Ostrava se mění v město cyklistů. K velké oblibě tohoto druhu dopravy přispívá nejen sdílení jízdních kol, ale také hustá síť cyklostezek, která se každý rok ještě rozrůstá o další kilometry. město také usiluje o co největší bezpečnost.
Na celém území Ostravy je aktuálně postaveno nebo vyznačeno zhruba 273 kilometrů cyklistických stezek, pruhů a tras. Z toho je více než 113 km vedeno odděleně od automobilové dopravy. Snahou města je tuto síť v Ostravě a nejbližším okolí dále rozšiřovat a vzájemně propojovat.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Dnes se cyklodoprava podílí na transportu ve městě pouhým jedním procentem. Máme zájem to zvýšit. Velká evropská města se pohybují kolem pěti, sedmi i více procent."
V letošním roce se budovaly hned čtyři nové úseky cyklostezek v celkové hodnotě 30 milionů korun. Projekty naplňují koncepci z roku 2010, která byla v roce 2018 ještě aktualizovaná.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "S ohledem na liniový charakter staveb se jedná o dlouhodobě připravované projekty, které propojují jak jednotlivé městské části, tak i rekreační oblasti. Kromě těchto projektů v realizaci dokončujeme přípravu některých dalších významných částí cyklistické infrastruktury, jejichž realizaci předpokládáme v příštím roce. Mezi nimi např. stezky a pruhy na ulici Přemyslovců či stezky na ulici Vítkovické."
Aktuálně se staví v ulici Cholevově v Hrabůvce, v úseku od ulice Františka Lýska po Heroldovu. Propojení dvou cyklostezek umožní souvislý průjezd, takže cyklista již nebude muset mezi těmito úseky projíždět po silnici. Podle platné koncepce je cílem více než 416 km cyklistických stezek, pruhů a tras.
---
Lidé v MS kraji mají obavu z přechodu k uhlíkové neutralitě. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu Institutu 2050. Moravskoslezský kraj si také jako první region v republice nechal vypracovat Adaptační strategii na dopady změny klimatu.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „My se snažíme ukázat, že transformace je klíčovým slovem tohoto kraje. Vnmímáme, že se tomu musíme věnovat, protože lidé odcházejí pryč z důvodu, že vnímají negativní vliv životního prostředí.“
Na tuto strategii navázal projekt zacílený na posilování odolnosti LIFE COALA spolufinancovaný z EU, který s rozpočtem 400 milionů korun pomáhá na krajské i místní úrovni lépe reagovat na změny klimatu.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Chceme ty peníze investovat z 20 procent do staveb, rekonstrukcí a podobně, a z 80 procent do připravovaných projektů. Naším cílem je, abychom ten region vytvářeli pozitivní a hlavně v rámci životního prostředí se tady lidé cítili bezpečně, měli tady práci.“
A co si vlastně lidé o transformaci kraje myslí?
Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumného týmu: „MS veřejnost má blízko k ochraně přírody a volá po aktivnější ochraně klimatu, zároveň ale prožívá řadu obav.“
Projekt Life Coala bude trvat 10 let.
---
Policistům přibylo další oznámení o kyberpodvodu, při kterém přišel o úspory muž z Frýdeckomístecka. Prostřednictvím internetu poslal neznámým lidem své osobní údaje a ti je pak využili k odčerpání peněz z jeho účtu. Podobných případů jsou desítky.
Policistům z Hnojníku se přihlásil muž, že mu neznámí lidé vybrali z účtu v bance 350 tisíc korun. Nejprve mu v telefonu tvrdili, že je nutné, aby rychle převedl peníze z bitcoinového účtu na běžný účet, aby finance zhodnotil. Nabídli mu také, že mu s tím pomohou.
