Ve městech a obcích probíhají přípravy volebních místností. Každá musí být vybavena vším, co vyžaduje zákon jako jsou například přenosné plenty, urna nebo státní znak. Například Karviné bude otevřeno 59 volebních místností. Aby se vše stihlo, začaly přípravy už v pondělí.
Karviná-Louky, budova úřadovny. I sem budou v pátek a sobotu přicházet místní obyvatelé k volbám do Poslanecké sněmovny.
Bedřich Iwaszek, údržbář: "Do každé volební místnosti přivážíme urnu, zástěnu, malou urnu, státní znaky a vlajku. Naším úkolem také je, že ustavíme volební místnost se stoly a židlemi podle počtu členů komise."
Renáta Blaníková, vedoucí Oddělení vnitřních služeb MMK: "Musí být dostatečný počet míst pro komisi, které jsou většinou šesti nebo sedmičlenné, prostor na počítač, kde se zpracovávají volební výsledky. Na viditelném místě pro komisi musí být volební schránka tak, aby komise mohla hlídat správný způsob hlasování."
Zástěna musí být postavena tak, aby byla zachována tajnost hlasování.
V místnosti také musí být nástěnka s povinně zveřejňovaný údaji jako jsou vzory hlasovacích lístků a zákon.
V den voleb si zapisovatelé převezmou na úřadě seznamy voličů, úřední obálky, rezervní hlasovací lístky a také ochranné dezinfekční prostředky.
V Karviné bude otevřeno celkem 59 místností, jejich příprava proto začala už v pondělí.
---
Své volební právo mohou uplatnit také lidé, kteří budou v termínu konání voleb hospitalizování ve zdravotnickém zařízení. Například v novojičínské nemocnici obvykle evidují zhruba desítku pacientů, kteří nechtějí nechat propadnout svůj hlas.
Nemocnice v Novém Jičíně spadá do volebního okrsku číslo 6. Odtud vyrazí členové komise s přenosnou volební schránkou do zdravotnického zařízení už v pátek v 15 hodin.
Renáta Kelnarová, vedoucí odboru správních agend, MěÚ Nový Jičín: “Mohou odvolit hospitalizovaní voliči, kteří jsou nahlášeni do zvláštního seznamu voličů. Tento zvláštní seznam voličů zapisuje ty voliče, kteří nemají trvalý pobyt v Novém Jičíně, který spadá přímo do volebního okrsku číslo šest, mají třeba trvalý pobyt jinde v Novém Jičíně nebo také v jiné obci, v jiném městě.”
Tento seznam se uzavřel 1. října. Obsahuje 10 jmen, což je dle vyjádření nemocnice obvyklý počet jako při každých volbách.
Eva Jalůvková, manažerka ošetřovatelské péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Většinou je to kolem těch deseti pacientů, jsou to většinou takoví ti stálí, kteří budou volit za jakýchkoliv podmínek a nenechají si volby utéct.”
Kromě toho mohou v nemocnici do přenosné urny odvolit hospitalizovaní lidé, kteří bydlištěm spadají do daného okrsku nebo si dopředu vyřídili voličský průkaz.
Stejně tak by mohl případně přímo v nemocnici odvolit zdravotnický personál.
Eva Jalůvková, manažerka ošetřovatelské péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Když je lékař, který slouží, což už se stává minimálně, že bude dva dny v kuse v práci, tak si musí vyřídit, jako každý jiný občan České republiky, volební průkaz. Ale myslím si, že v našem případě to tentokrát nebude a mohou jít klasicky k volbám všichni naši zaměstnanci.”
O návštěvu volebních komisařů můžou požádat také lidé, kteří jsou doma a nemohou ze závažných zdravotních důvodu do volební místnosti dorazit.
---
Je tomu právě rok, kdy byly v Horním Benešově otevřeny prostory pro novou zubní ordinaci. Nyní se konečně podařilo zajistit i zubní lékařku a ambulance právě zahájila provoz. Horní Benešov byl bez zubaře již několik let.
