Vedení města Ostravy oznámilo dobrou zprávu. Všechno nasvědčuje tomu, že koncertní sál se skutečně bude stavět. O realizaci zakázky se uchází hned 5 firem a i nabídnutá cena je příznivá. Je totiž nižší, než se předpokládalo.
Unikátní silueta koncertní haly v Ostravě získávají stále jasnější obrysy. 1. listopadu uplynula lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku její výstavby a tak už vedení města ví, za kolik ji lze vybudovat. Přihlásilo se celkem 5 stavebních společností a radní byli mile překvapeni nabídnutými cenami. I ta nejvyšší nabídka byla pod předpokládanou cenou.
Jan Dohnal, primátor města: „Pozitivně mě překvapil jak počet zájemců, tak nabídkové ceny. Je zapotřebí dodat, že projekt má od počátku politickou podporu stran Koalice SPOLU, hnutí ANO, Pirátů i hnutí Ostravak."
Projekt rekonstrukce kulturního domu a přístavby koncertního sálu byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. V současnosti pokračuje příprava území. Koncertní sál se stane domovskou scénou Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Já opravdu věřím, že za několik let, další sezónu, možná 73, nebo 74 opravdu bude Janáčkova filharmonie zahajovat v nové koncertní hale."
Jan Dohnal, primátor města: "Nabídky budou nyní posouzeny hodnotící komisí, co do úplnosti a správnosti, a následně vyhodnoceny dle hodnotícího kritéria, kterým je cena."
Po dokončení bude komplex sloužit nejen filharmonii, ale současně obsáhne edukační centrum, multifunkční sály, nahrávací studio i divadelní sál. Kapacita bude 1300 posluchačů. Stavět by se mohlo začít už za rok.
---
O náhodném nálezu zlatého předmětu při obdělávání řepného pole v Kateřinkách u Opavy jsme informovali již v loňském roce. Po třináctiměsíčním bádání archeologové vnesli jasno do úvah o jeho účelu, původu i materiálu, z něhož byl vyroben. Jeho hodnotu odhadují na 5,6 milionu korun.
Zlatý šperk byl poprvé odborně představen na bruntálském zámku.
Balász Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno: „Samozřejmě ten nález vnímáme jako úplně mimořádný ne jenom z toho pohledu, co říkají archeologové z toho týmu z hlediska minulosti, ale i z toho pohledu, že ten kraj, který trochu leží stranou těch archeologických highlightů České republiky, se na tu mapu zapíše velmi výrazně.“
Odborníci potvrdili, že šperk je opravdu ze zlata s příměsí asi 14% stříbra a 1% mědi a pochází z doby bronzové před více než třemi tisíci lety.
Matěj Kmošek, analytická konzervace, Archeologický ústav AV ČR Brno: „Jeho funkci interpretujeme primárně jako čelenku, resp. ozdobu hlavy. Je to primárně z hlediska analogických nálezů, které jsou takto interpretovány a i vlastně rozměr toho předmětu přesně odpovídá obvodu lidské hlavy.“
Co se týká původu, patří čelenka opravdu do tohoto regionu Slezska.
Stanislav Stuchlík, archeolog, AV ČR Brno: „Zcela určitě to bylo vyrobeno tady v této oblasti, v té oblasti těch Lužických popelnicových polí, protože, pokud máme takové ozdobné pokrývky hlavy v jiných oblastech, tak to vždycky souvisí s jinou kulturou. Jedině v této oblasti se tady tyto čelenky vyskytují.“
Odborníci ocenili také příkladný postup nálezce pokladu.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Chtěl bych poděkovat hlavně nálezci, protože byl poctivý a tento nález odevzdal v území, kam patří, což patří MS kraji. My mu za toto dáme odměnu ve výši 10%, kterou musí schválit zastupitelstvo MS kraje.“
Vzácný nález bude několik dní k vidění v Bruntále, následně bude ještě zkoumán původ zlata, ze kterého byl vyroben
Nikola Šuhejová, archeoložka: „Předmět si budou moci návštěvníci bruntálského zámku prohlédnout až do neděle 5. listopadu, poté poputuje zpátky do Brna na Archeologický ústav.“
---
Povodí Odry ukončilo modernizaci Žermanického přivaděče, jehož II. etapa byla zahájena začátkem letošního roku. Umělým korytem mohou vodohospodáři převádět vodu z řeky Morávky do řeky Lučiny a dále pak do přehrady Žermanice.
