V den svátku svého patrona, svatého Floriána, vyrazili hasiči na kontrolu průjezdnosti ulic. V podvečer projížděli i Novým Jičínem. Zaměřili se na nesprávné parkování vozidel, která mohou zablokovat jejich rychlý dojezd k místům krizových situací.
Velké cisternové vozidlo široké dva a půl metru a automobilový žebřík dlouhý až jedenáct metrů zajížděli v Novém Jičíně do hustě zastavěných částí města a testovali průjezdnost, třeba na těchto záběrech Dvořákovy ulice.
Vanessa Hyvnarová, preventivně výchovná činnost, ÚO HZS Nový Jičín: ”Letošní preventivní akce nám přinesla pozitivní zprávy, jelikož jsme vlastně neshledali žádné ulice, kde by ta průjezdnost byla zcela zablokována nesprávně zaparkovanými vozidly.”
obyvatelé Nového Jičína:
“Parkování? Záleží kde. Vždycky tady je trochu místa.”
“Já tady bydlím, ale neparkuju. Myslím si ale, že moc složité to tu není.”
Na auta odstavená mimo parkovací místa ovšem hasiči naráželi v sídlištích téměř všude. Za stěrač jim vkládali leták s informacemi, že mohou ohrozit nejen jejich zásah, ale i zdravotníků a policistů.
Daniel Rýdel, ředitel MP Nový Jičín: “My s hasiči tyto ulice projíždíme, pro nás je tato činnost celkem zásadní a důležitá v oblasti, že získáváme poznatky, v kterých ulicích vznikají krizové situace a zaměřujeme se na tyto oblasti.”
Vanessa Hyvnarová, preventivně výchovná činnost, ÚO HZS Nový Jičín: “Ráda bych apelovala na všechny řidiče, aby parkovali svá vozidla na vyznačená místa, při parkování zanechali volný průjezd minimálně v šířce tří metrů.”
Dále hasiči připomínali, že zakázáno je také parkování v místech hydrantů, ze kterých v případě potřeby při zásahu čerpají vodu.
---
Obnova poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Frýdku byla dokončena. Velkou rekonstrukci završila slavnostní bohoslužba. Rekonstrukce tohoto stánku trvala více než dva roky.
Během rekonstrukce frýdecko-místecké Baziliky se podařilo obnovit spoustu věcí.
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Především takovým magnetem je krypta, do které se nedalo vstupovat, a teď je nově zpřístupněná. Sice za poplatek, ale zpřístupněná."
Začínáte dnes mší, takže jaká bude?
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Velice slavná, protože přijel papežův velvyslanec a je to pro nás vzácná chvíle, protože přijel ještě biskup ze Slovenska z Polska a plus samozřejmě náš místní biskup Martin David."
Jak velká investice to byla a z čeho byla financována?
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Celková investice 46 milionů. Takže dotace z Evropské unie, plus podíl Moravskoslezského kraje, statutárního města Frýdek-Místek a z veřejné sbírky z darů a z prostředků farnosti."
Pro Frýdek-Místek je znovuotevření baziliky velmi významnou událostí.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je přirozenou dominantou města, jedinou bazilikou v kraji. A nejenom ten obnovený interiér, který až lidé vstoupí do toho chrámu, uvidí, který je naprosto úchvatný, tak není jediný. Je to i úprava krypty, která z toho dělá velkou událost, na které se podílel Marek Štěpán, architekt sakrální architektury, který už má světové jméno. A já věřím, že tato proměna přiláká do baziliky jak občany města, kteří tam třeba ještě nebyli, tak i návštěvníky."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Od roku 2014, kdy jsem v zastupitelstvu, tak jsem se snažil s kolegy usilovat o to, aby došlo k zpřístupnění krypty tady v bazilice. A to se dnes povedlo. Povedlo se i to, že je zrekonstruovaná celá bazilika. Tím, že tady máme národní kulturní památku, tak si myslím, že se staneme i atraktivním místem třeba pro návštěvníky, protože krypta a bazilika opravdu tady v okolí nikde není a je to jedinečná možnost takovou nádhernou kulturní památku vidět."
Nejen pro věřící bylo znovuotevření baziliky lákavé.
anketa: návštěvníci Baziliky: "Je to určitě zážitek."
anketa: návštěvníci Baziliky: "Tady chodíme pravidelně a už se těšíme, jak bude vypadat, když je po tolika letech otevřena zase znovu."
Bazilika už je tedy přístupná v obvyklém režimu, tedy každý den kromě pondělí.
