Radnice v Havířově musí počítat s tím, že v příštím roce zaplatí za městskou hromadnou dopravu o mnoho milionů více. Město věří, že s rostoucími náklady pomůže samosprávám vláda.
Havířov byl prvním městem v kraji, kde začaly jezdit všechny autobusy městské hromadné dopravy na stlačený zemní plyn. Nyní se ekologický pohon dopravci hodně prodraží a to se odráží i na městské kase.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “V současné době očekáváme skutečnost platby MHD na úrovni 117 milionů korun za rok. Všechny rozhovory ještě nejsou u konce, nicméně dohodli jsme se ve finále na navýšení 135 milionů, to znamená na příští rok 2023. My jsme celou tuto nepříznivou situací pro město diskutovali s náměstkem hejtmana panem Podstawkou, který nám přislíbil pomoc a říkal, že by snad měl hovořit už i na vládní."
16. listopadu bude ve Zlínském kraji zasedat komise dopravy asociace krajů, kterého se zúčastní také náměstek ministra dopravy.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Kraje i města, které si objednávají autobusy a jezdí na CNG, tak aby dostaly dotaci a vyplacení toho rozdílu. Takže nelze to zastropovat, ale vyplatit nějaký rozdíl mezi plánovanou vysoutěženou cenou a cenou, která se teď účtuje za CNG.”
V rámci úspor město nepočítá s tím, že by rušilo některé linky, nebo omezovalo četnost spojů. Zvažuje ale, že by se jednorázové jízdné mohlo zvednou z 12 na 15 korun.
---
Přichází chladné počasí a řidiči by neměli zapomínat na zimní obutí. Správné pneumatiky jsou pro bezpečnou jízdu opravdu základní věcí. Policisté v pondělí prováděli ve Frenštátě pod Radhoštěm akci, při které řidiče nejen kontrolovali, ale hlavně jim radili.
1. listopadu začalo platit pětiměsíční období, kdy mají řidiči povinnost jezdit na zimních pneumatikách, pokud je skutečně zimní počasí. Na vozovce tedy leží například sníh nebo je na ní námraza. I když to zatím v našem regionu neplatí, policisté provedli pro řidiče akci v lokalitě Na Pinduli, aby jim to připomněli.
Tomáš Zbranek, mluvčí PČR MS kraje: "Snažíme se působit preventivně, aby si to ti řidiči uvědomili, aby s tím i počítal, že už nastává zima a i když vyjedou z města, kde je pěkné počasí, mohou se dostat do situace, kde jsou zimní pneumatiky povinné."
Pokud ještě přesto zatím jezdíte na letních pneumatikách, i ty musejí samozřejmě splňovat určité podmínky, aby byly bezpečné.
Milan Kubík, Dopravní inspektorát Nový Jičín: "Pneumatiky měříme v hlavních dezénových drážkách. Zimní pneumatiky mají mít 4 mm a letní minimálně 1,6 mm."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MS kraje: "Pneumatika při nízkých teplotách ztvrdne a nastává stejný princip, jako když gumujete. Když mám tvrdou gumu a chci gumovat papír, tak klouže a negumuje dobře. Když si vezmu měkkou, tak ta gumuje dobře. To znamená, že když použiji zimní pneumatiky, které jsou výrazně měkčí, tak ta brzdná dráha je při nízkých teplotách kratší."
Akce se účastnili i studenti policejní školy, kteří si tak mohli v praxi vyzkoušet náročnou práci dopravních policistů. Drtivá většina řidičů měla vše v pořádku a tak dostali drobnosti od policistů i BESIPu.
---
Krátké zprávy, 7. listopadu 2022, 17 h - 1
MS kraj společně s neziskovou organizací Arnika v pondělí předávali odpadové oscary. Oceněny byly obce s nejnižší produkcí směsného komunálu.
Milan Havel, koordinátor soutěže, Arnika: "MS kraj má nejvíce měst, kterým se daří, máme tady čtyři města, které produkci 15% kg odpadu na rok a hlavu dosáhla. Dokonce Fulnek má vůbec nejnižší produkci zbytkového odpadu v ČR."
---
Z Ostravy odjely o víkendu do ukrajinského města Konotop dieselové autobusy, které již dopravní podnik nahradil ekologickými vozidly. Autobusy byly naplněny humanitární pomocí a odvezli si je přímo ukrajinští řidiči.