---
Nový Jičín chce na svém území postupně zavádět podzemní a polopodzemní kontejnery. Slibuje si od toho větší efektivitu vývozu odpadu a zlepšení estetiky veřejných prostranství. První čtyři vybuduje v příštím roce.
Plán zavádění odpadních podzemních a polopodzemních kontejnerů v Novém Jičíně schválila rada města v říjnu. Nyní už je v přípravě projektový záměr, práce na vybudování prvních čtyř stanovišť začnou příští rok.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Začali jsme s tím okamžitě, jakmile rada města dala tomuto městu zelenou. Jsou to místa, která vytipoval odbor životního prostředí jako ta kapacitně velmi exponovaná, jsou v našich velkých sídlištích v oblasti ulice Dlouhá a v sídlišti v Loučce.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Počítám s tím, že bychom každý rok vybudovali přibližně čtyři místa, kde by ty kontejnery byly umístěny pod zem, protože ono je to také poměrně nákladné. Takže půjdeme takovým postupným nárůstem.”
Odpadní nádoby ovšem nebudou moci být umístěny pod zem ve všech lokalitách, například z důvodu existence inženýrských sítí nebo zeleně. Celkem je ve městě vytipováno 24 stanovišť.
Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Věříme, že podzemní nebo polopodzemní stanoviště bude pro občany znamenat přenos po té estetické stránce."
Další nepsornou výhodou je, že podzemní nádoby mohou mít až pětkrát větší objem než klasické kontejnery, takže se sníží frekvence svozů, což povede i k provozním úsporám. A také tolik nezapáchají.
---
Nemocnice Karviná-Ráj slavnostně uvedla do provozu nové pracoviště magnetické rezonance. Jeho předností bude možnost vyšetřovat touto moderní diagnostickou metodou i děti. Půjde o třetí nemocnice v kraji, která to malým pacientům umožní.
Pracoviště magnetické rezonance vzniklo za osm měsíců v novém objektu rájecké nemocnice poblíž centrálního příjmu. Slavnostně bylo uvedeno do provozu za účasti představitelů města i pojišťoven i zřizovatele MS kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Do zdravotnictví jsou nejdůležitější investice, protože zdraví máme všichni jen jedno a pro mě je důležité, abychom měli kvalitní vybavení pro vyšetřování, ale i co je důležité - mít kvalitní personál a dostatek personálu.”
Jedinečnost tohoto pracoviště spočívá v tom, že disponuje i nemagnetickým anesteziologickým přístrojem, který nemocnice zakoupila díky dotaci z kraje.
Ivo Žolnerčík, ředitel Nemocnice Karviná-Ráj: "Ten přístroj máme kvůli tomu, že chceme dělat i malé děti a ty se musí uspat. Tady v okolí to dělá jen FNO a Nemocnice Třinec, takže budeme třetí nemocnicí, která to bude dělat, protože ty čekací doby jsou až rok.”
S výstavbou magnetické rezonance došlo k propojení se stávajícím pracovištěm CT a ke sjednocení radiodiagnostického oddělení. Obě vyšetřovací metody jsou tedy na jednom místě.
Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Specifické je to, že máme veškeré vybavení dedikovanými cívkami, což jsou cívky, které se přikládají na toho člověka a zvýrazňují celkový signál, který vychází z toho pacienta."
Magnetická rezonance je v současné době dostupná ve všech nemocnicích, které MSK zřizuje.
---
Výrazný pokrok ve stavbě mošnovského obchvatu. Dělníci i těžká technika pracují od napojení původní silnice I/58 po novou okružní křižovatku Mošnov-střed, kde je ulice Průmyslová nahrazena objížďkou přes obec. Podle Ředitelství silnic a dálnic aktuální podmínky přejí plnění harmonogramu.