Veronika Buzková, mluvčí PČR Frýdek-Místek: "Poškozený si na vyzvání pachatele naistaloval aplikaci umožňující vzdálený přístup do jeho počítače. Dle dalších instrukcí se přihlásil do svého internetového bankovnictví a pak už jen sledoval, jak neznámý pachatel přes vzdálený přístup provádí jednotlivé transakce."
V průběhu telefonátu také neznámým lidem nadiktoval údaje k platební kartě a osobní údaje. Po chvíli pak zjistil, že mu z účtu zmizely úspory. Podobným způsobem už přišlo o peníze mnoho lidí.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté opět v těchto případech varují, aby si lidé ověřovali věrohodnost volajícího. Za žádných okolností neumožňujte vzdálený přístup ke svým zařízením - počítači, telefonu, notebooku a chraňte svá osobní, přístupová hesla a údaje z platebních karet či účtů."
Je také bezpečnější přihlašovat se do svého internetového bankovnictvím prostřednictvím aplikace banny a ne přes webové rozhraní.
---
Karvinská regionální knihovna připravila na letošní rok projekt nazvaný Léčba nejen knihou. Knihovnice navštěvovaly seniory v různých zařízeních a organizacích, aby jim zpříjemnily čas různými aktivitami.
Knihovnice z karvinské regionální knihovny navštívily seniory v Denním centru služeb, aby jim vyplnily aktivně předvánoční čas v rámci Vánoční dílničky.
Andrea Hradilová, knihovnice: "V letošním roce jsme měly projekt Léčba nejen knihou, kterou podpořila Nadace OKD, každý měsíc jsme se sešli s nějakou aktivitou, dnes vytváříme kapříka na ubrousky nebo příbory, jmenovku, co budou klienti chtít. Sledujeme jemnou motoriku, musí si to vystřihnout, udělat dírku, zavázat mašličku, vybrat šupinky, takže i barevné cítění, jak se jim to líbí.”
anketa: klientky denního centra služeb: "Ide troške. Už ruky se třesou, tak vynervovaný je člověk. Pěkné to je, že." "Ukážu to dětem, vnučkám, jak přijdu, vždycky se ptají, co jsem dělala, tak jim to ukážu. Jsou šťastní, že tu chodím.” “Co děláte, co vyrábíte? Kapra. Ale Vánoce jsou ještě daleko.” ”Má to být na Vánoce jakási ozdoba. Snažíme se. Já jsem se k tomu nikdy nedostala. baví vás to? Jo, je to něco jiného.”
Knihovna také propojuje generace a to nejen v samotné knihovně, ale právě i mimo ní.
---
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež klub Bunkr oslavil 10 let fungování v Novém Jičíně. Zakladatelé připomněli nelehké začátky. Své další směřování vidí klub v rozvoji práce v terénu.
Klub Bunkr, sociální služba pro děti a mládež, funguje v Novém Jičíně od roku 2012. Sídlí ve sklepních místnostech takzvané bývalé věznice. Poskytuje volnočasové aktivity a v případě potřeby podává pomocnou ruku.
Nikola Vajdová, vedoucí Klubu Bunkr Nový Jičín: “Určitě tady mohou trávit svůj volný čas, ale hlavně jsme tady my pracovníci, kteří jim odpovíme na otázky, které je zajímají, které je trápí. Pomáháme jim třeba se školou, se sepsáním životopisu nebo si s nimi povídáme o různých tématech, o škole, o rodině nebo o intimních otázkách ohledně sexu a ochrany.”
Pavlína, klientka Bunkru: “Já jsem tu začala chodit, když mi bylo tak jedenáct let. Trávím tu skoro každý den, je tu zábava, mám si s kým povídat a většinou tu s Nikčou řeším své problémy.”
Prosadit fungování zařízení, de facto pro problémovou mládež, ovšem nebylo Novém Jičíně úplně jednoduché.