Ostrava pokračuje v pomoci Ukrajině. Po třech autobusech a hasičském speciálu nyní odjelo dalších 7 autobusů, které už dopravní podnik nevyužívá. Autobusy byly navíc naplněny léky, dieselovými agregáty a další humanitární pomocí. Pro vozy si přijeli řidiči přímo z Konotopu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ve městě velikosti Olomouce zbyl jeden jediný funkční autobus. Zbytek buďto zničila válka nebo zrekvírovala armáda."
Daniel Morys, ředitel DP Ostrava: "Jedná se o vyřazené dieselové autobusy, které by jinak byly nabídnuty k odprodeji."
Konotop má 100 tisíc obyvatel. V době míru město obsluhovalo 20 autobusů a stejný počet tramvají. Po ruském útoku, je ale ve městě hromadná doprava ochromena.
Artem Semenitkhin, starosta Konotopu: "Tím se vyřeší akutní problém dopravy ve městě obecně, protože máme jeden městský autobus a devět tramvají, ale v příštích několika týdnech nebudeme moci tramvaje používat kvůli neustálým výpadkům proudu způsobeným ostřelováním kritické infrastruktury v zemi. Autobusy nás prostě zachrání."
řidiči z Konotopu: "Moc vám děkujeme z celého srdce."
"Lidem se bude dobře dojíždět do práce."
Cesta do Konotopu trvala řidičům přibližně 15 hodin. Od pondělí už zřejmě začaly obsluhovat pravidelné linky a obyvatelé se tak znovu dostanou bez obtíží do zaměstnání.
---
Ojedinělé preparáty zvířat z celého světa můžete nyní vidět v Müllerově domě, což je jeden z výstavních areálů Slezského zemského muzea. Výstava s názvem Život na stromech představuje hmyz, plazy, ptáky i savce, kteří ke svému životu dřeviny potřebují.
Desítky exponátů, které vybrali muzejní kurátoři zoologických sbírek putovaly z depozitáře do výstavní síně. Ze zhruba milionu preparátů, které Slezské zemské muzeum vlastní, je jich trvale vystavený jen zlomek. Výstava s názvem Život na stromech teď návštěvníkům ukáže některé další.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Vybíral jsem zvířata, která na stromech hledají potravu, na stromech bydli nebo na stromech tráví část svého života.“
Jde o zvířata z celého světa, která často upoutají už svým vzhledem. Opice, ptáky, šelmy i neobvyklé druhy hmyzu. Nádherně barevné jihoamerické motýly nebo obří tesaříky.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Na tuto výstavu jsme vybrali opravdu nevětší zástupce z entomologie. Návštěvníky jistě překvapí, jakých rozměrů může hmyz dorůst.“
Pro některé exponáty museli kurátoři sbírek sáhnout hodně hluboko. Jsou starší více než dvě století a vznikly v době, kdy se k založení Slezského zemského muzea, nejstarší organizace tohoto typu v republice, teprve schylovalo.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Ty nejstarší, které tady máme, pochází ze sbírek gymnaziálního jezuitského muzea, na jehož tradici Slezské zemské muzeum navazuje. Jde o počátek 19. století.“
Tento preparát ksukola, samotářsky žijící opice, patří k ojedinělým dvěma, které se na území naší republiky nacházejí. Ocelot tady zastupuje šelmu, která po stromech šplhá stejně obratně, jako veverka. A k vidění je tady i mládě stromového luskouna, jehož tělo je pokryto šupinami.
Zajímavostí jsou preparáty létajících dráčků, kteří patří mezi poslední létající ještěry na naší planetě. Žijí v Asii a v Africe.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Létání jim umožňují vyčnívající žebra, která jsou spojená kožovitou blánou. Díky létání může unikat před predátory, především hady.“
Výstava určitě zaujme nejen děti, ale i jejich rodiče. Napomohou k tomu jistě celoskleněné vitrýny, díky kterým si návštěvníci mohou prohlédnout vystavené exponáty ze všech stran.
---
Krátké zprávy, 7. listopadu 2022, 17 h - 2
Mladíka surově zbili před studentským klubem v Ostravě. Dva na jednoho, tak vypadalo napadení teprve 18letého mladíka před studentským klubem. Aby se ubránil, vytáhl plynovou pistoli a začal střílet do vzduchu. Útočníci vzápětí utekli a mladík skončil v nemocnici. Policie teď hledá útočníky i svědky.
