
Nová technika zrychlí zásahy a zvýší bezpečnost všech obyvatel Ostravy.
---
DOBROVOLNÍ HASIČI DOSTALI I DEFIBRILÁTORY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Součástí velkého balíku nové techniky pro dobrovolné hasiče jsou také automatické externí defibrilátory. To velmi oceňuje i zdravotnická záchranná služba.
David Holeš, ředitel ZZS MSK: „Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů, kteří umí poskytnout první pomoc a jsou schopni použít i přístrojové vybavení.“
---
Program Daruj F-M je dobročinná sbírka, na kterou přispívají obyvatelé Frýdku-Místku a stejnou částkou pak přispěje i město. Tentokrát se vybrala velmi hezká částka na rekonstrukci kostela v Lískovci.
Daruj F-M je oblíbený sbírkový program, který pravidelně podporuje nejrůznější projekty ve Frýdku-Místku.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Daruj F-M je v podstatě sbírkový program. Konají se veřejné sbírky za obecně prospěšným účelem na území města Frýdku-Místku. Já jsem moc rád, že do této sbírky Daruj F-M se zapojila také oprava kostela sv. Šimona a Judy tady v Lískovci. Jedná se o významnou kulturní památku, načež tady probíhají pravidelné bohoslužby, koncerty a pohřby. Ale tento kostel už vykazoval řadu technických problémů, takže ta sbírka byla určena právě na opravu kostela."
Filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci je jako dřevěný poprvé zmíněn již v roce 1581. V roce 1791 byl vystavěn zděný kostel. Věž získala svou dnešní podobu v roce 1887.
František Boldy, farář: "Jsme moc rádi, že i v Lískovci, kostel, který je trošku takový nejmenší z kostelů, které spravuje naše farnost, byl zařazen do tohoto programu. Propojení města a farnosti, nebo jinak řečeno obyvatel, protože všechno to slouží lidem, a jestli jsme nebo nejsme věřící, jestli se nám líbí kostel, nelíbí kostel, ale chceme nějak to dědictví otců zachovat, takže je potřeba k tomu prostě přiložit ruku k dílu. A jsem vděčný, že i ve spolupráci s městem se toto děje."
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Největší motivací pro tuto sbírku Daruj F-M pro Lískovecký kostel byly nefunkční hodiny, které nefungovaly déle než dvacet let. A myslím si, že pro mě osobně i pro spoustu místních občanů je to taková srdeční záležitost, že se po dlouhých letech znovu zprovozní a obnoví hodiny na věži našeho kostela. Budou odbíjet a celkově poběží i ukazatel času, což doteď nebylo možné."
Jak vypadá ten technický stav střechy?
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Technický stav střechy po rekonstrukci bude dobrý, protože střecha na kostele musí být funkční, aby celkově chránila. Střecha je takový naprostý základ technického stavu na každém kostele."
Velkou částkou přispěli samotní obyvatelé Lískovce.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem opravdu velmi potěšen, že se vybrala tak velká částka, protože to není úplně obvyklé. A chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří se do sbírky Daruj F-M zapojili, zejména tedy místním Lískovjanům, což jde vidět, tedy že jim není lhostejné, jak vypadá jejich místní část, a díky této částce bude kostel zveleben. Jen taková zajímavost, bude použito zhruba 400 kilo barvy na opravu střechy."
Předpokládám, že těch návrhů bylo vícero. Proč jste se rozhodli zrovna pro Lískovecký kostel?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak těch oprav bylo třeba. Určitě ta střecha. Ten nátěr byl proveden v roce 2015, takže tento krok byl zcela zásadní, ať nezačne zatékat. Každopádně souběžně probíhá také ještě sbírka na podporu canisterapie v Moravskoslezské nemocnici ve Frýdku-Místku, až do 31. září."
Město Frýdek-Místek tedy přispělo na rekonstrukci kostela v Lískovci částkou 200 000 Kč.
Ostravský magistrát pomáhá obvodům s péčí o hřbitovy a tak brzy začne také revitalizace v Hrabové, kde se už rozpadá oplocení. Městské obvody finance využívají nejen k opravám, ale například v Mariánských Horách se hřbitov kompletně rekonstruuje.
Rada města Ostravy rozhodla o dalších investicích do městských hřbitovů. K šestadvaceti milionům, které byly schváleny už na jaře, byly tentokrát podpořeny čtyři projekty za téměř pět milionů korun. Z toho jde nejvyšší částka dva miliony 200 tisíc do Hrabové, kde je ve špatném stavu oplocení hřbitova. Městský obvod revitalizuje hřbitov postupně.
Milan Slíva (nez.), starosta Ostravy-Hrabové: "Za poslední čtyři roky jsme hřbitovu věnovali hodně pozornosti. Nejdříve jsme odstranili problémy, které jsme viděli v nové části hřbitova. To bylo to, že nové hroby se plnily vodou, takže jsme tam udělali pokročilejší drenáže. Voda se shromažďuje do retenčních nádrží. Pak jsme provedli úpravy chodníků, kde se nám tady drolí dlažba. Bylo to poměrně nebezpečné, takže tady v té východní části je to celé dlážděné. Udělali jsme nášlapy a pak jsme se pustili do největšího projektu, co se týče hřbitova, a to bylo Columba Radium, které jsme si nechali navrhnout. Věnovali jsme tomu opravdu hodně pozornosti, jsou použité kvalitní materiály. Je tam 184 uranových schránek pro 6 uren. Město nám spolufinancuje 80 % nákladů, které tady budeme mít. A zdá se to hodně, ale bohužel ceny stavebních prací jsou vysoké, a přestože se nám daří veškeré zakázky držet hluboko pod projektovými cenami, tak toho plotu jsou stovky metrů, takže ta cena bude opravdu vysoká. A v rámci toho, kromě té části, která je tady vidět, že je jakžtakž, tak máme část plotu ještě starou, ještě pletivo, a to se drolí, padá, sloupky nedrží, takže ta část se bude předělávat taky. A v rámci toho se bude upravovat i zeleň, která ten plot ničí a zároveň ničí sousední hroby."
