Ostravská fakultní nemocnice už má jen pár míst pro pacienty s covidem-19, kteří jsou ve velmi vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Téměř vyčerpanou kapacitu mají i ostatní nemocnice v MS kraji. Volné jsou pouze jednotky lůžek.
Také ostravské fakultní nemocnici už docházejí intenzivní lůžka pro covidové pacienty. Přijímat je může pouze za cenu toho, že se odkládají plánované chirurgické výkony. Situace je vážná i v ostatních nemocnicích v kraji.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Ta situace na intenzivních lůžkách v MS kraji se už blíží svým limitním kapacitám. My musíme revidovat lůžka pro noncovidové pacienty, kriticky nemocné, intenzivně nemocné, aby jsme zajistili péči o pacienty covidové.”
Ostravská fakultní nemocnice přijímá i pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19 z ostatních krajů. Jde zhruba o jednoho pacienta denně.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Týká se výhradně pacientů, kteří vyžadují specializovanou podporu životních funkcí jako je umělá plícní ventilace, nebo mimotělní okysličování, která v daném regionu v dané chvíli není dostupná."
V ostravské fakultní nemocnici díky proočkovanosti personálu momentálně nemají problém s nedostatkem zdravotních sester.
Miroslava Berková, zdravotní sestra, FN Ostrava: “Když jsem viděla ty pacienty, v jakém jsou stavu, tak jsem si říkala, že pokud je něco, co nám má vrátit kvalitu života z té doby předcovidové, tak to je to očkování. Teď toto období zrovna je pro nás těžké, protože hlavně těžkých pacientů hodně přibývá. Ale relativně nám to vrátilo větší klid do práce."
Standardních covidových lůžek je v nemocnici zatím dostatek.
---
Tramvaje Dopravního podniku Ostrava budou bezpečnější. V těchto dnech se v nich testuje unikátní antikolizní systém, který dokáže vozidlo v případě nenadálé události sám zastavit. Zařízení neustále sleduje chodce, vozidla i ostatní tramvaje.
Brzdná dráha tramvají je minimálně dvakrát až třikrát delší, než u osobního vozu. To klade na jejich řidiče a řidičky velké nároky. Hlavně na jejich pozornost a předvídavost. V Ostravě jim nyní jako v prvním městě v Česku bude pomáhat moderní technika - tzv. antiklolizní systém.
Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava: „Antikolizní systém ještě v České republice nikdo neaplikoval. Pomůže nám zvýšit bezpečnost jízdy v našich vozech. Ochrání naše cestující i majetek Dopravního podniku Ostrava. Pokud se tyto technologie osvědčí, budeme je určitě nasazovat i na další vozy."
Antikolizní systém vypadá jednoduše. V kabině řidiče je kamera, která snímá vše před sebou, ale i radar. Ten je výhodný ve zhoršených podmínkách nebo v noci. Tramvaj tak přesně vidí co se před ní děje a umí na to reagovat. Nejprve bliká, pak pípá a nakonec brzdí, to ale jen když řidič nereaguje.
Petr Tomala, vedoucí odboru Kolejová vozidla DPO: Systém dokáže identifikovat překážku až na vzdálenost 80 metrů. Sleduje přitom nejen všechna ostatní vozidla, ale například i chodce. Systém začne brzdit provozní brzdou tak, aby zastavil před překážkou, případně alespoň radikálně snížil rychlost, a tím maximálně omezil následky kolize."
Technologie pro jednu tramvaj vyjde na půl milionu korun. Důležité ale je, že systém nenahrazuje řidiče. Pouze mu má pomáhat. Zodpovědnost za bezpečnost leží stále na bedrech šoférů.
---
S koncem těžby černého uhlí na Karvinsku a Frýdecko-Místecku souvisí likvidace šachet a s tím i demolice povrchových objektů a vysokých těžních věží. Státní podnik Diamo bude při likvidování dolů spolupracovat s krajem i obcemi.
Závěrečná likvidace dolů ve zbývající části Ostravsko-karvinského revíru bude postupná a je rozvržena do několika let. Rozhodnuto už je i o beskydském Dole Frenštát, kde těžba uhlí nikdy nezačala. Nákladní auta tam začnou navážet materiál, kterým budou zasypány důlní jámy. Ve finále budou zbourány těžní věže a zřejmě i většina povrchových objektů.
Nedávno byl stejně zrušen Důl 9. květen ve Stonavě a právě teď probíhá likvidace Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku.
