Vyšetřování neštěstí, při kterém v Dole ČSM ve Stonavě zahynulo 13 horníků, je u konce. Společnému česko-polskému vyšetřovacímu týmu to trvalo 4 roky. Závěry jeho zástupci zveřejnili na tiskové konferenci.
Dlouhé 4 roky museli pozůstalí, ale i všichni ostatní horníci čekat na výsledek vyšetřování tragédie v Dole ČSM. Večer 20. prosince 2018 v dole explodoval metan a štolami se společně s ohněm prohnala také tlaková vlna. 12 polských horníků a jeden český havíř byli na místě usmrceni. Několik dalších vyvázlo s různě závažnými zraněními, včetně popálenin.
Pavel Ondruch, komisař 1. oddělení obecné kriminality ÚO PČR Karviná: "Ze zálohových prostor se do prostoru dostal metan v důsledku geomechanického vlivu, a to v okamžiku, kdy se v těch místech rubání nacházel dobývací kombajn, který měl namotaný na řezném orgánu roxor a ten třením o stropnici vytvářel horkou stopu, která zapálila výbušnou směs. Výbuch potom následoval a postihl další dvě pracoviště. Jedno nebylo činné, to bylo uzavřené a druhé, kde probíhala ražba, tam to postihlo devět horníků."
Jiří Foltyn, státní zástupce: “Co se týče čidel, tak ta byla v pořádku. Do okamžiku výbuchového děje fungovala. Na tom pracovišti a v okolí bylo těch čidel více. Byly tři a nebylo s nimi manipulováno. To jednoznačně potvrzuji."
Památku 13 zemřelých horníků připomíná slza ve stonavském parku.
---
Moravskoslezský kraj i v letošním roce bude pomáhat malým venkovským prodejnám, které se kvůli nízkému počtu nakupujících potýkají s existenčními problémy. Obchody mohou dostat až 130 tisíc korun.
Moravskoslezský kraj se opět zapojil do programu Obchůdek 2021+, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Pomůže tak udržet při životě maloobchodní prodejny na venkově. V září spustil dotační program Podpora provozu venkovských prodejen v Moravskoslezském kraji 2022.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: "Zajistit fungující a dostupné služby na venkově je často velký problém. Ale je velmi důležité, aby i tady měli lidé možnost si nakoupit, zajít ke kadeřnici nebo na poštu. Proto jsme se zapojili do tohoto programu a malým obchůdkům v našem kraji nabídli dotaci. Jsem rád, že provozovatelé mají o tento dotační program takový zájem. Žadatelé mohou finanční prostředky využít na úhradu mzdových nákladů, nákladů na nájem provozovny a skladových prostor, na pořízení drobného neinvestičního majetku, na energie a telekomunikační služby nebo služby spojené s obsluhou bezhotovostních plateb."
Finanční podporu tak získá 43 projektů a prostřednictvím neinvestičních dotací bylo rozděleno 5,42 milionu korun. Peníze získal například obchůdek obchodního družstva Tempo v Budišovicích na Opavsku.
Jan Sůra, předseda obchodního družstva Tempo: "Těch 100 tisíc je fajn, ale některé prodejny ani těch 100 nebo 130 tisíc neudrží. Zejména, pokud musíte rekonstruovat ve vyšší míře. Pokud byste do prodejny nic cpát nemuseli a šlo by vám o mzdy, energie a drobné opravy, tak je to OK. "
Ministerstvo průmyslu a obchodu s ohledem na vývoj cen energií a pohonných hmot letos program Obchůdek 2021+ posílilo a navýšilo dotaci pro jednotlivé kraje až na 4 miliony korun. Zvýšila se tak i podpora provozu prodejen.
---
Výrazný nárůst vražd a pokusů o ně zaznamenali v loňském roce moravskoslezští policisté. Všechny činy jsou objasněny, u jednoho se však nepodařilo najít tělo oběti. Ty nejděsivější se odehrály na Frýdecko-Místecku. Policisté vyšetřovali v kraji patnáct zločinů, což je o osm více než v roce 2021.
