Stavba zimního stadionu v Opavě pokračuje rychlým tempem. Nahrává tomu mírná zima, díky které se práce téměř nezastaví. Ty loni v září zdržely povodně.
Po loňských zářijových povodních to vypadalo, že kompletní rekonstrukce zimního stadionu bude mít oproti plánovanému termínu zpoždění, Voda totiž zcela zatopila 4 metry hluboké stavební jámy. Vše se podařilo dohnat díky mírné zimě.
Tomáš Macek, stavbyvedoucí realizační firmy: “Protože se drží počasí, mohli jsme pořád dělat monolity, takže myslím si, že jedeme podle harmonogramu a přestože jsou nějaké problémy, tak udržíme termín.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Právě se budují šatny. Počasí nám přeje, takže betonování může probíhat. To probíhalo celý leden, jen asi dva nebo tři dny byla pokrývka sněhu, tak se práce zastavily."
Stavba výrazně pokročila také v hlavní hale, kde už se dělají základy tribun a také základy západní přístavby za mnou.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “To co vidíme za námi, tak tady budou šatny. V západní přístavbě bude technologie zejména, pak tam bude prostor pro rolbu a zázemí pro tu technologii.”
Co se týká náhradní ledové plochy v Městských sadech, tak aktuálně probíhá výběrové řízení na její rekonstrukci. Kompletně ji totiž zničila zářijová povodeň.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: "V rámci toho, že tady ta stavba, rekonstrukce zimního stadionu má být hotová až v dubnu 26 a pronájem ledové plochy v blízkých Kravařích je poměrně náročný na finance, tak chceme právě tu ledovou plochu druhou pořád mít."
Rekonstrukce náhradní ledové plochy by měla být hotová do poloviny července letošního roku.
---
Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské plánuje výstavbu jedinečné laboratoře, která se zaměří na výzkum bezpečnosti a stavební efektivity energetických celků. Vědecké centrum by se mělo zařadit mezi nejvýznamnější zkušebny v Evropě.
Ostrava pokračuje v transformaci k modernímu městu plnému vzdělaných lidí, žijících v bezpečné lokalitě s využitím nejmodernější energetické infrastruktury. Pro tuto vizi je klíčový rozvoj univerzit, což se daří. Dalším rozvojovým projektem je výstavba laboratoře, kterou bude využívat Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské. Město na tento projekt poskytlo škole pozemek na Hranečníku.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "My jsme pro tuto laboratoř uvolnili naše pozemky na Hranečníku v bývalých kasárnách nad garážemi dopravního podniku, kdy jsme umožnili právem stavby vznik laboratoře."
Nová laboratoř bude také vybavená špičkovými technologiemi se zaměřením na vývoj bezpečnostních přístupů pro moderní energetickou infrastrukturu, vývoj postupů hašení pro novodobé a recyklované stavební materiály nebo například hašení akumulátorů.
Jiří Pokorný, děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB - TU Ostrava: "Bude to jednopodlažní objekt, který bude vybaven technologií, která umožní provádět a zkoumat vlastnosti materiálu z hlediska jejich hoření a jejich hašení a zkoumat produkty, které se generují při rozvoji požáru."
Schvalovací dokument umožňuje Vysoké škole báňské využívat pozemek po dobu 99 let. Laboratoř by mohla být v ideálním případě dokončena v závěru roku 2027.
---
Zhruba ještě jeden rok se bude těžit černé uhlí v poslední činné šachtě v Česku. Stonavský důl ČSM pak bude postupně likvidován, aby byl po dalších třech letech úplně uzavřen. Postupně budou na šachtě také končit zaměstnanci.
Na obou šachtách Dolu ČSM nyní pracuje 2400 důlních a povrchových zaměstnanců. S postupným ukončováním těžby bude nutné jejich počet snižovat.
Radomír Štix, personální ředitel společnosti OKD: “Na konci června budou dokončeny přípravy porubů a na konci srpna proběhne jejich vybavení technologiemi pro těžbu. V té souvislosti budeme muset následně ukončit pracovní poměr zhruba pro 350 zaměstnanců, pro které už nebude dále uplatnění v rámci těžby, případně v rámci utlumovaných činností dolu.”
Všichni zaměstnanci, kteří budou propuštěni z organizačních důvodů, dostanou odstupné ve výši 11 průměrných platů. Firma jim navíc pomůže s hledáním nového zaměstnání. Někteří zaměstnanci však budou na šachtě pracovat i po ukončení těžby.
