Světoznámá architektka Eva Jiřičná navrhla, jak zachránit ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici. Překvapivě bylo odborníky zjištěno, že statika budovy je natolik dobrá, aby umožnila dokonce zvýšení domu o další poschodí. V horním patře by pak mohla vzniknout restaurace s nádherným výhledem na celé město.
Ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici je po Bolt Toweru a Nové radnici třetí nejvyšší stavbou města. Má 68 metrů, 22 pater a dokončen byl v roce 1968. V roce 2013 byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Prý se ve větru kymácel a provoz zakázali i hasiči. Zvažovalo se jeho zbourání, snížení, ale nyní se vedení magistrátu přiklonilo k jeho rekonstrukci. Jen jeho demolice by totiž vyšla na 80 milionů korun.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Součástí té práce bylo řešení statiky, požární bezpečnosti a dalších parametrů, které jsme na začátku potřebovali ověřit."
Vymyslet, jak by šel dům zachránit, dostalo za úkol architektonické studio AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Tady už se na jejich návrh můžete podívat. Odborníci zjistili, že se statikou problémy nejsou.
Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."
Statika je na tom dokonce tak dobře, že umožňuje přistavět ještě jedno vyhlídkové patro, kde může být například restaurace. Bytů by mělo vzniknout 76.
Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty."
Projekt počítá i se stavbou parkovacího domu až pro 170 vozidel. Ten by sloužil i obyvatelům okolí. Vedení města zvažuje, že by se na rekonstrukci podílel soukromý investor a část bytů by pak byla jeho. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun.
---
Málo kdo si dokáže představit, kolik tun biologicky kontaminovaného odpadu vyprodukují nemocnice. Ten se musí zlikvidovat. Dvě krajská zařízení nyní chtějí pořídit dekontaminační jednotku. Mikrovlny zbaví odpad nebezpečných vlastností.
Havířovská nemocnice denně vyprodukuje až půl tuny infekčního materiálu, který se musí zlikvidovat. Což představuje finanční zátěž i ekologickou.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V těch velkých pytlech končí všechen materiál, který přijde do kontaktu s pacientem. V době covidové je toho materiálu ještě více, v průměru to vychází kilogram materiálu, odpadu na pacienta. Patří tam všechno."
V současné době pro infekční odpad jezdí třikrát týdně specializovaná firma, která jej vozí do spalovny nebezepčného odpadu. Nyní se nemocnice chystá pořídit dekontaminační jednotku. Díky mikrovlnám se z infekčního odpadu stane bezpečný odpad.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek NsP Havířov: "Do této dekontaminační jednotky se naloží celé pytle s odpadem, který nemocnice běžně produkuje. Tento odpad je nadrcen na frakci zhruba do dvou centimetrů a po té projde mikrovlnným procesem, kde se zbaví všech nebezpečných vlastností a jediný efekt, který z toho můžete fyzikálně vidět, je vodní pára, která odchází přes malý komín a filtr. Odpad, který projde tímto procesem ztratí až 80% svého objemu a zhruba 25% své hmotnosti právě tím, že se z jen odpaří voda.”
Dekontaminační jednotka vyjde na zhruba 8,5 milionu korun. Větší část by měla pokrýt státní dotace a o dofinancování se pak postará kraj. Stejný přístroj se chystá pořídit i nemocnice ve Frýdku-Místku.
---
Následující reportáž by měla posloužit hlavně jako varování. V Jesníkách v lyžařském areálu Kopřivná zemřela žena, která neubrzdila plastové boby. Plastový talíř se jí na zledovatělé sjezdovce tak rozjel, že se jen bezmocně řítila vysokou rychlostí dolů. Po nárazu byla na místě mrtvá.
O víkendu lidé vzali díky slunečnému počasí horská střediska útokem. V Kopřivné v Jeseníkách sice nejedou vleky ani lanovka, ale přesto přijelo mnoho lidí za zimními sporty a radovánkami. 45leté ženě se to bohužel stalo osudným. Po sjezdovce se rozjela na plastovém talíři tak rychle, že ho přestala ovládat.
fb: "Viděla jsem, jak se dolů řítí šílenou rychlostí i ten náraz. Hrozná tragédie"
Napsala jedna z očitých svědkyň na sociální síť. Další svědkové psali, že na ní lidí křičeli ať z talíře seskočí, ale vůbec prý nereagovala. Navíc se vše odehrálo velmi rychle. Podle svědků se řítila asi padesátikilometrovou rychlostí. Zastavila až dole o přívěs za sněžným skútrem. Nejprve ji pomáhala horská služba, pak záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Postižené byly zaintubovány dýchací cesty a záchranáři ji připojili k přístrojem řízené ventilaci, použili rovněž přístroj k provádění nepřímé srdeční masáže. Přes všechny snahy byla resuscitace neúspěšná a zasahující lékař musel konstatovat smrt.
