Postupné rozvolňování koronavirových omezení se projevuje také na hraničních přechodech s Polskem a Slovenskem. Kontroly jsou víceméně jen namátkové a na některých přechodech nejsou vůbec. Přesto by lidé neměli zapomínat na povinné doklady o covidových testech nebo očkování.
Na hranicích s Polskem a Slovenskem to v těchto dnech vypadá, že už žádná covidová omezení při cestování neplatí. Na některých přechodech sice policejní kontroly probíhají, ale jen namátkově a někde nejsou vůbec.
Například na hraničním přechodu s Polskem v Bukovci není žádná kontrola ani na české, ani na polské straně.
Lidé by však rozhodně neměli zapomínat na to, že každá země má vlastní podmínky, které upravují vstup na jejich území. Vedle občanského průkazu nebo pasu je nutné u sebe mít doklady o absolvovaném testu nebo očkování. S policejní kontrolou těchto dokladů se mohou Češi setkat i v polském nebo slovenském vnitrozemí.
Anketa: “Já jsem teď asi poprvé na hranici, tak jsem se konečně přijel podívat, jak to vypadá. Samozřejmě mám o očkování doklad v mobilu a i vytištěný.”
Například slovenští policisté mají patroly na hranicích jen ve vymezených časech. U přijíždějících důsledně kontrolují právě dokumenty o testech nebo očkování. V opačném směru se jejich čeští kolegové zaměřili na nelegální migranty.
Daniela Vlčková, mluvčí Policie ČR MSK: “Od ledna letošního roku až do odvolání je posílen výkon služby na vytipovaných hraničních přechodech. V rámci Krajského ředitelství Policie ČR MSK se jedná o hraniční přechod Mosty u Jablunkova na státní hranici se Slovenskou republikou. V souladu s tímto opatřením se také dnes policisté odboru cizinecké policie zaměřují především na kontrolu možné tranzitní nelegální migrace. K této činnosti mimo jiné využívají speciální techniku, například přístroj na detekci srdeční činnosti.”
Při cestě do zahraničí je vždy vhodné si ověřit aktuálně platná opatření.
---
Letní koupaliště v Ostravě se začínají plnit lidmi. Může za to nejen slunečné a teplé počasí, ale i další rozvolnění. Od tohoto týdne už se při vstupu stačí prokázat samotestem. Dosud to bylo možné jen v restauraci, u kadeřníka, manikérky nebo masérky a dalších službách péče o tělo.
Milovníkům vodních radovánek se ulevilo. Odpadla jim povinnost prokazovat se při vstupu na letní koupaliště negativním testem na koronavirus potvrzený lékařem. Návštěvnost vodních areálů tak pomalu roste, což vítají hlavně provozovatelé.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Od dnešního dne je zase příznivější situace pro nás. Lidem stačí při vstupu samotesty, nebo testy od zaměstnavatele, testy ze škol pro děti potvrzené čestným prohlášením.”
SAREZA v Ostravě provozuje letní koupaliště v Porubě, Vodní areál Jih a Vodní svět v centru města. Od minulého pátku, kdy byla zahájena sezóna, je navštívilo jen pár set lidí.
Anketa: návštěvníci Vodního areálu Jih: "Voda je super, je to příjemné osvěžení."
“Jsme rádi, že je pěkně. Nemáme roušky, jsme ve vodě. Pozdrav. Ahoj."
"Je to úplně poprvé, co tady jsme po hodně dlouhé době a zatím v pohodě. Voda je v pohodě, sice trošku studenější na můj vkus, ale jinak dobrý."
"Já už chci jít do vody."
Novinkou letošního roku je tady ve Vodním areálu Ostrava-Jih dětské hřiště s různými prolézačkami, houpačkami a skluzavkami.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “To bylo z těch investic asi všechno. Bylo to takové smutné období pro nás pro všechny náročné. Bojovali jsme jak jsme mohli. Museli jsme omezit některé investice.”
Venkovní areály momentálně fungují v omezeném provozu od 9 do 20 hodin. Bez testu i očkování je přístupné jen přírodní letní koupaliště v Porubě.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
Do Jeseníků se opět po covidové přestávce vrátil prestižní cyklistický Závod míru U23, tedy závodníků do 23 let. Své reprezentace sem vyslalo 19 zemí z celého světa. Hory tedy za krásného počasí důkladně prověřily více než 110 závodníků. Ti startovali v Jeseníku a vyšlápli si během závodu až k přečerpávací nádrži Dlouhé Stráně.
Úvodní sprinterský prolog závodu ulicemi Jeseníku ovládl norský mladík Sorens Varenskjold. Do první etapy tedy nastoupil ve žlutém dresu. První etapa závodu vedla z Jeseníku do Rýmařova, kde končila třemi okruhy kolem města.
Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Jsem rád, že se nám po roce zase vrátil, jsem rád, že můžeme přivítat první etapu Závodu míru do 23 let a jsem strašně moc rád, že vyšlo počasí, protože to počasí je alfa a omega všech akcí a víceméně mám první týden, kdy nám konečně svítí sluníčko. Já sám jezdím, ale jenom rekreačně.“
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Závod míru v našem MS kraji, respektive tady v téhleté oblasti Jeseníků se jede už několik let po sobě a já už to vnímám jako jakousi tradici, pojede se zase na Dlouhé Stráně a to jsou opravdu přírodní úkazy, kterými se vlastně celý Závod míru U23 jede. Proto vlastně tenhleten závod je tak oblíben, že veškeré světové týmy k nám rádi jezdí."
Cílovou páskou první 131 km dlouhé etapy projel jako první český reprezentant Pavel Bittner. Druhá královská etapa se startem v Bruntále, zavedla cyklisty do vrcholových partií Jeseníků, k přehradě Dlouhé Stráně. Byla také extrémně náročná.
Jakub Ťoupalík, český reprezentant: „Asi tak nejtěžší byly ty kopce, ten první, nahoře byla vrchařská prémie, tak se tam jelo docela vysoké tempo, to bylo hned po startu. To trošku bolelo a pak se to trošku zklidnilo a vlastně norský tým to hlídal pro toho svého žluťáka."
Na Dlouhé Stráně přijel nejrychleji ital Filippo Zana. Na výborném sedmém místě skončil i nejlepší Čech Mathias Vacek. Rozhodující byla vždy spolupráce závodníků v týmech, které vždy podporovaly svého nejlepšího jezdce.
Petr Kelemen, český reprezentant: „Ten začátek byl docela v pohodě, než nám odjel ten jeden Španěl, ale kopce se jely trošku rychleji než ty dva roky zpátky, ale myslím si, že jsme to tam měli docela pod kontrolou, co jsme si řekli na startu, to jsme dodrželi, a do toho konce, to už vlastně jen Pavla jsme přivezli do té první skupiny, do toho čela a už to bylo jenom na něm."
I přes vítězství Francouze Laurance v poslední horské etapě v okolí Jeseníku si vítěz z Dlouhých Strání Ital Zana pohlídal svůj náskok a vyhrál i v celkovém pořadí. Nejlepší z našich, Mathias Vacek si pak polepšil na konečné výborné šesté místo.
---
Postupné rozvolňování koronavirových omezení se projevuje také na hraničních přechodech s Polskem a Slovenskem. Kontroly jsou víceméně jen namátkové a na některých přechodech nejsou vůbec. Přesto by lidé neměli zapomínat na povinné doklady o covidových testech nebo očkování.
Na hranicích s Polskem a Slovenskem to v těchto dnech vypadá, že už žádná covidová omezení při cestování neplatí. Na některých přechodech sice policejní kontroly probíhají, ale jen namátkově a někde nejsou vůbec.
Například na hraničním přechodu s Polskem v Bukovci není žádná kontrola ani na české, ani na polské straně.
Lidé by však rozhodně neměli zapomínat na to, že každá země má vlastní podmínky, které upravují vstup na jejich území. Vedle občanského průkazu nebo pasu je nutné u sebe mít doklady o absolvovaném testu nebo očkování. S policejní kontrolou těchto dokladů se mohou Češi setkat i v polském nebo slovenském vnitrozemí.
Anketa: “Já jsem teď asi poprvé na hranici, tak jsem se konečně přijel podívat, jak to vypadá. Samozřejmě mám o očkování doklad v mobilu a i vytištěný.”
Například slovenští policisté mají patroly na hranicích jen ve vymezených časech. U přijíždějících důsledně kontrolují právě dokumenty o testech nebo očkování. V opačném směru se jejich čeští kolegové zaměřili na nelegální migranty.
Daniela Vlčková, mluvčí Policie ČR MSK: “Od ledna letošního roku až do odvolání je posílen výkon služby na vytipovaných hraničních přechodech. V rámci Krajského ředitelství Policie ČR MSK se jedná o hraniční přechod Mosty u Jablunkova na státní hranici se Slovenskou republikou. V souladu s tímto opatřením se také dnes policisté odboru cizinecké policie zaměřují především na kontrolu možné tranzitní nelegální migrace. K této činnosti mimo jiné využívají speciální techniku, například přístroj na detekci srdeční činnosti.”
Při cestě do zahraničí je vždy vhodné si ověřit aktuálně platná opatření.
---
Letní koupaliště v Ostravě se začínají plnit lidmi. Může za to nejen slunečné a teplé počasí, ale i další rozvolnění. Od tohoto týdne už se při vstupu stačí prokázat samotestem. Dosud to bylo možné jen v restauraci, u kadeřníka, manikérky nebo masérky a dalších službách péče o tělo.