Antonín Urban, bývalý vedoucí odboru soc. věcí, MěÚ Nový Jičín: “Tato mládež, byť je problémová, tak se musí podchytit. Je lépe, když s ní hovoříme, řešíme její problémy, tak můžeme snížit riziko negativních jevů. To se těžko vysvětloval a trvalo několik let, než se tato myšlenka podařila prosadit.”
Bunkr je v Novém Jičíně zařazen do sítě sociálních služeb podporovaných městem. Získává tedy finanční dotaci na provoz a prostory, ve kterých sídlí, poskytuje město bezúplatně.
---
MS kraj se snaží přitáhnout děti ke sportu. Investuje proto miliony do rekonstrukcí sportovních areálů svých škol. Ty následně slouží nejen žákům, ale i veřejnosti.
Kraj zrekonstruoval sportoviště na svých školách v Opavě, Frenštátě i Ostravě s jediným cílem – děti po covidu opět rozhýbat.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje pro sport: „Zkušenost je taková, že když je něco nového, tak je to zajímavější, děti z toho mají radost, rádi tam chodí na výuku tělocviku, takže ta modernizace je nutná.“
V kraji se naštěstí ještě najdou nadšenci, kteří pro děti pořádají sportovní turnaje.
Vlastimil Kovář, organizátor sportovních akcí: „Konečně zase po dvou až třech letech, kvůli covidu se tyto soutěže nekonaly, takže jsme rádi, že se ty akce Asociace školních sportovních klubů rozjíždějí.“
Problémem je, že se hýbou většinou jen děti, které dělají nějaký sport závodně. A velkou roli hraje podpora rodičů.
anketa: závodní sportovkyně:
„Já dělám pingpong už osm let a pro mě je to jednoduché, protože trénuji dvakrát denně. Tady jsem si jen tak pinkla.“
Jakub Švrčina, učitel ZŠ Palkovice: „Na naší škole je o to velký zájem, nejen stolní tenis, ale máme přehazovanou, florbal, futsal a přespolní běh, těch akcí je dost. Já jsem jen rád, že ty děti podporují jejich rodiče.“
---
Ostrava se mění v město cyklistů. K velké oblibě tohoto druhu dopravy přispívá nejen sdílení jízdních kol, ale také hustá síť cyklostezek, která se každý rok ještě rozrůstá o další kilometry. město také usiluje o co největší bezpečnost.
Na celém území Ostravy je aktuálně postaveno nebo vyznačeno zhruba 273 kilometrů cyklistických stezek, pruhů a tras. Z toho je více než 113 km vedeno odděleně od automobilové dopravy. Snahou města je tuto síť v Ostravě a nejbližším okolí dále rozšiřovat a vzájemně propojovat.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Dnes se cyklodoprava podílí na transportu ve městě pouhým jedním procentem. Máme zájem to zvýšit. Velká evropská města se pohybují kolem pěti, sedmi i více procent."
V letošním roce se budovaly hned čtyři nové úseky cyklostezek v celkové hodnotě 30 milionů korun. Projekty naplňují koncepci z roku 2010, která byla v roce 2018 ještě aktualizovaná.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "S ohledem na liniový charakter staveb se jedná o dlouhodobě připravované projekty, které propojují jak jednotlivé městské části, tak i rekreační oblasti. Kromě těchto projektů v realizaci dokončujeme přípravu některých dalších významných částí cyklistické infrastruktury, jejichž realizaci předpokládáme v příštím roce. Mezi nimi např. stezky a pruhy na ulici Přemyslovců či stezky na ulici Vítkovické."
Aktuálně se staví v ulici Cholevově v Hrabůvce, v úseku od ulice Františka Lýska po Heroldovu. Propojení dvou cyklostezek umožní souvislý průjezd, takže cyklista již nebude muset mezi těmito úseky projíždět po silnici. Podle platné koncepce je cílem více než 416 km cyklistických stezek, pruhů a tras.
