Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Sdílená kola mají kvůli zlodějům nově obrněné zámky
  • Bývalý OD Breda se dočká nové fasády a oken
  • Významné osobnosti získaly Cenu města F-M
  • Sázení stromu před knihovnou u příležitosti 100. výročí
  • Festival Jes Art představil tvorbu desítek umělců

Sdílená kola mají kvůli zlodějům nově obrněné zámky

V minulých dvou letech řešili provozovatelé sdílených jízdních kol v Ostravě velký problém s vandaly, kteří rozbíjeli zámky a poškozovali GPS moduly, aby mohli jezdit zdarma. Problém vyřešila až kovová ochrana zámku. Přesto se najdou kutilové, kteří je stále rozbíjejí.

Hlídku strážníků po půlnoci upoutal cyklista na sdíleném kole, který jel po chodníku na ulici Českobratrské v centru Ostravy. Vydali se za ním a zastavili ho, aby provedli kontrolu dokladů. Dobře věděli, že v minulosti se kola stávala cílem vandalů. 

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Vzhledem k tomu, že se cyklista dopustil jízdou po chodníku porušení pravidel silničního provozu, rozhodli se jej strážníci zastavit. Při prohlídce sdíleného jízdního kola však strážníci zjistili, že jízdní kolo má poškozen nejenom GPS modul, ale rovněž i samotný zámek."

Cyklista strážníkům řekl, že takto poškozené kolo mu před chvílí půjčil kamarád a že neví, že se to nesmí. Strážníci případ předali k vyřešení na úřad. Ukázalo se, že je  to jedno z minima kol, které ještě neměly obrněný zámek, které firma Nextbike kvůli vandalům na zámky instalovala. 

Tomáš Karpov, obchodní ředitel společnosti Nextbike: "Zainvestovali jsme do speciálně upravených zámků, které byly implementovány i někde v Německu, kde se řešil stejný problém a všechny zámky jsou vyměněné. Mělo to obrovský vliv." 

Letos strážníci v Ostravě zaregistrovali 7 případů poškozených sdílených kol. Před 2 roky do bylo i 7 za den, takže se kovové brnění zámků osvědčilo. V Ostravě jezdí 1100 kol společnosti Nextbike. 

---

Bývalý OD Breda se dočká nové fasády a oken

Desítky let chátrající památkově chráněná budova bývalého obchodního domu Breda v Opavě vstane z popela. Předáním klíče stavební firmě byla slavnostně zahájena první etapa její rekonstrukce.

Do někdejšího slavného obchodního domu Breda se vrátí život. Opavskému magistrátu se loni po dlouhých letech tahanic podařilo budovu koupit a teď ji na rok obsadí dělníci.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V současné chvíli bude probíhat základní oprava, to znamená výměna 170 oken budovy. Dále bude oprava celé fasády ze dvou stran. Součástí bude také vyklizení celé budovy, to znamená pěti nadzemních a dvou podzemních pater a také oprava vodovodní přípojky.”

Breda je kulturní památkou a na veškeré opravy se tak dohlíží památkáři, kteří schválili repliky oken.

Lucie Častulíková, vedoucí oddělení Památkové péče, Magistrát města Opavy: “Pro památkáře jsou vzácné všechny konstrukce, které se tady dochovaly. Takže už z toho roku 1928 a některé dokonce starší, protože než tady vznikl OD Breda Weinstein, tak tady byl starší obchodní dům.”

Už loni se díky sbírce podařilo opravit děravou střechu.

Marek Zygula, správce budovy: “Tady vlastně původně byla takzvaná sluneční terasa, která ale asi ani nebyla nikdy zprovozněna a to byl hlavní důvod zatékání do celého objektu.” 

Rekonstrukce interiéru přijde na řadu poté, co odborná komise dá městu finální výstup, co všechno by tam mohlo být a jak to bude vypadat. Administrativní prostory by měly zůstat otevřené jako kdysi.

Právě v těchto místech ve 3.NP měl svou kancelář sám majitel budovy. Pan David Weinstein.