Milovníkům vodních radovánek se ulevilo. Odpadla jim povinnost prokazovat se při vstupu na letní koupaliště negativním testem na koronavirus potvrzený lékařem. Návštěvnost vodních areálů tak pomalu roste, což vítají hlavně provozovatelé.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Od dnešního dne je zase příznivější situace pro nás. Lidem stačí při vstupu samotesty, nebo testy od zaměstnavatele, testy ze škol pro děti potvrzené čestným prohlášením.”
SAREZA v Ostravě provozuje letní koupaliště v Porubě, Vodní areál Jih a Vodní svět v centru města. Od minulého pátku, kdy byla zahájena sezóna, je navštívilo jen pár set lidí.
Anketa: návštěvníci Vodního areálu Jih: "Voda je super, je to příjemné osvěžení."
“Jsme rádi, že je pěkně. Nemáme roušky, jsme ve vodě. Pozdrav. Ahoj."
"Je to úplně poprvé, co tady jsme po hodně dlouhé době a zatím v pohodě. Voda je v pohodě, sice trošku studenější na můj vkus, ale jinak dobrý."
"Já už chci jít do vody."
Novinkou letošního roku je tady ve Vodním areálu Ostrava-Jih dětské hřiště s různými prolézačkami, houpačkami a skluzavkami.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “To bylo z těch investic asi všechno. Bylo to takové smutné období pro nás pro všechny náročné. Bojovali jsme jak jsme mohli. Museli jsme omezit některé investice.”
Venkovní areály momentálně fungují v omezeném provozu od 9 do 20 hodin. Bez testu i očkování je přístupné jen přírodní letní koupaliště v Porubě.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
Do Jeseníků se opět po covidové přestávce vrátil prestižní cyklistický Závod míru U23, tedy závodníků do 23 let. Své reprezentace sem vyslalo 19 zemí z celého světa. Hory tedy za krásného počasí důkladně prověřily více než 110 závodníků. Ti startovali v Jeseníku a vyšlápli si během závodu až k přečerpávací nádrži Dlouhé Stráně.
Úvodní sprinterský prolog závodu ulicemi Jeseníku ovládl norský mladík Sorens Varenskjold. Do první etapy tedy nastoupil ve žlutém dresu. První etapa závodu vedla z Jeseníku do Rýmařova, kde končila třemi okruhy kolem města.
Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Jsem rád, že se nám po roce zase vrátil, jsem rád, že můžeme přivítat první etapu Závodu míru do 23 let a jsem strašně moc rád, že vyšlo počasí, protože to počasí je alfa a omega všech akcí a víceméně mám první týden, kdy nám konečně svítí sluníčko. Já sám jezdím, ale jenom rekreačně.“
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Závod míru v našem MS kraji, respektive tady v téhleté oblasti Jeseníků se jede už několik let po sobě a já už to vnímám jako jakousi tradici, pojede se zase na Dlouhé Stráně a to jsou opravdu přírodní úkazy, kterými se vlastně celý Závod míru U23 jede. Proto vlastně tenhleten závod je tak oblíben, že veškeré světové týmy k nám rádi jezdí."
Cílovou páskou první 131 km dlouhé etapy projel jako první český reprezentant Pavel Bittner. Druhá královská etapa se startem v Bruntále, zavedla cyklisty do vrcholových partií Jeseníků, k přehradě Dlouhé Stráně. Byla také extrémně náročná.
Jakub Ťoupalík, český reprezentant: „Asi tak nejtěžší byly ty kopce, ten první, nahoře byla vrchařská prémie, tak se tam jelo docela vysoké tempo, to bylo hned po startu. To trošku bolelo a pak se to trošku zklidnilo a vlastně norský tým to hlídal pro toho svého žluťáka."
Na Dlouhé Stráně přijel nejrychleji ital Filippo Zana. Na výborném sedmém místě skončil i nejlepší Čech Mathias Vacek. Rozhodující byla vždy spolupráce závodníků v týmech, které vždy podporovaly svého nejlepšího jezdce.
Petr Kelemen, český reprezentant: „Ten začátek byl docela v pohodě, než nám odjel ten jeden Španěl, ale kopce se jely trošku rychleji než ty dva roky zpátky, ale myslím si, že jsme to tam měli docela pod kontrolou, co jsme si řekli na startu, to jsme dodrželi, a do toho konce, to už vlastně jen Pavla jsme přivezli do té první skupiny, do toho čela a už to bylo jenom na něm."
I přes vítězství Francouze Laurance v poslední horské etapě v okolí Jeseníku si vítěz z Dlouhých Strání Ital Zana pohlídal svůj náskok a vyhrál i v celkovém pořadí. Nejlepší z našich, Mathias Vacek si pak polepšil na konečné výborné šesté místo.
---