Dan Třinecký, vedoucí úpravny uhlí Dolu ČSM: “Já zde zastávám pozici na úpravně uhlí, kde zpracováváme veškeré vytěžené uhlí z dolů. O svou práci se neobávám, protože po ukončení těžby uhlí budeme moct po nějakou dobu zpracovávat uhlí uložené na skládkách a také uhlí dovezené.”
Ani po zasypání šachty však činnost úplně neskončí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti OKD: “Předpokládáme ukončení hornické činnosti v lednu nebo v únoru příštího roku, kdy dotěžíme poslední poruby. To ale neznamená, že zhasneme a zamkneme. Technická likvidace dolu ČSM bude pokračovat ještě tři roky, přičemž ji budeme provádět vlastními silami. Zároveň se chystáme i na další podnikání.”
Místo uhlí může šachta několik let produkovat plyn vhodný pro energetické účely.
---
Pan Vlastimil Melichárek pracuje pro porubskou radnici na parkovišti před poliklinikou Fakultní nemocnice Ostrava. Pomáhá řidičům s parkováním i placením. Právě platba parkovacího lístku se v okamžiku změnila v boj o život.
Byla středa 15. ledna a starší pán požádal pana Melichárka o pomoc při platbě parkovacího lístku. Při nasedání zpět do auta, ale zkolaboval.
Vlastimil Melichárek, obsluha parkoviště, zachránce: ,,Jelo auto, tak okamžitě jsem volal na toho pána, ať volá rychlou. Zareagoval jsem, protože dělám hlavního pořadatele ve Vítkovicích. Ten pán mi začal modrat. Nemohl jsem se dostat, aby byl naležato, tak jsem mu začal mačkat na levé straně srdce.”
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: ,,Pacientovi v seniorském věku byla poskytována kvalitní první pomoc. Po zajištění přednemocniční neodkladné péče byl muž předán na urgentním příjmu blízké Fakultní nemocnice.”
Panu Melichárkovi pomohly zkušenosti z fotbalu a hlavně kurz první pomoci, který musel jako pořadatel absolvovat.
Johana Habiballa, zdravotník ČČK: ,,Pokud nedýchá, zavoláme ihned 155 a zahájíme resuscitaci. Klekneme si z boku, propneme před sebe ruce, propleteme prsty a položíme je doprostřed hrudníku. Stlačení hrudníku by mělo probíhat za minutu asi 100-120krát a asi 5-6 cm hluboko.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Pána oceníme. To je opravdu čin, který je hoden ocenění a je také hoden zveřejnění.”
Za poslední dobu se jedná v Porubě už o třetí případ, kdy rychlá reakce zachránila život. V listopadu šestice lidí pomohla staršímu muži, který zkolaboval na Hlavní třídě. A v prosinci se podařilo zachránit muže, kterému se zastavilo srdce na ulici 17. listopadu. Podobných pacientů resuscitují posádky Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji přibližně 900 za rok.
---
Policisté zveřejnili informace o dopravní nehodovosti za minulý rok a díky tomu pro vás máme dobrou zprávu. Přestože bouraček lehce přibylo, počet mrtvých i těžce zraněných osob se výrazně snížil.
V Moravskoslezském kraji se v loňském roce stalo 10 804 dopravních nehod, což je o téměř 400 více, než o rok dříve. Usmrceno bylo ale o 6 lidí méně, celkem 31 osob. Počet těžce zraněných se snížil o 12, těch bylo 125. Zdaleka nejvíce nehod se stalo v Ostravě, ale nejvíc mrtvých hlásí Bruntálsko, kde zemřelo na silnicích 8 lidí.
Petr Štencel, vedoucí dopravní policie MS kraje: "Ten pokles je zapříčiněn nejen prací policie, ale všech záchranných složek. Vyvíjejí se nám auta, cesty se opravují, takže všechno dohromady dává nějaký koláč, ze kterého pak vychází ten pokles."
Statistice zranitelných účastníků samozřejmě vévodí s 649 nehodami cyklisté a o více než polovinu méně bourali motorkáři. Těch ale bohužel 5 zemřelo, cyklisté 4. Nejčastější příčinou je pak nesprávný způsob jízdy, kde patří například telefonování či psaní SMS zpráv.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Způsob jízdy je samotný výkon řidičského procesu, tzn. jak ten člověk řídí, jak je disciplinovaný, jestli nepředjíždí v odstaveném pruhu, ale hlavně je v tom používání zařízení, které by používat neměl."