Karel Ležatka, provozovatel lyžařského areálu Kopřivná: "Prevencí je chovat se normálně, racionálně a zodpovědně. Máme tady zónu, ve které se bobuje, kde jsou děti. V ní je dopravní pás, který má asi 30 metrů. Kolem té zóny jsou ploty a nikomu se tady nic nestane, pokud dodržuje elementární zásady bezpečnosti."
Vedení areálu Kopřivná, ale i další majitelé a provozovatelé lyžařských areálů prosí návštěvníky, aby dbali na svou bezpečnost a hlídali i své děti. Bobování a sáňkování na zledovatělých sjezdovkách může být nebezpečné.
---
Frýdek-Místek stále hledá prostory pro zřízení velkokapacitního očkovacího centra. Po prohlídce haly Polárka přišel na řadu Národní dům. Ten bude zřejmě pro očkovací centrum mnohem vhodnější než hokejová hala. Z hlediska nedostatku vakcín se ale zřízení centra pravděpodobně odsune až na duben.
Frýdek-Místek přehodnocuje možnosti, kde ve městě vybudovat očkovací centrum. Dalším vhodným místem jsou totiž prostory Národního domu.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Prohlédli jsme si ho tady, těch pozic jsme tady schopni udělat pět až šest, jsme na to kapacitně připraveni i jako nemocnice i ve spolupráci s praktickými lékaři tady z Frýdku-Místku. Ten prostor je tady vhodný, je to prostor, kde se vybudují všechny potřebné pracoviště, ať už čekárny, před očkováním, po očkování, očkovací sál, zázemí pro zdravotníky."
Národní dům se aktuálně jeví jako vhodnější místo, protože zde neprobíhají žádné kulturní akce oproti hale Polárka, kterou využívají hokejisté.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Každé z těch dvou míst má své pro i proti. Pro Národní dům hovoří například lepší dostupnost, protože těch autobusových spojů je tady více, parkovací místa jsou na tom zhruba stejně. Výhoda je v tom, že v současné době žádná kultura neprobíhá, na rozdíl od hokeje, který by teoreticky mohl začít s nějakými testy asi za dva, za tři týdny, ale to je taky věc."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tím pádem by nedošlo k tomu, kdyby případně povolili malým hokejistům, že můžou trénovat, aby to očkovací centrum bylo v hale Polárka a my bychom jim případně tak zabránili v tom tréninku, takže z tohoto pohledu se mi jeví umístění do Národního domu jako vhodnější s tím, že samozřejmě budeme hledat i cesty k tomu, aby když se tady bude přes den očkovat, aby případně, když to bude možné, se tady mohla odehrávat třeba ve večerních hodinách kultura."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Když budeme v hale Polárka, tak tam asi nebudeme rozmrazovat led na to, abychom tam udělali očkovací centrum a druhý den, aby zas mohli hokejisté hrát, takže snažíme se uspokojit všechny, ať už co se týká kultury, co se týká sportu, ale chceme primárně zajistit očkovací centrum pro všechny občany města a našeho okolí, abychom se tady té pandemie zbavili co nejdříve."
Kapacita očkovacího centra bude záležet na možnostech zdravotníků. Zatím se počítá, že by se tady fungovalo na osmihodinové denní směny. Je ale možné, že by se pracovalo i ve dvanáctihodinových směnách, a dokonce i o víkendech.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme v současné době schopni postavit určitě šest týmů, když by ten zájem byl a hlavně byly vakcíny, tak jsme schopni postavit těch týmů asi i více, ale těch šest týmů znamená, že bude naočkovaných šest set, až sedm set lidí denně. Všechno záleží, kdy budou vakcíny. V okamžiku, kdy budou vakcíny, tak my ty týmy jsme schopni do týdne zřídit a začít vakcinovat, předpokládám velmi optimisticky, že nejdřív to bude zahájeno v dubnu."
