Letní koupaliště v Ostravě se začínají plnit lidmi. Může za to nejen slunečné a teplé počasí, ale i další rozvolnění. Od tohoto týdne už se při vstupu stačí prokázat samotestem. Dosud to bylo možné jen v restauraci, u kadeřníka, manikérky nebo masérky a dalších službách péče o tělo.
Milovníkům vodních radovánek se ulevilo. Odpadla jim povinnost prokazovat se při vstupu na letní koupaliště negativním testem na koronavirus potvrzený lékařem. Návštěvnost vodních areálů tak pomalu roste, což vítají hlavně provozovatelé.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Od dnešního dne je zase příznivější situace pro nás. Lidem stačí při vstupu samotesty, nebo testy od zaměstnavatele, testy ze škol pro děti potvrzené čestným prohlášením.”
SAREZA v Ostravě provozuje letní koupaliště v Porubě, Vodní areál Jih a Vodní svět v centru města. Od minulého pátku, kdy byla zahájena sezóna, je navštívilo jen pár set lidí.
Anketa: návštěvníci Vodního areálu Jih: "Voda je super, je to příjemné osvěžení."
“Jsme rádi, že je pěkně. Nemáme roušky, jsme ve vodě. Pozdrav. Ahoj."
"Je to úplně poprvé, co tady jsme po hodně dlouhé době a zatím v pohodě. Voda je v pohodě, sice trošku studenější na můj vkus, ale jinak dobrý."
"Já už chci jít do vody."
Novinkou letošního roku je tady ve Vodním areálu Ostrava-Jih dětské hřiště s různými prolézačkami, houpačkami a skluzavkami.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “To bylo z těch investic asi všechno. Bylo to takové smutné období pro nás pro všechny náročné. Bojovali jsme jak jsme mohli. Museli jsme omezit některé investice.”
Venkovní areály momentálně fungují v omezeném provozu od 9 do 20 hodin. Bez testu i očkování je přístupné jen přírodní letní koupaliště v Porubě.
---
Postupné rozvolňování koronavirových omezení se projevuje také na hraničních přechodech s Polskem a Slovenskem. Kontroly jsou víceméně jen namátkové a na některých přechodech nejsou vůbec. Přesto by lidé neměli zapomínat na povinné doklady o covidových testech nebo očkování.
Na hranicích s Polskem a Slovenskem to v těchto dnech vypadá, že už žádná covidová omezení při cestování neplatí. Na některých přechodech sice policejní kontroly probíhají, ale jen namátkově a někde nejsou vůbec.
Například na hraničním přechodu s Polskem v Bukovci není žádná kontrola ani na české, ani na polské straně.
Lidé by však rozhodně neměli zapomínat na to, že každá země má vlastní podmínky, které upravují vstup na jejich území. Vedle občanského průkazu nebo pasu je nutné u sebe mít doklady o absolvovaném testu nebo očkování. S policejní kontrolou těchto dokladů se mohou Češi setkat i v polském nebo slovenském vnitrozemí.
Anketa: “Já jsem teď asi poprvé na hranici, tak jsem se konečně přijel podívat, jak to vypadá. Samozřejmě mám o očkování doklad v mobilu a i vytištěný.”
Například slovenští policisté mají patroly na hranicích jen ve vymezených časech. U přijíždějících důsledně kontrolují právě dokumenty o testech nebo očkování. V opačném směru se jejich čeští kolegové zaměřili na nelegální migranty.
Daniela Vlčková, mluvčí Policie ČR MSK: “Od ledna letošního roku až do odvolání je posílen výkon služby na vytipovaných hraničních přechodech. V rámci Krajského ředitelství Policie ČR MSK se jedná o hraniční přechod Mosty u Jablunkova na státní hranici se Slovenskou republikou. V souladu s tímto opatřením se také dnes policisté odboru cizinecké policie zaměřují především na kontrolu možné tranzitní nelegální migrace. K této činnosti mimo jiné využívají speciální techniku, například přístroj na detekci srdeční činnosti.”
Při cestě do zahraničí je vždy vhodné si ověřit aktuálně platná opatření.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
Fotbalisté Nového Jičína oficiálně pokřtili přátelským utkáním novou travnatou plochu. Rekonstrukce letního stadionu skončila de facto před půl rokem, slavnostní výkop ale mohl být proveden až nyní.
Symbolického výkopu na novém trávníku novojičínského stadionu se ujal starosta města Stanislav Kopecký. Zahájil přátelské utkání zdejšího divizního A mužstva s tradičním regionálním rivalem Valašským Meziříčím.
Filip Nippert, kapitán A mužstva FK Nový Jičín: “Hřiště už mělo hodně za sebou, takže kolikrát už bylo podmáčené, takže teďka doufáme, že to bude lepší a že budeme předvádět slušné výkony na tomhle trávníku.”
Pavel Tokař, předseda FK Nový Jičín: “Klidně bych si dovolil říct, že tento sportovní stánek splňuje veškeré parametry pro soutěže nejméně na úrovni národní ligy.”
Kompletní renovace sportoviště přišla na zhruba 36 milionu korun. Nový je travnatý povrch s umělou závlahou, opravené atletické sektory a částečně i zázemí pro diváky. Přestože je stadion majetkem tělovýchovné jednoty, která na jeho rekonstrukci získala dotaci z ministerstva školství, podpořilo jeho opravu 12 miliony korun i město.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem rád, že i město Nový Jičín mohlo přispět nějakou finanční částkou, která je z mého pohledu dosti významná, na rekonstrukci tohoto oválu.”
Fotbalový klub začal s tréninky ihned, jakmile to rozvolnění vládních opatření umožnilo. Trávník už tak měla možnost otestovat i mládežnická družstva.