Pro příští rok si dopravní policie posvítí na tyto priority. Hlavní bude věnování se řízení, tedy spíše nevěnování, kde opět vévodí mobil v ruce. Také se zaměří na zranitelné účastníky, což jsou chodci, cyklisté a motorkáři a přísně bude trestat také nepřiměřenou rychlost.
---
Na světovou výstavu Expo 2025 v Japonsku už na lodi pluje v kontejnerech speciální náklad v podobě více než šest tisíc let starých dubů vytěžených ve Slezsku. Každý z kmenů bude symbolizovat jednu zemi.
133 kmenů subfosilních dubů starých zhruba 6 500 let bude jednou z hlavních dominant na nadcházející světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace. Za projektem Les civilizací a propagací Moravskoslezského kraje a celé České republiky je malá ostravská firma, které se podařilo nadchnout hlavního architekta Expa a získat pro projekt exkluzivní prostor v samém srdci výstaviště.
Marek Noga, jednatel společnosti Subfossil Oak: “Po přečtení našeho návrhu k projektu, který je postavený na tom, že každý z kmenů bude symbolizovat jednu zemi nebo organizaci, která se účastní světové výstavy a zároveň odkazuje na sílu příběhu 6500 let. Je to takový počátek historie lidstva, kultur a také první silný globálních změn, které probíhají napříč celým světem.”
Na cestě do Japonska už je deset lodních kontejnerů, které převážejí exponáty o velikosti od 1,5 do 4 metrů.
Roman Novák, pracovník společnosti Subfosil Oak: ”Ty kmeny jsme zabezpečovali pěnami, které se prokládaly mezi těmi jednotlivými kmeny. Následně jsme před ně dávali takové pásy a potom se dávaly až ty kurty, které se stahovaly tak, aby to bylo řádně zabezpečeno, aby nám to neuhnulo na žádnou stranu.”
Příběh subfosilních dubů se začal psát v roce 2016, kdy chtěla firma stavět bioplynovou stanici. V hloubce asi šesti metrů ale narazila na černý poklad. Z povodí řeky Olše bylo následně vytěženo zhruba 1000 metrů krychlových těchto starých stromů. Duby ze Slezska mohou obdivovat v muzeích a galeriích lidé po celém světě.
---
Stavba zimního stadionu v Opavě pokračuje rychlým tempem. Nahrává tomu mírná zima, díky které se práce téměř nezastaví. Ty loni v září zdržely povodně.
Po loňských zářijových povodních to vypadalo, že kompletní rekonstrukce zimního stadionu bude mít oproti plánovanému termínu zpoždění, Voda totiž zcela zatopila 4 metry hluboké stavební jámy. Vše se podařilo dohnat díky mírné zimě.
Tomáš Macek, stavbyvedoucí realizační firmy: “Protože se drží počasí, mohli jsme pořád dělat monolity, takže myslím si, že jedeme podle harmonogramu a přestože jsou nějaké problémy, tak udržíme termín.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Právě se budují šatny. Počasí nám přeje, takže betonování může probíhat. To probíhalo celý leden, jen asi dva nebo tři dny byla pokrývka sněhu, tak se práce zastavily."
Stavba výrazně pokročila také v hlavní hale, kde už se dělají základy tribun a také základy západní přístavby za mnou.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “To co vidíme za námi, tak tady budou šatny. V západní přístavbě bude technologie zejména, pak tam bude prostor pro rolbu a zázemí pro tu technologii.”
Co se týká náhradní ledové plochy v Městských sadech, tak aktuálně probíhá výběrové řízení na její rekonstrukci. Kompletně ji totiž zničila zářijová povodeň.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: "V rámci toho, že tady ta stavba, rekonstrukce zimního stadionu má být hotová až v dubnu 26 a pronájem ledové plochy v blízkých Kravařích je poměrně náročný na finance, tak chceme právě tu ledovou plochu druhou pořád mít."
Rekonstrukce náhradní ledové plochy by měla být hotová do poloviny července letošního roku.
---
Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské plánuje výstavbu jedinečné laboratoře, která se zaměří na výzkum bezpečnosti a stavební efektivity energetických celků. Vědecké centrum by se mělo zařadit mezi nejvýznamnější zkušebny v Evropě.