---
Práce v karvinském lesoparku Dubina běží naplno a podle plánu. Město zde buduje moderní oázu odpočinku, která díky novým tůním a výsadbě stromů lépe odolá klimatickým změnám. Celý proces je navíc velmi šetrný k přírodě – pracovníci museli postup přizpůsobit i místním obyvatelům.
Karvinský lesopark Dubina se mění k nepoznání. Oblíbené místo pro relaxaci získává novou tvář.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Lesopark Dubina je hojně navštěvované našimi občany a lázeňskými hosty. Takže si myslím, že to, co se tady připravuje, bude velké plus."
Dokončené jsou dva mokřady a některé části zpevněných ploch. Hotovo by mělo být na podzim tohoto roku.
Daniel Křižánek, stavbyvedoucí: "Teď momentálně budeme kamením zasypávat průtoky z tůní, které vlastně tvoří tu páteř revitalizace tohoto vodního toku lesoparku Dubina. Opravujeme původně zpevněné plochy, které se budou dělat jako plovoucí, a které budou velmi dobře vsakovat vodu. Budou tu vodu velmi dobře odpařovat."
Stavební práce probíhají citlivě s ohledem na přírodu i jejich obyvatele. Pracovníci se museli postarat o bezpečí žab, které se na jaře přesouvají do vody.
Daniel Křižánek, stavbyvedoucí: "Museli jsme zvolit několika fázový způsob koupání té tůně, kde jsme nejprve vytvořili menší tůně, kde se žáby přestěhovaly, a pak se postupně zvětšovalo, zvětšovalo, až jsme dospěli k tomu závěrečnému stadiu, které dnes vlastně je v tůni."
Celá rekonstrukce vyjde na více než dvanáct milionů korun. Lesopark Dubina se stane moderním místem pro odpočinek a bude lépe připravený na dopady klimatických změn.
---
V KD Poklad v Ostravě-Porubě se konalo slavnostní předání uměleckých Cen Jantar. Ty jsou určeny umělcům spjatým s Moravskoslezským krajem. Za celoživotní přínos cenu převzal Petr Rotrekl.
V průběhu galavečera byla předána řada ocenění v kategoriích od vážné po populární hudbu, divadelní nebo výtvarné umění.
Aleš Honus, kreativní ředitel Cen Jantar: „Ceny Jantar jako jediné regionální ceny v České republice vyslaly signál o tom, že kultura Moravskoslezského kraje vysoce převyšuje kulturu jiných regionů. Odborné poroty, kterých máme celkem devět, sledují umělecké dění v celém našem kraji.“
Například za roli Kostelničky v opeře Její pastorkyňa ve Slezském divadle Opava získala Jantar Katarína Jorda.
Katarína Jorda, Slezské divadlo Opava, operní pěvkyně: „Momentálně je to taková euforie. Je to krásné, prostě je to šok. Vždycky, když jsou tři nominantky, tak do posledních chvil člověk nevěří, tuší, těší se, doufá… Říká si, jestli by si to přece jen nezasloužila kolegyně – je mladší, zpívá jí to. Ale nakonec si to stejně přejete.“
Ceny Jantar podporuje Moravskoslezský kraj, stejně jako umělce v celém regionu.
Peter Harvánek (SPD), radní MSK: „Jsem velice rád, že dnes můžu být na udělování cen Jantar, kde v různých kategoriích oceníme nejlepší umělce v Moravskoslezském kraji. Je dobré vědět, že kraj podporuje kulturu. Vytvořili jsme nové dotační programy. Je to program pro nadregionální kulturu, program pro kulturu, co se týče různých akcí v městech a obcích napříč krajem.“
Slavnostní atmosféru předávání Jantarů umocnilo několik hudebních vystoupení.
---
Den řemesel v Kotulově dřevěnce v Havířově každoročně přiláká stovky návštěvníků, kteří si chtějí vyzkoušet tradiční práce našich předků. Letos organizátoři vsadili výhradně na dobová řemesla a program obohatili i o několik novinek.
První májový den vždy ožije Kotulova dřevěnka, která patří mezi nejstarší dochované lidové stavby v regionu. První tradiční akcí pro celé rodiny je Den řemesel, při kterém si návštěvníci mohou připomenout práci našich předků, vyzkoušet si lidová řemesla a nahlédnout do života na venkově v minulých stoletích.
