Je už vysoce nakažlivá britská mutace coronaviru i v MS kraji? Na zodpovězení této otázky s obavami čekají hygienici i lékaři. Může totiž znamenat zlom v rychlosti šíření covidu. 44 podezřelých vzorků z našeho regionu bylo odesláno ke zkoumání do speciální laboratoře.
V pondělí přibylo v MS kraji 606 nakažených covidem a také došlo k nárůstu počtu hospitalizovaných v nemocnicích. Provedeno bylo 3041 testů, z nichž bylo pozitivních téměř 23 procent. Největší přírůstek je na Karvinsku, následuje Ostravsko a naopak nejméně lidí přibylo na Bruntálsku. Bohužel se už ale objevila vysoce nakažlivá mutace viru.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "V daný okamžik máme už 44 případů, které jsou potvrzeny v našem kraji. Je to věc, kterou nelze brát na lehkou váhu, protože je ten virus velice virulentní."
Zda jde opravdu o britskou mutaci viru nyní zkoumá laboratoř Státního zdravotního ústavu. Nová mutace se šíří výrazně rychleji, nakažení mají v dýchacích cestách asi třikrát víc viru, než u předchozích variant.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava: "Vyšetřující laboratoř posílá podezřelé vzorky do Národní referenční laboratoře Státní zdravotního ústavu v Praze a my stále čekáme na potvrzení těch odeslaných vzorků. Takže v současnosti zatím nemáme žádný potvrzený případ britské mutace."
Situace se v MS kraji mírně zlepšila v sociálních zařízeních, ale nyní se covid více objevuje ve školách, školkách a firmách. Hejtman Ivo Vondrák také varoval před návštěvami hor. Např. Podkrkonoší je podle něj nejvíce zasaženým regionem v ČR.
---
Únava, vyčerpání a frustrace tak lze popsat pocity mnohých zdravotníků a záchranářů, kteří od loňského jara stojí v první linii v boji proti koronaviru. Jejich pracovní nasazení ale nepolevuje. Zato přibývá hovorů na krizové lince, kde hledají v této nelehké době podporu,
Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem.
Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“
A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.
Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“
Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.
Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“
S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.
---
Technické služby Ostravy-Jihu rozšíří svůj vozový park. Zatímco radnice jim pořídí velkou dieselovou košovku s lisem, další vozidla získají díky dotaci od Státního fondu životního prostředí. Půjde o elektrovozidla na podporu alternativní dopravy.
Technické služby od nového roku vyvážejí odpadkové koše v celém obvodu. Do té doby měly na starost jen polovinu z nich. Bez dalšího vozidla by ale tento dvojnásobný počet nezvládly. V současné době testují elektrovozidla, která nezatěžují životní prostředí. S košovkami totiž jezdí po chodnících a parcích.
Petra Čadová, řidička: “Máme teď půjčenou druhou elektrokošovku. První byla strašně velká, neohrabaná. Tady ta maličká je dobrá, otočím se na chodníku, dá se to dobře vysypávat.”
Zapůjčené elektrovozidlo se nabíjí 5 hodin a má dojezd 80 kilometrů. Jezdí rychlostí maximálně 52 km za hodinu.
Zatím je tak favoritem.
Marek Čumpelík, technik silniční dopravy TSOJ: “S tou košovkou, která byla minulý měsíc, jsme měli takové problémy dostat se do dvorů, dostat se do takových zákoutí.”
Nové košovky technické služby potřebují hned dvě. Vozidlo, se kterým jezdily dosud už je značně opotřebované a jeho technický stav je za zenitem. Nejen na elektrovozidla, ale mimo jiné i na dobíjecí elektrostanici mají slíbenou dotaci ve výši 820 tisíc korun.
Marek Čumpelík, technik silniční dopravy TSOJ: “Máme přislíbenou dotaci na vozidla skupiny N1, pro vozidla skupiny L7, což jsou takové ty motocykly a pro vozidla CNG."
V Ostravě-Jihu je bezmála 600 odpadkových košů, ze kterých se měsíčně vyveze zhruba 8 tun odpadu.
---
Na trhu práce se v současné době objevuje větší počet zkušených a kvalifikovaných pracovníků. Pocházejí z dolů, které končí těžbu. Pro firmy jsou horníci výhodní i finančně.