---

Fakultní nemocnice Ostrava začala s průzkumem mezi pacienty, kteří jsou léčeni pro vysoký krevní tlak. Otázky se týkají toho, jak pacienti vnímají svoji léčbu a jestli je pro ně užívání různých druhů léků na vysoký krevní tlak zátěží. Výsledky podpoří výměnu vědeckých poznatků mezi evropskými Centry pro hypertenzi.

Hasiči zveřejnili video z dramatické záchrany kobyly v Horní Suché. Pětiset kilové zvíře, které spadlo do studny, musel vysvobodit vyprošťovací automobil.

---

Významné osobnosti získaly Cenu města F-M

Výtvarník, dlouholetý ředitel základní umělecké školy i zakladatel textilních továren ve městě. Tyto tři významné osobnosti obdržely Cenu města Frýdek-Místek za rok 2022. Dvě ocenění byly uděleny in memoriam.

Rytířský sál frýdeckého zámku se i letos stal dějištěm udílení Cen statutárního města Frýdek-Místek. Ocenění za přínos v oblasti výtvarné umění a architektura si odnesl výtvarník Antonín Kačmařík.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Se například dokázal vypořádat se ctí s výtvarnou podobou oslav 700 let Frýdku-Místku. I v době minulého režimu, kdy to nebylo úplně jednoduché."

Antonín Kačmařík, oceněný výtvarník: "Velice si toho vážím. Frýdek-Místek mi přirostl k srdci. A to ze dvou důvodů. Poznal jsem ho romantický, ještě ten starý Frýdek-Místek. Staré uličky a tak dále. A potom celé to přebudovávání na nový, krásný, moderní Frýdek-Místek."

Další dvě ceny byly uděleny in memoriam. Za přínos v oblasti výchova a vzdělávání ji získal Ladislav Muroň, který i přesto, že byl nevidomý, 27 let působil jako ředitel Základní umělecké školy a sám na ní vyučoval.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Většina úspěšných muzikantů, herců, hudebníků, kteří z Frýdku-Místku vzešli, tak prošli jeho školou. Jsem rád, že tady s námi dnes byla jeho žena jeho syn."

Ladislav Muroň, syn oceněného Ladislava Muroně: "Je to takový pocit jednak samozřejmě hrdosti a samozřejmě částečně i toho smutku, protože trošičku se ty emoce slévají. Je to určitě známka toho, že on tady udělal velkou práci. A to město je si toho velmi dobře vědomo. A samozřejmě smutek souvisí s tím, že bohužel tady nemůže s námi být o ty čtyři měsíce."

Třetí cenu za přínos v oblasti výtvarné umění a architektura obdržel posmrtně továrník, zakladatel textilního průmyslu ve Frýdku-Místku Adolf Abraham Landsberger.

Eva Kučerová Landsbergerová, pravnučka továrníkova bratra: "Můj praděd byl bratrem Adolfa. A já bych chtěla jenom připomenout jednu takovou věc. Že z dnešního hlediska Adolf, jako nejstarší bratr, byl vskutku, dneska bychom řekli vynikajícím manažerem, který fungoval na té cestě od Baltu k Vídni. Nebyl to ovšem prosím jenom on, protože v tom byla zainteresovaná opravdu celá rodina."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My bychom tímto i symbolickým krokem chtěli navázat na ty hodnoty, které tady vytvořil a jak je známo, snažíme se postupně revitalizovat textilní továrny. To industriální dědictví, které nám tady zůstalo. A věřím, že tím dalším krokem bude dokončení bulváru, který povede k novému dopravnímu terminálu a k nádraží, který by v budoucnu měl nést jméno Adolfa Landsbergera."

Cena statutárního města je udělována každoročně za uplynulý rok. Laureáty navrhují občané a o udělení rozhoduje zastupitelstvo.

---

Po třech letech příprav začíná první etapa revitalizace sídliště Nerudova v Novém Jičíně. Výsledkem bude mimo jiné i rozšíření parkovacích míst a bezpečnější pohyb chodců.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jedním z cílů té revitalizace veřejných prostranství není jen zkulturnění a zatraktivnění pro veřejnost, zejména zde bydlící obyvatele, ale také navýšení kapacity parkovacích míst. Toto bylo v rámci dotazníku identifikováno jako jeden z největších problémů. Rozšířením parkoviště dojde k navýšení parkovacích míst zhruba na dvojnásobek, tedy na 15 stání.”

