Dvě ložiska koronavirové nákazy v Jablunkově jsou podchycená
Hned dvě ložiska nákazy řeší hygienici v Jablunkově. Nákaza se rozšířila mezi členy pěveckého souboru, který byl vystupovat v Polsku. V izolaci je kvůli koronaviru také klášter sloužící jako hospic.
Koronavirová nákaza postihla také nejvýchodnější město republiky. V Jablunkově jsou nyní dvě ohniska, kde covid propukl. Více než 20 nakažených pochází z pěveckého sboru Gorol, který pobýval v nedaleké polské Wisle. Dalších více než 60 nakažených je v jablunkovském klášteře, který ve městě působí jako hospic.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Přestože v současné době ve městě registrujeme dvě ohniska nákazy covidem, tak jsem moc rád za to, že všichni k tomu přistupují zodpovědně. Sociální zařízení šlo úplně do karantény, takže se vůbec nestýká s okolím. Co se týká pěveckého souboru, tak všichni šli zodpovědně do karantény, chodí na odběry, rodinní příslušníci byli všichni na kontrole.”
Aleš Kotrla, mluvčí KHS Ostrava: “Obě místa v Jablunkově, ať už pěvecký sbor Gorol, tak Dům svaté Alžběty, máme pod kontrolou. Probíhají epidemiologická šetření, takzvané první a druhé hovory. Naši pracovníci se věnují situaci na místě.”
Jablunkovská radnice je v kontaktu s hygieniky a přijímá preventivní opatření.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Jsme v kontaktu s hygienickou stanicí. Mají velký zájem a i když je ta situace velmi kritická, že ji zvládají dobře. Město Jablunkov dělá nějaká opatření s tím, že má zásoby roušek a respirátorů, chceme dezinfikovat některé prostory. Chod města je bezproblémový, protože všichni k tomu přistupují zodpovědně, nechodí mezi lidi, takže si myslím, že to ohnisko, které bylo vytvořeno na nějaké akci, tak je to vymazáno postupně se z toho dostáváme.”
Jablunkovští věří, že se nákazu podaří úspěšně zdolat v obou ohniscích.
---
Skupina ČEZ dostala vysokou pokutu za obří skládku
Naše televize už rok sleduje kauzu obří nelegální skládky plastů v areálu rekultivací v katastrálním území Havířova. Nyní Česká inspekce životního prostředí zveřejnila závěry šetření. Skupina ČEZ musela zaplatit pokutu ve výši 450 tisíc korun.
V srpnu loňského roku v areálu rekultivací území bývalého Dolu Dukla se nacházela tato obří skládka se smíšeným plastovým odpadem, která tam rozhodně neměla co dělat. Naše televize kontaktovala Českou inspekci životního prostředí i provozovatele areálu skupinu ČEZ - energetické produkty.
Inspekce zahájila šetření a odhalila, že v areálu se nacházelo téměř 570 tun nepovoleného odpadu. Další desítky tun plastů, kaučuku a jiného materiálu skončily zahrnuty pod zemí.
Společnost ČEZ dostala pokutu ve výši 450 tisíc korun.
Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě: "Inspektoři při stanovení výše pokuty zohlednili skutečnost, že v oblasti odpadového hospodářství uvedená společnost dlouhodobě podniká. Oprávněně lze tedy od takového subjektu očekávat či předpokládat velmi dobrou znalost příslušných předpisů a bezzávadnou aplikaci těchto norem v praxi. Tím, že obviněný nedodržoval platný provozní řád, došlo při provozování zařízení k ohrožení životního prostředí.”
Společnost ČEZ areál pronajímá firmě OVEX plus a pochybení přiznává.
Miroslav Olszovy, jednatel společnosti OVEX plus: "Bylo to vyřešeno, zjednána náprava a víc k tomu nemám co říct."
Vladislav Sobol, mluvčí společnosti ČEZ: "Právě z její strany došlo k porušení předpisů. Tím se v žádném případě nezříkáme odpovědnosti, hlavně v tom, že jsme měli provozovatele areálu lépe kontrolovat. Proto jsme pokutu bez odvolání uhradili a zároveň jsme zajistili, aby se podobná situace už nemohla opakovat. Firma si byla vědoma svého pochybení a částku ve výši pokuty nám uhradila.”
