Poslanci kritizovali vládu za situaci na Karvinsku

Šíření nákazy Covid-19 na Karvinsku řešila ve čtvrtek poslanecká sněmovna. Mnozí poslanci kritizovali vládu a hygienickou stanici, že při řešení situace selhali a že kroky byly pomalé. Podle ministra Vojtěcha je ale situace pod kontrolou a chytrá karanténa funguje.

Hlavním bodem mimořádného jednání Poslanecké sněmovny byla situace na Karvinsku, kde se příliš  nedaří zastavit šíření nemoci Covid-19 mezi horníky a jejich rodinami.  Jako první si vzal slovo bývalý primátor Karviné Tomáš Hanzel, který se důrazně ohradil proti házení zodpovědnosti na horníky a kroky vlády a hygieny označil za pomalé, zmatené a málo účinné. Poslanec a hejtman Ivo Vondrák vysvětlil, že pomalé testování by vyřešil návrat mobilních odběrových týmů vojáků.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Máme jeden základní problém. Tím, že není nouzový stav a nemocnice jednou naplno, máme problém alokovat pro všechna ta odběrová centra zdravotníky, protože musí vykonávat svou práci v nemocnicích." 

Kritický byl i další poslanec z našeho kraje Jakub Janda, podle kterého ministerstvo zdravotnictví postupovalo liknavě. 

Jakub Janda, poslanec: "Vláda se na Karvinsko, potažmo na celý MS kraj, vykašlala."

Slovo dostala i ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě, která odpovídala na otázky a hájila chytrou karanténu. 

Pavla Svrčinová, ředitelka KHS Ostrava: "Já mám k dispozici pro náš 1,4 milionový kraj 40 epidemiologů. Vzhledem k tomu, že těch případů tolik přibylo, posílila jsem i z řad ostatních pracovníků krajské hygieny o 50 lidí."

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch poslancům vysvětlil, že díky chytré karanténě virus nezmizí a že jeho existenci je třeba brát jako fakt. Také zdůraznil, že situace na Karvinsku se už uklidňuje. 

---

Lékařská fakulta v Ostravě dostala stopku na příjem studentů oboru všeobecné lékařství

Lékařská fakulta Ostravské univerzity nebude moci přijímat nové studenty do magisterského programu všeobecného lékařství. Důvodem je její nedostatečné personální obsazení. Dosavadní posluchači mohou ve studiu pokračovat.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity má vážný problém. To, čeho se její zástupci, vedení města, kraje i nemocnic obávali, se stává pomalu skutečností. Rada Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství ve čtvrtek na svém mimořádném zasedání nepravomocně rozhodla o odebrání akreditace pro magisterský obor všeobecné lékařství.

Podle akreditačního úřadu má fakulta nedostatečné personální obsazení pro potřebnou výuku. Fakulta se proti rozhodnutí úřadu může odvolat. Ostravská univerzita zatím požádala o přerušení projednávání žádosti o akreditaci do doby, než se zvolí nové vedení fakulty.

Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: "Věřím, že stávající vedení LF OU, respektive akademický senát fakulty, vyvodí z výsledků
dnešního jednání Rady NAÚ patřičné důsledky a umožní zvolit nové vedení LF OU, které rozhodne, jak dále pokračovat, aby NAÚ mohl příští rok žádosti vyhovět a LF OU mohla přijímat nové studeny Všeobecného lékařství již v roce 2021."

V letošním roce nebude moci fakulta přijmout do magisterského studijního programu Všeobecné lékařství nové studenty a přijímací zkoušky na tento obor neproběhnou. Stávajících studentů se toto rozhodnutí nijak nedotkne a budou studovat dále podle stále platné předchozí akreditace.

Andrea Svobodová, mluvčí Ostravské univerzity: "Přerušení žádosti o akreditaci Všeobecného lékařství se nijak nedotýká studentů jiných studijních programů, jako je například Fyzioterapie, Komunitní péče v porodní asistenci nebo Zdravotnické záchranářství, které již nové akreditace mají a úspěšně zde probíhá přijímací řízení."

Lékařská fakulta Ostravské univerzity požádala o novou akreditaci Všeobecného lékařství v únoru letošního roku, protože její stávající akreditace platí do roku 2024 pouze na dostudování současných studentů. Pro přijímání nových však fakulta potřebuje akreditaci
novou.

Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: "Všeobecné lékařství je důležité pro Ostravskou univerzitu i celý region. Z pozice rektora univerzity jsem využil veškerých možností, abych přesvědčil Lékařskou fakultu, že je nutná generační obměna a významné personální posílení. Nyní je již odpovědnost na Akademickém senátu Lékařské fakulty."

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla před deseti lety. Podle představitelů kraje je nezbytná a potřebná. Vystudovalo ji 3323 lidí, absolvovalo na ní 282 lékařů. Do vzniku a rozvoje fakulty se investovalo asi 642 milionů korun. Fakulta si už dřív vysloužila kritiku za pochybení při příjímání studentů. Výtky se týkaly i nedostatečného personálního obsazení.

---

Problémový rodinný dům majitelé nabíli radnici

Družstevníci v Havířově bojují proti přestavbě rodinného domu na rezidenční bydlení s deseti byty. Objekt se nachází v těsné blízkosti panelových domů. Majitelé se nyní rozhodli nabídnout nemovitost k odkupu městu.

Tento rodinný dům v centru Havířova je už mnoho let předmětem svárů mezi majiteli a družstevníky okolních domů. Vlastník chce vilku přestavět na rezidenční bydlení. Místním vadí, že jen pár metrů od jejich oken by vzniklo parkoviště, auta by vytvářela hluk a smog, stavba by stínila. Proti povolení výjimky stavebního úřadu se odvolali ke kraji.