Do budoucna to zřejmě vypadá, že by se mohlo uvažovat o vzniku větších očkovacích center na úrovni okresních měst. Pokud by se ve Frýdku-Místku se spádovým dosahem na zhruba 130 tisíc lidí nechala naočkovat alespoň polovina. Očkovací centrum by kvůli dvojí aplikaci dávky fungovalo minimálně do podzimu.
---
Zatímco mnoho prodejen v České republice musí i nadále zůstávat uzavřených, v sousedním Polsku se opatření mírně rozvolnila. Češi si mohou nakoupit oblečení, potraviny nebo i u nás nedostatkové doby.
V Polsku byly v těchto dnech otevřeny i větší obchodní galerie. Polští prodejci sice přiznávají, že Češi do jejich obchodů přijíždějí, ale je jich méně, než dříve.
Polská prodejkyně: “Češi jsou rádi, že k nám mohou přijet a nakoupit. Kupují boty nebo oblečení pro dospělé i děti. Teď, když napadl sníh, tak měli zájem o rukavice a další zimní věci. Kupují u nás také hodně masa a další potraviny. Jsou rádi, že máme otevřeno a že si mohou nakoupit.”
Češi navštěvují menší obchody a tržnice, ale také větší nákupní centra.
Anketa: “Jsme z Havířova a jezdíme tady pravidelně nakupovat. Jezdíme pro maso a jiné věci, které u nás nekoupíme. Třeba sháníme koberec, tak u nás je to všechno pozavírané, tak to koupíme. Různé nářadí, které potřebujeme, tak u nás je to taky zavřené, takže to koupíme všechno tady v Polsku. Nesetkali jsme se s žádnou kontrolou. Na hranicích není nikoho vidět, takže průjezd je úplně plynulý. Volně se dá projet tam i zpět.”
Někteří Češi jezdí i na polské sjezdovky, které jsou v provozu. Někteří provozovatelé otevřeli také restaurace, ale ty kontroluje policie, která pokutuje i hosty.
---
Světoznámá architektka Eva Jiřičná navrhla, jak zachránit ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici. Překvapivě bylo odborníky zjištěno, že statika budovy je natolik dobrá, aby umožnila dokonce zvýšení domu o další poschodí. V horním patře by pak mohla vzniknout restaurace s nádherným výhledem na celé město.
Ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici je po Bolt Toweru a Nové radnici třetí nejvyšší stavbou města. Má 68 metrů, 22 pater a dokončen byl v roce 1968. V roce 2013 byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Prý se ve větru kymácel a provoz zakázali i hasiči. Zvažovalo se jeho zbourání, snížení, ale nyní se vedení magistrátu přiklonilo k jeho rekonstrukci. Jen jeho demolice by totiž vyšla na 80 milionů korun.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Součástí té práce bylo řešení statiky, požární bezpečnosti a dalších parametrů, které jsme na začátku potřebovali ověřit."
Vymyslet, jak by šel dům zachránit, dostalo za úkol architektonické studio AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Tady už se na jejich návrh můžete podívat. Odborníci zjistili, že se statikou problémy nejsou.
Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."
Statika je na tom dokonce tak dobře, že umožňuje přistavět ještě jedno vyhlídkové patro, kde může být například restaurace. Bytů by mělo vzniknout 76.
Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty."
Projekt počítá i se stavbou parkovacího domu až pro 170 vozidel. Ten by sloužil i obyvatelům okolí. Vedení města zvažuje, že by se na rekonstrukci podílel soukromý investor a část bytů by pak byla jeho. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun.
---
Málo kdo si dokáže představit, kolik tun biologicky kontaminovaného odpadu vyprodukují nemocnice. Ten se musí zlikvidovat. Dvě krajská zařízení nyní chtějí pořídit dekontaminační jednotku. Mikrovlny zbaví odpad nebezpečných vlastností.
Havířovská nemocnice denně vyprodukuje až půl tuny infekčního materiálu, který se musí zlikvidovat. Což představuje finanční zátěž i ekologickou.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V těch velkých pytlech končí všechen materiál, který přijde do kontaktu s pacientem. V době covidové je toho materiálu ještě více, v průměru to vychází kilogram materiálu, odpadu na pacienta. Patří tam všechno."