Prostory zajistilo město, vybavení MS kraj. Třetí krok – zajištění provozu, byl tím nejtěžším. Nyní se to konečně podařilo.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Tak já jsem moc rád, že se nám podařilo otevřít již třetí ambulanci z našich ambulancí, jsem moc rád, že tady máme první českou lékařku, která se bude start o naši zubní ambulance v Horním Benešově a chtěl bych do tří let otevřít dalších asi 5 zubních ambulancí, které budou pod nemocnicí.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Horní Benešov je bez zubaře již déle než 5 let, registrační formulář vyplnilo již přes 2000 uchazečů a proto jsou benešováci i lidé z okolí moc rádi, že máme konečně zubařku v našem městě.“
Obyvatelé novou skutečnost ihned zaregistrovali a zájem je veliký. Někteří sháněli zubaře již několik let.
pacientka: „Asi 4 roky. Co odešla paní doktorka, tak 4 roky.“
Marcela Daňková, pacientka: „Jsem z Horního Benešova a jsem ráda, že tady je konečně po dlouhé době zubař, protože tady jsme ho potřebovali moc.“
Klára Sobotková, zubní lékařka: „Tak zatím máme v registru už více než 2000 pacientů, přednostně samozřejmě bereme lidi z Horního Benešova a okolí, až se naplní kapacita, tak budeme brát i z okolí. Tak takovou tu základní stomatologickou péči provádíme sami, komplikovanější extrakce například posíláme, implantáty taky.“
Krnovská nemocnice připravuje také koncepční řešení stomatologie v celém regionu.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Zajištění dostatku zubařů má tři linie, ta další linie je, aby bylo dostatek českých mediků, takže se snažíme i s panem děkanem lékařské fakulty v Ostravě, aby se otevřel obor zubní lékařství na fakultě v Ostravě a to aby bylo už od příštího roku.“
---
Na budově kompresorovny bývalého dolu Barbora v Karviné-Dolech je nová pamětní deska, která je věnována obětem důlního neštěstí, které se na tomto dole stalo v roce 1990. Při výbuchu metanu tehdy zemřelo 30 horníků ve věku 19 až 45 let a 55 dětí tak přišlo o své táty.
Hornické rodiny společně s krojovanými horníky uctili památku 30 horníků, kteří v roce 1990 zahynuli na Dole Barbora. Pietní akt začal svatou mší v kostele svatého Petra z Alkantary.
Poté se všichni přesunuli do areálu Barbora, kde byla na budově kompresorovny odhalena, a také místním farářem vysvěcena, pamětní deska právě u příležitosti 30. výročí této důlní tragédie.
I po třiceti letech je to pro všechny stále bolestná vzpomínka.
anketa: kolegové a kamarádi zahynulých horníků: "Kamarádů tady bylo plno, bylo to strašné, co se stalo." "Já jsem tu pracoval dost dlouho, 33 roků, všechny kamarády jsme znal. Byli to jak z rubání, tak z příprav a záchranáři." "škoda, že to tak dopadlo, je to smutný osud, co se stalo." "Prakticky všechny jsem ty kamarády znal."
Prvním ze záchranářů, kteří fárali horníkům na pomoc, byl i Luboš Civín.
Luboš Civín, pamětník, bývalý záchranář: "Byla to moje četa, moji kluci tam zůstali tři. Tak jsem šel s prvním sledem, našli jsme tři živé, zbytek už byl mrtvý, pak se už dál organizovali další záchranné akce. Jeden černý den báňského záchranářství."
Jan Kavka, předseda Kroužku krojovaných horníků Barbora: "Je to vzpomínka, aby se na to nikdy nezapomnělo. Všichni víme, že šachty se zavírají, dlouho tady nebudou a kdo ví, jak dlouho zůstanou kroužky. Nám tam taky zůstal kamarád, je to těžký."
Pamětní deska byla odhalena za podpory Nadace OKD, města Karviná a dalších.