Jiřina Pechová, obyvatelka družstevního domu: "Mluvila jsem se zástupci družstva a ti nám řekli, že krajský úřad nepovolil tu výjimku, řekli mi, že to jednání je pozastaveno a že pan majitel musí znovu nějakým způsobem odůvodnit, proč tady ty bytové jednotky chce stavět.”

Rodinný dům se nyní objevil na stránkách realitní kanceláře k prodeji. Majitelé tvrdí, že oslovili radnici, aby si objekt i s pozemkem odkoupila.

Lukáš Klus, spolumajitel objektu:  Udělali jsme si vlastní průzkum, kde jsme zjistili, že ani ti družstevníci nevědí, co by tam vlastně chtěli. Někteří řekli, že by tam chtěli mít parkoviště, někteří řekli, že by tam chtěli mít zubaře, workoutové hřiště, lavičky, aby tam mohli chodit s pejskem. Každopádně všechny ty odpovědi byly směřovány, které by mělo zajišťovat město a proto jsme se pro zklidnění celé situace rozhodli nabídnout odkup této stavby a pozemku městu.”

Město se musí nejdříve s podmínkami seznámit.

Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Přišlo mi to včera ta informace ze správy majetku, že má město tuto nabídku na odkup tohoto pozemku včetně domu. Musíme se s nabídkou seznámit s kolegy a potom jako rada rozhodneme.”

Obyvatelé to nemají ani nyní jednoduché. Dům majitelé pronajímají podle místních nepřizpůsobivým.

Jan Sochor, obyvatel družstevního domu: "Jestli to někdo koupí. My vůbec nevíme, kdo to bude kupovat, co ten člověk, co s tím bude zamýšlet. Jestli to udělá jako rodinný domek, nebo z toho udělá ubytovnu, jako tomu je doposud.”

Zuzana Kutáčková, obyvatelka družstevního domu: "My bychom určitě uvítali, kdyby tady bylo zdravotní středisko, nějaký lékař, nebo kanceláře. Tady naproti v té vilce je to samé a je tam klid, pořádek.”

Pokud město nemovitost nekoupí, majitelé nesdělili, jak konkrétně bude postupovat dále.

---

Předškoláci z Karviné ilustrovali knihu

21 mateřských škol z Karviné a okolí se podílely na vzniku společné knihy, která obsahuje jejich vlastní příběhy. Každá školka měla k dispozici šest stránek, které vyplnily nejen ilustracemi dětí, ale i textem příběhu nebo fotografiemi.

Společná kniha mateřských škol z Karviné a okolních obcí nazvaná děti dětem je na světě. vyšlo tisíc výtisků. Předškoláci knihu dostali na památku při ukončení letošního školního roku..

Petra Kantorová, projektová manažerka: "Je to knížka, která vznikla v rámci projektu MPA II. Knížka vznikala celý poslední rok a vznikala takovým stylem, že děti vyprávěly příběhy, které prožily nebo se jim zdály zajímavé, paní učitelky je zaznamenávaly ručně a i kniha je psaní ručně."

Nápad vydat knihu, která by obsahovala tvorbu dětí z jednadvaceti mateřských škol z Karviné, Dětmarovic, Stonavy a Petrovic u Karviné ocenil i ilustrátor Adolf Dudek nebo grafik Dalibor Andrýsek.

Dalibor Andrýsek, grafik: "Je to vynikající nápad, ojedinělý, nejlepší na tom je, že si ty školky daly záležet, ta práce technická s tím bude minimální."

Otická sopka – nejstarší v kraji

Teď vás vezmeme na výlet do nitra sopky. A nemusíme přitom podnikat dalekou cestu! Asi 4 kilometry jižně od Opavy, v Oticích, kdysi stála nejstarší moravskoslezská sopka. Napovídají to zbytky čedičové horniny, které se tady ještě v minulém století těžily.

Možná by vás ani nenapadlo, že tento nenápadný pahorek u Otic s názvem Kamenná hora s nadmořskou výškou 311 metrů, býval sopkou. Tedy, je to už hodně dávno, nějakých 20 milionů let. A bez diskuse jde o nejstarší sopku v Moravskoslezském kraji.

Martin Hanáček, geolog, Vlastivědné muzeum Jesenicka: „Je to pahorek budovaný sedimentárními horninami prvohorního, karbonského stáří. Jsou to tzv. droby a břidlice, to jsou takové vrstevnaté horniny.
Jenže jednoho dne v třetihorách došlo k vyvření magmatu a sopka byla na světě. Jenže pokud si myslíte, že tento kráter je důsledkem činnosti sopky – pletete se.

Martin Hanáček, geolog, Vlastivědné muzeum Jesenicka: „Otická sopka není sopkou, ale je to erozí a pak i lidskou těžbou odkrytá čedičová žíla. Tedy žíla utuhlého magmatu, která původně to magma k sopce přiváděla. Ale ta sopka už neexistuje.“

Čedič se tady těšil od konce 19. do poloviny 20. století. Pak zde byla motokrosová dráha. Teď se toto místo stalo vyhledávané kvůli přírodním zajímavostem i odpočinku.

Vladimír Tancík (BEZPP), starosta obce Otice: „Dnes sem lidé chodí spíš za klidem, protože motokros se tady už 30 let nejezdí. Od r. 1991 je Otická sopka přírodní památkou. Správně se jmenuje Kamenná hora.

Podle staré lidové pověsti prý do jednoho z balvanů otiskl své kopyto čert. A proto prý místní říkají tomuto kopci Peklo. Ať jsme se snažili sebevíc, nic jsme nenašli. Naopak nám zpěv ptáků a dokonalé ticho připomínalo spíš ráj.

---