Lenka Ježová Bichlerová, mluvčí Muzea Těšínska: „V letošním roce jsme se snažili, abychom tady měli opravdu jen dobová řemesla. Vyrábíme fujary, pán vyrábí přímo na místě, vyrábíme košíčky, zpracováváme kosti. Máme zde perníkářku, která zdobí s dětmi perníčky. Ve stodole máme letos novinku, kdy ČSOP Pramenička, která se podílí na tomto programu, ukazuje lidem, jak se dříve používaly váhy.“
anketa: „Já si zkouším prát prádlo, jak se pralo kdysi. Není to těžké ani lehké. Tohle je větší zábava, ale u pračky se nemusíte ani namáhat.“
anketa: „Je to tradice, jak se kdysi dělalo máslo, jak se pralo, jak se vyráběly flétny, drátky. Lidová tvořivost. Je to pěkné, nádherné.“
anketa: „Já si myslím, že je to vynikající edukační program, který by neměl být jen jednou v roce.“
Muzeum Těšínska připravuje v Kotulově dřevěnce na celou sezonu mnoho dalších akcí.
---
Za klíčový moment osvobození Ostravy je považována chvíle, kdy tank číslo 51 přejel přes Sýkorův most. V rámci Ostravsko-opavské operace šlo spíše o symbolickou chvíli, protože wehrmacht už v té době prchal na západ a i mladík, který tento tank zastavil panzerfaustem byl zdejší člen německé domobrany.
Slezská Ostrava sehrála při osvobození města důležitou symbolickou roli, protože československé tanky, které projížděly od rána městem, ukončily tažení na tehdejším Říšském mostu, který propojoval moravskou a slezskou část Ostravy. V 19 hodin vjel na most jako první tank s číslem 51, kterému velel Nikola Ivasjuk a kryl ho tank Bedřicha Opočenského.
Bedřich Opočenský, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2015): "Měli jsme tušení, že ten most je podmíněn, jako to bylo všude. Ano, no, ale nikdy jsme nejeli dva najednou. Jeden jako průzkum to musel překonat, druhý měl za úkol ho zajišťovat. To jsem byl vlastně já s mojí osádkou. Tudíž tenkrát přejel přes most, ale byl zasažený pancéřovými pěstmi."
Viktor Grossmann, historik: "Na druhé straně dostává zásahy z pancéřových pěstí, které paradoxně neodpálily pravidelné jednotky Wehrmachtu, ale patrně domobranci, takže nějací vystrašení kluci, starší chlapi a tak podobně. Většina německé armády v té době už dávno z Ostravy pryč. No a ta německá jednotka tenhle tank vlastně zastavuje, likviduje a z tanku utíkají naši tankisté zpět."
Radista Ivan Ahepjuk zahynul a ostatní tři členové posádky byli zraněni. Pak byl ale odpor zlikvidován a tím osvobozování města skončilo. Zbývající pojízdné čtyři tanky se vrátily do Vítkovic a pak pokračovaly až do Prahy.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy:Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Německá armáda na ústupu dokázala zničit prakticky všechny ty mosty na Ostravici a vlastně i na Odře a de facto tenhle most jediný vlastně zůstal stát. Ono se to dneska málo ví, ale vlastně tady ta komunikace, na které stojí ten most, tak historicky vlastně celá staletí fungovala jako hlavní spojnice mezi Opavou a Těšínem."
Osvobození si každoročně připomínáme v Ostravě na několika místech. Památník u tanku č. 51 je jedním z nich, ale největší setkání se každý rok koná v Komenského sadech, kde je v Památníku Rudé armády uloženo tisíce vojáků i civilistů, kteří při osvobozování města padli.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je nepochybně důležité, že si připomínáme těmito pietními akty právě ukončení druhé světové války. Je to poslední válka, která Ostravu potkala, a myslím si, že i v dnešní neklidné době je důležité spolupracovat právě se složkami českých ozbrojených sil a snažit se právě zdůrazňovat, jak je pro nás důležitá bezpečnost a jak je důležitá bezpečnost i pro naše město."
Mikuláš Končický, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2014): "Hitler tehdy údajně měl prohlásit, že odevzdáte Ostravu, odevzdáte Německo. Proto není náhodou, že tady byla nasazena celá řada pancéřových divizí."
Říšský most byl po válce přejmenován na Most Miloše Sýkory, který u něj zahynul. Měl údajně přestřihnout dráty k náloži, ale Němci jej zpozorovali a zabili. Tuto verzi historici neumějí stoprocentně potvrdit.