---
Žáci opavské základní umělecké školy vyšli do ulic a na happeningu Colours of ZUŠ se představili veřejnosti. Vystoupili žáci všech oborů: hudebního, literárního, tanečního i divadelního. Do workshopů se mohli zapojit i kolemjdoucí.
Happening opavské základní umělecké školy Colours of ZUŠ bývá ozdobou jarních ulic, ovšem kvůli koronaviru byl letos přeložený na podzimní dny. A poprvé také oživil zdi zavřeného kostela Sv. Jana Křtitele.
Markéta Janečková, učitelka, výtvarný obor, ZUŠ Opava: „My jsem v rámci vyučování chodili sem přímo do tohoto místa, aby děti načerpaly genius loci tohoto místa, tu atmosféru.“
Obrázky, které děti během návštěv kostela namalovaly, daly základ výstavě.
Pod Ptačím vrchem zahrál kolemjdoucím dechový orchestr. Na své první vystoupení se chystali členové nedávno vzniklého školního souboru Ka-pe-la.
Pavel Neuwirth, člen skupiny KA-PE-LA, ZUŠ Opava: „Je to moje největší vystoupení, co jsem kdy měl. Je to pro mne nový pocit.“
Improvizovaným hledištěm se pro posluchače v parku stala obrovská pikniková deka, kterou žáci výtvarného oboru rozprostřeli naproti pódiu. A kdo chtěl, mohl sem připojit další, vlastnoručně vyrobený kus, a pak se na něj pohodlně usadit.
Kousek dál, u Obecního domu, vystupovali žáci tanečního oboru.
Lucia Bilíková, vedoucí tanečního odd., ZUŠ Opava: „Původně to bylo připravené na trávu, kde ale bylo vlhko. Tak jsme museli improvizovat ."
Většina choreografií vznikala ještě v době on–line hodin. Jednou z nich bylo i rytmické cvičení, které připomnělo, jak asi vypadala výuka ve stísněných domácích prostorech.
---
Ve městech a obcích probíhají přípravy volebních místností. Každá musí být vybavena vším, co vyžaduje zákon jako jsou například přenosné plenty, urna nebo státní znak. Například Karviné bude otevřeno 59 volebních místností. Aby se vše stihlo, začaly přípravy už v pondělí.
Karviná-Louky, budova úřadovny. I sem budou v pátek a sobotu přicházet místní obyvatelé k volbám do Poslanecké sněmovny.
Bedřich Iwaszek, údržbář: "Do každé volební místnosti přivážíme urnu, zástěnu, malou urnu, státní znaky a vlajku. Naším úkolem také je, že ustavíme volební místnost se stoly a židlemi podle počtu členů komise."
Renáta Blaníková, vedoucí Oddělení vnitřních služeb MMK: "Musí být dostatečný počet míst pro komisi, které jsou většinou šesti nebo sedmičlenné, prostor na počítač, kde se zpracovávají volební výsledky. Na viditelném místě pro komisi musí být volební schránka tak, aby komise mohla hlídat správný způsob hlasování."
Zástěna musí být postavena tak, aby byla zachována tajnost hlasování.
V místnosti také musí být nástěnka s povinně zveřejňovaný údaji jako jsou vzory hlasovacích lístků a zákon.
V den voleb si zapisovatelé převezmou na úřadě seznamy voličů, úřední obálky, rezervní hlasovací lístky a také ochranné dezinfekční prostředky.
V Karviné bude otevřeno celkem 59 místností, jejich příprava proto začala už v pondělí.
---
Své volební právo mohou uplatnit také lidé, kteří budou v termínu konání voleb hospitalizování ve zdravotnickém zařízení. Například v novojičínské nemocnici obvykle evidují zhruba desítku pacientů, kteří nechtějí nechat propadnout svůj hlas.
Nemocnice v Novém Jičíně spadá do volebního okrsku číslo 6. Odtud vyrazí členové komise s přenosnou volební schránkou do zdravotnického zařízení už v pátek v 15 hodin.