Divadlo Petra Bezruče se 19. listopadu připojí k Noci divadel. Letos s podtitulem Hrdinové, kterými pro tento večer budou především zdravotníci Oddělení pracovního a preventivního lékařství fakultní nemocni, které mimo jiné poskytuje ambulantní péči uprchlým občanům z Ukrajiny. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje do Fakultní nemocnice Ostrava.
---
S obrovským zájmem běžců všech věkových kategorií se setkal 35. ročník Hornické desítky. Vedle prestižního desetikilometrového závodu byly připraveny tratě pro běhy mládeže, běh zdraví nebo běh mílařů o délce 3333 metrů.
I přes mírně nepříznivé počasí se v sobotu na starty jednotlivých závodů postavily stovky běžců. Kdo nevyhrál přímo na trati, mohl získat pěknou cenu v losované tombole.
Josef Nejezchleba, ředitel závodů: “Je to 35. ročník, takže jubilejní ročník Hornické desítky s tím, že se běhají všechny tratě od nejmenších děti, takže rodiče s dětmi běží 80 metrů, potom 150 a postupně běhají všechny děti s tím, že 836 metrů je nejdelší trať pro děti. Je to po ročnících, protože ta účast je samozřejmě vysoká. Dětí běželo zhruba 700. Potom byl nesoutěžní běh pro zdraví na jeden kilometr, tak nám došla trička, kterých jsme měli 750. U mílařů a desítky ještě přesný počet neznám. Nevěděli jsme, jak to bude vypadat po vlastně tříleté pauze. Dvě roky nám to covid znemožnil, ale je vidět, že je Hornická desítka se zapsala výborně, že ti lidé to vnímají jako skvělý závod a určitě naše poděkování patří hlavnímu sponzorovi, což je město Frýdek-Místek, bez toho by to nebylo možné.”
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Hornická desítka patří k tomu, čemu se říká rodinné stříbro pro Frýdek-Místek. A myslím si, že tak, jako jsou kulturní akce, které neodmyslitelně patří k městu, tak tato sportovní akce po té, co oslavila 35. ročník, tak patří k tomu, co město identifikuje, co je s ním srostlé a jsem moc rád, že Tělovýchovná jednota Slezan takhle profesionálně zvládá organizaci a my jako město samozřejmě budeme vždycky stát po boku a věřím, že Hornická desítka a všechny přidružené závody a motivační běhy pro děti a pro rodiny budou pokračovat dál.”
Mezi mílaři byli nejrychlejší mladí a nadějní běžci.
Tomáš Janíček, vítěz závodu mílařů: “Běželo se celkem fajn. Myslel jsem, že to bude hroší v té zimě. Jsem ze Slovenska a tady jsem závodil poprvé.”
Pavla Štoudková, vítězka závodu mílařů: “Běželo se mi celkem těžko, protože jsme se ve čtvrtek vrátili ze soustředění a je tam znát ještě ta únava. Ale trenér říká, že je to trénink, tak to tak beru i já a to vítězství je takový bonus.” Co říkáš na tyto tradiční závody? “Já sem jezdím už od přípravky, mám to tady strašně ráda, takže se sem ráda vracím a je to tady vážně skvělé.”
Běžci prestižní desítky byli na závod tak natěšení, že je museli pořadatelé na startovní čáře doslova držet.
Anketa: “Já jsem domácí z Frýdku-Místku, takže závod na domácí půdě a už se moc těším a doufám, že padne minimálně osobáček. Účastním se pravidelně běžeckých závodů, ale vinou covidu byl tento závod 2x zrušen, takže toto je moje premiéra.”
Anketa: “Pravidelně nechodím, protože jsem začala více běhat až když byl covid a to byly tyto závody zrušené. Přihlásila jsem se až teď, když už to jde. Bydlíme kousek, takže tento okruh je naše srdcovka.”
Anketa: “Jsem tady podruhé, před x lety jsem tady byl a teď je to podruhé. Ale teď už budu muset jít…”
Ať už závodníci doběhli na jakémkoliv místě, už teď se těší na další ročník Hornické desítky.
