Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Balíkomat v Hnojníku někdo vyhodil do vzduchu úmyslně trhavinou
  • V klubu U Arnošta se vzpomínalo na zpěváka Davida Stypku
  • Nová publikace i historii města bylo pokřtěna v Bruntále
  • Kampanologa Tomáše Hejdu z Karviné zvony fascinují
  • Přirozeným talentem nadchl v Novém Jičíně i v Praze

Balíkomat v Hnojníku někdo vyhodil do vzduchu úmyslně trhavinou

Moravskoslezská kriminálka pátrá po pachateli, který v Hnojníku vložil trhavinu do boxu na zásilky. Úmyslně odpálení potvrzují záběry z bezpečnostních kamer.

Výbuch, který box na poštovní zásilky rozmetal po okolí, nastal v sobotu před jednou hodinou.

Svědkyně: "Já jsem ještě nespala. Byla to silná rána. ale z okna jsem nic neviděla.

Exploze výdejního boxu byla opravdu silná. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Policisté zajišťovali důkazy celé dopoledne.

Jan Segsulka, mluvčí Policie ČR MSK: “Přivolán byl proto psovod se služebním psem vycvičeným na vyhledávání výbušnin a také kolegové z pyrotechnické služby. Od dopoledních hodin zde probíhá ohledání místa a šetření příčin exploze za přítomnosti znalců z odboru kriminalistické techniky a expertiz, frýdecko-místeckých kriminalistů a kolegů z pyrotechnické služby.”

Mohutný výbuch zaznamenaly bezpečnostní kamery. Je na nich zřetelně vidět muž, který jednu schránku otevřel a vložil do ní balíček, který za pár sekund explodoval.

Pracovník autoservisu: "Šlo vidět, že někdo přichází a pak odbíhá a najednou záblesk jak sviňa. Já jsem to viděl až z Třanovic. Někdo tam nejspíš vložil výbušninu."

Vyšetřovacích verzí je několik. Od té, že se někdo pokusil dostat k cizím zásilkám, až po tu nejzávažnější, že si pachatel zkoušel trhavinu, kterou by mohl použít při jiném útoku.

---

V klubu U Arnošta se vzpomínalo na zpěváka Davida Stypku

Zpěvák David Stypka odešel z tohoto světa už před pěti lety. Jeho písničky ale žijí dodnes. Důkazem je vzpomínka v klubu u Arnošta ve Frýdku-Místku, kde hudební těleso Devět životů zahrálo většinu z jeho bohaté tvorby.


Jméno David Stypka je ve Frýdku-Místku a teď už i v celé České republice fenomén. V jeho mateřském hudebním klubu U Arnošta každým rokem pořádají vzpomínkový koncert, na kterém se hrají jeho písničky.

Tomáš Přeček, hudebník: "Děláme to proto, že jsem zjistil, že ty písničky Davida Stypky žijí a budou žít ještě nějakou dobu. A hudebně je to velice kvalitní i textově a myslím si, že David po sobě zanechal nejlepší vzpomínku, takovou, jakou mohl."

Frýdecko-místecký klub praskal ve švech. K dispozici byla i venkovní projekce a nejzajímavější bylo, že téměř všichni návštěvníci znali a zpívali všechny jeho písničky.

Milan Hřivňák, hudebník: "Znali jsme se s Davidem, zažili jsme tady několik jamů s ním, tak máme rádi jeho písničky a tak to nějak slovo dalo slovo a účastníme se této akce každý rok. Ono je to tady vždycky super atmosféra. Já se vždycky strašně těším, hlavně na ty lidi, jak všichni mají nastudovanou a naposlouchanou tu tvorbu od Davida a všichni zpívají každou písničku, zpívají od začátku do konce, tak je to. Připadám si jako Freddie Mercury, jak na tom stadioně zpíval pro ty davy, tak to je úplně podobné. Super atmosféra jako vždycky."

Vzpomínka na Davida měla velký ohlas a určitě bude v příštích letech pokračovat, a to i v mnohem větších prostorech, než je klub U Arnošta."