Stejný osud čeká také všechny šachty na Karvinsku. V těchto dnech běží likvidování Dolu Lazy v Orlové a začala příprava na karvinských dolech Darkov a ČSA.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, DIAMO: “Konečnou fázi je zásyp předmětných jam. Je třeba si uvědomit, že těch jam je v přebírané části OKD 18. To je obrovský objem práce.”
Společnost Diamo, která šachty po převzetí od OKD likviduje, spolupracuje s obcemi a krajem na využití areálů. Rozhodovat se bude o tom, které objekty se vyplatí zachránit.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Co se týká útlumu, tak státní podnik Diamo bude útlumové práce koordinovat s rozvojovými plány Moravskoslezského kraje, s obcemi a městy a chceme tak přispět k transformaci celého regionu.”
Například v Horní Suché vznikla v lokalitě Dolu František průmyslová zóna a obec si tam ponechala i bezmála 100 metrů vysokou skipovou věž. Tu využívají například hasiči. Osud těžních věží ostatních dolů ještě není jistý, s největší pravděpodobností však budou strženy. Nebude pro ně využití a údržba by byla příliš nákladná.
---
V Novém Jičíně žije stále zhruba padesát lidí bez domova. Mnozí z nich nemají o služby azylového domu zájem a bivakují venku, i v blízkosti centra. Radnice problematiku druhým rokem intenzivně řeší, podle terénního pracovníka by pomohla sociální ubytovna.
Lidé, kteří se z různých příčin ocitli bez domova, jsou problémem v každém městě. V Novém Jičíně se jich trvale pohybuje asi pět desítek.
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Za těch pět let, co tady v Novém Jičíně pracuji s lidmi bez domova, tak nemám pocit, že bych těch lidí bylo více nebo že by přibývaly nějaké problémy s nimi. Tady je trošku škoda, že v Novém Jičíně chybí ubytovna, kterou by proplácel úřad práce nebo nějaká obecní ubytovna.”
O této formě služby ale město neuvažuje, je zde azylový dům, kde mohou klienti pobývat až jeden rok. Část z nich ale dovnitř nechce.
V létě 2019 se asi 10 členná skupina lidí usídlila v centru v parčíku u České spořitelny a objevovaly se další lokality, kde po sobě někteří nechávali nepořádek. Radnice začala situaci intenzivně řešit.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “De facto úklidem těch prostor, kde se pohybovali, se nám podařilo vyselektovat ty lidi, kteří jsou dlouhodobě na našem území města. Počet lidí od toho předloňského léta se snížil na polovinu a zhruba činí kolem 45 osob bez přístřeší.”
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Osoby bez přístřeší se nechtějí zdržovat na místech, která jsou pro ně určena, jako je azylový dům, ve větší míře se nám stává, že se pohybují na místech, kde občanům vadí, kde popíjejí alkohol.”
V současné době jsou problémovými lokalitami i prostory soukromých vlastníků u obchodního centra Majnl nebo vlakové nádraží. České dráhy, které strážníci kontaktovali, už úklid a řešení přislíbily.
---
Předjaří je typické svými výkyvy teplot a podle toho se také přizpůsobují činnosti pracovníků technických služeb, které se mohou vykonávat. Přechodně vyšší teploty využili v Karviné například k výstavbě nového chodníku nebo přípravě záhonů na nové výsadby.
Začátek letošního roku znamenal pro technické služby převážně starost o zimní údržbu ve městě. V uplynulých dnech, kdy byly teploty přechodně vyšší, stihli zaměstnanci v předjaří hned několik dalších činností najednou.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Tak, jak celou zimu, tak i teď v předjaří jsou v terénu kolegové, kteří mají na starosti zeleň, postupně ořezáváme stromy nebo kácíme ty, které jsou určené ke kácení a zároveň upravujeme keřová patra ve městě."
V současné chvíli se také připravují záhonky na nové výsadby.
René Grobelný, zaměstnanec TS Karviná: "Právě mulčujeme hortenzie z toho důvodu, aby tam nerostl plevel i kvůli tomu, aby to bylo pěkné."
Kromě toho vzniká úplně nový chodník o délce 70 metrů poblíž autobusové točny v Mizerově. Povede přímo k Základní škole Borovského.
Emil Dostál, TS Karviná: “Vedení města na základě požadavků pana ředitele vyhovělo jeho požadavkům a započalo s výstavbou nového bezbariérového chodníku, který usnadní přepravu do školy dětem i rodičům, kteří využívají MHD."
Po roztání sněhu se nedají přehlédnout místa na silnicích, která jsou poškozená. Technické služby mají povrch komunikací zmapován a ty nejproblémovější opravuje.