---
V den svátku svého patrona, svatého Floriána, vyrazili hasiči na kontrolu průjezdnosti ulic. V podvečer projížděli i Novým Jičínem. Zaměřili se na nesprávné parkování vozidel, která mohou zablokovat jejich rychlý dojezd k místům krizových situací.
Velké cisternové vozidlo široké dva a půl metru a automobilový žebřík dlouhý až jedenáct metrů zajížděli v Novém Jičíně do hustě zastavěných částí města a testovali průjezdnost, třeba na těchto záběrech Dvořákovy ulice.
Vanessa Hyvnarová, preventivně výchovná činnost, ÚO HZS Nový Jičín: ”Letošní preventivní akce nám přinesla pozitivní zprávy, jelikož jsme vlastně neshledali žádné ulice, kde by ta průjezdnost byla zcela zablokována nesprávně zaparkovanými vozidly.”
obyvatelé Nového Jičína:
“Parkování? Záleží kde. Vždycky tady je trochu místa.”
“Já tady bydlím, ale neparkuju. Myslím si ale, že moc složité to tu není.”
Na auta odstavená mimo parkovací místa ovšem hasiči naráželi v sídlištích téměř všude. Za stěrač jim vkládali leták s informacemi, že mohou ohrozit nejen jejich zásah, ale i zdravotníků a policistů.
Daniel Rýdel, ředitel MP Nový Jičín: “My s hasiči tyto ulice projíždíme, pro nás je tato činnost celkem zásadní a důležitá v oblasti, že získáváme poznatky, v kterých ulicích vznikají krizové situace a zaměřujeme se na tyto oblasti.”
Vanessa Hyvnarová, preventivně výchovná činnost, ÚO HZS Nový Jičín: “Ráda bych apelovala na všechny řidiče, aby parkovali svá vozidla na vyznačená místa, při parkování zanechali volný průjezd minimálně v šířce tří metrů.”
Dále hasiči připomínali, že zakázáno je také parkování v místech hydrantů, ze kterých v případě potřeby při zásahu čerpají vodu.
---
Obnova poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Frýdku byla dokončena. Velkou rekonstrukci završila slavnostní bohoslužba. Rekonstrukce tohoto stánku trvala více než dva roky.
Během rekonstrukce frýdecko-místecké Baziliky se podařilo obnovit spoustu věcí.
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Především takovým magnetem je krypta, do které se nedalo vstupovat, a teď je nově zpřístupněná. Sice za poplatek, ale zpřístupněná."
Začínáte dnes mší, takže jaká bude?
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Velice slavná, protože přijel papežův velvyslanec a je to pro nás vzácná chvíle, protože přijel ještě biskup ze Slovenska z Polska a plus samozřejmě náš místní biskup Martin David."
Jak velká investice to byla a z čeho byla financována?
František Boldy, farář Římsko-katolické farnosti Frýdek: "Celková investice 46 milionů. Takže dotace z Evropské unie, plus podíl Moravskoslezského kraje, statutárního města Frýdek-Místek a z veřejné sbírky z darů a z prostředků farnosti."
Pro Frýdek-Místek je znovuotevření baziliky velmi významnou událostí.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je přirozenou dominantou města, jedinou bazilikou v kraji. A nejenom ten obnovený interiér, který až lidé vstoupí do toho chrámu, uvidí, který je naprosto úchvatný, tak není jediný. Je to i úprava krypty, která z toho dělá velkou událost, na které se podílel Marek Štěpán, architekt sakrální architektury, který už má světové jméno. A já věřím, že tato proměna přiláká do baziliky jak občany města, kteří tam třeba ještě nebyli, tak i návštěvníky."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Od roku 2014, kdy jsem v zastupitelstvu, tak jsem se snažil s kolegy usilovat o to, aby došlo k zpřístupnění krypty tady v bazilice. A to se dnes povedlo. Povedlo se i to, že je zrekonstruovaná celá bazilika. Tím, že tady máme národní kulturní památku, tak si myslím, že se staneme i atraktivním místem třeba pro návštěvníky, protože krypta a bazilika opravdu tady v okolí nikde není a je to jedinečná možnost takovou nádhernou kulturní památku vidět."
Nejen pro věřící bylo znovuotevření baziliky lákavé.
anketa: návštěvníci Baziliky: "Je to určitě zážitek."
anketa: návštěvníci Baziliky: "Tady chodíme pravidelně a už se těšíme, jak bude vypadat, když je po tolika letech otevřena zase znovu."
