Třemi dávkami ze samopalu chtěl zřejmě vyřešit rodinné spory senior z Dolní Lutyně. Pálil z okna svého domu, aby zastrašil muže, kteří s ním přijeli řešit jeho chování k družce. Ta byla totiž matkou jednoho z nich. I když nikoho netrefil, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
V říjnu 2020 se v Dolní Lutyni na Karvinsku konaly doslova policejní manévry. Na tísňovou linku byla ohlášena střelba ze samopalu a tak na místo vyrazila zásahová jednotka a dům, kde se střílelo obklíčili ze všech stran policisté. Střelec se snažil ujet vozem a zastavila ho až kulka do nohy. Nyní stanul 65letý muž před soudem.
Veronika Vlčková, státní zástupkyně: "Obžalovaný měl držet větší množství střelných zbraní, konkrétně i samopalů, či útočných pušek. Jednu z nich měl použít i ke střelbě na poškozeného, ovšem bez toho, aniž by ho zasáhl a následně měl ujíždět vozidlem pod vlivem návykových látek."
Střelbou ze samopalu se údajně snažil zahnat muže, kteří se měli do domu dobývat, aby řešili rodinné spory. Obžalovaný tvrdí, že ale střílel pouze do vzduchu.
obžalovaný: "Ty varovné výstřely byly jen čistě proto, že sem je chtěl zahnat. Každý se toho bojí a uteče. Zkušenosti se zbraněmi jsem měl z vojny a z lidových milicí."
Při domovní prohlídce našli policisté 6 nelegálně držených samopalů a další dvě lovecké pušky, což muži ještě přitížilo.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Při prokázání viny mu hrozí trest odnětí svobody v rozmezí 10 - 18 let."
Před soudem obžalovaný vypověděl, že zbrojní arzenál měl na svou obranu před migranty, protože se obává, že naše armáda nemá dostatečný počet vojáků.
---
Slezské divadlo v Opavě řídí od Nového roku dirigent Aleš Kománek. Ve funkci nahradil Ilju Racka, který rezignoval. Jako své priority si vytýčil zvyšování umělecké kvality a také spolupráci se soubory z okolních divadel. Zásadní ovšem bude zajistit více zdrojové financování této příspěvkové organizace města.
Aleš Kománek zvítězil ve dvoukolovém výběrovém řízení na pozici ředitele Slezského divadla. 39 letý dirigent byl v čele prestižních hudebních těles u nás i v zahraničí a působí také jako pedagog. V nové funkci bude muset být ale více manažerem. Jeho cílem bude udržet fungování činoherního i operního souboru a získat více peníz na financování.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Mým hlavním úkolem bude podrobná diagnostika situace. Chci se scházet se zaměstnanci Chci si podrobně pročíst všechny dokumenty, rozpočty výroční zprávy atd.“
Kománek by chtěl také zvýšit prestiž Slezského divadla. A potrhnout jeho výjimečnost. Působení dvou souborů v divadle okresního formátu je totiž neobvyklé.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Jasný důraz na /na/ špičkovou uměleckou kvalitu. Ta musí být absolutní prioritou. A potom také programová nabídka s okolními soubory – s Ostravou, s Olomoucí. Přičemž i tam je možná kooperace v různých projektech.“
Slezské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Pro tento rok mu bylo z rozpočtu vyčleněno 75 mil. korun. Náklady na provoz jsou ale mnohem vyšší.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Rozpočet divadla je stanoven na 110 milionů. A zřejmě ho dodržíme. Budeme muset hledat finance třeba také v závěrečném účtu. A nový pan ředitel bude mít za úkol hledat úspory.“
Podle vedení města by měl větší mírou přispívat na provoz okresních divadel stát a kraj. Např. v minulém roce se podařilo získat jednorázovou dotaci z Ministerstva kultury ve výši 20 mil. korun, což divadlu významně pomohlo. Na financováním by se měl v budoucnu podílet více také soukromý sektor.