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já mám smíšené pocity. Dvojí, protože to byl, můžu říct, můj osobní přítel. Byli jsme podobně staří, měli jsme tři děti, potkávali jsme se pracovně i osobně a pro mě to byla jedna z prvních osobních ran, když jsem ztratil někoho blízkého. Ale z toho pohledu s odstupem času už dneska je strašně dobře, že David je tady s námi ve svých písních, protože tehdy, když jsme vydávali ty první věci, třeba Dobré ráno, deset let předtím, než pak prolomilo tu mediální bublinu, tak jsme tušili, že prostě David je obrovský talent. A samozřejmě, ať jeho písně žijí. A to, co mě trošku mrzí, je, že on měl být teď naživu a měl ty haly vyprodávat sám, měl stát na tom pódiu před těmi desetitisíci diváků, protože na to měl. A to, že se to děje až po jeho smrti, je trošku škoda. Ale zároveň jsem rád, že se to děje."

---
STATISTIKY HASIČŮ ZA ROK 2025
Moravskoslezští hasiči zveřejnili statistiky za loňský rok. Na tísňové linky 112 a 150 loni volalo 287 tisíc lidí. Hasiči mají na kontě 23.569 událostí, ke kterým museli vyjet. V kraji při nich zemřelo 10 lidí a minimálně v šesti případech mohla podle hasičů pomoci instalace detektorů požáru. Na desítky případů naopak detektory včas upozornily, ať už na vznik požáru nebo na nebezpečný oxid uhelnatý.

SÉRIE KRÁDEŽÍ V BOHUMÍNĚ OBJASNĚNA
Policisté v Bohumíně objasnili jedenáct krádeží, které měl během jediného měsíce spáchat dvaatřicetiletý recidivista. Podle policie kradl zboží v osmi prodejnách, vzal také peněženku a dvakrát se pokusil o vloupání do automatu na CBD produkty. Celková škoda přesáhla sto tisíc korun. Muž se ke všemu přiznal.
---

Nová publikace i historii města bylo pokřtěna v Bruntále

V Bruntále byla pokřtěna a představena veřejnosti nová historická publikace s názvem Městská práva ve středověku. Je výsledkem práce týmu lidí, historiků a archeologů, kteří zkoumají historii města a okolnosti a souvislosti jeho vzniku. Je již prokázáno, že Bruntál je nejstarším institucionálním přemyslovským městem u nás.

Jako prvnímu městu byla Přemyslem Otakarem I. Bruntálu Udělena tzv. Magdeburská městská práva kolem roku 1223.

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Celá tady tato práce se má týkat historie a archeologie města Bruntálu, dosavadní zjištění a tu práci, kterou děláme, děláme především pro veřejnost. Protože historie je součástí nějaké národní kulturní identity.“

Petra Rybárová, kurátoka křestu: „Já přeji ať má co nejvíce čtenářů..“

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Je tam spousta nových věcí, protože se začaly aktivně provádět výzkumy od roku 2019. jak ve Starém Městě, což je vlastně původní starý Bruntál, lokační a k tomu přispěly i výzkumy v roce 2024 v historickém jádru Bruntálu, což znamená, my jsme schopni i skrze různé projekty a nebo záchranné archeologické výzkumy zjistit nové informace, které se snažíme přeložit veřejnosti. Je toho spousty, protože, když to srovnám třeba s Krnovem, s Opavou nebo s jinými městy, tak ta prozkoumanost historického jádra Bruntálu a jeho okolí je opravdu velmi nízká.“

Nové průzkumy se zaměřují především na středověké opevnění města a tehdejší středověký život a jsou základem pro další prohlubování výzkumu.

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Chceme pokračovat dále, určitě bude navázaná další spolupráce, stavíme na základech, které položily starší generace badatelů, ať bych zmínila PhDr. Ľubicu Mezerovou, dr. Niessnera nebo dr. Hornišera a určitě Svatopluka Břízu.“

Nová publikace je k dostání v MIC v Bruntále.

---
REKONSTRUKCE VODOVODU VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ
Slezská Ostrava se aktuálně v části Muglinov potýká s omezením, které souvisí s rekonstrukcí vodovodu, a to na ulici Okrajní. Stavba začala v září loňského roku.


Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb, MMO: “Na ulici Vdovská a okrajiní aktuálně probíhá rekonstrukce dvoupáteřních vodovodních přivaděčů pro město Ostravu. Jedna se o vodovodní přivaděč od Ludgeřovic a vodovodní přivaděč od Krmelína. Aktuálně tam probíhá první etapa této rozsáhlé stavby, která spojuje věžové vodojemy na Hladnovské a zemní vodojemy na ulici Vdovská.”

---

Kampanologa Tomáše Hejdu z Karviné zvony fascinují

Kampanolog Tomáš Hejda svou netradiční specializaci využívá v celé ostravsko-opavské diecézi. Věda o zvonech s sebou totiž nese mnohem více informací, než by se mohlo zdát, a tak je velmi ceněným odborníkem.

Když se řekne kampanolog, mnoho lidí neví, co si vlastně pod tímto pojmem přesně představit. Jedná se o člověka, který je uznávaným odborníkem na zvony všeho druhu.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Taková první moje zkušenost byla právě s opravou jednoho z těch ocelových zvonů. No a začal jsem se do toho pouštět, jakoby bádání vlastně z čeho jsou ty zvony odlité, jak fungují, jak vyzvání, proč mají takové srdce, k čemu zvony slouží."

Specializace kampanologa je široká a zvony jsou mnohem větší vědou, než by se na první pohled mohlo zdát.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Co se týká rozpoznání tónu zvonů, stáří zvonů, jsou nápisy na zvonech, takže člověk musí trošičku znát pár jazyků."

Důležité je i posuzování stáří zvonu a Tomáš Hejda se tak setkal už například i se zvony středověkými. Setkal se ale s mnohými zajímavými zvony, a to jen na svém zmapovaném území.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Máme tady zvon z roku 1617, který byl ulit po druhém požáru města Fryštátu. Je na něm latinský nápis Post Igne po požáru Fryštátu, má tam i svoje takové ty zkratky, které vlastně, a myslím, že to je i nejcennější zvon tady jakoby ve věži."

O spoustu historických zvonů byly kostely v Karviné připraveny během obou světových válek. 

---

Přirozeným talentem nadchl v Novém Jičíně i v Praze

V Novém Jičíně se odehrál hudební večer plný emocí, improvizace a především i vlastní jazzové tvorby zdejšího rodáka. Za piano usedl Patrik Kačo.

Patrik Kačo je klavírista, improvizátor a hudební skladatel z Nového Jičína. Na piano hraje od 11 let. Většinu roku žije v Praze, ovšem do svého rodiště se pravidelně vrací - také i proto, aby zahrál svým příznivcům, třeba jako teď nedávno v kavárně Tonyka.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Nejradši hraju svoji tvorbu, a nejvíc takhle pro lidi zahraju i jazz, latino, pop, ale nejvíce chci zahrát svoje verze skladeb.”

Každé jeho vystoupení je jedinečné, melodie, své vlastní i jiných interpretů, během hraní improvizačně rozvádí.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Inspiraci beru od oblíbených klavíristů, Kid Jarrett, Michel Camilo a taky od bráchy, Tomáše. A jinak to, co mě většinou napadne ze života, to, co cítím, to prožívám.”

Jeho bratr, Tomáš Kačo, získal diplom na prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Patrik je spíše samouk. Hudební talent nezapře ani sestra Veronika, zpěvačka a tanečnice.

návštěvníci koncertu:

“Dneska jsem ho slyšela poprvé a jsem úplně uchvácená. Já jsem jako houslistka celý život dělala hudbu. A opravdu je tam srdce, je tam vášeň. Prostě jsem nadšená.”

“Je to vynikající. Tento chlapec má určitě talent a je dobré to poslouchat.”

“Skvělé, skvělé, příjemná muzika, příjemné posezení, skvělá atmosféra.”