V současné době pro infekční odpad jezdí třikrát týdně specializovaná firma, která jej vozí do spalovny nebezepčného odpadu. Nyní se nemocnice chystá pořídit dekontaminační jednotku. Díky mikrovlnám se z infekčního odpadu stane bezpečný odpad.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek NsP Havířov: "Do této dekontaminační jednotky se naloží celé pytle s odpadem, který nemocnice běžně produkuje. Tento odpad je nadrcen na frakci zhruba do dvou centimetrů a po té projde mikrovlnným procesem, kde se zbaví všech nebezpečných vlastností a jediný efekt, který z toho můžete fyzikálně vidět, je vodní pára, která odchází přes malý komín a filtr. Odpad, který projde tímto procesem ztratí až 80% svého objemu a zhruba 25% své hmotnosti právě tím, že se z jen odpaří voda.”
Dekontaminační jednotka vyjde na zhruba 8,5 milionu korun. Větší část by měla pokrýt státní dotace a o dofinancování se pak postará kraj. Stejný přístroj se chystá pořídit i nemocnice ve Frýdku-Místku.
---
Následující reportáž by měla posloužit hlavně jako varování. V Jesníkách v lyžařském areálu Kopřivná zemřela žena, která neubrzdila plastové boby. Plastový talíř se jí na zledovatělé sjezdovce tak rozjel, že se jen bezmocně řítila vysokou rychlostí dolů. Po nárazu byla na místě mrtvá.
O víkendu lidé vzali díky slunečnému počasí horská střediska útokem. V Kopřivné v Jeseníkách sice nejedou vleky ani lanovka, ale přesto přijelo mnoho lidí za zimními sporty a radovánkami. 45leté ženě se to bohužel stalo osudným. Po sjezdovce se rozjela na plastovém talíři tak rychle, že ho přestala ovládat.
fb: "Viděla jsem, jak se dolů řítí šílenou rychlostí i ten náraz. Hrozná tragédie"
Napsala jedna z očitých svědkyň na sociální síť. Další svědkové psali, že na ní lidí křičeli ať z talíře seskočí, ale vůbec prý nereagovala. Navíc se vše odehrálo velmi rychle. Podle svědků se řítila asi padesátikilometrovou rychlostí. Zastavila až dole o přívěs za sněžným skútrem. Nejprve ji pomáhala horská služba, pak záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Postižené byly zaintubovány dýchací cesty a záchranáři ji připojili k přístrojem řízené ventilaci, použili rovněž přístroj k provádění nepřímé srdeční masáže. Přes všechny snahy byla resuscitace neúspěšná a zasahující lékař musel konstatovat smrt.
Karel Ležatka, provozovatel lyžařského areálu Kopřivná: "Prevencí je chovat se normálně, racionálně a zodpovědně. Máme tady zónu, ve které se bobuje, kde jsou děti. V ní je dopravní pás, který má asi 30 metrů. Kolem té zóny jsou ploty a nikomu se tady nic nestane, pokud dodržuje elementární zásady bezpečnosti."
Vedení areálu Kopřivná, ale i další majitelé a provozovatelé lyžařských areálů prosí návštěvníky, aby dbali na svou bezpečnost a hlídali i své děti. Bobování a sáňkování na zledovatělých sjezdovkách může být nebezpečné.
---
Frýdek-Místek stále hledá prostory pro zřízení velkokapacitního očkovacího centra. Po prohlídce haly Polárka přišel na řadu Národní dům. Ten bude zřejmě pro očkovací centrum mnohem vhodnější než hokejová hala. Z hlediska nedostatku vakcín se ale zřízení centra pravděpodobně odsune až na duben.
Frýdek-Místek přehodnocuje možnosti, kde ve městě vybudovat očkovací centrum. Dalším vhodným místem jsou totiž prostory Národního domu.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Prohlédli jsme si ho tady, těch pozic jsme tady schopni udělat pět až šest, jsme na to kapacitně připraveni i jako nemocnice i ve spolupráci s praktickými lékaři tady z Frýdku-Místku. Ten prostor je tady vhodný, je to prostor, kde se vybudují všechny potřebné pracoviště, ať už čekárny, před očkováním, po očkování, očkovací sál, zázemí pro zdravotníky."