Bazilika už je tedy přístupná v obvyklém režimu, tedy každý den kromě pondělí.
---
Práce v karvinském lesoparku Dubina běží naplno a podle plánu. Město zde buduje moderní oázu odpočinku, která díky novým tůním a výsadbě stromů lépe odolá klimatickým změnám. Celý proces je navíc velmi šetrný k přírodě – pracovníci museli postup přizpůsobit i místním obyvatelům.
Karvinský lesopark Dubina se mění k nepoznání. Oblíbené místo pro relaxaci získává novou tvář.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Lesopark Dubina je hojně navštěvované našimi občany a lázeňskými hosty. Takže si myslím, že to, co se tady připravuje, bude velké plus."
Dokončené jsou dva mokřady a některé části zpevněných ploch. Hotovo by mělo být na podzim tohoto roku.
Daniel Křižánek, stavbyvedoucí: "Teď momentálně budeme kamením zasypávat průtoky z tůní, které vlastně tvoří tu páteř revitalizace tohoto vodního toku lesoparku Dubina. Opravujeme původně zpevněné plochy, které se budou dělat jako plovoucí, a které budou velmi dobře vsakovat vodu. Budou tu vodu velmi dobře odpařovat."
Stavební práce probíhají citlivě s ohledem na přírodu i jejich obyvatele. Pracovníci se museli postarat o bezpečí žab, které se na jaře přesouvají do vody.
Daniel Křižánek, stavbyvedoucí: "Museli jsme zvolit několika fázový způsob koupání té tůně, kde jsme nejprve vytvořili menší tůně, kde se žáby přestěhovaly, a pak se postupně zvětšovalo, zvětšovalo, až jsme dospěli k tomu závěrečnému stadiu, které dnes vlastně je v tůni."
Celá rekonstrukce vyjde na více než dvanáct milionů korun. Lesopark Dubina se stane moderním místem pro odpočinek a bude lépe připravený na dopady klimatických změn.
---
V KD Poklad v Ostravě-Porubě se konalo slavnostní předání uměleckých Cen Jantar. Ty jsou určeny umělcům spjatým s Moravskoslezským krajem. Za celoživotní přínos cenu převzal Petr Rotrekl.
V průběhu galavečera byla předána řada ocenění v kategoriích od vážné po populární hudbu, divadelní nebo výtvarné umění.
Aleš Honus, kreativní ředitel Cen Jantar: „Ceny Jantar jako jediné regionální ceny v České republice vyslaly signál o tom, že kultura Moravskoslezského kraje vysoce převyšuje kulturu jiných regionů. Odborné poroty, kterých máme celkem devět, sledují umělecké dění v celém našem kraji.“
Například za roli Kostelničky v opeře Její pastorkyňa ve Slezském divadle Opava získala Jantar Katarína Jorda.
Katarína Jorda, Slezské divadlo Opava, operní pěvkyně: „Momentálně je to taková euforie. Je to krásné, prostě je to šok. Vždycky, když jsou tři nominantky, tak do posledních chvil člověk nevěří, tuší, těší se, doufá… Říká si, jestli by si to přece jen nezasloužila kolegyně – je mladší, zpívá jí to. Ale nakonec si to stejně přejete.“
Ceny Jantar podporuje Moravskoslezský kraj, stejně jako umělce v celém regionu.
Peter Harvánek (SPD), radní MSK: „Jsem velice rád, že dnes můžu být na udělování cen Jantar, kde v různých kategoriích oceníme nejlepší umělce v Moravskoslezském kraji. Je dobré vědět, že kraj podporuje kulturu. Vytvořili jsme nové dotační programy. Je to program pro nadregionální kulturu, program pro kulturu, co se týče různých akcí v městech a obcích napříč krajem.“
Slavnostní atmosféru předávání Jantarů umocnilo několik hudebních vystoupení.
---
Den řemesel v Kotulově dřevěnce v Havířově každoročně přiláká stovky návštěvníků, kteří si chtějí vyzkoušet tradiční práce našich předků. Letos organizátoři vsadili výhradně na dobová řemesla a program obohatili i o několik novinek.
První májový den vždy ožije Kotulova dřevěnka, která patří mezi nejstarší dochované lidové stavby v regionu. První tradiční akcí pro celé rodiny je Den řemesel, při kterém si návštěvníci mohou připomenout práci našich předků, vyzkoušet si lidová řemesla a nahlédnout do života na venkově v minulých stoletích.