Patrik Kačo vystupuje v klubech, na festivalech a nejčastěji v Praze, kde hraje v kavárnách a restauracích.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Praze ve Four Seasons, v Mánesu, v Alcronu, v různých takových známých podnicích. Je to to, co mě baví. Je to, co mě baví. Já jsem rád, že můžu dělat lidem radost hudbou. “

Ve svém rodišti zahraje opět 24. května, tentokrát v Beskydském divadle.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
02. února 2026, 16:00

Balíkomat v Hnojníku někdo vyhodil do vzduchu úmyslně trhavinou

Moravskoslezská kriminálka pátrá po pachateli, který v Hnojníku vložil trhavinu do boxu na zásilky. Úmyslně odpálení potvrzují záběry z bezpečnostních kamer.

Výbuch, který box na poštovní zásilky rozmetal po okolí, nastal v sobotu před jednou hodinou.

Svědkyně: "Já jsem ještě nespala. Byla to silná rána. ale z okna jsem nic neviděla.

Exploze výdejního boxu byla opravdu silná. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Policisté zajišťovali důkazy celé dopoledne.

Jan Segsulka, mluvčí Policie ČR MSK: “Přivolán byl proto psovod se služebním psem vycvičeným na vyhledávání výbušnin a také kolegové z pyrotechnické služby. Od dopoledních hodin zde probíhá ohledání místa a šetření příčin exploze za přítomnosti znalců z odboru kriminalistické techniky a expertiz, frýdecko-místeckých kriminalistů a kolegů z pyrotechnické služby.”

Mohutný výbuch zaznamenaly bezpečnostní kamery. Je na nich zřetelně vidět muž, který jednu schránku otevřel a vložil do ní balíček, který za pár sekund explodoval.

Pracovník autoservisu: "Šlo vidět, že někdo přichází a pak odbíhá a najednou záblesk jak sviňa. Já jsem to viděl až z Třanovic. Někdo tam nejspíš vložil výbušninu."

Vyšetřovacích verzí je několik. Od té, že se někdo pokusil dostat k cizím zásilkám, až po tu nejzávažnější, že si pachatel zkoušel trhavinu, kterou by mohl použít při jiném útoku.

---

V klubu U Arnošta se vzpomínalo na zpěváka Davida Stypku

Zpěvák David Stypka odešel z tohoto světa už před pěti lety. Jeho písničky ale žijí dodnes. Důkazem je vzpomínka v klubu u Arnošta ve Frýdku-Místku, kde hudební těleso Devět životů zahrálo většinu z jeho bohaté tvorby.


Jméno David Stypka je ve Frýdku-Místku a teď už i v celé České republice fenomén. V jeho mateřském hudebním klubu U Arnošta každým rokem pořádají vzpomínkový koncert, na kterém se hrají jeho písničky.

Tomáš Přeček, hudebník: "Děláme to proto, že jsem zjistil, že ty písničky Davida Stypky žijí a budou žít ještě nějakou dobu. A hudebně je to velice kvalitní i textově a myslím si, že David po sobě zanechal nejlepší vzpomínku, takovou, jakou mohl."

Frýdecko-místecký klub praskal ve švech. K dispozici byla i venkovní projekce a nejzajímavější bylo, že téměř všichni návštěvníci znali a zpívali všechny jeho písničky.

Milan Hřivňák, hudebník: "Znali jsme se s Davidem, zažili jsme tady několik jamů s ním, tak máme rádi jeho písničky a tak to nějak slovo dalo slovo a účastníme se této akce každý rok. Ono je to tady vždycky super atmosféra. Já se vždycky strašně těším, hlavně na ty lidi, jak všichni mají nastudovanou a naposlouchanou tu tvorbu od Davida a všichni zpívají každou písničku, zpívají od začátku do konce, tak je to. Připadám si jako Freddie Mercury, jak na tom stadioně zpíval pro ty davy, tak to je úplně podobné. Super atmosféra jako vždycky."

Vzpomínka na Davida měla velký ohlas a určitě bude v příštích letech pokračovat, a to i v mnohem větších prostorech, než je klub U Arnošta."