Ostrava pokračuje v transformaci k modernímu městu plnému vzdělaných lidí, žijících v bezpečné lokalitě s využitím nejmodernější energetické infrastruktury. Pro tuto vizi je klíčový rozvoj univerzit, což se daří. Dalším rozvojovým projektem je výstavba laboratoře, kterou bude využívat Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské. Město na tento projekt poskytlo škole pozemek na Hranečníku.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "My jsme pro tuto laboratoř uvolnili naše pozemky na Hranečníku v bývalých kasárnách nad garážemi dopravního podniku, kdy jsme umožnili právem stavby vznik laboratoře."
Nová laboratoř bude také vybavená špičkovými technologiemi se zaměřením na vývoj bezpečnostních přístupů pro moderní energetickou infrastrukturu, vývoj postupů hašení pro novodobé a recyklované stavební materiály nebo například hašení akumulátorů.
Jiří Pokorný, děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB - TU Ostrava: "Bude to jednopodlažní objekt, který bude vybaven technologií, která umožní provádět a zkoumat vlastnosti materiálu z hlediska jejich hoření a jejich hašení a zkoumat produkty, které se generují při rozvoji požáru."
Schvalovací dokument umožňuje Vysoké škole báňské využívat pozemek po dobu 99 let. Laboratoř by mohla být v ideálním případě dokončena v závěru roku 2027.
---
Zhruba ještě jeden rok se bude těžit černé uhlí v poslední činné šachtě v Česku. Stonavský důl ČSM pak bude postupně likvidován, aby byl po dalších třech letech úplně uzavřen. Postupně budou na šachtě také končit zaměstnanci.
Na obou šachtách Dolu ČSM nyní pracuje 2400 důlních a povrchových zaměstnanců. S postupným ukončováním těžby bude nutné jejich počet snižovat.
Radomír Štix, personální ředitel společnosti OKD: “Na konci června budou dokončeny přípravy porubů a na konci srpna proběhne jejich vybavení technologiemi pro těžbu. V té souvislosti budeme muset následně ukončit pracovní poměr zhruba pro 350 zaměstnanců, pro které už nebude dále uplatnění v rámci těžby, případně v rámci utlumovaných činností dolu.”
Všichni zaměstnanci, kteří budou propuštěni z organizačních důvodů, dostanou odstupné ve výši 11 průměrných platů. Firma jim navíc pomůže s hledáním nového zaměstnání. Někteří zaměstnanci však budou na šachtě pracovat i po ukončení těžby.
Dan Třinecký, vedoucí úpravny uhlí Dolu ČSM: “Já zde zastávám pozici na úpravně uhlí, kde zpracováváme veškeré vytěžené uhlí z dolů. O svou práci se neobávám, protože po ukončení těžby uhlí budeme moct po nějakou dobu zpracovávat uhlí uložené na skládkách a také uhlí dovezené.”
Ani po zasypání šachty však činnost úplně neskončí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti OKD: “Předpokládáme ukončení hornické činnosti v lednu nebo v únoru příštího roku, kdy dotěžíme poslední poruby. To ale neznamená, že zhasneme a zamkneme. Technická likvidace dolu ČSM bude pokračovat ještě tři roky, přičemž ji budeme provádět vlastními silami. Zároveň se chystáme i na další podnikání.”
Místo uhlí může šachta několik let produkovat plyn vhodný pro energetické účely.
---
Pan Vlastimil Melichárek pracuje pro porubskou radnici na parkovišti před poliklinikou Fakultní nemocnice Ostrava. Pomáhá řidičům s parkováním i placením. Právě platba parkovacího lístku se v okamžiku změnila v boj o život.
Byla středa 15. ledna a starší pán požádal pana Melichárka o pomoc při platbě parkovacího lístku. Při nasedání zpět do auta, ale zkolaboval.
Vlastimil Melichárek, obsluha parkoviště, zachránce: ,,Jelo auto, tak okamžitě jsem volal na toho pána, ať volá rychlou. Zareagoval jsem, protože dělám hlavního pořadatele ve Vítkovicích. Ten pán mi začal modrat. Nemohl jsem se dostat, aby byl naležato, tak jsem mu začal mačkat na levé straně srdce.”
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: ,,Pacientovi v seniorském věku byla poskytována kvalitní první pomoc. Po zajištění přednemocniční neodkladné péče byl muž předán na urgentním příjmu blízké Fakultní nemocnice.”
Panu Melichárkovi pomohly zkušenosti z fotbalu a hlavně kurz první pomoci, který musel jako pořadatel absolvovat.