---
Lidé v MS kraji mají obavu z přechodu k uhlíkové neutralitě. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu Institutu 2050. Moravskoslezský kraj si také jako první region v republice nechal vypracovat Adaptační strategii na dopady změny klimatu.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „My se snažíme ukázat, že transformace je klíčovým slovem tohoto kraje. Vnmímáme, že se tomu musíme věnovat, protože lidé odcházejí pryč z důvodu, že vnímají negativní vliv životního prostředí.“
Na tuto strategii navázal projekt zacílený na posilování odolnosti LIFE COALA spolufinancovaný z EU, který s rozpočtem 400 milionů korun pomáhá na krajské i místní úrovni lépe reagovat na změny klimatu.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Chceme ty peníze investovat z 20 procent do staveb, rekonstrukcí a podobně, a z 80 procent do připravovaných projektů. Naším cílem je, abychom ten region vytvářeli pozitivní a hlavně v rámci životního prostředí se tady lidé cítili bezpečně, měli tady práci.“
A co si vlastně lidé o transformaci kraje myslí?
Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumného týmu: „MS veřejnost má blízko k ochraně přírody a volá po aktivnější ochraně klimatu, zároveň ale prožívá řadu obav.“
Projekt Life Coala bude trvat 10 let.
---
Policistům přibylo další oznámení o kyberpodvodu, při kterém přišel o úspory muž z Frýdeckomístecka. Prostřednictvím internetu poslal neznámým lidem své osobní údaje a ti je pak využili k odčerpání peněz z jeho účtu. Podobných případů jsou desítky.
Policistům z Hnojníku se přihlásil muž, že mu neznámí lidé vybrali z účtu v bance 350 tisíc korun. Nejprve mu v telefonu tvrdili, že je nutné, aby rychle převedl peníze z bitcoinového účtu na běžný účet, aby finance zhodnotil. Nabídli mu také, že mu s tím pomohou.
Veronika Buzková, mluvčí PČR Frýdek-Místek: "Poškozený si na vyzvání pachatele naistaloval aplikaci umožňující vzdálený přístup do jeho počítače. Dle dalších instrukcí se přihlásil do svého internetového bankovnictví a pak už jen sledoval, jak neznámý pachatel přes vzdálený přístup provádí jednotlivé transakce."
V průběhu telefonátu také neznámým lidem nadiktoval údaje k platební kartě a osobní údaje. Po chvíli pak zjistil, že mu z účtu zmizely úspory. Podobným způsobem už přišlo o peníze mnoho lidí.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté opět v těchto případech varují, aby si lidé ověřovali věrohodnost volajícího. Za žádných okolností neumožňujte vzdálený přístup ke svým zařízením - počítači, telefonu, notebooku a chraňte svá osobní, přístupová hesla a údaje z platebních karet či účtů."
Je také bezpečnější přihlašovat se do svého internetového bankovnictvím prostřednictvím aplikace banny a ne přes webové rozhraní.
---
Karvinská regionální knihovna připravila na letošní rok projekt nazvaný Léčba nejen knihou. Knihovnice navštěvovaly seniory v různých zařízeních a organizacích, aby jim zpříjemnily čas různými aktivitami.
Knihovnice z karvinské regionální knihovny navštívily seniory v Denním centru služeb, aby jim vyplnily aktivně předvánoční čas v rámci Vánoční dílničky.
Andrea Hradilová, knihovnice: "V letošním roce jsme měly projekt Léčba nejen knihou, kterou podpořila Nadace OKD, každý měsíc jsme se sešli s nějakou aktivitou, dnes vytváříme kapříka na ubrousky nebo příbory, jmenovku, co budou klienti chtít. Sledujeme jemnou motoriku, musí si to vystřihnout, udělat dírku, zavázat mašličku, vybrat šupinky, takže i barevné cítění, jak se jim to líbí.”
anketa: klientky denního centra služeb: "Ide troške. Už ruky se třesou, tak vynervovaný je člověk. Pěkné to je, že." "Ukážu to dětem, vnučkám, jak přijdu, vždycky se ptají, co jsem dělala, tak jim to ukážu. Jsou šťastní, že tu chodím.” “Co děláte, co vyrábíte? Kapra. Ale Vánoce jsou ještě daleko.” ”Má to být na Vánoce jakási ozdoba. Snažíme se. Já jsem se k tomu nikdy nedostala. baví vás to? Jo, je to něco jiného.”