Lenka Ježová Bichlerová, mluvčí Muzea Těšínska: „V letošním roce jsme se snažili, abychom tady měli opravdu jen dobová řemesla. Vyrábíme fujary, pán vyrábí přímo na místě, vyrábíme košíčky, zpracováváme kosti. Máme zde perníkářku, která zdobí s dětmi perníčky. Ve stodole máme letos novinku, kdy ČSOP Pramenička, která se podílí na tomto programu, ukazuje lidem, jak se dříve používaly váhy.“
anketa: „Já si zkouším prát prádlo, jak se pralo kdysi. Není to těžké ani lehké. Tohle je větší zábava, ale u pračky se nemusíte ani namáhat.“
anketa: „Je to tradice, jak se kdysi dělalo máslo, jak se pralo, jak se vyráběly flétny, drátky. Lidová tvořivost. Je to pěkné, nádherné.“
anketa: „Já si myslím, že je to vynikající edukační program, který by neměl být jen jednou v roce.“
Muzeum Těšínska připravuje v Kotulově dřevěnce na celou sezonu mnoho dalších akcí.
---
Za klíčový moment osvobození Ostravy je považována chvíle, kdy tank číslo 51 přejel přes Sýkorův most. V rámci Ostravsko-opavské operace šlo spíše o symbolickou chvíli, protože wehrmacht už v té době prchal na západ a i mladík, který tento tank zastavil panzerfaustem byl zdejší člen německé domobrany.
Slezská Ostrava sehrála při osvobození města důležitou symbolickou roli, protože československé tanky, které projížděly od rána městem, ukončily tažení na tehdejším Říšském mostu, který propojoval moravskou a slezskou část Ostravy. V 19 hodin vjel na most jako první tank s číslem 51, kterému velel Nikola Ivasjuk a kryl ho tank Bedřicha Opočenského.
Bedřich Opočenský, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2015): "Měli jsme tušení, že ten most je podmíněn, jako to bylo všude. Ano, no, ale nikdy jsme nejeli dva najednou. Jeden jako průzkum to musel překonat, druhý měl za úkol ho zajišťovat. To jsem byl vlastně já s mojí osádkou. Tudíž tenkrát přejel přes most, ale byl zasažený pancéřovými pěstmi."
Viktor Grossmann, historik: "Na druhé straně dostává zásahy z pancéřových pěstí, které paradoxně neodpálily pravidelné jednotky Wehrmachtu, ale patrně domobranci, takže nějací vystrašení kluci, starší chlapi a tak podobně. Většina německé armády v té době už dávno z Ostravy pryč. No a ta německá jednotka tenhle tank vlastně zastavuje, likviduje a z tanku utíkají naši tankisté zpět."
Radista Ivan Ahepjuk zahynul a ostatní tři členové posádky byli zraněni. Pak byl ale odpor zlikvidován a tím osvobozování města skončilo. Zbývající pojízdné čtyři tanky se vrátily do Vítkovic a pak pokračovaly až do Prahy.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy:Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Německá armáda na ústupu dokázala zničit prakticky všechny ty mosty na Ostravici a vlastně i na Odře a de facto tenhle most jediný vlastně zůstal stát. Ono se to dneska málo ví, ale vlastně tady ta komunikace, na které stojí ten most, tak historicky vlastně celá staletí fungovala jako hlavní spojnice mezi Opavou a Těšínem."
Osvobození si každoročně připomínáme v Ostravě na několika místech. Památník u tanku č. 51 je jedním z nich, ale největší setkání se každý rok koná v Komenského sadech, kde je v Památníku Rudé armády uloženo tisíce vojáků i civilistů, kteří při osvobozování města padli.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je nepochybně důležité, že si připomínáme těmito pietními akty právě ukončení druhé světové války. Je to poslední válka, která Ostravu potkala, a myslím si, že i v dnešní neklidné době je důležité spolupracovat právě se složkami českých ozbrojených sil a snažit se právě zdůrazňovat, jak je pro nás důležitá bezpečnost a jak je důležitá bezpečnost i pro naše město."
Mikuláš Končický, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2014): "Hitler tehdy údajně měl prohlásit, že odevzdáte Ostravu, odevzdáte Německo. Proto není náhodou, že tady byla nasazena celá řada pancéřových divizí."
Říšský most byl po válce přejmenován na Most Miloše Sýkory, který u něj zahynul. Měl údajně přestřihnout dráty k náloži, ale Němci jej zpozorovali a zabili. Tuto verzi historici neumějí stoprocentně potvrdit.
---