V Městské nemocnici Ostrava vybudovali pět nových nadstandardních pokojů pro dětské pacienty a jejich rodiče. Dva pokoje jsou k dispozici na stanici malých dětí, dva na novorozeneckém oddělení a jeden na stanici velkých dětí.
---
Velkou oblibu si za léta své existence vysloužil lampionový průvod, který se koná v Heřmanicích. Na děti a jejich rodiče tentokrát čekaly pohádkové bytosti a spousta her. Rodiče se v podzimním večeru zahřívali nejrůznějšími nápoji.
Tradice lampionového průvodu v Heřmanicích už získala takový věhlas, že se jej zdaleka neúčastní pouze místní děti. Sraz byl jako vždy u hasičské zbrojnice, kde už se děti před samotným pochodem zahřívaly na diskotéce tancem a hrami.
Jiří Prokeš, pořadatel: "Máme 15. ročník a jak se tak dívám kolem sebe, tak je to pořád větší a větší a my jsme moc rádi."
Úderem 17 hodiny se dal průvod do pohybu. Trasa vedla na fotbalové hřiště a děti čekala nejrůznější strašidelná i veselá překvapení.
Silvie Šeděnková, pořadatelka: "Není to je lampionový průvod, protože všichni se dostanou do pohádkové říše, kde budou strašidla a různé pohádkové bytosti. Je to takové divoké."
anketa, účastníci průvodu: "já se bojím."
"Je to moc pěkné a takové strašidelné i já jsem se bála."
Na hřišti na všechny čekalo občerstvení a spousta zábavy. Pobavily se nejen děti, ale i dospělí a vůbec nikdo neřešil, že vlastně ani neví, jaký je původ tradice lampionových průvodů. Někdo odkazuje na náboženské tradice, někdo si pamatuje výstřel z Aurory a někdo si myslí, že průvody souvisí s americkým halloweenem.
---
Vedení města Ostravy oznámilo dobrou zprávu. Všechno nasvědčuje tomu, že koncertní sál se skutečně bude stavět. O realizaci zakázky se uchází hned 5 firem a i nabídnutá cena je příznivá. Je totiž nižší, než se předpokládalo.
Unikátní silueta koncertní haly v Ostravě získávají stále jasnější obrysy. 1. listopadu uplynula lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku její výstavby a tak už vedení města ví, za kolik ji lze vybudovat. Přihlásilo se celkem 5 stavebních společností a radní byli mile překvapeni nabídnutými cenami. I ta nejvyšší nabídka byla pod předpokládanou cenou.
Jan Dohnal, primátor města: „Pozitivně mě překvapil jak počet zájemců, tak nabídkové ceny. Je zapotřebí dodat, že projekt má od počátku politickou podporu stran Koalice SPOLU, hnutí ANO, Pirátů i hnutí Ostravak."
Projekt rekonstrukce kulturního domu a přístavby koncertního sálu byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. V současnosti pokračuje příprava území. Koncertní sál se stane domovskou scénou Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Já opravdu věřím, že za několik let, další sezónu, možná 73, nebo 74 opravdu bude Janáčkova filharmonie zahajovat v nové koncertní hale."
Jan Dohnal, primátor města: "Nabídky budou nyní posouzeny hodnotící komisí, co do úplnosti a správnosti, a následně vyhodnoceny dle hodnotícího kritéria, kterým je cena."
Po dokončení bude komplex sloužit nejen filharmonii, ale současně obsáhne edukační centrum, multifunkční sály, nahrávací studio i divadelní sál. Kapacita bude 1300 posluchačů. Stavět by se mohlo začít už za rok.
---
O náhodném nálezu zlatého předmětu při obdělávání řepného pole v Kateřinkách u Opavy jsme informovali již v loňském roce. Po třináctiměsíčním bádání archeologové vnesli jasno do úvah o jeho účelu, původu i materiálu, z něhož byl vyroben. Jeho hodnotu odhadují na 5,6 milionu korun.