Po Dolu Lazy v Orlové v těchto dnech končí horníci ze dvou karvinských šachet. Jedná se o Doly ČSA a Darkov. Většina zaměstnanců odchází z OKD úplně, menší skupina se přesunuje na jiné šachty a část bude pracovat na likvidaci dolů .
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Naši personalisté mají za sebou informační pohovory s těmi zaměstnanci, kteří budou opouštět společnost OKD ke konci února. Celkem se jedná o 1770 lidí, z toho 493 bude i nadále pracovat pod státním podnikem Diamo a ten zbytek je připravován k rozvázání pracovního poměru.”
Miroslav Vohnout, důlní technik OKD: “Na OKD dělám asi 32 roků. Pracuji jako důlní technik a počítám kolem 19. února se stěhujeme na lokalitu ČSM-Sever, kde budeme pokračovat ve vybavování porubů.”
Horníci v těchto dnech doslova zaplavují trh práce. O propuštěné havíře i povrchové pracovníky má zájem minimálně osm desítek firem, které ocení jejich zkušenosti, kvalifikaci a finanční výhodnost.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Samozřejmě v plném proudu je projekt Nová šichta, do kterého se naši zaměstnanci hlásí, což jsme samozřejmě rádi a my jim aktivně pomáháme s hledáním nového uplatnění.”
Konec těžby a propuštění přináší zaměstnancům řadu problémů, které musí řešit.
Miroslav Vohnout, důlní technik OKD: “Tak víceméně komplikace jsou v neobjasněnosti toho co bude nadále pokračovat. Jde třeba o vyplácení příspěvku 8000 korun, jestli je to zdaněné či nezdaněné, jak to bude v případě nemocenské, v případě, když nastoupím na úřad práce a tak dále.”
Karvinské doly ČSA a Darkov ukončí těžbu na konci února.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “K prvnímu březnu dojde také k předání Dolu Darkov a Dolu ČSA státnímu podniku Diamo a my ke konci února plánujeme symbolicky z těchto dvou dolů vyvézt poslední vozík uhlí.”
V celém revíru zůstanou činné pouze Doly ČSM Sever a Jih ve Stonavě.
---
Pozor, vyletí ptáček – tato kniha mapuje fenomén fotografických ateliérů, které začaly v souvislosti s objevem fotografie v Opavě vznikat. Souběžně s vydáním knihy byla otevřená i stejnojmenná výstava v opavské galerii KUPÉ. Ovšem kvůli protiepidemickým opatřením ji zatím vidělo jen pár lidí. My vám ji teď přiblížíme v reportáži.
Portréty, život na ulici, významné městské budovy – to jsou náměty snímků, které pořizovali první opavští fotografové od roku 1860, tedy dvě desetiletí poté, co objev černobílé fotografie obletěl svět. Fotoaparát v té době vypadal přibližně takto:
Rudolf Dybowicz, sběratel: „Nejdříve je tady objektiv, vak, zezadu se vkládala černobílá skleněná deska, která určovala i expozici."
Ta trvala i několik vteřin. Po tuto dobu bylo nutné, aby se nikdo nepohnul. A tak pravděpodobně vznikla slavná věta: „Pozor, vyletí ptáček!“
Ondřej Durczak, fotograf, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: "Fotografické expozice byly poměrně dlouhé. Udržet pozornost dítěte, aby se nehýbalo, a ten snímek nebyl rozmazaný, nebylo úplně jednoduché. “
Od poloviny 19. století do roku 1945 byla v Opavě jistě třicítka živnostníků, kteří tady měli svůj fotografický ateliér.
Jaromíra Knapíková, archivářka, Zemská archiv v Opavě: „Nejprve byla poptávka po portrétních fotografiích na památku pro příbuzné."
Fotografové zachycovali ubíhající dětská léta, vojáky, kteří rukovali do války, čerstvé novomanžele... Snímky městských budov pak sloužily jako první pohlednice, které si návštěvníci Opavy odváželi na památku.
Kniha sleduje jedno století s fotografií v Opavě. A neopomene ani fakt, že zdejší chemik, Karel Schinzel, se zasloužil o vznik barevné fotografie.