V Zátoru u Krnova by mohla do sedmi let vyrůst větrná elektrárna o výkonu zhruba 20 MW čítající asi pět turbín. ČEZ se s obcí dohodl na záměru a podepsal v Zátoru vůbec první smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku. V nově vznikajících elektrárnách tohoto typu nabízí ČEZ spoluvlastnický podíl.
---
V Ostravě-Bartovicích se vyskytla ptačí chřipka. Proto od 3. ledna platí na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá."
Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
---
V Novém Jičíně v letošním roce zdražilo teplo o 73 procent. Společnost Veolia, která provozuje tepelné hospodářství města, zvýšila cenu na 1220 korun za gigajoule.
Cenu tepla na rok 2023 oznámila novojičínské radnici společnost Veolia, která je zde dlouhodobým provozovatel tepelného hospodářství města, oficiálně na konci prosince. Cena tu stoupla o 73 procent.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V loňském roce byla cena za gigajoule 705 korun včetně daně. Nově, tedy od 1. ledna 2023, je zhruba 1220 korun.”
Takovou cenu teď budou platit lidé, kteří jsou napojeni na centrální zdroj vytápění, a město za své objekty.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Co se týče porovnání s městy našeho typu, je Nový Jičín v tom lepším průměru. Tady ale musím zdůraznit, že každá obec nebo město má svá specifika. Nelze se například porovnávat s městy, kde jsou zdrojem tepla spalovny komunálního odpadu.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Město jako jednu z priorit i v minulém volebním období mělo právě investice do tepelného hospodářství. Jedeme na základě strategického plánu, který byl na posledním jednání zastupitelstva aktualizován až do roku 2026, a nebýt těchto investic, které v minulých letech byly provedeny, tak ta cena tepla je daleko vyšší již v minulých letech.”
Do modernizace a oprav kotelen město v posledních letech vložilo 62 milionů korun. Také v rozpočtu na letošní rok jsou peníze na tyto investice vyčleněny, včetně rekonstrukce teplovodu v části Loučka.
---
Ostravští kriminalisté žádají o pomoc veřejnost při ztotožnění muže, který byl 4. prosince nalezen bez známek života. Tělo zemřelého bylo na veřejném prostranství v Ostravě - Zábřehu, vedle budovy na ulici Čujkovova 42. Na úmrtí osoby se nepodílela cizí osoba. Na záběrech je i oblečení zemřelého.
---
Frýdek-Místek už je jedním městem 80 let. Ke spojení obou měst došlo během druhé světové války. Další léta se pak hledal jednotný název, než bylo rozhodnuto o spojení obou názvů. Až koncem šedesátých let doplnil definitivně pojmenování spojovník.
1. ledna 2023 oslavil Frýdek-Místek 80 let od spojení původně dvou měst, které oddělovala zemská hranice v podobě řeky Ostravice.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Historicky byl Frýdek a Místek spojen od roku 1402 do roku 1584 pod jednu vrchnost. S výjimkou, že majitelé panství byli na Těšínsku, ve Slezsku. A místecká část, tedy hukvaldské panství a Místek zůstávaly jakoby pod vlivem olomouckých biskupů."
Po vzniku Československa se k otázce možného spojení dvou měst pokusili vrátit představitelé Masarykovy ligy v roce 1920. Byl nový obecní zákon, ale nějak k tomu nedošlo. Tehdy navrhovali jednotný název Bezručov.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Pak to rozhodla okupační správa, kdy radnice po roce 1939 ve Frýdku-Místku se poněmčily a k 1. lednu 1943 definitivně rozhodly, že vznikne takzvaný Gross Friedeck. Tedy Frýdek, který měl místní části Frýdek, Místek, spadaly tam pod to i Skalice, Chlebovice, i Dobrá, všechny tady ty okolní obce."
Situace se proměnila po roce 1945, kdy občané Místku protestovali, protože okresy zůstaly frýdecký a místecký.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Protestovali proti tomu, že se má jmenovat město jenom tedy Frýdek. A dosáhli toho, že v tom roce 1945, na podzim, vzniklo pojmenování Místek. Takže zas bylo vymalováno pro Frýdečany."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ke spojení měst Frýdek a Místek a okrajových částí došlo během druhé světové války okupační správou. Nicméně myslím si, že to je proces, který by dříve nebo později nastal. A dnes víme, že byl správný. Pozoruhodné je možná to, jakým způsobem se vyvíjel název nově vzniklého celku."