V Hrabové je také nové kolumbárium. Ta jsou v posledních letech pro uložení ostatků stále populárnější. Opravu plotu a brány chystají také v Proskovicích, Stará Bělá chystá další kolumbárium a Hošťálkovice chtějí upravit zpevněné plochy.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Celkově by tyto peníze měly zlepšit prostor, aby byl důstojnější, kvalitnější a aby hřbitovy byly i dostupnější z hlediska mobility. Jedná se často i o oplocení, ochranu, kamerový systém. Jedná se i o celkovou revitalizaci hřbitovů, zeleně, chodníků a opravy. Je to nedílnou součástí toho, aby hřbitovy a celé tyto areály mohly být bezproblémově navštěvovány a truchlící by zde našli opravdu prostor, který by byl důstojný k poslednímu odpočinku."
Pro letošní rok Ostrava vyčlenila na obnovu hřbitovů 41 milionů korun. Na území města je celkem dvaadvacet pohřebišť v šestnácti obvodech. Do konce srpna bude také hotovo nové pohřebiště na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě.
---
Zážitkový program, který propojuje tradici kloboučnického řemesla, technické památky i historii města. To je Den pro klobouk, který v Novém Jičíně v rámci projektu Technotrasa pořádá Návštěvnické centrum.
Být na chvíli módním návrhářem, svézt se v téměř sto let starém městském autobuse a odhalit proces vzniku klobouků - to je základní linie novojičínské zážitkové akce Den pro klobouk.
Nikola Maňáková, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Den pro klobouk jsme zařadili do projektu Technotrasa, což je sdružení památek technického rázu v Moravskoslezském kraji. A tím, že Nový Jičín se proslavil ve světě klobouky, tak s čím jiným než s klobouky bychom měli do tohoto projektu jít. A Den pro klobouk má připomenout kloboučnické řemeslo tím, že s návštěvníky tvoříme minikloboučky, podařilo se nám zajistit také vstup do Tonaku a navštíví jednu z Hückelových vil.”
Po technických památkách města povozí účastníky akce dobový autobus značky TATRA.
Tomáš Preiss, majitel autobusu TATRA T43: “Vidíte autobus, který má označení T43, byl vyrobený v roce 1929 v Kopřivnické vozovce. Je to autobus, který byl stavěn jako městský malý autobus pro 16 sedících pasažérů.”
Nejočekávanější zastávkou byla kloboučnická továrna TONAK. Lidé měli ojedinělou příležitost projít si celý proces vzniku klobouku.
účastníci akce:
“Přijeli jsme z Ostravy - Petřkovic a chtěli jsme prožít bezva den a poznat historii TONAKU.”
“Protože jsem se tady vyučila a chtěla jsem po 35 letech vidět, jak to tady vypadá. Užila jsem si to moc.”
Termíny letošního programu Dne pro klobouk jsou tři, poslední je 22. srpna, ale i tam jsou místa vyprodaná.
---
PRÁCE NA STAVBĚ EKODUKTU U JABLUNKOVA
Výstavba nového ekoduktu v Mostech u Jablunkova je v plném proudu. Aktuálně pokračují například penetrační a izolační nátěry, provádí se bednění i betonáže. Ekodukt umožní bezpečnou migraci zvěře. Stavba za zhruba 145 milionů korun má být hotová do roku 2028. Doprava je vedena jedním pruhem v každém směru. A podle Ředitelství silnic a dálnic bez kolon.
---
Ostrava provoněla poctivým jídlem. Oblíbené gastro trhy přilákaly stovky návštěvníků. Lidé si přišli vychutnat lokální speciality, čerstvé suroviny i jedinečnou atmosféru.
Ostravská Malá Kodaň se od ranních hodin plnila milovníky dobrého jídla. Konal se další ročník trhů, co se hledají. Trhy mají jasnou filozofii. Podporují malé lokální pěstitele, farmáře a řemeslníky, staví na kvalitě, udržitelném přístupu a odmítají zbytečný konzum.
Michaela Halfarová, organizátorka akce: "Můžete se tedy vždy těšit na cirka přes čtyřicet stánků, kde se vám snažíme přinést zajímavé street food a celkově koncepci z Moravskoslezského kraje, které jsou úspěšné."
Akce má v Ostravě už svou několikaletou tradici, pravidelně se vrací do městského prostoru a těší se čím dál větší oblibě.
Zuzana Čierna, prodávající, Valašský chleba Ostrava: "Nabízíme Valašský chléb, který si sami vyrábíme a pečeme. Je to vlastně řemeslná výroba."
Adam Gruň, prodávající, Statek u Veverků: "Takže my jsme si dneska přivezli naše vlastní výrobky ze statku U Veverků. Vlastně začnu naším nejprodávanějším produktem, a to je drcený česnek se solí."
Zájem lidí byl obrovský. U některých stánků se tvořily dlouhé fronty už od prvních minut.
Anketa, návštěvníci trhu: "Věděli jsme tu z internetu, že to tady bude, a moc se nám to tady líbí. Díky tomu vlastně prostředí a šli jsme tady hlavně na koláčky, které nám hrozně chutnají."
Anketa, návštěvníci trhu: "Koupili jsme si snídani, koláčky, kávičku a nějakou keramiku."
Zájemci o dobré jídlo mají ještě možnost navštívit poslední letní trhy v sobotu 29. srpna.
---