Zlatý šperk byl poprvé odborně představen na bruntálském zámku.
Balász Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno: „Samozřejmě ten nález vnímáme jako úplně mimořádný ne jenom z toho pohledu, co říkají archeologové z toho týmu z hlediska minulosti, ale i z toho pohledu, že ten kraj, který trochu leží stranou těch archeologických highlightů České republiky, se na tu mapu zapíše velmi výrazně.“
Odborníci potvrdili, že šperk je opravdu ze zlata s příměsí asi 14% stříbra a 1% mědi a pochází z doby bronzové před více než třemi tisíci lety.
Matěj Kmošek, analytická konzervace, Archeologický ústav AV ČR Brno: „Jeho funkci interpretujeme primárně jako čelenku, resp. ozdobu hlavy. Je to primárně z hlediska analogických nálezů, které jsou takto interpretovány a i vlastně rozměr toho předmětu přesně odpovídá obvodu lidské hlavy.“
Co se týká původu, patří čelenka opravdu do tohoto regionu Slezska.
Stanislav Stuchlík, archeolog, AV ČR Brno: „Zcela určitě to bylo vyrobeno tady v této oblasti, v té oblasti těch Lužických popelnicových polí, protože, pokud máme takové ozdobné pokrývky hlavy v jiných oblastech, tak to vždycky souvisí s jinou kulturou. Jedině v této oblasti se tady tyto čelenky vyskytují.“
Odborníci ocenili také příkladný postup nálezce pokladu.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Chtěl bych poděkovat hlavně nálezci, protože byl poctivý a tento nález odevzdal v území, kam patří, což patří MS kraji. My mu za toto dáme odměnu ve výši 10%, kterou musí schválit zastupitelstvo MS kraje.“
Vzácný nález bude několik dní k vidění v Bruntále, následně bude ještě zkoumán původ zlata, ze kterého byl vyroben
Nikola Šuhejová, archeoložka: „Předmět si budou moci návštěvníci bruntálského zámku prohlédnout až do neděle 5. listopadu, poté poputuje zpátky do Brna na Archeologický ústav.“
---
Povodí Odry ukončilo modernizaci Žermanického přivaděče, jehož II. etapa byla zahájena začátkem letošního roku. Umělým korytem mohou vodohospodáři převádět vodu z řeky Morávky do řeky Lučiny a dále pak do přehrady Žermanice.
---
Nový Jičín chce na svém území postupně zavádět podzemní a polopodzemní kontejnery. Slibuje si od toho větší efektivitu vývozu odpadu a zlepšení estetiky veřejných prostranství. První čtyři vybuduje v příštím roce.
Plán zavádění odpadních podzemních a polopodzemních kontejnerů v Novém Jičíně schválila rada města v říjnu. Nyní už je v přípravě projektový záměr, práce na vybudování prvních čtyř stanovišť začnou příští rok.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Začali jsme s tím okamžitě, jakmile rada města dala tomuto městu zelenou. Jsou to místa, která vytipoval odbor životního prostředí jako ta kapacitně velmi exponovaná, jsou v našich velkých sídlištích v oblasti ulice Dlouhá a v sídlišti v Loučce.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Počítám s tím, že bychom každý rok vybudovali přibližně čtyři místa, kde by ty kontejnery byly umístěny pod zem, protože ono je to také poměrně nákladné. Takže půjdeme takovým postupným nárůstem.”
Odpadní nádoby ovšem nebudou moci být umístěny pod zem ve všech lokalitách, například z důvodu existence inženýrských sítí nebo zeleně. Celkem je ve městě vytipováno 24 stanovišť.
Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Věříme, že podzemní nebo polopodzemní stanoviště bude pro občany znamenat přenos po té estetické stránce."
Další nepsornou výhodou je, že podzemní nádoby mohou mít až pětkrát větší objem než klasické kontejnery, takže se sníží frekvence svozů, což povede i k provozním úsporám. A také tolik nezapáchají.