---
Letní koupaliště v Ostravě se začínají plnit lidmi. Může za to nejen slunečné a teplé počasí, ale i další rozvolnění. Od tohoto týdne už se při vstupu stačí prokázat samotestem. Dosud to bylo možné jen v restauraci, u kadeřníka, manikérky nebo masérky a dalších službách péče o tělo.
Milovníkům vodních radovánek se ulevilo. Odpadla jim povinnost prokazovat se při vstupu na letní koupaliště negativním testem na koronavirus potvrzený lékařem. Návštěvnost vodních areálů tak pomalu roste, což vítají hlavně provozovatelé.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Od dnešního dne je zase příznivější situace pro nás. Lidem stačí při vstupu samotesty, nebo testy od zaměstnavatele, testy ze škol pro děti potvrzené čestným prohlášením.”
SAREZA v Ostravě provozuje letní koupaliště v Porubě, Vodní areál Jih a Vodní svět v centru města. Od minulého pátku, kdy byla zahájena sezóna, je navštívilo jen pár set lidí.
Anketa: návštěvníci Vodního areálu Jih: "Voda je super, je to příjemné osvěžení."
“Jsme rádi, že je pěkně. Nemáme roušky, jsme ve vodě. Pozdrav. Ahoj."
"Je to úplně poprvé, co tady jsme po hodně dlouhé době a zatím v pohodě. Voda je v pohodě, sice trošku studenější na můj vkus, ale jinak dobrý."
"Já už chci jít do vody."
Novinkou letošního roku je tady ve Vodním areálu Ostrava-Jih dětské hřiště s různými prolézačkami, houpačkami a skluzavkami.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “To bylo z těch investic asi všechno. Bylo to takové smutné období pro nás pro všechny náročné. Bojovali jsme jak jsme mohli. Museli jsme omezit některé investice.”
Venkovní areály momentálně fungují v omezeném provozu od 9 do 20 hodin. Bez testu i očkování je přístupné jen přírodní letní koupaliště v Porubě.
---
Postupné rozvolňování koronavirových omezení se projevuje také na hraničních přechodech s Polskem a Slovenskem. Kontroly jsou víceméně jen namátkové a na některých přechodech nejsou vůbec. Přesto by lidé neměli zapomínat na povinné doklady o covidových testech nebo očkování.
Na hranicích s Polskem a Slovenskem to v těchto dnech vypadá, že už žádná covidová omezení při cestování neplatí. Na některých přechodech sice policejní kontroly probíhají, ale jen namátkově a někde nejsou vůbec.
Například na hraničním přechodu s Polskem v Bukovci není žádná kontrola ani na české, ani na polské straně.
Lidé by však rozhodně neměli zapomínat na to, že každá země má vlastní podmínky, které upravují vstup na jejich území. Vedle občanského průkazu nebo pasu je nutné u sebe mít doklady o absolvovaném testu nebo očkování. S policejní kontrolou těchto dokladů se mohou Češi setkat i v polském nebo slovenském vnitrozemí.
Anketa: “Já jsem teď asi poprvé na hranici, tak jsem se konečně přijel podívat, jak to vypadá. Samozřejmě mám o očkování doklad v mobilu a i vytištěný.”
Například slovenští policisté mají patroly na hranicích jen ve vymezených časech. U přijíždějících důsledně kontrolují právě dokumenty o testech nebo očkování. V opačném směru se jejich čeští kolegové zaměřili na nelegální migranty.
Daniela Vlčková, mluvčí Policie ČR MSK: “Od ledna letošního roku až do odvolání je posílen výkon služby na vytipovaných hraničních přechodech. V rámci Krajského ředitelství Policie ČR MSK se jedná o hraniční přechod Mosty u Jablunkova na státní hranici se Slovenskou republikou. V souladu s tímto opatřením se také dnes policisté odboru cizinecké policie zaměřují především na kontrolu možné tranzitní nelegální migrace. K této činnosti mimo jiné využívají speciální techniku, například přístroj na detekci srdeční činnosti.”
Při cestě do zahraničí je vždy vhodné si ověřit aktuálně platná opatření.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
Fotbalisté Nového Jičína oficiálně pokřtili přátelským utkáním novou travnatou plochu. Rekonstrukce letního stadionu skončila de facto před půl rokem, slavnostní výkop ale mohl být proveden až nyní.
Symbolického výkopu na novém trávníku novojičínského stadionu se ujal starosta města Stanislav Kopecký. Zahájil přátelské utkání zdejšího divizního A mužstva s tradičním regionálním rivalem Valašským Meziříčím.
Filip Nippert, kapitán A mužstva FK Nový Jičín: “Hřiště už mělo hodně za sebou, takže kolikrát už bylo podmáčené, takže teďka doufáme, že to bude lepší a že budeme předvádět slušné výkony na tomhle trávníku.”
Pavel Tokař, předseda FK Nový Jičín: “Klidně bych si dovolil říct, že tento sportovní stánek splňuje veškeré parametry pro soutěže nejméně na úrovni národní ligy.”
Kompletní renovace sportoviště přišla na zhruba 36 milionu korun. Nový je travnatý povrch s umělou závlahou, opravené atletické sektory a částečně i zázemí pro diváky. Přestože je stadion majetkem tělovýchovné jednoty, která na jeho rekonstrukci získala dotaci z ministerstva školství, podpořilo jeho opravu 12 miliony korun i město.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem rád, že i město Nový Jičín mohlo přispět nějakou finanční částkou, která je z mého pohledu dosti významná, na rekonstrukci tohoto oválu.”
Fotbalový klub začal s tréninky ihned, jakmile to rozvolnění vládních opatření umožnilo. Trávník už tak měla možnost otestovat i mládežnická družstva.
---