---
Budova Nové radnice v Ostravě bude lépe zabezpečena
Budovu Nové radnice v Ostravě čekají úpravy, po kterých bude bezpečnější. Do budovy bude možné vcházet pouze hlavním vchodem, ve vestibulu vznikne nová centrální recepce a rozšířen bude i kamerový systém. Vedení města tak reaguje na doporučení bezpečnostních složek.
Nejznámější stavba Ostravy budova Nové radnice se dočká lepšího zabezpečení. Monumentální budova z roku 1930 byla vždy pro obyvatele města i turisty velmi přístupná a dá se do ní vejít několika vchody. Jenže to bohužel v dnešní době není příliš žádoucí. Proto vedení města rozhodlo, že bude celá radnice lépe zabezpečena.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Cítíme povinnost reagovat na nová bezpečnostní rizika a lépe zajistit bezpečnost návštěvníků i zaměstnanců magistrátu. Nechceme však z Nové radnice vytvořit uzavřenou a zamřížovanou budovu, tak jak se stalo v případě řady jiných veřejných institucí, ale naopak ponechat zejména jejímu foyer charakter reprezentativního veřejně přístupného prostoru tak, jak jeho tvůrci před bezmála sto lety zamýšleli, a zároveň vytvořit důstojné a vkusné místo pro první kontakt příchozích, a to vše při respektování potřeby nových bezpečnostních opatření. Šlo o velmi náročné zadání, proto jsme oslovili několik osvědčených architektonických kanceláří, které dle našeho očekávání nabídly různé varianty řešení. Ve výsledku se podařilo vytvořit takový architektonický koncept, který zajistí, že nová recepce nebude narušovat současnou hodnotu vstupní haly, ale naopak interiér posílí a umožní i nadále přistupovat k budově radnice nejen jako k úřadu, ale také jako k frekventované a navštěvované kulturní památce.“
Zadání pro architektonické kanceláře připravil městský ateliér MAPPA. Město oslovilo čtyři renomované architektonické ateliéry. Porota z nich vybrala Atelier Znamení čtyř, který jako jediný umístil recepci mimo centrální osu vestibulu.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Recepce zvýší komfort pro návštěvníky a usnadní jejich orientaci v budově. Základní informace dostanou hned při vstupu od zkušených recepčních, nikoliv pouze prostřednictvím informačního systému, který je s ohledem na složitost budovy pro řadu lidí nepřehledný a návštěvníci se nám často ztrácejí. Recepční budou mít zároveň přehled o pohybu osob v budově, což je v dnešní době různých forem ohrožení důležité pro posílení bezpečnosti v budově.“
Centrální recepce, která vznikne ve vestibulu za hlavním vchodem, bude jediným vstupním a kontrolním místem pro veřejnost. Recepční budou lidem radit a usměrňovat jejich pohyb po budově. Umístění recepce zároveň umožní bezpečnostní kontrolu navazujících prostor i možnost v případě potřeby pomoci či zasáhnout.
---
Genius loci Kaple sv. Anny
Kaple sv. Anny nedaleko Opavy je oblíbeným poutním místem. Mezi poli před víc jak dvěmi stoletími stála kamenná stavba, která byla několikrát zničena a znovu vystavěna. Teď se tady vypíná ocelový skelet, který připomíná obrysy kaple.
Na
tomto místě, kousek za Opavou, na hranici obcí Zlatníky, Jaktař
a Slavkov stojí uprostřed polí Kaple sv. Anny. Tedy spíš její
připomínka postavená na začátku tohoto tisíciletí, kdy původní
stavba byla už dávno srovnána se zemí.
Ondřej
Haničák, historik, Slezské zemské muzeum:
„Barokní
kruhová kaple, pocházela patrně z 60. či 80. let 18. stol. Tato
kaplička na konci 19. stol. vyhořela a
byla k ní přistavena menší, obdélná loď.“
Kaple
musela vzdorovat nejen požáru, ale také válce i vojenským
cvičením, která ji zdevastovala. Věříci ale našli vždy dost
síly na to, aby ji znovu opravili. A dařilo se jim to až do 60.
let minulého století, kdy ruiny pod korunami stromů pomalu
prohrávaly boj s časem. Lidé se ale na toto místo stále vraceli.
A stejně jako dřív i dnes je tady cítit
jakási zvláštní
atmosféra.
Možná je to tím, že svatostánek byl několikrát zničený, ale
vždy jako zázrakem ožil.