V polovině srpna roku 1945 se veřejně hlasovalo o novém názvu města. Hlasování ale skončilo fiaskem, protože přišlo jen 1 293 lidí. Navrhovali názvy jako Bezručov, Beskyd, Hradec nad Ostravicí nebo také Molotov, Turistov nebo Stalinov.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem rád, že nakonec vznikl název, který uspořádal ty dvě největší části Frýdek a Místek abecedně a spojil ho ne pomlčkou, ale spojovníkem. A tím to město je myslím něčím zajímavé."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Definitivně po roce 1955 byl stanoven úřední název Frýdek bez pomlčky Místek, okres frýdecko-místecký. A pomlčka přibyla po jazykové reformě v polovině šedesátých let. Pak se některé obce k městu znovu připojovaly a po roce 1990 se odtrhly."
Místní jsou dodnes hrdí na to, že žijí ve Frýdku nebo v Místku.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Hovoříte v mém případě s hrdým frýdeckým patriotem. I když dneska samozřejmě jsem občan Frýdku-Místku, jsem na to hrdý, nikdy bych se odsud nevystěhoval. Já jsem ještě z té generace, kdy jsme se ještě honili a měli jsme šarvátky s Místečany. Stříleli jsme po sobě z praku, házeli jsme po sobě kamením, shnilou mrkví, odpalovali jsme po sobě šampusové lahve. A tak dál."
Většina obyvatel se do města postupně přistěhovala kvůli práci a bydlení. Generace se pomalu obměňují a těžko říct, zda rivalita vymizí.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "I když si lidé stěžují, že radnice je ve Frýdku, že vlakové nádraží je ve Frýdku, autobusové nádraží je ve Frýdku. Frýdečané zase říkají, proč nejsou adventní trhy také ve Frýdku? Musíme chodit do Místku."
Od roku 1992 má město oficiálně také nový znak, který vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych.
---
Vyšetřování neštěstí, při kterém v Dole ČSM ve Stonavě zahynulo 13 horníků, je u konce. Společnému česko-polskému vyšetřovacímu týmu to trvalo 4 roky. Závěry jeho zástupci zveřejnili na tiskové konferenci.
Dlouhé 4 roky museli pozůstalí, ale i všichni ostatní horníci čekat na výsledek vyšetřování tragédie v Dole ČSM. Večer 20. prosince 2018 v dole explodoval metan a štolami se společně s ohněm prohnala také tlaková vlna. 12 polských horníků a jeden český havíř byli na místě usmrceni. Několik dalších vyvázlo s různě závažnými zraněními, včetně popálenin.
Pavel Ondruch, komisař 1. oddělení obecné kriminality ÚO PČR Karviná: "Ze zálohových prostor se do prostoru dostal metan v důsledku geomechanického vlivu, a to v okamžiku, kdy se v těch místech rubání nacházel dobývací kombajn, který měl namotaný na řezném orgánu roxor a ten třením o stropnici vytvářel horkou stopu, která zapálila výbušnou směs. Výbuch potom následoval a postihl další dvě pracoviště. Jedno nebylo činné, to bylo uzavřené a druhé, kde probíhala ražba, tam to postihlo devět horníků."
Jiří Foltyn, státní zástupce: “Co se týče čidel, tak ta byla v pořádku. Do okamžiku výbuchového děje fungovala. Na tom pracovišti a v okolí bylo těch čidel více. Byly tři a nebylo s nimi manipulováno. To jednoznačně potvrzuji."
Památku 13 zemřelých horníků připomíná slza ve stonavském parku.
---
Moravskoslezský kraj i v letošním roce bude pomáhat malým venkovským prodejnám, které se kvůli nízkému počtu nakupujících potýkají s existenčními problémy. Obchody mohou dostat až 130 tisíc korun.