---

Sázení stromu před knihovnou u příležitosti 100. výročí

Karvinská regionální knihovna slaví v letošním roce krásné jubileum - sté výročí svého vzniku. U této příležitosti byl před knihovnou vysazen nový strom a ke zhlédnutí stojí i výstava týkající se historie této nepostradatelné instituce.

Sázíme další stovku. S tímto mottem byl před centrální budovou karvinské regionální knihovny vysazen krásný mladý strom Ginkgo biloba, a to na počest 100. výročí vzniku karvinské knihovny. Symbolicky strom za zvuku fanfár pomohli zasadit i vzácní hosté, jako generální konzulka Polské republiky a také náměstek primátora Andrzej Bizoń.

Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná: “Jelikož Ginkgo biloba je strom, který má sloužit na dlouhou paměť, tak nám to přišlo velmi symbolické pro knihovnu, jelikož to je instituce, která vzdělává a baví.” 

Izabella Lucyna Wołłejko-Chwastowicz, generální konzulka Polské republiky v Ostravě: "Knihovna v Karviné spojuje všechny organizace a všechny obyvatele od nejmladších po nejstarší. Pro nás to je jeden z nejdůležitějších partnerů ve spolupráci s Poláky žijícími za hranicemi.”

V rámci připomenutí tohoto jubilea se čtenáři a příznivci knihovny můžou po celý rok těšit na různé programy a aktivity, které vyvrcholí v pátek 8. září na Masarykově náměstí. Zhlédnout mohou už teď lidé i výstavu 100 let knihovny mnoha národností, která měla v květnu svou premiéru v Senátu Parlamentu ČR. Výstava bude putovní, prohlédnout si ji zájemci budou moci ve ve všech pobočkách knihovny nebo na knižním jarmarku. Knihovna vznikla jako vícejazyčná a tuto ojedinělost si zachovala po celých sto let.

Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná: "Karvinská knihovna knihovnou mnoha národností, to se snažíme udržovat a jako jediná má celé oddělení polské literatury."

Andrzej Bizoń (nestr. za ČSSD), náměstek primátora Karviné: “Jak písemnictví, tak čtení je pevným základem každého národa. Jsem moc rád, že ten odkaz tří národů, které tady žily vedle sebe stále žije a přál bych si do budoucna, abychom jeden druhého vzájemně poznávali, pochopili se a mohli žít zase mezi sebou v klidu a pokoji.” 

Kromě knih v polštině nabízí i knihy psané slovensky, anglicky, německy nebo řecky.

---

Festival Jes Art představil tvorbu desítek umělců

Do Janovic u Rýmařova se sjeli umělci z celého regionu na 5. ročník multižánrového uměleckého festivalu Jes Art. Ten představil tvorbu malířů, sochařů, šperkařů, řezbářů i mnoha dalších amatérských umělců.

Návštěvníci si umělecké předměty mohli nejen prohlédnout, ale i zakoupit nebo si vyzkoušet jejich výrobu.

Lída Ondrašíková, malířka a hlavní organizátorka: „Jsou tady umělci, malíři, sochaři,máme tady uměleckého kováře, uměleckého slévače, je tady spousta šperkařů, módní doplňky, každý si tady najde něco zajímavého."