---
Je už vysoce nakažlivá britská mutace coronaviru i v MS kraji? Na zodpovězení této otázky s obavami čekají hygienici i lékaři. Může totiž znamenat zlom v rychlosti šíření covidu. 44 podezřelých vzorků z našeho regionu bylo odesláno ke zkoumání do speciální laboratoře.
V pondělí přibylo v MS kraji 606 nakažených covidem a také došlo k nárůstu počtu hospitalizovaných v nemocnicích. Provedeno bylo 3041 testů, z nichž bylo pozitivních téměř 23 procent. Největší přírůstek je na Karvinsku, následuje Ostravsko a naopak nejméně lidí přibylo na Bruntálsku. Bohužel se už ale objevila vysoce nakažlivá mutace viru.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "V daný okamžik máme už 44 případů, které jsou potvrzeny v našem kraji. Je to věc, kterou nelze brát na lehkou váhu, protože je ten virus velice virulentní."
Zda jde opravdu o britskou mutaci viru nyní zkoumá laboratoř Státního zdravotního ústavu. Nová mutace se šíří výrazně rychleji, nakažení mají v dýchacích cestách asi třikrát víc viru, než u předchozích variant.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava: "Vyšetřující laboratoř posílá podezřelé vzorky do Národní referenční laboratoře Státní zdravotního ústavu v Praze a my stále čekáme na potvrzení těch odeslaných vzorků. Takže v současnosti zatím nemáme žádný potvrzený případ britské mutace."
Situace se v MS kraji mírně zlepšila v sociálních zařízeních, ale nyní se covid více objevuje ve školách, školkách a firmách. Hejtman Ivo Vondrák také varoval před návštěvami hor. Např. Podkrkonoší je podle něj nejvíce zasaženým regionem v ČR.
---
Únava, vyčerpání a frustrace tak lze popsat pocity mnohých zdravotníků a záchranářů, kteří od loňského jara stojí v první linii v boji proti koronaviru. Jejich pracovní nasazení ale nepolevuje. Zato přibývá hovorů na krizové lince, kde hledají v této nelehké době podporu,
Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem.
Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“
A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.
Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“
Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.
Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“
S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.
---
Technické služby Ostravy-Jihu rozšíří svůj vozový park. Zatímco radnice jim pořídí velkou dieselovou košovku s lisem, další vozidla získají díky dotaci od Státního fondu životního prostředí. Půjde o elektrovozidla na podporu alternativní dopravy.
Technické služby od nového roku vyvážejí odpadkové koše v celém obvodu. Do té doby měly na starost jen polovinu z nich. Bez dalšího vozidla by ale tento dvojnásobný počet nezvládly. V současné době testují elektrovozidla, která nezatěžují životní prostředí. S košovkami totiž jezdí po chodnících a parcích.
Petra Čadová, řidička: “Máme teď půjčenou druhou elektrokošovku. První byla strašně velká, neohrabaná. Tady ta maličká je dobrá, otočím se na chodníku, dá se to dobře vysypávat.”
Zapůjčené elektrovozidlo se nabíjí 5 hodin a má dojezd 80 kilometrů. Jezdí rychlostí maximálně 52 km za hodinu.
Zatím je tak favoritem.
Marek Čumpelík, technik silniční dopravy TSOJ: “S tou košovkou, která byla minulý měsíc, jsme měli takové problémy dostat se do dvorů, dostat se do takových zákoutí.”
Nové košovky technické služby potřebují hned dvě. Vozidlo, se kterým jezdily dosud už je značně opotřebované a jeho technický stav je za zenitem. Nejen na elektrovozidla, ale mimo jiné i na dobíjecí elektrostanici mají slíbenou dotaci ve výši 820 tisíc korun.
Marek Čumpelík, technik silniční dopravy TSOJ: “Máme přislíbenou dotaci na vozidla skupiny N1, pro vozidla skupiny L7, což jsou takové ty motocykly a pro vozidla CNG."
V Ostravě-Jihu je bezmála 600 odpadkových košů, ze kterých se měsíčně vyveze zhruba 8 tun odpadu.
---
Na trhu práce se v současné době objevuje větší počet zkušených a kvalifikovaných pracovníků. Pocházejí z dolů, které končí těžbu. Pro firmy jsou horníci výhodní i finančně.