Národní dům se aktuálně jeví jako vhodnější místo, protože zde neprobíhají žádné kulturní akce oproti hale Polárka, kterou využívají hokejisté.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Každé z těch dvou míst má své pro i proti. Pro Národní dům hovoří například lepší dostupnost, protože těch autobusových spojů je tady více, parkovací místa jsou na tom zhruba stejně. Výhoda je v tom, že v současné době žádná kultura neprobíhá, na rozdíl od hokeje, který by teoreticky mohl začít s nějakými testy asi za dva, za tři týdny, ale to je taky věc."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tím pádem by nedošlo k tomu, kdyby případně povolili malým hokejistům, že můžou trénovat, aby to očkovací centrum bylo v hale Polárka a my bychom jim případně tak zabránili v tom tréninku, takže z tohoto pohledu se mi jeví umístění do Národního domu jako vhodnější s tím, že samozřejmě budeme hledat i cesty k tomu, aby když se tady bude přes den očkovat, aby případně, když to bude možné, se tady mohla odehrávat třeba ve večerních hodinách kultura."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Když budeme v hale Polárka, tak tam asi nebudeme rozmrazovat led na to, abychom tam udělali očkovací centrum a druhý den, aby zas mohli hokejisté hrát, takže snažíme se uspokojit všechny, ať už co se týká kultury, co se týká sportu, ale chceme primárně zajistit očkovací centrum pro všechny občany města a našeho okolí, abychom se tady té pandemie zbavili co nejdříve."
Kapacita očkovacího centra bude záležet na možnostech zdravotníků. Zatím se počítá, že by se tady fungovalo na osmihodinové denní směny. Je ale možné, že by se pracovalo i ve dvanáctihodinových směnách, a dokonce i o víkendech.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme v současné době schopni postavit určitě šest týmů, když by ten zájem byl a hlavně byly vakcíny, tak jsme schopni postavit těch týmů asi i více, ale těch šest týmů znamená, že bude naočkovaných šest set, až sedm set lidí denně. Všechno záleží, kdy budou vakcíny. V okamžiku, kdy budou vakcíny, tak my ty týmy jsme schopni do týdne zřídit a začít vakcinovat, předpokládám velmi optimisticky, že nejdřív to bude zahájeno v dubnu."
Do budoucna to zřejmě vypadá, že by se mohlo uvažovat o vzniku větších očkovacích center na úrovni okresních měst. Pokud by se ve Frýdku-Místku se spádovým dosahem na zhruba 130 tisíc lidí nechala naočkovat alespoň polovina. Očkovací centrum by kvůli dvojí aplikaci dávky fungovalo minimálně do podzimu.
---
Zatímco mnoho prodejen v České republice musí i nadále zůstávat uzavřených, v sousedním Polsku se opatření mírně rozvolnila. Češi si mohou nakoupit oblečení, potraviny nebo i u nás nedostatkové doby.
V Polsku byly v těchto dnech otevřeny i větší obchodní galerie. Polští prodejci sice přiznávají, že Češi do jejich obchodů přijíždějí, ale je jich méně, než dříve.
Polská prodejkyně: “Češi jsou rádi, že k nám mohou přijet a nakoupit. Kupují boty nebo oblečení pro dospělé i děti. Teď, když napadl sníh, tak měli zájem o rukavice a další zimní věci. Kupují u nás také hodně masa a další potraviny. Jsou rádi, že máme otevřeno a že si mohou nakoupit.”
Češi navštěvují menší obchody a tržnice, ale také větší nákupní centra.
Anketa: “Jsme z Havířova a jezdíme tady pravidelně nakupovat. Jezdíme pro maso a jiné věci, které u nás nekoupíme. Třeba sháníme koberec, tak u nás je to všechno pozavírané, tak to koupíme. Různé nářadí, které potřebujeme, tak u nás je to taky zavřené, takže to koupíme všechno tady v Polsku. Nesetkali jsme se s žádnou kontrolou. Na hranicích není nikoho vidět, takže průjezd je úplně plynulý. Volně se dá projet tam i zpět.”
Někteří Češi jezdí i na polské sjezdovky, které jsou v provozu. Někteří provozovatelé otevřeli také restaurace, ale ty kontroluje policie, která pokutuje i hosty.
---