Petr Oriešíck, náměstek primátora Opavy: „Pokud bychom vyřešili vícezdrojové financování v roce 2022 třeba na dobu 5 let, tak to by byla úžasná informace pro mne, pro divadlo i pro Opavany.“
Bývalý ředitel Ilja Racek, který vedl Slezské divadlo 5 let a z funkce na podzim loňského roku odstoupil, zde bude nadále působit jako poradce pro získávání dotací.
---
Testování na školách po svátcích je časově více náročné. Antigenní test se provádí dvakrát týdně všem žákům i zaměstnancům bez ohledu na očkování, nebo prodělání nemoci. Při pozitivním výsledku se mění i režim ve třídách.
Žáci se po vánočních svátcích vrátili do tříd a opět na ně čekalo testování. Větší práci s organizací však mají ředitelé škol, pro které platí nová pravidla. Po dobu dvou týdnů se děti budou testovat vždy v pondělí a ve čtvrtek, a to včetně těch naočkovaných, nebo po prodělání covidu.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Budeme muset posunout to testování asi dopředu před vyučování, protože teď i díky tomu, že se netestovaly děti očkované, nebo po prodělané nemoci, jsme to stíhali na začátku hodiny, ale teď už to budeme muset vymyslet tak, abychom to stihli ještě před tou první hodinou.”
Pokud test odhalí pozitivitu v pondělí, dítě jde domů a třída se učí v běžném provozu. Při čtvrtečním testování se pravidla mění.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Děti zůstávají ve škole, ale přecházejí do toho systému, že pokud to pozitivní dítě zachycené nedonese negativní PCR test, tak se děti testují antigenními testy každý den. Plus musí dodržovat hygienická pravidla. To znamená vymezíme jim toaletu, budou muset nosit ochranu dýchacích cest.”
Další novinkou je, že se musí testovat i všichni učitelé. I ti musí chodit nyní do školy dříve.
Čestmír Slíva, učitel, ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Osobně s tím problém nemám. Víme, že i očkovaní mohou přenášet. Spíše se dívám na to, jestli ty testy jsou účinné a zda mají ten záchyt, který očekáváme.”
K testování jednou týdně se všechny školy vrátí od 17. ledna.
---
Jednotka sboru dobrovolných hasičů z Kylešovic u Opavy se ještě letos dočká nové zbrojnice. Ta původní už moderním nárokům záchranářů nevyhovuje. Ve stísněných prostorách chybí místo pro převlékání a také skladovací prostory.
1. Český hasičský sbor ve Slezsku založil v Kylešovicích v roce 1884 místní učitel Rudolf Grudrich. Více než 100 let sídlí hasiči v této budově. Její poslední rekonstrukce (2006) byla před 15 lety. Moderním požadavkům ale nyní vůbec neodpovídá.
Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: „Šatna na civilní oblečení prakticky neexistuje. Stejně jako sklad na hasičské vybavení. Nemáme ani kancelářský prostor pro velitele a strojníky.“
Přes tyto komplikované podmínky má kylešovická jednotka dobrovolných hasičů v rámci krajského hasičského záchranného sboru významné postavení. Zdejších 21 mužů drží celodenní služby a po ohlášení výjezdu se musí do terénu vypravit za pár minut.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Jsou předurčeni, k zásahům u dopravních nehod a k zásahům ve výškách a nad volnou hloubkou.“
Vloni vyjížděli zdejší hasiči k požárům, nehodám i jiným neštěstím 140x. Ovšem zázemí, které mají k dispozici, takovému nasazení vůbec neodpovídá. To se ale změní. Během letošního roku bude na místě nedokončeného panelového skeletu u dopravního podniku vystavěna moderní hasičská zbrojnice. Stát bude 52 milionů korun. Necelou polovinu z této částky se městu podařilo získat od státu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Na tuto stavbu máme dotaci ze Státního fondu investic ve výši 23,6 mil. korun. My jsme celou akci předfinancovali a budeme čerpat v rámci fakturací v průběhu realizace.