---
Ostravská fakultní nemocnice už má jen pár míst pro pacienty s covidem-19, kteří jsou ve velmi vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Téměř vyčerpanou kapacitu mají i ostatní nemocnice v MS kraji. Volné jsou pouze jednotky lůžek.
Také ostravské fakultní nemocnici už docházejí intenzivní lůžka pro covidové pacienty. Přijímat je může pouze za cenu toho, že se odkládají plánované chirurgické výkony. Situace je vážná i v ostatních nemocnicích v kraji.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Ta situace na intenzivních lůžkách v MS kraji se už blíží svým limitním kapacitám. My musíme revidovat lůžka pro noncovidové pacienty, kriticky nemocné, intenzivně nemocné, aby jsme zajistili péči o pacienty covidové.”
Ostravská fakultní nemocnice přijímá i pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19 z ostatních krajů. Jde zhruba o jednoho pacienta denně.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Týká se výhradně pacientů, kteří vyžadují specializovanou podporu životních funkcí jako je umělá plícní ventilace, nebo mimotělní okysličování, která v daném regionu v dané chvíli není dostupná."
V ostravské fakultní nemocnici díky proočkovanosti personálu momentálně nemají problém s nedostatkem zdravotních sester.
Miroslava Berková, zdravotní sestra, FN Ostrava: “Když jsem viděla ty pacienty, v jakém jsou stavu, tak jsem si říkala, že pokud je něco, co nám má vrátit kvalitu života z té doby předcovidové, tak to je to očkování. Teď toto období zrovna je pro nás těžké, protože hlavně těžkých pacientů hodně přibývá. Ale relativně nám to vrátilo větší klid do práce."
Standardních covidových lůžek je v nemocnici zatím dostatek.
---
Tramvaje Dopravního podniku Ostrava budou bezpečnější. V těchto dnech se v nich testuje unikátní antikolizní systém, který dokáže vozidlo v případě nenadálé události sám zastavit. Zařízení neustále sleduje chodce, vozidla i ostatní tramvaje.
Brzdná dráha tramvají je minimálně dvakrát až třikrát delší, než u osobního vozu. To klade na jejich řidiče a řidičky velké nároky. Hlavně na jejich pozornost a předvídavost. V Ostravě jim nyní jako v prvním městě v Česku bude pomáhat moderní technika - tzv. antiklolizní systém.
Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava: „Antikolizní systém ještě v České republice nikdo neaplikoval. Pomůže nám zvýšit bezpečnost jízdy v našich vozech. Ochrání naše cestující i majetek Dopravního podniku Ostrava. Pokud se tyto technologie osvědčí, budeme je určitě nasazovat i na další vozy."
Antikolizní systém vypadá jednoduše. V kabině řidiče je kamera, která snímá vše před sebou, ale i radar. Ten je výhodný ve zhoršených podmínkách nebo v noci. Tramvaj tak přesně vidí co se před ní děje a umí na to reagovat. Nejprve bliká, pak pípá a nakonec brzdí, to ale jen když řidič nereaguje.
Petr Tomala, vedoucí odboru Kolejová vozidla DPO: Systém dokáže identifikovat překážku až na vzdálenost 80 metrů. Sleduje přitom nejen všechna ostatní vozidla, ale například i chodce. Systém začne brzdit provozní brzdou tak, aby zastavil před překážkou, případně alespoň radikálně snížil rychlost, a tím maximálně omezil následky kolize."
Technologie pro jednu tramvaj vyjde na půl milionu korun. Důležité ale je, že systém nenahrazuje řidiče. Pouze mu má pomáhat. Zodpovědnost za bezpečnost leží stále na bedrech šoférů.
---
S koncem těžby černého uhlí na Karvinsku a Frýdecko-Místecku souvisí likvidace šachet a s tím i demolice povrchových objektů a vysokých těžních věží. Státní podnik Diamo bude při likvidování dolů spolupracovat s krajem i obcemi.
Závěrečná likvidace dolů ve zbývající části Ostravsko-karvinského revíru bude postupná a je rozvržena do několika let. Rozhodnuto už je i o beskydském Dole Frenštát, kde těžba uhlí nikdy nezačala. Nákladní auta tam začnou navážet materiál, kterým budou zasypány důlní jámy. Ve finále budou zbourány těžní věže a zřejmě i většina povrchových objektů.
Nedávno byl stejně zrušen Důl 9. květen ve Stonavě a právě teď probíhá likvidace Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku.