Renáta Kelnarová, vedoucí odboru správních agend, MěÚ Nový Jičín: “Mohou odvolit hospitalizovaní voliči, kteří jsou nahlášeni do zvláštního seznamu voličů. Tento zvláštní seznam voličů zapisuje ty voliče, kteří nemají trvalý pobyt v Novém Jičíně, který spadá přímo do volebního okrsku číslo šest, mají třeba trvalý pobyt jinde v Novém Jičíně nebo také v jiné obci, v jiném městě.”
Tento seznam se uzavřel 1. října. Obsahuje 10 jmen, což je dle vyjádření nemocnice obvyklý počet jako při každých volbách.
Eva Jalůvková, manažerka ošetřovatelské péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Většinou je to kolem těch deseti pacientů, jsou to většinou takoví ti stálí, kteří budou volit za jakýchkoliv podmínek a nenechají si volby utéct.”
Kromě toho mohou v nemocnici do přenosné urny odvolit hospitalizovaní lidé, kteří bydlištěm spadají do daného okrsku nebo si dopředu vyřídili voličský průkaz.
Stejně tak by mohl případně přímo v nemocnici odvolit zdravotnický personál.
Eva Jalůvková, manažerka ošetřovatelské péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Když je lékař, který slouží, což už se stává minimálně, že bude dva dny v kuse v práci, tak si musí vyřídit, jako každý jiný občan České republiky, volební průkaz. Ale myslím si, že v našem případě to tentokrát nebude a mohou jít klasicky k volbám všichni naši zaměstnanci.”
O návštěvu volebních komisařů můžou požádat také lidé, kteří jsou doma a nemohou ze závažných zdravotních důvodu do volební místnosti dorazit.
---
Je tomu právě rok, kdy byly v Horním Benešově otevřeny prostory pro novou zubní ordinaci. Nyní se konečně podařilo zajistit i zubní lékařku a ambulance právě zahájila provoz. Horní Benešov byl bez zubaře již několik let.
Prostory zajistilo město, vybavení MS kraj. Třetí krok – zajištění provozu, byl tím nejtěžším. Nyní se to konečně podařilo.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Tak já jsem moc rád, že se nám podařilo otevřít již třetí ambulanci z našich ambulancí, jsem moc rád, že tady máme první českou lékařku, která se bude start o naši zubní ambulance v Horním Benešově a chtěl bych do tří let otevřít dalších asi 5 zubních ambulancí, které budou pod nemocnicí.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Horní Benešov je bez zubaře již déle než 5 let, registrační formulář vyplnilo již přes 2000 uchazečů a proto jsou benešováci i lidé z okolí moc rádi, že máme konečně zubařku v našem městě.“
Obyvatelé novou skutečnost ihned zaregistrovali a zájem je veliký. Někteří sháněli zubaře již několik let.
pacientka: „Asi 4 roky. Co odešla paní doktorka, tak 4 roky.“
Marcela Daňková, pacientka: „Jsem z Horního Benešova a jsem ráda, že tady je konečně po dlouhé době zubař, protože tady jsme ho potřebovali moc.“
Klára Sobotková, zubní lékařka: „Tak zatím máme v registru už více než 2000 pacientů, přednostně samozřejmě bereme lidi z Horního Benešova a okolí, až se naplní kapacita, tak budeme brát i z okolí. Tak takovou tu základní stomatologickou péči provádíme sami, komplikovanější extrakce například posíláme, implantáty taky.“
Krnovská nemocnice připravuje také koncepční řešení stomatologie v celém regionu.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Zajištění dostatku zubařů má tři linie, ta další linie je, aby bylo dostatek českých mediků, takže se snažíme i s panem děkanem lékařské fakulty v Ostravě, aby se otevřel obor zubní lékařství na fakultě v Ostravě a to aby bylo už od příštího roku.“
---
Na budově kompresorovny bývalého dolu Barbora v Karviné-Dolech je nová pamětní deska, která je věnována obětem důlního neštěstí, které se na tomto dole stalo v roce 1990. Při výbuchu metanu tehdy zemřelo 30 horníků ve věku 19 až 45 let a 55 dětí tak přišlo o své táty.