Rudolf
Dybowicz, návštěvník poutního místa:
„Když
se tady člověk zastaví, tak čerpá ze stromů a vůbec z toho
místa tolik energie, že odchází s dobrým pocitem.
Daleko
od města, mezi poli lidé nacházejí zvláštní klid, který je
nutí na chvíli se zastavit, posadit se a rozjímat.
Věřící
se na tomto místě setkávají vždy pravidelně v červenci, aby
uctili památku svaté Anny, jejíž obraz dříve kapli zdobil.
Klement
Rečlo, farář, Farní úřad
Stěbořice
„Přichází
hodně lidí. Nejsou tam žádné kolotoče, stánky. Je to opravdu
mše svatá – sekání lidí.“
Púvodní
stavbu dnes připomíná na místě pouze podstavec původního
kříže, na kterém se usadil kříž nový.
---
Mohou se kolem Olešné vyskytovat zmije?
U přehrady Olešná se objevily zmije. Zpráva, která vyvolala před časem velký rozruch na sociálních sítích. Podle odborníků je ale možné, že si mohli lidé tohoto hada splést s užovkou hladkou. I tak by ale měli být při procházkách v přírodě opatrní.
Zmije obecná je nejrozšířenější suchozemský had na světě. Zároveň je téměř jediným jedovatým hadem v České republice. Nedávno se mezi lidmi objevila informace, že by se mohla vyskytovat u Olešné.
Anketa: 1.) "Tam na té druhé straně, že prý tu byly zmije, že prý tam našli tři, že prý to bylo aj vyfocené." 2.) "Jenom jsem četl, že se to tu vyskytuje někde na nějaké louce od Palkovic nebo od Kozlovic, někde tam v tom směru a jinak o tom nevím vůbec nic." 3.) "Je to fajn, hadi patří do přírody."
Podle odborníka z ostravské zoo je to ale velmi překvapivé, protože zmije žijí převážně ve vyšších polohách.
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Minimální dokumentovaná výška je 400 až 450 metrů nad mořem, tam ty zmije jsou a pak čím výše, tím těch zmijí je více. Olešná má teda nadmořskou výšku zhruba těch 320 metrů nad mořem, tak to opravdu nenasvědčuje výskytu zmijí."
Lidé si navíc zmiji často pletou právě s užovkou hladkou.
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Je trochu vzdáleně podobná zmiji, dokonce při uchopení je ještě kousavější, než zmije, i když je to naprosto neškodné kousnutí."
Anketa: 1.) "Jsou tu užovky, ale zmije jsem neviděl." 2.) "Já jsem akorát, jak jsem byl támhle, tak tam jsem viděl užovku, jinak tu nic víc."
I tak by ale lidé měli být při procházkách v přírodě opatrní.
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Jsou teraristé, kteří třeba některé hady rádi vypouštějí do přírody, což se může stát. Za to už nikdo ruku do ohně nedá a v takovém případě bych věřil, že pokud ta zmije se tam vyskytne, tak že to může být i takový nelegální výsadek ano, ale to by se muselo všechno prověřit."
A rozhodně se zmije mohou vyskytovat i kolem vody.
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Ano, to je pravda, ona jako taková domněnka, že zmije má ráda suchá kamenitá místa není oprávněná. Zmije má ráda blízkost vody, ano."
Pokud se stane, že na ni narazíte, důležité je zachovat klid a odstup.
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Pokud teda vysloveně na toho hada nešlápne nebo nesnaží se ho vzít do ruky, což had považuje za ohrožení, tak člověku nic nehrozí."
Anketa: 1.) "Né, nic, nechám ho odejít." 2.) "Obejdu ho, možná si ho vyfotím maximálně." 3.) "Jak ho neohrozím, tak on též nezaútočí, kdybych ho ohrozil, tak zaútočí, ta zmija, to je jasné." 4.) "Asi bych zůstal v klidu, asi bych ji neprovokoval."
Otakar Závalský, ZOO Ostrava: "Pokud by teda zmije už někoho kousla při manipulaci, tak je naprosto perfektně prokázáno, že více než polovina těchto uštknutí je takzvaných suchých, to znamená, že zmije buď nepustí žádný jed a nebo jenom nepatrné množství."
Ohrožení mohou být ale alergici, děti nebo lidé s oslabenou imunitou. Za posledních několik desítek let u nás ale nikdo na zmijí uštknutí neumřel. Zatímco například na bodnutí hmyzem v Česku přijdou o život ročně až tři lidé.
---