Moravskoslezský kraj se opět zapojil do programu Obchůdek 2021+, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Pomůže tak udržet při životě maloobchodní prodejny na venkově. V září spustil dotační program Podpora provozu venkovských prodejen v Moravskoslezském kraji 2022.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: "Zajistit fungující a dostupné služby na venkově je často velký problém. Ale je velmi důležité, aby i tady měli lidé možnost si nakoupit, zajít ke kadeřnici nebo na poštu. Proto jsme se zapojili do tohoto programu a malým obchůdkům v našem kraji nabídli dotaci. Jsem rád, že provozovatelé mají o tento dotační program takový zájem. Žadatelé mohou finanční prostředky využít na úhradu mzdových nákladů, nákladů na nájem provozovny a skladových prostor, na pořízení drobného neinvestičního majetku, na energie a telekomunikační služby nebo služby spojené s obsluhou bezhotovostních plateb."
Finanční podporu tak získá 43 projektů a prostřednictvím neinvestičních dotací bylo rozděleno 5,42 milionu korun. Peníze získal například obchůdek obchodního družstva Tempo v Budišovicích na Opavsku.
Jan Sůra, předseda obchodního družstva Tempo: "Těch 100 tisíc je fajn, ale některé prodejny ani těch 100 nebo 130 tisíc neudrží. Zejména, pokud musíte rekonstruovat ve vyšší míře. Pokud byste do prodejny nic cpát nemuseli a šlo by vám o mzdy, energie a drobné opravy, tak je to OK. "
Ministerstvo průmyslu a obchodu s ohledem na vývoj cen energií a pohonných hmot letos program Obchůdek 2021+ posílilo a navýšilo dotaci pro jednotlivé kraje až na 4 miliony korun. Zvýšila se tak i podpora provozu prodejen.
---
Výrazný nárůst vražd a pokusů o ně zaznamenali v loňském roce moravskoslezští policisté. Všechny činy jsou objasněny, u jednoho se však nepodařilo najít tělo oběti. Ty nejděsivější se odehrály na Frýdecko-Místecku. Policisté vyšetřovali v kraji patnáct zločinů, což je o osm více než v roce 2021.
V Zátoru u Krnova by mohla do sedmi let vyrůst větrná elektrárna o výkonu zhruba 20 MW čítající asi pět turbín. ČEZ se s obcí dohodl na záměru a podepsal v Zátoru vůbec první smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku. V nově vznikajících elektrárnách tohoto typu nabízí ČEZ spoluvlastnický podíl.
---
V Ostravě-Bartovicích se vyskytla ptačí chřipka. Proto od 3. ledna platí na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá."
Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
---
V Novém Jičíně v letošním roce zdražilo teplo o 73 procent. Společnost Veolia, která provozuje tepelné hospodářství města, zvýšila cenu na 1220 korun za gigajoule.
Cenu tepla na rok 2023 oznámila novojičínské radnici společnost Veolia, která je zde dlouhodobým provozovatel tepelného hospodářství města, oficiálně na konci prosince. Cena tu stoupla o 73 procent.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V loňském roce byla cena za gigajoule 705 korun včetně daně. Nově, tedy od 1. ledna 2023, je zhruba 1220 korun.”
Takovou cenu teď budou platit lidé, kteří jsou napojeni na centrální zdroj vytápění, a město za své objekty.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Co se týče porovnání s městy našeho typu, je Nový Jičín v tom lepším průměru. Tady ale musím zdůraznit, že každá obec nebo město má svá specifika. Nelze se například porovnávat s městy, kde jsou zdrojem tepla spalovny komunálního odpadu.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Město jako jednu z priorit i v minulém volebním období mělo právě investice do tepelného hospodářství. Jedeme na základě strategického plánu, který byl na posledním jednání zastupitelstva aktualizován až do roku 2026, a nebýt těchto investic, které v minulých letech byly provedeny, tak ta cena tepla je daleko vyšší již v minulých letech.”
Do modernizace a oprav kotelen město v posledních letech vložilo 62 milionů korun. Také v rozpočtu na letošní rok jsou peníze na tyto investice vyčleněny, včetně rekonstrukce teplovodu v části Loučka.