---
Radnice v Havířově musí počítat s tím, že v příštím roce zaplatí za městskou hromadnou dopravu o mnoho milionů více. Město věří, že s rostoucími náklady pomůže samosprávám vláda.
Havířov byl prvním městem v kraji, kde začaly jezdit všechny autobusy městské hromadné dopravy na stlačený zemní plyn. Nyní se ekologický pohon dopravci hodně prodraží a to se odráží i na městské kase.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “V současné době očekáváme skutečnost platby MHD na úrovni 117 milionů korun za rok. Všechny rozhovory ještě nejsou u konce, nicméně dohodli jsme se ve finále na navýšení 135 milionů, to znamená na příští rok 2023. My jsme celou tuto nepříznivou situací pro město diskutovali s náměstkem hejtmana panem Podstawkou, který nám přislíbil pomoc a říkal, že by snad měl hovořit už i na vládní."
16. listopadu bude ve Zlínském kraji zasedat komise dopravy asociace krajů, kterého se zúčastní také náměstek ministra dopravy.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Kraje i města, které si objednávají autobusy a jezdí na CNG, tak aby dostaly dotaci a vyplacení toho rozdílu. Takže nelze to zastropovat, ale vyplatit nějaký rozdíl mezi plánovanou vysoutěženou cenou a cenou, která se teď účtuje za CNG.”
V rámci úspor město nepočítá s tím, že by rušilo některé linky, nebo omezovalo četnost spojů. Zvažuje ale, že by se jednorázové jízdné mohlo zvednou z 12 na 15 korun.
---
Přichází chladné počasí a řidiči by neměli zapomínat na zimní obutí. Správné pneumatiky jsou pro bezpečnou jízdu opravdu základní věcí. Policisté v pondělí prováděli ve Frenštátě pod Radhoštěm akci, při které řidiče nejen kontrolovali, ale hlavně jim radili.
1. listopadu začalo platit pětiměsíční období, kdy mají řidiči povinnost jezdit na zimních pneumatikách, pokud je skutečně zimní počasí. Na vozovce tedy leží například sníh nebo je na ní námraza. I když to zatím v našem regionu neplatí, policisté provedli pro řidiče akci v lokalitě Na Pinduli, aby jim to připomněli.
Tomáš Zbranek, mluvčí PČR MS kraje: "Snažíme se působit preventivně, aby si to ti řidiči uvědomili, aby s tím i počítal, že už nastává zima a i když vyjedou z města, kde je pěkné počasí, mohou se dostat do situace, kde jsou zimní pneumatiky povinné."
Pokud ještě přesto zatím jezdíte na letních pneumatikách, i ty musejí samozřejmě splňovat určité podmínky, aby byly bezpečné.
Milan Kubík, Dopravní inspektorát Nový Jičín: "Pneumatiky měříme v hlavních dezénových drážkách. Zimní pneumatiky mají mít 4 mm a letní minimálně 1,6 mm."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MS kraje: "Pneumatika při nízkých teplotách ztvrdne a nastává stejný princip, jako když gumujete. Když mám tvrdou gumu a chci gumovat papír, tak klouže a negumuje dobře. Když si vezmu měkkou, tak ta gumuje dobře. To znamená, že když použiji zimní pneumatiky, které jsou výrazně měkčí, tak ta brzdná dráha je při nízkých teplotách kratší."
Akce se účastnili i studenti policejní školy, kteří si tak mohli v praxi vyzkoušet náročnou práci dopravních policistů. Drtivá většina řidičů měla vše v pořádku a tak dostali drobnosti od policistů i BESIPu.
---
Krátké zprávy, 7. listopadu 2022, 17 h - 1
MS kraj společně s neziskovou organizací Arnika v pondělí předávali odpadové oscary. Oceněny byly obce s nejnižší produkcí směsného komunálu.
Milan Havel, koordinátor soutěže, Arnika: "MS kraj má nejvíce měst, kterým se daří, máme tady čtyři města, které produkci 15% kg odpadu na rok a hlavu dosáhla. Dokonce Fulnek má vůbec nejnižší produkci zbytkového odpadu v ČR."
---
Z Ostravy odjely o víkendu do ukrajinského města Konotop dieselové autobusy, které již dopravní podnik nahradil ekologickými vozidly. Autobusy byly naplněny humanitární pomocí a odvezli si je přímo ukrajinští řidiči.