Stavba nové hasičské zbrojnice bude dokončena na konci tohoto roku.
---
Podzemní sklepení pod náměstím nebo řada zajímavých historek z minulosti. Taková byla komentovaná procházka starým Frýdkem, kterou pořádalo Muzeum Beskyd. V průběhu roku jich bude ještě několik.
Novoroční komentovaná procházka Frýdkem se setkala s velkým zájmem. Historik Jaromír Polášek skupinu provedl okruhem kolem frýdeckého zámku. S bohatým výkladem procházka trvala déle než hodinu.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Komentované prohlídky dělám pro veřejnost už od roku 1981. A i na Vánoce, většinou to bývá samozřejmě někde v teple, ale teď je ta doba covidová, tak jsme si říkali, že to bude lepší na svěžím vzduchu s rozestupy, abychom se někde v sále neinfikovali. Takže budeme celý leden pokračovat a pak i na jaře a v průběhu léta až zase do konce roku 2022.”
Hned v úvodu vycházky nechybělo nahlédnutí do historického podzemního sklepení.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Na Zámeckém náměstí, když jdeme ke kašně s vánoční výzdobou, nebo v létě tam tryská voda, zvedne se jeden nebo druhý poklop a sestoupí se po žebříku a je tam pozdě renesanční sklepení. Je to pozůstatek kaple Panny Marie Růžencového bratrstva, která tam stála od roku 1640 do roku 1784 a dneska od 18. století na ní je vtipně umístěná městská kašna.”
Anketa: “Moc se mi to líbilo. Bylo to docela zajímavé. A navíc je hodně lidé doma, tak jsme se aspoň trošku prošli a neseděli jsme pořád u televize. Tady ty pamětihodnosti znám, ale spíš mne zajímaly ty zvyky a takové to povídání, jak kde co bylo kdysi, nebo ty recepty vánoční, nebo co měla ta hraběnka na vánočním stole, tak to jsem neslyšela ještě.”
Anketa: “Já jsem na ty prohlídky nechodila, pouze jsem o nich slyšela. Pana Poláška znám a tak jsem se dneska rozhodla, že ním vyzkouším. A jsem nadšená, příště půjdu zase. Všechno byly pro mne novinky, přestože máme doma knihu jeho pověstí, tak ne všechno v paměti utkví. Tak jsme si dneska zopakovali věci, které jsme slyšeli a nebo které jsme ještě nikdy neslyšeli.”
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Úmyslem bylo ty lidi vlastně vytáhnout ven, protože koukali na televizi, případě se možná navštěvovali, hodně jedli, takže ten zdravý pohyb je. Přiblížím to město, které oni dneska znají takové jakoby moderní, složitější, plné aut, že když si tady byly kočáry, povozy, bylo takové romantické, starobylé, takže to je ten náš hlavní účel. Ve Frýdku-Místku máme samozřejmě mnoho míst notoricky známých s krásnými památkami, ale jsou i tady místa, která i místní častokráte neznají, takže přespolní bych pozval určitě do našich kostelů. Zejména do baziliky minor. Tam město bude také pomáhat a církev to samozřejmě dělá, je to jejich majetek, obnovu tedy toho podzemí, té poutnické krypty, ti poutníci, kteří se utopili v rozvodněné Ostravici. Bude tam i nová historická expozice. Nebo na věž farního kostela. Ale máme tady i místečka, která jsou opravdu zapomenutá. Ty vycházky já dělám vlastně dlouhá léta za muzeum. Pak samozřejmě já vedu komisi pro obnovu kulturních památek, takže i takhle se scházíme třeba na židovském hřbitově, nebo na frýdeckém hřbitově, nebo navštěvujeme církevní památky a taky jsme dělávali dlouhá léta i akce do okolí města po kraji, když ještě fungovala Beskydská muzejní a vlastivědná společnost. Takže máme v tom skutečně více jak 40letou tradici."
