V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.
Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy.
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."
Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak.
Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."
Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400 obyvatel.
Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná."
Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření.
---
Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.
Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."
Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"
svědek zachránce: "Ne, pojď!"
Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."
Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."
Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.
Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."
Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.
---
Díky pohotovému svědkovi byl dopaden opilý muž, který v centru Ostravy ukradl vozidlo a následně v něm na chodníku srazil 17letou dívku. Z místa nehody ujel, policisté ho díky svědeckým informacím zadrželi pár minut po činu.
---
Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.
Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.
Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”
Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”
Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.
---
Porubská radnice spustí další ročník participativního rozpočtu s novinkami. Tou první je změna názvu, druhou pak částka na vítězný projekt, která bude oproti minulým ročníkům vyšší.
Participativní rozpočet v Porubě funguje už od roku 2016 pod značkou Zelená Porubě. Od letošního roku ale mění název na Naše Poruba, který ho mnohem lépe vystihuje.
Lucie Baránková Vilamová ANO), starostka Poruby: “Zelená Porubě trošku v lidech evokoval úplně jiný projekt a úplně jiný účel celého toho záměru. Lidé si mysleli, že to má něco společného se zelení, něco společného s výsadbami, byť Zelená Porubě vlastně znamenalo, že to není červená, jak na semaforu, že Poruba nemá stopku, ale naopak, že se rozvíjí. No a my jsme se v loňském roce rozhodli, že bychom chtěli ten název změnit, aby byl trefnější, přiléhavější celému tomu záměru."
Změnilo se i logo na webu, které je nově ve tvaru obráceného oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Poruby: “Na co jsme ještě naráželi, tak v poslední době to bylo především na rozpočet, na zvyšování cen ve všem a už jsme museli ty projekty upravovat tak, aby se do těch 4 milionů ty záměry vešly.”
Radnice proto rozpočet na vítězný projekt zvýšila ze 4 na 5 milionů korun. Který to bude, to se uvidí. Každopádně své návrhy na proměny dvorů můžete zasílat během celého března.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu: "Přihlašovat je mohou na webu a opět máme stejný koncept jako v minulých dvou ročnících, přihlašovat by se měly celé dvory, nebo vnitrobloky, to znamená třeba takové hřiště, na kterém právě stojíme, vybudované Duhové hřiště, nebo v loňském ročníku zvítězilo dopravní hřiště a pumptrack."
V dubnu pak odborná komise vybere 3 návrhy, které postoupí do hlasování.
---
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji během ledna vzrostla o tři desetiny procenta na aktuálních 5,5 procenta. Úřad práce, který statistiky zveřejnil, eviduje za leden téměř 6,5 tisíce nových uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst klesl o 527.
Ve Stříteži na Frýdecko-Místecku začala úvodní fáze opravy přemostění vodního toku Ropičanka. Oprava potrvá do konce srpna. Průjezd vozidel je zajištěn jedním jízdním pruhem kyvadlově kolem semaforů.
---
Horolezecký oddíl funguje v Novém Jičíně 70 let. Při této příležitosti uspořádal výstavu v Návštěvnickém centru. Jsou tu k vidění fotografie i výbava a výstroj, ta z padesátých let až po současnost. Zavzpomínat přijel i novojičínský rodák, horolezec Leopold Sulovský.
Sedmdesát let své existence připomíná novojičínský horolezecký oddíl i veřejnosti, a to výstavou v Návštěvnickém centru. Příchozí hned v úvodu vítá figurína horolezce v retro oblečení a výbavě zhruba z doby vzniku oddílu v roce 1954.
Eva Chrobáková, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “V ruce má dřevěný cepín, ten bude asi ještě z padesátých let.”
Činnost oddílu mapují fotografie, které zachycují lezce v Patagonii, v Himalájích i na místních skalách.
Eva Chrobáková, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Výstavu fotografií doprovází i výstava sbírkových předmětů členů oddílu. Je tam staré vybavení, jak se lezlo třeba v šedesátých letech, a je tam pro porovnání i současná výbava.”
Téměř po celou dobu existence oddílu je jeho členem Gerhard Kapusta.
Gerhard Kapusta, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Když jsme nikam nemohli, tak se jezdilo do Tater. Potom se nám podařilo v roce 1976 získat výjezdní povolení a jeli jsme do Itálie. Tam jsme vylezli jednu čtyřkovou cestu a potom jsme začali jezdit po roce 1990, to jsme vylezli několik těch čtyřtisícovek.”
Na vernisáži vzpomínkové výstavy nechyběl ani novojičínský rodák, horolezec Leopold Sulovský, v roce 1991 se stal prvním Čechem, který vystoupil na Mount Everest.
Leopold Sulovský, horolezec, novojičínský rodák: “Tady byla taková skupina lezců, kteří dobře lezli ve skále, a já jsme měl to štěstí, že jsem s nimi jezdil a dost jsem se od nich naučil. Tady mám ty kořeny a tady to, myslím že kvalitně začalo.”
Dnes má oddíl 54 členů, jedním z nejaktivnějších je Marek Novotný, aktuálně se znovu chystá do Himalájí.