Kateřina Olejníčková, malířka a keramička: „Tak tady si můžou lidi vyzkoušet točení na hrnčířském kruhu, potom tady mám na ukázku nějakou keramiku vlastní a ještě obrazy, krajiny, převážně z Jeseníků, někdy i dál, z Rychlebských hor často.“

Zdeněk Chroboczek, výrobky z kůže a dřeva: „Tak určitě se můžete podívat na práce s kůží, protože, mě to přijde, že to je nejkrásnější práce, která může být pro člověka, který chce něco kutit. Takže mám tady toulce, mám tady ochrany pro ty lukostřelce na ruku, popřípadě pouzdra na dýky, malinká čutorka na něco buď ostrého nebo na čajík, ale mám tady i kusy přívěsků ze dřeva, motýlky ze dřeva, kabelky kožené, takže stačí se jenom potom podívat, každý si určitě něco vybere.“

Titus Angyal, umělecký kovář: „Vyučil jsem se kovářem, stal jsem se kovářem a dělám kováře. To je asi tak vše. A když ta moje díla nemluví za sebe, tak je to zbytečná snaha.“

Zuzana Nesétová, KiVi Wear Rýmařov: „Dobrý den, zabýváme se výrobou šitého oblečení. Máme tady korunky klasické kolové sukýnky, dámské tepláky a dámské sukně, čelenky.“

Ondřej Plánka, řezbář: „Máme tady dřevěné šperky. Na šperk na nějaké vyřezávané věci bude určitě lepší nějaké měkčí dřevo, na nějaký, aby to vydrželo, je lepší třeba nějaké tvrdší dřevo, tropické třeba.“

Ladislav „Gin“ Šín, provozovatel kempu a výtvarník: „Jelikož jsem vlastně původcem značky Moravská mincovna, tak se snažím vystavovat ty naše výrobky. Je to poutavá sběratelská hra s medailemi stamp, s mincemi stamp, které vlastně provází lidi po celé České republice, hraje se s nimi úžasná dobrodružná sběratelská hra, takže stačí sledovat naše stránky.“

Lída Ondrašíková, malířka a hlavní organizátorka: „Já tady letos vystavuji svoje ilustrátorské projekty, ilustrovala jsem druhou knížku, takže tady mám ilustrace do té knihy, je to knížka pro děti o dinosaurech a pak ještě karty příběhů, zase koučovací projekt.“

Za 5 let existence se festival stále rozvíjí a účast umělců je rok od roku bohatší.

Ladislav „Gin“ Šín, provozovatel kempu a výtvarník: „Každý rok ti umělci nám tady přibývají a člověk je rád, že to má nějaký vývoj. Je to samozřejmě i o tradici, je to pátý ročník, takže díky tomu snad nás tady bude čím dál víc."

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
01. června 2023, 17:00

Sdílená kola mají kvůli zlodějům nově obrněné zámky

V minulých dvou letech řešili provozovatelé sdílených jízdních kol v Ostravě velký problém s vandaly, kteří rozbíjeli zámky a poškozovali GPS moduly, aby mohli jezdit zdarma. Problém vyřešila až kovová ochrana zámku. Přesto se najdou kutilové, kteří je stále rozbíjejí.

Hlídku strážníků po půlnoci upoutal cyklista na sdíleném kole, který jel po chodníku na ulici Českobratrské v centru Ostravy. Vydali se za ním a zastavili ho, aby provedli kontrolu dokladů. Dobře věděli, že v minulosti se kola stávala cílem vandalů. 

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Vzhledem k tomu, že se cyklista dopustil jízdou po chodníku porušení pravidel silničního provozu, rozhodli se jej strážníci zastavit. Při prohlídce sdíleného jízdního kola však strážníci zjistili, že jízdní kolo má poškozen nejenom GPS modul, ale rovněž i samotný zámek."

Cyklista strážníkům řekl, že takto poškozené kolo mu před chvílí půjčil kamarád a že neví, že se to nesmí. Strážníci případ předali k vyřešení na úřad. Ukázalo se, že je  to jedno z minima kol, které ještě neměly obrněný zámek, které firma Nextbike kvůli vandalům na zámky instalovala. 

Tomáš Karpov, obchodní ředitel společnosti Nextbike: "Zainvestovali jsme do speciálně upravených zámků, které byly implementovány i někde v Německu, kde se řešil stejný problém a všechny zámky jsou vyměněné. Mělo to obrovský vliv." 

Letos strážníci v Ostravě zaregistrovali 7 případů poškozených sdílených kol. Před 2 roky do bylo i 7 za den, takže se kovové brnění zámků osvědčilo. V Ostravě jezdí 1100 kol společnosti Nextbike. 