---
Třemi dávkami ze samopalu chtěl zřejmě vyřešit rodinné spory senior z Dolní Lutyně. Pálil z okna svého domu, aby zastrašil muže, kteří s ním přijeli řešit jeho chování k družce. Ta byla totiž matkou jednoho z nich. I když nikoho netrefil, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
V říjnu 2020 se v Dolní Lutyni na Karvinsku konaly doslova policejní manévry. Na tísňovou linku byla ohlášena střelba ze samopalu a tak na místo vyrazila zásahová jednotka a dům, kde se střílelo obklíčili ze všech stran policisté. Střelec se snažil ujet vozem a zastavila ho až kulka do nohy. Nyní stanul 65letý muž před soudem.
Veronika Vlčková, státní zástupkyně: "Obžalovaný měl držet větší množství střelných zbraní, konkrétně i samopalů, či útočných pušek. Jednu z nich měl použít i ke střelbě na poškozeného, ovšem bez toho, aniž by ho zasáhl a následně měl ujíždět vozidlem pod vlivem návykových látek."
Střelbou ze samopalu se údajně snažil zahnat muže, kteří se měli do domu dobývat, aby řešili rodinné spory. Obžalovaný tvrdí, že ale střílel pouze do vzduchu.
obžalovaný: "Ty varovné výstřely byly jen čistě proto, že sem je chtěl zahnat. Každý se toho bojí a uteče. Zkušenosti se zbraněmi jsem měl z vojny a z lidových milicí."
Při domovní prohlídce našli policisté 6 nelegálně držených samopalů a další dvě lovecké pušky, což muži ještě přitížilo.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Při prokázání viny mu hrozí trest odnětí svobody v rozmezí 10 - 18 let."
Před soudem obžalovaný vypověděl, že zbrojní arzenál měl na svou obranu před migranty, protože se obává, že naše armáda nemá dostatečný počet vojáků.
---
Slezské divadlo v Opavě řídí od Nového roku dirigent Aleš Kománek. Ve funkci nahradil Ilju Racka, který rezignoval. Jako své priority si vytýčil zvyšování umělecké kvality a také spolupráci se soubory z okolních divadel. Zásadní ovšem bude zajistit více zdrojové financování této příspěvkové organizace města.
Aleš Kománek zvítězil ve dvoukolovém výběrovém řízení na pozici ředitele Slezského divadla. 39 letý dirigent byl v čele prestižních hudebních těles u nás i v zahraničí a působí také jako pedagog. V nové funkci bude muset být ale více manažerem. Jeho cílem bude udržet fungování činoherního i operního souboru a získat více peníz na financování.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Mým hlavním úkolem bude podrobná diagnostika situace. Chci se scházet se zaměstnanci Chci si podrobně pročíst všechny dokumenty, rozpočty výroční zprávy atd.“
Kománek by chtěl také zvýšit prestiž Slezského divadla. A potrhnout jeho výjimečnost. Působení dvou souborů v divadle okresního formátu je totiž neobvyklé.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Jasný důraz na /na/ špičkovou uměleckou kvalitu. Ta musí být absolutní prioritou. A potom také programová nabídka s okolními soubory – s Ostravou, s Olomoucí. Přičemž i tam je možná kooperace v různých projektech.“
Slezské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Pro tento rok mu bylo z rozpočtu vyčleněno 75 mil. korun. Náklady na provoz jsou ale mnohem vyšší.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Rozpočet divadla je stanoven na 110 milionů. A zřejmě ho dodržíme. Budeme muset hledat finance třeba také v závěrečném účtu. A nový pan ředitel bude mít za úkol hledat úspory.“
Podle vedení města by měl větší mírou přispívat na provoz okresních divadel stát a kraj. Např. v minulém roce se podařilo získat jednorázovou dotaci z Ministerstva kultury ve výši 20 mil. korun, což divadlu významně pomohlo. Na financováním by se měl v budoucnu podílet více také soukromý sektor.