Johana Habiballa, zdravotník ČČK: ,,Pokud nedýchá, zavoláme ihned 155 a zahájíme resuscitaci. Klekneme si z boku, propneme před sebe ruce, propleteme prsty a položíme je doprostřed hrudníku. Stlačení hrudníku by mělo probíhat za minutu asi 100-120krát a asi 5-6 cm hluboko.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Pána oceníme. To je opravdu čin, který je hoden ocenění a je také hoden zveřejnění.”
Za poslední dobu se jedná v Porubě už o třetí případ, kdy rychlá reakce zachránila život. V listopadu šestice lidí pomohla staršímu muži, který zkolaboval na Hlavní třídě. A v prosinci se podařilo zachránit muže, kterému se zastavilo srdce na ulici 17. listopadu. Podobných pacientů resuscitují posádky Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji přibližně 900 za rok.
---
Policisté zveřejnili informace o dopravní nehodovosti za minulý rok a díky tomu pro vás máme dobrou zprávu. Přestože bouraček lehce přibylo, počet mrtvých i těžce zraněných osob se výrazně snížil.
V Moravskoslezském kraji se v loňském roce stalo 10 804 dopravních nehod, což je o téměř 400 více, než o rok dříve. Usmrceno bylo ale o 6 lidí méně, celkem 31 osob. Počet těžce zraněných se snížil o 12, těch bylo 125. Zdaleka nejvíce nehod se stalo v Ostravě, ale nejvíc mrtvých hlásí Bruntálsko, kde zemřelo na silnicích 8 lidí.
Petr Štencel, vedoucí dopravní policie MS kraje: "Ten pokles je zapříčiněn nejen prací policie, ale všech záchranných složek. Vyvíjejí se nám auta, cesty se opravují, takže všechno dohromady dává nějaký koláč, ze kterého pak vychází ten pokles."
Statistice zranitelných účastníků samozřejmě vévodí s 649 nehodami cyklisté a o více než polovinu méně bourali motorkáři. Těch ale bohužel 5 zemřelo, cyklisté 4. Nejčastější příčinou je pak nesprávný způsob jízdy, kde patří například telefonování či psaní SMS zpráv.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Způsob jízdy je samotný výkon řidičského procesu, tzn. jak ten člověk řídí, jak je disciplinovaný, jestli nepředjíždí v odstaveném pruhu, ale hlavně je v tom používání zařízení, které by používat neměl."
Pro příští rok si dopravní policie posvítí na tyto priority. Hlavní bude věnování se řízení, tedy spíše nevěnování, kde opět vévodí mobil v ruce. Také se zaměří na zranitelné účastníky, což jsou chodci, cyklisté a motorkáři a přísně bude trestat také nepřiměřenou rychlost.
---
Na světovou výstavu Expo 2025 v Japonsku už na lodi pluje v kontejnerech speciální náklad v podobě více než šest tisíc let starých dubů vytěžených ve Slezsku. Každý z kmenů bude symbolizovat jednu zemi.
133 kmenů subfosilních dubů starých zhruba 6 500 let bude jednou z hlavních dominant na nadcházející světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace. Za projektem Les civilizací a propagací Moravskoslezského kraje a celé České republiky je malá ostravská firma, které se podařilo nadchnout hlavního architekta Expa a získat pro projekt exkluzivní prostor v samém srdci výstaviště.
Marek Noga, jednatel společnosti Subfossil Oak: “Po přečtení našeho návrhu k projektu, který je postavený na tom, že každý z kmenů bude symbolizovat jednu zemi nebo organizaci, která se účastní světové výstavy a zároveň odkazuje na sílu příběhu 6500 let. Je to takový počátek historie lidstva, kultur a také první silný globálních změn, které probíhají napříč celým světem.”
Na cestě do Japonska už je deset lodních kontejnerů, které převážejí exponáty o velikosti od 1,5 do 4 metrů.
Roman Novák, pracovník společnosti Subfosil Oak: ”Ty kmeny jsme zabezpečovali pěnami, které se prokládaly mezi těmi jednotlivými kmeny. Následně jsme před ně dávali takové pásy a potom se dávaly až ty kurty, které se stahovaly tak, aby to bylo řádně zabezpečeno, aby nám to neuhnulo na žádnou stranu.”
Příběh subfosilních dubů se začal psát v roce 2016, kdy chtěla firma stavět bioplynovou stanici. V hloubce asi šesti metrů ale narazila na černý poklad. Z povodí řeky Olše bylo následně vytěženo zhruba 1000 metrů krychlových těchto starých stromů. Duby ze Slezska mohou obdivovat v muzeích a galeriích lidé po celém světě.
---