Knihovna také propojuje generace a to nejen v samotné knihovně, ale právě i mimo ní.
---
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež klub Bunkr oslavil 10 let fungování v Novém Jičíně. Zakladatelé připomněli nelehké začátky. Své další směřování vidí klub v rozvoji práce v terénu.
Klub Bunkr, sociální služba pro děti a mládež, funguje v Novém Jičíně od roku 2012. Sídlí ve sklepních místnostech takzvané bývalé věznice. Poskytuje volnočasové aktivity a v případě potřeby podává pomocnou ruku.
Nikola Vajdová, vedoucí Klubu Bunkr Nový Jičín: “Určitě tady mohou trávit svůj volný čas, ale hlavně jsme tady my pracovníci, kteří jim odpovíme na otázky, které je zajímají, které je trápí. Pomáháme jim třeba se školou, se sepsáním životopisu nebo si s nimi povídáme o různých tématech, o škole, o rodině nebo o intimních otázkách ohledně sexu a ochrany.”
Pavlína, klientka Bunkru: “Já jsem tu začala chodit, když mi bylo tak jedenáct let. Trávím tu skoro každý den, je tu zábava, mám si s kým povídat a většinou tu s Nikčou řeším své problémy.”
Prosadit fungování zařízení, de facto pro problémovou mládež, ovšem nebylo Novém Jičíně úplně jednoduché.
Antonín Urban, bývalý vedoucí odboru soc. věcí, MěÚ Nový Jičín: “Tato mládež, byť je problémová, tak se musí podchytit. Je lépe, když s ní hovoříme, řešíme její problémy, tak můžeme snížit riziko negativních jevů. To se těžko vysvětloval a trvalo několik let, než se tato myšlenka podařila prosadit.”
Bunkr je v Novém Jičíně zařazen do sítě sociálních služeb podporovaných městem. Získává tedy finanční dotaci na provoz a prostory, ve kterých sídlí, poskytuje město bezúplatně.
---
MS kraj se snaží přitáhnout děti ke sportu. Investuje proto miliony do rekonstrukcí sportovních areálů svých škol. Ty následně slouží nejen žákům, ale i veřejnosti.
Kraj zrekonstruoval sportoviště na svých školách v Opavě, Frenštátě i Ostravě s jediným cílem – děti po covidu opět rozhýbat.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje pro sport: „Zkušenost je taková, že když je něco nového, tak je to zajímavější, děti z toho mají radost, rádi tam chodí na výuku tělocviku, takže ta modernizace je nutná.“
V kraji se naštěstí ještě najdou nadšenci, kteří pro děti pořádají sportovní turnaje.
Vlastimil Kovář, organizátor sportovních akcí: „Konečně zase po dvou až třech letech, kvůli covidu se tyto soutěže nekonaly, takže jsme rádi, že se ty akce Asociace školních sportovních klubů rozjíždějí.“
Problémem je, že se hýbou většinou jen děti, které dělají nějaký sport závodně. A velkou roli hraje podpora rodičů.
anketa: závodní sportovkyně:
„Já dělám pingpong už osm let a pro mě je to jednoduché, protože trénuji dvakrát denně. Tady jsem si jen tak pinkla.“
Jakub Švrčina, učitel ZŠ Palkovice: „Na naší škole je o to velký zájem, nejen stolní tenis, ale máme přehazovanou, florbal, futsal a přespolní běh, těch akcí je dost. Já jsem jen rád, že ty děti podporují jejich rodiče.“
---