Petr Oriešíck, náměstek primátora Opavy: „Pokud bychom vyřešili vícezdrojové financování v roce 2022 třeba na dobu 5 let, tak to by byla úžasná informace pro mne, pro divadlo i pro Opavany.“
Bývalý ředitel Ilja Racek, který vedl Slezské divadlo 5 let a z funkce na podzim loňského roku odstoupil, zde bude nadále působit jako poradce pro získávání dotací.
---
Testování na školách po svátcích je časově více náročné. Antigenní test se provádí dvakrát týdně všem žákům i zaměstnancům bez ohledu na očkování, nebo prodělání nemoci. Při pozitivním výsledku se mění i režim ve třídách.
Žáci se po vánočních svátcích vrátili do tříd a opět na ně čekalo testování. Větší práci s organizací však mají ředitelé škol, pro které platí nová pravidla. Po dobu dvou týdnů se děti budou testovat vždy v pondělí a ve čtvrtek, a to včetně těch naočkovaných, nebo po prodělání covidu.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Budeme muset posunout to testování asi dopředu před vyučování, protože teď i díky tomu, že se netestovaly děti očkované, nebo po prodělané nemoci, jsme to stíhali na začátku hodiny, ale teď už to budeme muset vymyslet tak, abychom to stihli ještě před tou první hodinou.”
Pokud test odhalí pozitivitu v pondělí, dítě jde domů a třída se učí v běžném provozu. Při čtvrtečním testování se pravidla mění.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Děti zůstávají ve škole, ale přecházejí do toho systému, že pokud to pozitivní dítě zachycené nedonese negativní PCR test, tak se děti testují antigenními testy každý den. Plus musí dodržovat hygienická pravidla. To znamená vymezíme jim toaletu, budou muset nosit ochranu dýchacích cest.”
Další novinkou je, že se musí testovat i všichni učitelé. I ti musí chodit nyní do školy dříve.
Čestmír Slíva, učitel, ZŠ F. Hrubína, Havířov: "Osobně s tím problém nemám. Víme, že i očkovaní mohou přenášet. Spíše se dívám na to, jestli ty testy jsou účinné a zda mají ten záchyt, který očekáváme.”
K testování jednou týdně se všechny školy vrátí od 17. ledna.
---
Jednotka sboru dobrovolných hasičů z Kylešovic u Opavy se ještě letos dočká nové zbrojnice. Ta původní už moderním nárokům záchranářů nevyhovuje. Ve stísněných prostorách chybí místo pro převlékání a také skladovací prostory.
1. Český hasičský sbor ve Slezsku založil v Kylešovicích v roce 1884 místní učitel Rudolf Grudrich. Více než 100 let sídlí hasiči v této budově. Její poslední rekonstrukce (2006) byla před 15 lety. Moderním požadavkům ale nyní vůbec neodpovídá.
Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: „Šatna na civilní oblečení prakticky neexistuje. Stejně jako sklad na hasičské vybavení. Nemáme ani kancelářský prostor pro velitele a strojníky.“
Přes tyto komplikované podmínky má kylešovická jednotka dobrovolných hasičů v rámci krajského hasičského záchranného sboru významné postavení. Zdejších 21 mužů drží celodenní služby a po ohlášení výjezdu se musí do terénu vypravit za pár minut.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Jsou předurčeni, k zásahům u dopravních nehod a k zásahům ve výškách a nad volnou hloubkou.“
Vloni vyjížděli zdejší hasiči k požárům, nehodám i jiným neštěstím 140x. Ovšem zázemí, které mají k dispozici, takovému nasazení vůbec neodpovídá. To se ale změní. Během letošního roku bude na místě nedokončeného panelového skeletu u dopravního podniku vystavěna moderní hasičská zbrojnice. Stát bude 52 milionů korun. Necelou polovinu z této částky se městu podařilo získat od státu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Na tuto stavbu máme dotaci ze Státního fondu investic ve výši 23,6 mil. korun. My jsme celou akci předfinancovali a budeme čerpat v rámci fakturací v průběhu realizace.