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já mám smíšené pocity. Dvojí, protože to byl, můžu říct, můj osobní přítel. Byli jsme podobně staří, měli jsme tři děti, potkávali jsme se pracovně i osobně a pro mě to byla jedna z prvních osobních ran, když jsem ztratil někoho blízkého. Ale z toho pohledu s odstupem času už dneska je strašně dobře, že David je tady s námi ve svých písních, protože tehdy, když jsme vydávali ty první věci, třeba Dobré ráno, deset let předtím, než pak prolomilo tu mediální bublinu, tak jsme tušili, že prostě David je obrovský talent. A samozřejmě, ať jeho písně žijí. A to, co mě trošku mrzí, je, že on měl být teď naživu a měl ty haly vyprodávat sám, měl stát na tom pódiu před těmi desetitisíci diváků, protože na to měl. A to, že se to děje až po jeho smrti, je trošku škoda. Ale zároveň jsem rád, že se to děje."

---
STATISTIKY HASIČŮ ZA ROK 2025
Moravskoslezští hasiči zveřejnili statistiky za loňský rok. Na tísňové linky 112 a 150 loni volalo 287 tisíc lidí. Hasiči mají na kontě 23.569 událostí, ke kterým museli vyjet. V kraji při nich zemřelo 10 lidí a minimálně v šesti případech mohla podle hasičů pomoci instalace detektorů požáru. Na desítky případů naopak detektory včas upozornily, ať už na vznik požáru nebo na nebezpečný oxid uhelnatý.

SÉRIE KRÁDEŽÍ V BOHUMÍNĚ OBJASNĚNA
Policisté v Bohumíně objasnili jedenáct krádeží, které měl během jediného měsíce spáchat dvaatřicetiletý recidivista. Podle policie kradl zboží v osmi prodejnách, vzal také peněženku a dvakrát se pokusil o vloupání do automatu na CBD produkty. Celková škoda přesáhla sto tisíc korun. Muž se ke všemu přiznal.
---

Nová publikace i historii města bylo pokřtěna v Bruntále

V Bruntále byla pokřtěna a představena veřejnosti nová historická publikace s názvem Městská práva ve středověku. Je výsledkem práce týmu lidí, historiků a archeologů, kteří zkoumají historii města a okolnosti a souvislosti jeho vzniku. Je již prokázáno, že Bruntál je nejstarším institucionálním přemyslovským městem u nás.

Jako prvnímu městu byla Přemyslem Otakarem I. Bruntálu Udělena tzv. Magdeburská městská práva kolem roku 1223.

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Celá tady tato práce se má týkat historie a archeologie města Bruntálu, dosavadní zjištění a tu práci, kterou děláme, děláme především pro veřejnost. Protože historie je součástí nějaké národní kulturní identity.“

Petra Rybárová, kurátoka křestu: „Já přeji ať má co nejvíce čtenářů..“

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Je tam spousta nových věcí, protože se začaly aktivně provádět výzkumy od roku 2019. jak ve Starém Městě, což je vlastně původní starý Bruntál, lokační a k tomu přispěly i výzkumy v roce 2024 v historickém jádru Bruntálu, což znamená, my jsme schopni i skrze různé projekty a nebo záchranné archeologické výzkumy zjistit nové informace, které se snažíme přeložit veřejnosti. Je toho spousty, protože, když to srovnám třeba s Krnovem, s Opavou nebo s jinými městy, tak ta prozkoumanost historického jádra Bruntálu a jeho okolí je opravdu velmi nízká.“

Nové průzkumy se zaměřují především na středověké opevnění města a tehdejší středověký život a jsou základem pro další prohlubování výzkumu.

Jana Brhelová, archeoložka, autorka a přednášející: „Chceme pokračovat dále, určitě bude navázaná další spolupráce, stavíme na základech, které položily starší generace badatelů, ať bych zmínila PhDr. Ľubicu Mezerovou, dr. Niessnera nebo dr. Hornišera a určitě Svatopluka Břízu.“

Nová publikace je k dostání v MIC v Bruntále.

---
REKONSTRUKCE VODOVODU VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ
Slezská Ostrava se aktuálně v části Muglinov potýká s omezením, které souvisí s rekonstrukcí vodovodu, a to na ulici Okrajní. Stavba začala v září loňského roku.


Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb, MMO: “Na ulici Vdovská a okrajiní aktuálně probíhá rekonstrukce dvoupáteřních vodovodních přivaděčů pro město Ostravu. Jedna se o vodovodní přivaděč od Ludgeřovic a vodovodní přivaděč od Krmelína. Aktuálně tam probíhá první etapa této rozsáhlé stavby, která spojuje věžové vodojemy na Hladnovské a zemní vodojemy na ulici Vdovská.”

---

Kampanologa Tomáše Hejdu z Karviné zvony fascinují

Kampanolog Tomáš Hejda svou netradiční specializaci využívá v celé ostravsko-opavské diecézi. Věda o zvonech s sebou totiž nese mnohem více informací, než by se mohlo zdát, a tak je velmi ceněným odborníkem.

Když se řekne kampanolog, mnoho lidí neví, co si vlastně pod tímto pojmem přesně představit. Jedná se o člověka, který je uznávaným odborníkem na zvony všeho druhu.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Taková první moje zkušenost byla právě s opravou jednoho z těch ocelových zvonů. No a začal jsem se do toho pouštět, jakoby bádání vlastně z čeho jsou ty zvony odlité, jak fungují, jak vyzvání, proč mají takové srdce, k čemu zvony slouží."

Specializace kampanologa je široká a zvony jsou mnohem větší vědou, než by se na první pohled mohlo zdát.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Co se týká rozpoznání tónu zvonů, stáří zvonů, jsou nápisy na zvonech, takže člověk musí trošičku znát pár jazyků."

Důležité je i posuzování stáří zvonu a Tomáš Hejda se tak setkal už například i se zvony středověkými. Setkal se ale s mnohými zajímavými zvony, a to jen na svém zmapovaném území.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Máme tady zvon z roku 1617, který byl ulit po druhém požáru města Fryštátu. Je na něm latinský nápis Post Igne po požáru Fryštátu, má tam i svoje takové ty zkratky, které vlastně, a myslím, že to je i nejcennější zvon tady jakoby ve věži."

O spoustu historických zvonů byly kostely v Karviné připraveny během obou světových válek. 

---

Přirozeným talentem nadchl v Novém Jičíně i v Praze

V Novém Jičíně se odehrál hudební večer plný emocí, improvizace a především i vlastní jazzové tvorby zdejšího rodáka. Za piano usedl Patrik Kačo.

Patrik Kačo je klavírista, improvizátor a hudební skladatel z Nového Jičína. Na piano hraje od 11 let. Většinu roku žije v Praze, ovšem do svého rodiště se pravidelně vrací - také i proto, aby zahrál svým příznivcům, třeba jako teď nedávno v kavárně Tonyka.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Nejradši hraju svoji tvorbu, a nejvíc takhle pro lidi zahraju i jazz, latino, pop, ale nejvíce chci zahrát svoje verze skladeb.”

Každé jeho vystoupení je jedinečné, melodie, své vlastní i jiných interpretů, během hraní improvizačně rozvádí.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Inspiraci beru od oblíbených klavíristů, Kid Jarrett, Michel Camilo a taky od bráchy, Tomáše. A jinak to, co mě většinou napadne ze života, to, co cítím, to prožívám.”

Jeho bratr, Tomáš Kačo, získal diplom na prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Patrik je spíše samouk. Hudební talent nezapře ani sestra Veronika, zpěvačka a tanečnice.

návštěvníci koncertu:

“Dneska jsem ho slyšela poprvé a jsem úplně uchvácená. Já jsem jako houslistka celý život dělala hudbu. A opravdu je tam srdce, je tam vášeň. Prostě jsem nadšená.”

“Je to vynikající. Tento chlapec má určitě talent a je dobré to poslouchat.”

“Skvělé, skvělé, příjemná muzika, příjemné posezení, skvělá atmosféra.”

Patrik Kačo vystupuje v klubech, na festivalech a nejčastěji v Praze, kde hraje v kavárnách a restauracích.

Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Praze ve Four Seasons, v Mánesu, v Alcronu, v různých takových známých podnicích. Je to to, co mě baví. Je to, co mě baví. Já jsem rád, že můžu dělat lidem radost hudbou. “

Ve svém rodišti zahraje opět 24. května, tentokrát v Beskydském divadle.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-02-02-2026-16-00