Hornické rodiny společně s krojovanými horníky uctili památku 30 horníků, kteří v roce 1990 zahynuli na Dole Barbora. Pietní akt začal svatou mší v kostele svatého Petra z Alkantary.
Poté se všichni přesunuli do areálu Barbora, kde byla na budově kompresorovny odhalena, a také místním farářem vysvěcena, pamětní deska právě u příležitosti 30. výročí této důlní tragédie.
I po třiceti letech je to pro všechny stále bolestná vzpomínka.
anketa: kolegové a kamarádi zahynulých horníků: "Kamarádů tady bylo plno, bylo to strašné, co se stalo." "Já jsem tu pracoval dost dlouho, 33 roků, všechny kamarády jsme znal. Byli to jak z rubání, tak z příprav a záchranáři." "škoda, že to tak dopadlo, je to smutný osud, co se stalo." "Prakticky všechny jsem ty kamarády znal."
Prvním ze záchranářů, kteří fárali horníkům na pomoc, byl i Luboš Civín.
Luboš Civín, pamětník, bývalý záchranář: "Byla to moje četa, moji kluci tam zůstali tři. Tak jsem šel s prvním sledem, našli jsme tři živé, zbytek už byl mrtvý, pak se už dál organizovali další záchranné akce. Jeden černý den báňského záchranářství."
Jan Kavka, předseda Kroužku krojovaných horníků Barbora: "Je to vzpomínka, aby se na to nikdy nezapomnělo. Všichni víme, že šachty se zavírají, dlouho tady nebudou a kdo ví, jak dlouho zůstanou kroužky. Nám tam taky zůstal kamarád, je to těžký."
Pamětní deska byla odhalena za podpory Nadace OKD, města Karviná a dalších.
---
Žáci opavské základní umělecké školy vyšli do ulic a na happeningu Colours of ZUŠ se představili veřejnosti. Vystoupili žáci všech oborů: hudebního, literárního, tanečního i divadelního. Do workshopů se mohli zapojit i kolemjdoucí.
Happening opavské základní umělecké školy Colours of ZUŠ bývá ozdobou jarních ulic, ovšem kvůli koronaviru byl letos přeložený na podzimní dny. A poprvé také oživil zdi zavřeného kostela Sv. Jana Křtitele.
Markéta Janečková, učitelka, výtvarný obor, ZUŠ Opava: „My jsem v rámci vyučování chodili sem přímo do tohoto místa, aby děti načerpaly genius loci tohoto místa, tu atmosféru.“
Obrázky, které děti během návštěv kostela namalovaly, daly základ výstavě.
Pod Ptačím vrchem zahrál kolemjdoucím dechový orchestr. Na své první vystoupení se chystali členové nedávno vzniklého školního souboru Ka-pe-la.
Pavel Neuwirth, člen skupiny KA-PE-LA, ZUŠ Opava: „Je to moje největší vystoupení, co jsem kdy měl. Je to pro mne nový pocit.“
Improvizovaným hledištěm se pro posluchače v parku stala obrovská pikniková deka, kterou žáci výtvarného oboru rozprostřeli naproti pódiu. A kdo chtěl, mohl sem připojit další, vlastnoručně vyrobený kus, a pak se na něj pohodlně usadit.
Kousek dál, u Obecního domu, vystupovali žáci tanečního oboru.
Lucia Bilíková, vedoucí tanečního odd., ZUŠ Opava: „Původně to bylo připravené na trávu, kde ale bylo vlhko. Tak jsme museli improvizovat ."
Většina choreografií vznikala ještě v době on–line hodin. Jednou z nich bylo i rytmické cvičení, které připomnělo, jak asi vypadala výuka ve stísněných domácích prostorech.
---