Stavba nové hasičské zbrojnice bude dokončena na konci tohoto roku.
---
Podzemní sklepení pod náměstím nebo řada zajímavých historek z minulosti. Taková byla komentovaná procházka starým Frýdkem, kterou pořádalo Muzeum Beskyd. V průběhu roku jich bude ještě několik.
Novoroční komentovaná procházka Frýdkem se setkala s velkým zájmem. Historik Jaromír Polášek skupinu provedl okruhem kolem frýdeckého zámku. S bohatým výkladem procházka trvala déle než hodinu.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Komentované prohlídky dělám pro veřejnost už od roku 1981. A i na Vánoce, většinou to bývá samozřejmě někde v teple, ale teď je ta doba covidová, tak jsme si říkali, že to bude lepší na svěžím vzduchu s rozestupy, abychom se někde v sále neinfikovali. Takže budeme celý leden pokračovat a pak i na jaře a v průběhu léta až zase do konce roku 2022.”
Hned v úvodu vycházky nechybělo nahlédnutí do historického podzemního sklepení.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Na Zámeckém náměstí, když jdeme ke kašně s vánoční výzdobou, nebo v létě tam tryská voda, zvedne se jeden nebo druhý poklop a sestoupí se po žebříku a je tam pozdě renesanční sklepení. Je to pozůstatek kaple Panny Marie Růžencového bratrstva, která tam stála od roku 1640 do roku 1784 a dneska od 18. století na ní je vtipně umístěná městská kašna.”
Anketa: “Moc se mi to líbilo. Bylo to docela zajímavé. A navíc je hodně lidé doma, tak jsme se aspoň trošku prošli a neseděli jsme pořád u televize. Tady ty pamětihodnosti znám, ale spíš mne zajímaly ty zvyky a takové to povídání, jak kde co bylo kdysi, nebo ty recepty vánoční, nebo co měla ta hraběnka na vánočním stole, tak to jsem neslyšela ještě.”
Anketa: “Já jsem na ty prohlídky nechodila, pouze jsem o nich slyšela. Pana Poláška znám a tak jsem se dneska rozhodla, že ním vyzkouším. A jsem nadšená, příště půjdu zase. Všechno byly pro mne novinky, přestože máme doma knihu jeho pověstí, tak ne všechno v paměti utkví. Tak jsme si dneska zopakovali věci, které jsme slyšeli a nebo které jsme ještě nikdy neslyšeli.”
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: “Úmyslem bylo ty lidi vlastně vytáhnout ven, protože koukali na televizi, případě se možná navštěvovali, hodně jedli, takže ten zdravý pohyb je. Přiblížím to město, které oni dneska znají takové jakoby moderní, složitější, plné aut, že když si tady byly kočáry, povozy, bylo takové romantické, starobylé, takže to je ten náš hlavní účel. Ve Frýdku-Místku máme samozřejmě mnoho míst notoricky známých s krásnými památkami, ale jsou i tady místa, která i místní častokráte neznají, takže přespolní bych pozval určitě do našich kostelů. Zejména do baziliky minor. Tam město bude také pomáhat a církev to samozřejmě dělá, je to jejich majetek, obnovu tedy toho podzemí, té poutnické krypty, ti poutníci, kteří se utopili v rozvodněné Ostravici. Bude tam i nová historická expozice. Nebo na věž farního kostela. Ale máme tady i místečka, která jsou opravdu zapomenutá. Ty vycházky já dělám vlastně dlouhá léta za muzeum. Pak samozřejmě já vedu komisi pro obnovu kulturních památek, takže i takhle se scházíme třeba na židovském hřbitově, nebo na frýdeckém hřbitově, nebo navštěvujeme církevní památky a taky jsme dělávali dlouhá léta i akce do okolí města po kraji, když ještě fungovala Beskydská muzejní a vlastivědná společnost. Takže máme v tom skutečně více jak 40letou tradici."
---