Po Dolu Lazy v Orlové v těchto dnech končí horníci ze dvou karvinských šachet. Jedná se o Doly ČSA a Darkov. Většina zaměstnanců odchází z OKD úplně, menší skupina se přesunuje na jiné šachty a část bude pracovat na likvidaci dolů .
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Naši personalisté mají za sebou informační pohovory s těmi zaměstnanci, kteří budou opouštět společnost OKD ke konci února. Celkem se jedná o 1770 lidí, z toho 493 bude i nadále pracovat pod státním podnikem Diamo a ten zbytek je připravován k rozvázání pracovního poměru.”
Miroslav Vohnout, důlní technik OKD: “Na OKD dělám asi 32 roků. Pracuji jako důlní technik a počítám kolem 19. února se stěhujeme na lokalitu ČSM-Sever, kde budeme pokračovat ve vybavování porubů.”
Horníci v těchto dnech doslova zaplavují trh práce. O propuštěné havíře i povrchové pracovníky má zájem minimálně osm desítek firem, které ocení jejich zkušenosti, kvalifikaci a finanční výhodnost.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Samozřejmě v plném proudu je projekt Nová šichta, do kterého se naši zaměstnanci hlásí, což jsme samozřejmě rádi a my jim aktivně pomáháme s hledáním nového uplatnění.”
Konec těžby a propuštění přináší zaměstnancům řadu problémů, které musí řešit.
Miroslav Vohnout, důlní technik OKD: “Tak víceméně komplikace jsou v neobjasněnosti toho co bude nadále pokračovat. Jde třeba o vyplácení příspěvku 8000 korun, jestli je to zdaněné či nezdaněné, jak to bude v případě nemocenské, v případě, když nastoupím na úřad práce a tak dále.”
Karvinské doly ČSA a Darkov ukončí těžbu na konci února.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “K prvnímu březnu dojde také k předání Dolu Darkov a Dolu ČSA státnímu podniku Diamo a my ke konci února plánujeme symbolicky z těchto dvou dolů vyvézt poslední vozík uhlí.”
V celém revíru zůstanou činné pouze Doly ČSM Sever a Jih ve Stonavě.
---
Pozor, vyletí ptáček – tato kniha mapuje fenomén fotografických ateliérů, které začaly v souvislosti s objevem fotografie v Opavě vznikat. Souběžně s vydáním knihy byla otevřená i stejnojmenná výstava v opavské galerii KUPÉ. Ovšem kvůli protiepidemickým opatřením ji zatím vidělo jen pár lidí. My vám ji teď přiblížíme v reportáži.
Portréty, život na ulici, významné městské budovy – to jsou náměty snímků, které pořizovali první opavští fotografové od roku 1860, tedy dvě desetiletí poté, co objev černobílé fotografie obletěl svět. Fotoaparát v té době vypadal přibližně takto:
Rudolf Dybowicz, sběratel: „Nejdříve je tady objektiv, vak, zezadu se vkládala černobílá skleněná deska, která určovala i expozici."
Ta trvala i několik vteřin. Po tuto dobu bylo nutné, aby se nikdo nepohnul. A tak pravděpodobně vznikla slavná věta: „Pozor, vyletí ptáček!“
Ondřej Durczak, fotograf, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: "Fotografické expozice byly poměrně dlouhé. Udržet pozornost dítěte, aby se nehýbalo, a ten snímek nebyl rozmazaný, nebylo úplně jednoduché. “
Od poloviny 19. století do roku 1945 byla v Opavě jistě třicítka živnostníků, kteří tady měli svůj fotografický ateliér.
Jaromíra Knapíková, archivářka, Zemská archiv v Opavě: „Nejprve byla poptávka po portrétních fotografiích na památku pro příbuzné."
Fotografové zachycovali ubíhající dětská léta, vojáky, kteří rukovali do války, čerstvé novomanžele... Snímky městských budov pak sloužily jako první pohlednice, které si návštěvníci Opavy odváželi na památku.
Kniha sleduje jedno století s fotografií v Opavě. A neopomene ani fakt, že zdejší chemik, Karel Schinzel, se zasloužil o vznik barevné fotografie.
---