---
Nemocnice Karviná-Ráj slavnostně uvedla do provozu nové pracoviště magnetické rezonance. Jeho předností bude možnost vyšetřovat touto moderní diagnostickou metodou i děti. Půjde o třetí nemocnice v kraji, která to malým pacientům umožní.
Pracoviště magnetické rezonance vzniklo za osm měsíců v novém objektu rájecké nemocnice poblíž centrálního příjmu. Slavnostně bylo uvedeno do provozu za účasti představitelů města i pojišťoven i zřizovatele MS kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Do zdravotnictví jsou nejdůležitější investice, protože zdraví máme všichni jen jedno a pro mě je důležité, abychom měli kvalitní vybavení pro vyšetřování, ale i co je důležité - mít kvalitní personál a dostatek personálu.”
Jedinečnost tohoto pracoviště spočívá v tom, že disponuje i nemagnetickým anesteziologickým přístrojem, který nemocnice zakoupila díky dotaci z kraje.
Ivo Žolnerčík, ředitel Nemocnice Karviná-Ráj: "Ten přístroj máme kvůli tomu, že chceme dělat i malé děti a ty se musí uspat. Tady v okolí to dělá jen FNO a Nemocnice Třinec, takže budeme třetí nemocnicí, která to bude dělat, protože ty čekací doby jsou až rok.”
S výstavbou magnetické rezonance došlo k propojení se stávajícím pracovištěm CT a ke sjednocení radiodiagnostického oddělení. Obě vyšetřovací metody jsou tedy na jednom místě.
Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Specifické je to, že máme veškeré vybavení dedikovanými cívkami, což jsou cívky, které se přikládají na toho člověka a zvýrazňují celkový signál, který vychází z toho pacienta."
Magnetická rezonance je v současné době dostupná ve všech nemocnicích, které MSK zřizuje.
---
Výrazný pokrok ve stavbě mošnovského obchvatu. Dělníci i těžká technika pracují od napojení původní silnice I/58 po novou okružní křižovatku Mošnov-střed, kde je ulice Průmyslová nahrazena objížďkou přes obec. Podle Ředitelství silnic a dálnic aktuální podmínky přejí plnění harmonogramu.
V Městské nemocnici Ostrava vybudovali pět nových nadstandardních pokojů pro dětské pacienty a jejich rodiče. Dva pokoje jsou k dispozici na stanici malých dětí, dva na novorozeneckém oddělení a jeden na stanici velkých dětí.
---
Velkou oblibu si za léta své existence vysloužil lampionový průvod, který se koná v Heřmanicích. Na děti a jejich rodiče tentokrát čekaly pohádkové bytosti a spousta her. Rodiče se v podzimním večeru zahřívali nejrůznějšími nápoji.
Tradice lampionového průvodu v Heřmanicích už získala takový věhlas, že se jej zdaleka neúčastní pouze místní děti. Sraz byl jako vždy u hasičské zbrojnice, kde už se děti před samotným pochodem zahřívaly na diskotéce tancem a hrami.
Jiří Prokeš, pořadatel: "Máme 15. ročník a jak se tak dívám kolem sebe, tak je to pořád větší a větší a my jsme moc rádi."
Úderem 17 hodiny se dal průvod do pohybu. Trasa vedla na fotbalové hřiště a děti čekala nejrůznější strašidelná i veselá překvapení.
Silvie Šeděnková, pořadatelka: "Není to je lampionový průvod, protože všichni se dostanou do pohádkové říše, kde budou strašidla a různé pohádkové bytosti. Je to takové divoké."
anketa, účastníci průvodu: "já se bojím."
"Je to moc pěkné a takové strašidelné i já jsem se bála."
Na hřišti na všechny čekalo občerstvení a spousta zábavy. Pobavily se nejen děti, ale i dospělí a vůbec nikdo neřešil, že vlastně ani neví, jaký je původ tradice lampionových průvodů. Někdo odkazuje na náboženské tradice, někdo si pamatuje výstřel z Aurory a někdo si myslí, že průvody souvisí s americkým halloweenem.
---