Ostrava pokračuje v pomoci Ukrajině. Po třech autobusech a hasičském speciálu nyní odjelo dalších 7 autobusů, které už dopravní podnik nevyužívá. Autobusy byly navíc naplněny léky, dieselovými agregáty a další humanitární pomocí. Pro vozy si přijeli řidiči přímo z Konotopu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ve městě velikosti Olomouce zbyl jeden jediný funkční autobus. Zbytek buďto zničila válka nebo zrekvírovala armáda."
Daniel Morys, ředitel DP Ostrava: "Jedná se o vyřazené dieselové autobusy, které by jinak byly nabídnuty k odprodeji."
Konotop má 100 tisíc obyvatel. V době míru město obsluhovalo 20 autobusů a stejný počet tramvají. Po ruském útoku, je ale ve městě hromadná doprava ochromena.
Artem Semenitkhin, starosta Konotopu: "Tím se vyřeší akutní problém dopravy ve městě obecně, protože máme jeden městský autobus a devět tramvají, ale v příštích několika týdnech nebudeme moci tramvaje používat kvůli neustálým výpadkům proudu způsobeným ostřelováním kritické infrastruktury v zemi. Autobusy nás prostě zachrání."
řidiči z Konotopu: "Moc vám děkujeme z celého srdce."
"Lidem se bude dobře dojíždět do práce."
Cesta do Konotopu trvala řidičům přibližně 15 hodin. Od pondělí už zřejmě začaly obsluhovat pravidelné linky a obyvatelé se tak znovu dostanou bez obtíží do zaměstnání.
---
Ojedinělé preparáty zvířat z celého světa můžete nyní vidět v Müllerově domě, což je jeden z výstavních areálů Slezského zemského muzea. Výstava s názvem Život na stromech představuje hmyz, plazy, ptáky i savce, kteří ke svému životu dřeviny potřebují.
Desítky exponátů, které vybrali muzejní kurátoři zoologických sbírek putovaly z depozitáře do výstavní síně. Ze zhruba milionu preparátů, které Slezské zemské muzeum vlastní, je jich trvale vystavený jen zlomek. Výstava s názvem Život na stromech teď návštěvníkům ukáže některé další.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Vybíral jsem zvířata, která na stromech hledají potravu, na stromech bydli nebo na stromech tráví část svého života.“
Jde o zvířata z celého světa, která často upoutají už svým vzhledem. Opice, ptáky, šelmy i neobvyklé druhy hmyzu. Nádherně barevné jihoamerické motýly nebo obří tesaříky.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Na tuto výstavu jsme vybrali opravdu nevětší zástupce z entomologie. Návštěvníky jistě překvapí, jakých rozměrů může hmyz dorůst.“
Pro některé exponáty museli kurátoři sbírek sáhnout hodně hluboko. Jsou starší více než dvě století a vznikly v době, kdy se k založení Slezského zemského muzea, nejstarší organizace tohoto typu v republice, teprve schylovalo.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Ty nejstarší, které tady máme, pochází ze sbírek gymnaziálního jezuitského muzea, na jehož tradici Slezské zemské muzeum navazuje. Jde o počátek 19. století.“
Tento preparát ksukola, samotářsky žijící opice, patří k ojedinělým dvěma, které se na území naší republiky nacházejí. Ocelot tady zastupuje šelmu, která po stromech šplhá stejně obratně, jako veverka. A k vidění je tady i mládě stromového luskouna, jehož tělo je pokryto šupinami.
Zajímavostí jsou preparáty létajících dráčků, kteří patří mezi poslední létající ještěry na naší planetě. Žijí v Asii a v Africe.
Martin Gajdošík, zoolog a kurátor, Slezské zemské muzeum: „Létání jim umožňují vyčnívající žebra, která jsou spojená kožovitou blánou. Díky létání může unikat před predátory, především hady.“
Výstava určitě zaujme nejen děti, ale i jejich rodiče. Napomohou k tomu jistě celoskleněné vitrýny, díky kterým si návštěvníci mohou prohlédnout vystavené exponáty ze všech stran.