Stejný osud čeká také všechny šachty na Karvinsku. V těchto dnech běží likvidování Dolu Lazy v Orlové a začala příprava na karvinských dolech Darkov a ČSA.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, DIAMO: “Konečnou fázi je zásyp předmětných jam. Je třeba si uvědomit, že těch jam je v přebírané části OKD 18. To je obrovský objem práce.”
Společnost Diamo, která šachty po převzetí od OKD likviduje, spolupracuje s obcemi a krajem na využití areálů. Rozhodovat se bude o tom, které objekty se vyplatí zachránit.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Co se týká útlumu, tak státní podnik Diamo bude útlumové práce koordinovat s rozvojovými plány Moravskoslezského kraje, s obcemi a městy a chceme tak přispět k transformaci celého regionu.”
Například v Horní Suché vznikla v lokalitě Dolu František průmyslová zóna a obec si tam ponechala i bezmála 100 metrů vysokou skipovou věž. Tu využívají například hasiči. Osud těžních věží ostatních dolů ještě není jistý, s největší pravděpodobností však budou strženy. Nebude pro ně využití a údržba by byla příliš nákladná.
---
V Novém Jičíně žije stále zhruba padesát lidí bez domova. Mnozí z nich nemají o služby azylového domu zájem a bivakují venku, i v blízkosti centra. Radnice problematiku druhým rokem intenzivně řeší, podle terénního pracovníka by pomohla sociální ubytovna.
Lidé, kteří se z různých příčin ocitli bez domova, jsou problémem v každém městě. V Novém Jičíně se jich trvale pohybuje asi pět desítek.
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Za těch pět let, co tady v Novém Jičíně pracuji s lidmi bez domova, tak nemám pocit, že bych těch lidí bylo více nebo že by přibývaly nějaké problémy s nimi. Tady je trošku škoda, že v Novém Jičíně chybí ubytovna, kterou by proplácel úřad práce nebo nějaká obecní ubytovna.”
O této formě služby ale město neuvažuje, je zde azylový dům, kde mohou klienti pobývat až jeden rok. Část z nich ale dovnitř nechce.
V létě 2019 se asi 10 členná skupina lidí usídlila v centru v parčíku u České spořitelny a objevovaly se další lokality, kde po sobě někteří nechávali nepořádek. Radnice začala situaci intenzivně řešit.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “De facto úklidem těch prostor, kde se pohybovali, se nám podařilo vyselektovat ty lidi, kteří jsou dlouhodobě na našem území města. Počet lidí od toho předloňského léta se snížil na polovinu a zhruba činí kolem 45 osob bez přístřeší.”
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Osoby bez přístřeší se nechtějí zdržovat na místech, která jsou pro ně určena, jako je azylový dům, ve větší míře se nám stává, že se pohybují na místech, kde občanům vadí, kde popíjejí alkohol.”
V současné době jsou problémovými lokalitami i prostory soukromých vlastníků u obchodního centra Majnl nebo vlakové nádraží. České dráhy, které strážníci kontaktovali, už úklid a řešení přislíbily.
---
Předjaří je typické svými výkyvy teplot a podle toho se také přizpůsobují činnosti pracovníků technických služeb, které se mohou vykonávat. Přechodně vyšší teploty využili v Karviné například k výstavbě nového chodníku nebo přípravě záhonů na nové výsadby.
Začátek letošního roku znamenal pro technické služby převážně starost o zimní údržbu ve městě. V uplynulých dnech, kdy byly teploty přechodně vyšší, stihli zaměstnanci v předjaří hned několik dalších činností najednou.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Tak, jak celou zimu, tak i teď v předjaří jsou v terénu kolegové, kteří mají na starosti zeleň, postupně ořezáváme stromy nebo kácíme ty, které jsou určené ke kácení a zároveň upravujeme keřová patra ve městě."
V současné chvíli se také připravují záhonky na nové výsadby.
René Grobelný, zaměstnanec TS Karviná: "Právě mulčujeme hortenzie z toho důvodu, aby tam nerostl plevel i kvůli tomu, aby to bylo pěkné."
Kromě toho vzniká úplně nový chodník o délce 70 metrů poblíž autobusové točny v Mizerově. Povede přímo k Základní škole Borovského.
Emil Dostál, TS Karviná: “Vedení města na základě požadavků pana ředitele vyhovělo jeho požadavkům a započalo s výstavbou nového bezbariérového chodníku, který usnadní přepravu do školy dětem i rodičům, kteří využívají MHD."
Po roztání sněhu se nedají přehlédnout místa na silnicích, která jsou poškozená. Technické služby mají povrch komunikací zmapován a ty nejproblémovější opravuje.
---