---

Bývalý OD Breda se dočká nové fasády a oken

Desítky let chátrající památkově chráněná budova bývalého obchodního domu Breda v Opavě vstane z popela. Předáním klíče stavební firmě byla slavnostně zahájena první etapa její rekonstrukce.

Do někdejšího slavného obchodního domu Breda se vrátí život. Opavskému magistrátu se loni po dlouhých letech tahanic podařilo budovu koupit a teď ji na rok obsadí dělníci.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V současné chvíli bude probíhat základní oprava, to znamená výměna 170 oken budovy. Dále bude oprava celé fasády ze dvou stran. Součástí bude také vyklizení celé budovy, to znamená pěti nadzemních a dvou podzemních pater a také oprava vodovodní přípojky.”

Breda je kulturní památkou a na veškeré opravy se tak dohlíží památkáři, kteří schválili repliky oken.

Lucie Častulíková, vedoucí oddělení Památkové péče, Magistrát města Opavy: “Pro památkáře jsou vzácné všechny konstrukce, které se tady dochovaly. Takže už z toho roku 1928 a některé dokonce starší, protože než tady vznikl OD Breda Weinstein, tak tady byl starší obchodní dům.”

Už loni se díky sbírce podařilo opravit děravou střechu.

Marek Zygula, správce budovy: “Tady vlastně původně byla takzvaná sluneční terasa, která ale asi ani nebyla nikdy zprovozněna a to byl hlavní důvod zatékání do celého objektu.” 

Rekonstrukce interiéru přijde na řadu poté, co odborná komise dá městu finální výstup, co všechno by tam mohlo být a jak to bude vypadat. Administrativní prostory by měly zůstat otevřené jako kdysi.

Právě v těchto místech ve 3.NP měl svou kancelář sám majitel budovy. Pan David Weinstein.

---

Fakultní nemocnice Ostrava začala s průzkumem mezi pacienty, kteří jsou léčeni pro vysoký krevní tlak. Otázky se týkají toho, jak pacienti vnímají svoji léčbu a jestli je pro ně užívání různých druhů léků na vysoký krevní tlak zátěží. Výsledky podpoří výměnu vědeckých poznatků mezi evropskými Centry pro hypertenzi.

Hasiči zveřejnili video z dramatické záchrany kobyly v Horní Suché. Pětiset kilové zvíře, které spadlo do studny, musel vysvobodit vyprošťovací automobil.

---

Významné osobnosti získaly Cenu města F-M

Výtvarník, dlouholetý ředitel základní umělecké školy i zakladatel textilních továren ve městě. Tyto tři významné osobnosti obdržely Cenu města Frýdek-Místek za rok 2022. Dvě ocenění byly uděleny in memoriam.

Rytířský sál frýdeckého zámku se i letos stal dějištěm udílení Cen statutárního města Frýdek-Místek. Ocenění za přínos v oblasti výtvarné umění a architektura si odnesl výtvarník Antonín Kačmařík.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Se například dokázal vypořádat se ctí s výtvarnou podobou oslav 700 let Frýdku-Místku. I v době minulého režimu, kdy to nebylo úplně jednoduché."

Antonín Kačmařík, oceněný výtvarník: "Velice si toho vážím. Frýdek-Místek mi přirostl k srdci. A to ze dvou důvodů. Poznal jsem ho romantický, ještě ten starý Frýdek-Místek. Staré uličky a tak dále. A potom celé to přebudovávání na nový, krásný, moderní Frýdek-Místek."

Další dvě ceny byly uděleny in memoriam. Za přínos v oblasti výchova a vzdělávání ji získal Ladislav Muroň, který i přesto, že byl nevidomý, 27 let působil jako ředitel Základní umělecké školy a sám na ní vyučoval.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Většina úspěšných muzikantů, herců, hudebníků, kteří z Frýdku-Místku vzešli, tak prošli jeho školou. Jsem rád, že tady s námi dnes byla jeho žena jeho syn."