---
Krátké zprávy, 7. listopadu 2022, 17 h - 2
Mladíka surově zbili před studentským klubem v Ostravě. Dva na jednoho, tak vypadalo napadení teprve 18letého mladíka před studentským klubem. Aby se ubránil, vytáhl plynovou pistoli a začal střílet do vzduchu. Útočníci vzápětí utekli a mladík skončil v nemocnici. Policie teď hledá útočníky i svědky.
Divadlo Petra Bezruče se 19. listopadu připojí k Noci divadel. Letos s podtitulem Hrdinové, kterými pro tento večer budou především zdravotníci Oddělení pracovního a preventivního lékařství fakultní nemocni, které mimo jiné poskytuje ambulantní péči uprchlým občanům z Ukrajiny. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje do Fakultní nemocnice Ostrava.
---
S obrovským zájmem běžců všech věkových kategorií se setkal 35. ročník Hornické desítky. Vedle prestižního desetikilometrového závodu byly připraveny tratě pro běhy mládeže, běh zdraví nebo běh mílařů o délce 3333 metrů.
I přes mírně nepříznivé počasí se v sobotu na starty jednotlivých závodů postavily stovky běžců. Kdo nevyhrál přímo na trati, mohl získat pěknou cenu v losované tombole.
Josef Nejezchleba, ředitel závodů: “Je to 35. ročník, takže jubilejní ročník Hornické desítky s tím, že se běhají všechny tratě od nejmenších děti, takže rodiče s dětmi běží 80 metrů, potom 150 a postupně běhají všechny děti s tím, že 836 metrů je nejdelší trať pro děti. Je to po ročnících, protože ta účast je samozřejmě vysoká. Dětí běželo zhruba 700. Potom byl nesoutěžní běh pro zdraví na jeden kilometr, tak nám došla trička, kterých jsme měli 750. U mílařů a desítky ještě přesný počet neznám. Nevěděli jsme, jak to bude vypadat po vlastně tříleté pauze. Dvě roky nám to covid znemožnil, ale je vidět, že je Hornická desítka se zapsala výborně, že ti lidé to vnímají jako skvělý závod a určitě naše poděkování patří hlavnímu sponzorovi, což je město Frýdek-Místek, bez toho by to nebylo možné.”
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Hornická desítka patří k tomu, čemu se říká rodinné stříbro pro Frýdek-Místek. A myslím si, že tak, jako jsou kulturní akce, které neodmyslitelně patří k městu, tak tato sportovní akce po té, co oslavila 35. ročník, tak patří k tomu, co město identifikuje, co je s ním srostlé a jsem moc rád, že Tělovýchovná jednota Slezan takhle profesionálně zvládá organizaci a my jako město samozřejmě budeme vždycky stát po boku a věřím, že Hornická desítka a všechny přidružené závody a motivační běhy pro děti a pro rodiny budou pokračovat dál.”
Mezi mílaři byli nejrychlejší mladí a nadějní běžci.
Tomáš Janíček, vítěz závodu mílařů: “Běželo se celkem fajn. Myslel jsem, že to bude hroší v té zimě. Jsem ze Slovenska a tady jsem závodil poprvé.”
Pavla Štoudková, vítězka závodu mílařů: “Běželo se mi celkem těžko, protože jsme se ve čtvrtek vrátili ze soustředění a je tam znát ještě ta únava. Ale trenér říká, že je to trénink, tak to tak beru i já a to vítězství je takový bonus.” Co říkáš na tyto tradiční závody? “Já sem jezdím už od přípravky, mám to tady strašně ráda, takže se sem ráda vracím a je to tady vážně skvělé.”
Běžci prestižní desítky byli na závod tak natěšení, že je museli pořadatelé na startovní čáře doslova držet.
Anketa: “Já jsem domácí z Frýdku-Místku, takže závod na domácí půdě a už se moc těším a doufám, že padne minimálně osobáček. Účastním se pravidelně běžeckých závodů, ale vinou covidu byl tento závod 2x zrušen, takže toto je moje premiéra.”
Anketa: “Pravidelně nechodím, protože jsem začala více běhat až když byl covid a to byly tyto závody zrušené. Přihlásila jsem se až teď, když už to jde. Bydlíme kousek, takže tento okruh je naše srdcovka.”
Anketa: “Jsem tady podruhé, před x lety jsem tady byl a teď je to podruhé. Ale teď už budu muset jít…”
Ať už závodníci doběhli na jakémkoliv místě, už teď se těší na další ročník Hornické desítky.
---