---
V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.
Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy.
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."
Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak.
Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."
Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400 obyvatel.
Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná."
Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření.
---
Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.
Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."
Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"
svědek zachránce: "Ne, pojď!"
Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."
Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."
Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.
Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."
Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.
---
Díky pohotovému svědkovi byl dopaden opilý muž, který v centru Ostravy ukradl vozidlo a následně v něm na chodníku srazil 17letou dívku. Z místa nehody ujel, policisté ho díky svědeckým informacím zadrželi pár minut po činu.
---
Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.
Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.
Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”
Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”
Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.
---
Porubská radnice spustí další ročník participativního rozpočtu s novinkami. Tou první je změna názvu, druhou pak částka na vítězný projekt, která bude oproti minulým ročníkům vyšší.
Participativní rozpočet v Porubě funguje už od roku 2016 pod značkou Zelená Porubě. Od letošního roku ale mění název na Naše Poruba, který ho mnohem lépe vystihuje.
Lucie Baránková Vilamová ANO), starostka Poruby: “Zelená Porubě trošku v lidech evokoval úplně jiný projekt a úplně jiný účel celého toho záměru. Lidé si mysleli, že to má něco společného se zelení, něco společného s výsadbami, byť Zelená Porubě vlastně znamenalo, že to není červená, jak na semaforu, že Poruba nemá stopku, ale naopak, že se rozvíjí. No a my jsme se v loňském roce rozhodli, že bychom chtěli ten název změnit, aby byl trefnější, přiléhavější celému tomu záměru."
Změnilo se i logo na webu, které je nově ve tvaru obráceného oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Poruby: “Na co jsme ještě naráželi, tak v poslední době to bylo především na rozpočet, na zvyšování cen ve všem a už jsme museli ty projekty upravovat tak, aby se do těch 4 milionů ty záměry vešly.”
Radnice proto rozpočet na vítězný projekt zvýšila ze 4 na 5 milionů korun. Který to bude, to se uvidí. Každopádně své návrhy na proměny dvorů můžete zasílat během celého března.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu: "Přihlašovat je mohou na webu a opět máme stejný koncept jako v minulých dvou ročnících, přihlašovat by se měly celé dvory, nebo vnitrobloky, to znamená třeba takové hřiště, na kterém právě stojíme, vybudované Duhové hřiště, nebo v loňském ročníku zvítězilo dopravní hřiště a pumptrack."
V dubnu pak odborná komise vybere 3 návrhy, které postoupí do hlasování.
---
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji během ledna vzrostla o tři desetiny procenta na aktuálních 5,5 procenta. Úřad práce, který statistiky zveřejnil, eviduje za leden téměř 6,5 tisíce nových uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst klesl o 527.
Ve Stříteži na Frýdecko-Místecku začala úvodní fáze opravy přemostění vodního toku Ropičanka. Oprava potrvá do konce srpna. Průjezd vozidel je zajištěn jedním jízdním pruhem kyvadlově kolem semaforů.
---
Horolezecký oddíl funguje v Novém Jičíně 70 let. Při této příležitosti uspořádal výstavu v Návštěvnickém centru. Jsou tu k vidění fotografie i výbava a výstroj, ta z padesátých let až po současnost. Zavzpomínat přijel i novojičínský rodák, horolezec Leopold Sulovský.
Sedmdesát let své existence připomíná novojičínský horolezecký oddíl i veřejnosti, a to výstavou v Návštěvnickém centru. Příchozí hned v úvodu vítá figurína horolezce v retro oblečení a výbavě zhruba z doby vzniku oddílu v roce 1954.
Eva Chrobáková, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “V ruce má dřevěný cepín, ten bude asi ještě z padesátých let.”
Činnost oddílu mapují fotografie, které zachycují lezce v Patagonii, v Himalájích i na místních skalách.
Eva Chrobáková, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Výstavu fotografií doprovází i výstava sbírkových předmětů členů oddílu. Je tam staré vybavení, jak se lezlo třeba v šedesátých letech, a je tam pro porovnání i současná výbava.”
Téměř po celou dobu existence oddílu je jeho členem Gerhard Kapusta.
Gerhard Kapusta, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Když jsme nikam nemohli, tak se jezdilo do Tater. Potom se nám podařilo v roce 1976 získat výjezdní povolení a jeli jsme do Itálie. Tam jsme vylezli jednu čtyřkovou cestu a potom jsme začali jezdit po roce 1990, to jsme vylezli několik těch čtyřtisícovek.”
Na vernisáži vzpomínkové výstavy nechyběl ani novojičínský rodák, horolezec Leopold Sulovský, v roce 1991 se stal prvním Čechem, který vystoupil na Mount Everest.
Leopold Sulovský, horolezec, novojičínský rodák: “Tady byla taková skupina lezců, kteří dobře lezli ve skále, a já jsme měl to štěstí, že jsem s nimi jezdil a dost jsem se od nich naučil. Tady mám ty kořeny a tady to, myslím že kvalitně začalo.”
Dnes má oddíl 54 členů, jedním z nejaktivnějších je Marek Novotný, aktuálně se znovu chystá do Himalájí.
---