Ladislav Muroň, syn oceněného Ladislava Muroně: "Je to takový pocit jednak samozřejmě hrdosti a samozřejmě částečně i toho smutku, protože trošičku se ty emoce slévají. Je to určitě známka toho, že on tady udělal velkou práci. A to město je si toho velmi dobře vědomo. A samozřejmě smutek souvisí s tím, že bohužel tady nemůže s námi být o ty čtyři měsíce."

Třetí cenu za přínos v oblasti výtvarné umění a architektura obdržel posmrtně továrník, zakladatel textilního průmyslu ve Frýdku-Místku Adolf Abraham Landsberger.

Eva Kučerová Landsbergerová, pravnučka továrníkova bratra: "Můj praděd byl bratrem Adolfa. A já bych chtěla jenom připomenout jednu takovou věc. Že z dnešního hlediska Adolf, jako nejstarší bratr, byl vskutku, dneska bychom řekli vynikajícím manažerem, který fungoval na té cestě od Baltu k Vídni. Nebyl to ovšem prosím jenom on, protože v tom byla zainteresovaná opravdu celá rodina."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "My bychom tímto i symbolickým krokem chtěli navázat na ty hodnoty, které tady vytvořil a jak je známo, snažíme se postupně revitalizovat textilní továrny. To industriální dědictví, které nám tady zůstalo. A věřím, že tím dalším krokem bude dokončení bulváru, který povede k novému dopravnímu terminálu a k nádraží, který by v budoucnu měl nést jméno Adolfa Landsbergera."

Cena statutárního města je udělována každoročně za uplynulý rok. Laureáty navrhují občané a o udělení rozhoduje zastupitelstvo.

---

Po třech letech příprav začíná první etapa revitalizace sídliště Nerudova v Novém Jičíně. Výsledkem bude mimo jiné i rozšíření parkovacích míst a bezpečnější pohyb chodců.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jedním z cílů té revitalizace veřejných prostranství není jen zkulturnění a zatraktivnění pro veřejnost, zejména zde bydlící obyvatele, ale také navýšení kapacity parkovacích míst. Toto bylo v rámci dotazníku identifikováno jako jeden z největších problémů. Rozšířením parkoviště dojde k navýšení parkovacích míst zhruba na dvojnásobek, tedy na 15 stání.”

---

Sázení stromu před knihovnou u příležitosti 100. výročí

Karvinská regionální knihovna slaví v letošním roce krásné jubileum - sté výročí svého vzniku. U této příležitosti byl před knihovnou vysazen nový strom a ke zhlédnutí stojí i výstava týkající se historie této nepostradatelné instituce.

Sázíme další stovku. S tímto mottem byl před centrální budovou karvinské regionální knihovny vysazen krásný mladý strom Ginkgo biloba, a to na počest 100. výročí vzniku karvinské knihovny. Symbolicky strom za zvuku fanfár pomohli zasadit i vzácní hosté, jako generální konzulka Polské republiky a také náměstek primátora Andrzej Bizoń.

Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná: “Jelikož Ginkgo biloba je strom, který má sloužit na dlouhou paměť, tak nám to přišlo velmi symbolické pro knihovnu, jelikož to je instituce, která vzdělává a baví.” 

Izabella Lucyna Wołłejko-Chwastowicz, generální konzulka Polské republiky v Ostravě: "Knihovna v Karviné spojuje všechny organizace a všechny obyvatele od nejmladších po nejstarší. Pro nás to je jeden z nejdůležitějších partnerů ve spolupráci s Poláky žijícími za hranicemi.”

V rámci připomenutí tohoto jubilea se čtenáři a příznivci knihovny můžou po celý rok těšit na různé programy a aktivity, které vyvrcholí v pátek 8. září na Masarykově náměstí. Zhlédnout mohou už teď lidé i výstavu 100 let knihovny mnoha národností, která měla v květnu svou premiéru v Senátu Parlamentu ČR. Výstava bude putovní, prohlédnout si ji zájemci budou moci ve ve všech pobočkách knihovny nebo na knižním jarmarku. Knihovna vznikla jako vícejazyčná a tuto ojedinělost si zachovala po celých sto let.

Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná: "Karvinská knihovna knihovnou mnoha národností, to se snažíme udržovat a jako jediná má celé oddělení polské literatury."

Andrzej Bizoń (nestr. za ČSSD), náměstek primátora Karviné: “Jak písemnictví, tak čtení je pevným základem každého národa. Jsem moc rád, že ten odkaz tří národů, které tady žily vedle sebe stále žije a přál bych si do budoucna, abychom jeden druhého vzájemně poznávali, pochopili se a mohli žít zase mezi sebou v klidu a pokoji.” 

Kromě knih v polštině nabízí i knihy psané slovensky, anglicky, německy nebo řecky.

---

Festival Jes Art představil tvorbu desítek umělců

Do Janovic u Rýmařova se sjeli umělci z celého regionu na 5. ročník multižánrového uměleckého festivalu Jes Art. Ten představil tvorbu malířů, sochařů, šperkařů, řezbářů i mnoha dalších amatérských umělců.

Návštěvníci si umělecké předměty mohli nejen prohlédnout, ale i zakoupit nebo si vyzkoušet jejich výrobu.

Lída Ondrašíková, malířka a hlavní organizátorka: „Jsou tady umělci, malíři, sochaři,máme tady uměleckého kováře, uměleckého slévače, je tady spousta šperkařů, módní doplňky, každý si tady najde něco zajímavého."

Kateřina Olejníčková, malířka a keramička: „Tak tady si můžou lidi vyzkoušet točení na hrnčířském kruhu, potom tady mám na ukázku nějakou keramiku vlastní a ještě obrazy, krajiny, převážně z Jeseníků, někdy i dál, z Rychlebských hor často.“

Zdeněk Chroboczek, výrobky z kůže a dřeva: „Tak určitě se můžete podívat na práce s kůží, protože, mě to přijde, že to je nejkrásnější práce, která může být pro člověka, který chce něco kutit. Takže mám tady toulce, mám tady ochrany pro ty lukostřelce na ruku, popřípadě pouzdra na dýky, malinká čutorka na něco buď ostrého nebo na čajík, ale mám tady i kusy přívěsků ze dřeva, motýlky ze dřeva, kabelky kožené, takže stačí se jenom potom podívat, každý si určitě něco vybere.“

Titus Angyal, umělecký kovář: „Vyučil jsem se kovářem, stal jsem se kovářem a dělám kováře. To je asi tak vše. A když ta moje díla nemluví za sebe, tak je to zbytečná snaha.“

Zuzana Nesétová, KiVi Wear Rýmařov: „Dobrý den, zabýváme se výrobou šitého oblečení. Máme tady korunky klasické kolové sukýnky, dámské tepláky a dámské sukně, čelenky.“

Ondřej Plánka, řezbář: „Máme tady dřevěné šperky. Na šperk na nějaké vyřezávané věci bude určitě lepší nějaké měkčí dřevo, na nějaký, aby to vydrželo, je lepší třeba nějaké tvrdší dřevo, tropické třeba.“

Ladislav „Gin“ Šín, provozovatel kempu a výtvarník: „Jelikož jsem vlastně původcem značky Moravská mincovna, tak se snažím vystavovat ty naše výrobky. Je to poutavá sběratelská hra s medailemi stamp, s mincemi stamp, které vlastně provází lidi po celé České republice, hraje se s nimi úžasná dobrodružná sběratelská hra, takže stačí sledovat naše stránky.“

Lída Ondrašíková, malířka a hlavní organizátorka: „Já tady letos vystavuji svoje ilustrátorské projekty, ilustrovala jsem druhou knížku, takže tady mám ilustrace do té knihy, je to knížka pro děti o dinosaurech a pak ještě karty příběhů, zase koučovací projekt.“

Za 5 let existence se festival stále rozvíjí a účast umělců je rok od roku bohatší.

Ladislav „Gin“ Šín, provozovatel kempu a výtvarník: „Každý rok ti umělci nám tady přibývají a člověk je rád, že to má nějaký vývoj. Je to samozřejmě i o tradici, je to pátý ročník, takže díky tomu snad nás tady bude čím dál víc."

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-01-06-2023-17-00