---
Ostravští kriminalisté žádají o pomoc veřejnost při ztotožnění muže, který byl 4. prosince nalezen bez známek života. Tělo zemřelého bylo na veřejném prostranství v Ostravě - Zábřehu, vedle budovy na ulici Čujkovova 42. Na úmrtí osoby se nepodílela cizí osoba. Na záběrech je i oblečení zemřelého.
---
Frýdek-Místek už je jedním městem 80 let. Ke spojení obou měst došlo během druhé světové války. Další léta se pak hledal jednotný název, než bylo rozhodnuto o spojení obou názvů. Až koncem šedesátých let doplnil definitivně pojmenování spojovník.
1. ledna 2023 oslavil Frýdek-Místek 80 let od spojení původně dvou měst, které oddělovala zemská hranice v podobě řeky Ostravice.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Historicky byl Frýdek a Místek spojen od roku 1402 do roku 1584 pod jednu vrchnost. S výjimkou, že majitelé panství byli na Těšínsku, ve Slezsku. A místecká část, tedy hukvaldské panství a Místek zůstávaly jakoby pod vlivem olomouckých biskupů."
Po vzniku Československa se k otázce možného spojení dvou měst pokusili vrátit představitelé Masarykovy ligy v roce 1920. Byl nový obecní zákon, ale nějak k tomu nedošlo. Tehdy navrhovali jednotný název Bezručov.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Pak to rozhodla okupační správa, kdy radnice po roce 1939 ve Frýdku-Místku se poněmčily a k 1. lednu 1943 definitivně rozhodly, že vznikne takzvaný Gross Friedeck. Tedy Frýdek, který měl místní části Frýdek, Místek, spadaly tam pod to i Skalice, Chlebovice, i Dobrá, všechny tady ty okolní obce."
Situace se proměnila po roce 1945, kdy občané Místku protestovali, protože okresy zůstaly frýdecký a místecký.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Protestovali proti tomu, že se má jmenovat město jenom tedy Frýdek. A dosáhli toho, že v tom roce 1945, na podzim, vzniklo pojmenování Místek. Takže zas bylo vymalováno pro Frýdečany."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ke spojení měst Frýdek a Místek a okrajových částí došlo během druhé světové války okupační správou. Nicméně myslím si, že to je proces, který by dříve nebo později nastal. A dnes víme, že byl správný. Pozoruhodné je možná to, jakým způsobem se vyvíjel název nově vzniklého celku."
V polovině srpna roku 1945 se veřejně hlasovalo o novém názvu města. Hlasování ale skončilo fiaskem, protože přišlo jen 1 293 lidí. Navrhovali názvy jako Bezručov, Beskyd, Hradec nad Ostravicí nebo také Molotov, Turistov nebo Stalinov.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem rád, že nakonec vznikl název, který uspořádal ty dvě největší části Frýdek a Místek abecedně a spojil ho ne pomlčkou, ale spojovníkem. A tím to město je myslím něčím zajímavé."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Definitivně po roce 1955 byl stanoven úřední název Frýdek bez pomlčky Místek, okres frýdecko-místecký. A pomlčka přibyla po jazykové reformě v polovině šedesátých let. Pak se některé obce k městu znovu připojovaly a po roce 1990 se odtrhly."
Místní jsou dodnes hrdí na to, že žijí ve Frýdku nebo v Místku.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Hovoříte v mém případě s hrdým frýdeckým patriotem. I když dneska samozřejmě jsem občan Frýdku-Místku, jsem na to hrdý, nikdy bych se odsud nevystěhoval. Já jsem ještě z té generace, kdy jsme se ještě honili a měli jsme šarvátky s Místečany. Stříleli jsme po sobě z praku, házeli jsme po sobě kamením, shnilou mrkví, odpalovali jsme po sobě šampusové lahve. A tak dál."
Většina obyvatel se do města postupně přistěhovala kvůli práci a bydlení. Generace se pomalu obměňují a těžko říct, zda rivalita vymizí.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "I když si lidé stěžují, že radnice je ve Frýdku, že vlakové nádraží je ve Frýdku, autobusové nádraží je ve Frýdku. Frýdečané zase říkají, proč nejsou adventní trhy také ve Frýdku? Musíme chodit do Místku."
Od roku 1992 má město oficiálně také nový znak, který vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych.
---
