Méně aut v ulicích města, ale také možná větší provoz v blízkých obcích. Nový dálniční obchvat Frýdku-Místku má své příznivce i odpůrce. Zvýšení dopravní zátěže se bojí především lidé z Palkovic a Kozlovic.
S právě probíhající stavbou obchvatu Frýdku-Místku souvisí také výstavba přivaděče ze směru od Palkovic a Kozlovic. Ten by měl odvést velkou část dopravy z Palkovické ulice a Podpuklí. Právě tam žijící lidé už se na zprovoznění obchvatu těší a doufají, že se provoz v jejich ulicích výrazně omezí.
Anketa: “Bydlím tady roky, většinu svého života. Ta cesta byla vždycky frekventovaná. V poslední době je nárůst dopravy obrovský a moje velké přání je, aby opravdu se ten provoz snížil. Věřím, že obchvat je velice důležitý, ale prašnost je taková, že nepomůže ani časté kropení komunikace. Protože náš dům stojí bezprostředně u té hlavní cesty a neexistuje otevřít okna.”
Zatímco přímo ve Frýdku-Místku se dopravní zatížení po zprovoznění obchvatu sníží, někteří obyvatelé Palkovic a Kozlovic se domnívají, že přímé napojení na dálnici přivede do jejich obcí více automobilů.
Radim Bača, (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Odpůrci vidí problém v tom, že přivaděč přivede daleko více šoférů a tím i osobních a nákladních aut do Palkovic a směrem dále na Kozlovice a Frenštát. Uvidíme, jestli to množství stoupne a opravdu to bude mít ten negativní důsledek, nebo spíš nám to jako dědinám pomůže v okolí toho přivaděče a budeme opravdu rychleji na dálnici a nebudeme zamořovat Frýdek-Místek našimi auty.”
Investorem obchvatu Frýdku-Místku je Ředitelství silnic a dálnic, přivaděč na Palkovice ale staví Moravskoslezský kraj.
Nikola Birklenová, mluvčí MSK: ”Investorem nově budované komunikace „Nové vedení silnice III/4848 ulice Palkovická, Frýdek-Místek“ je Moravskoslezský kraj. Tato novostavba je z 85 % spolufinancována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, 5 % je hrazeno ze státního rozpočtu a 10 % z rozpočtu MSK. Celková částka činí 68,6 milionu korun.”
Pokud půjde vše podle plánu, měla by být stavba dokončena v říjnu letošního roku.
---
Propadlé stropní desky, praskliny ve zdech, narušené rozvody sítí. Takový je stav novodobé přístavby novojičínského divadla. Rozsáhlá oprava poškozené statiky už začala. Podstatou je vyztužení prohlých desek ocelovými lany
Novojičínské Beskydské divadlo zatím letos herci ani diváci nenavštívili, uvnitř jsou jedinými a hlavními aktéry stavební dělníci. Novodobá přístavba divadla má narušenou statiku. Propadlé stropní desky způsobují destrukci příček a následně poruchy rozvodů sítí.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Týká se to tří stropních desek, které jsou v levé části přístavby, a které jsou staticky narušené, prohýbají se a praskají. Z toho důvodu bylo třeba zesílit stropní desky ocelovými lany, které půjdou nataženy přes tyto deviátory.”
Přímo v dotčeném prostoru se nachází třeba kanceláře divadla, kulisárna nebo malý sál.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Komplet vlastně divadlo je přestěhováno do hereckých šaten, kde jsou nyní kanceláře zaměstnanců. V podstatě je to tady celé staveniště.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Bohužel tyto údržbové práce v Beskydském divadle nejdou na žádnou dotaci, je to špatná statika té budovy, po 17 letech v jiné části, opravuje se to složitou technologií předpjatých lan, a stojí to téměř 19 milionů korun. Je to dosti vysoká částka a vlastně návštěvník Beskydského divadla nezíská nějakou přidanou hodnotu, je to opravdu jen záchrana této budovy.”
Historická budova Beskydského divadla získala moderní přístavbu před necelými 30 lety. Před 17 lety už musela být zpevněna statika jejího středu.
---
Do Ostravy se sjeli podnikatelé z Česka, Slovenska a Polska. Společně řešili transformaci regionů po těžbě uhlí a dopravní spojení na polské říční a námořní přístavy i železniční terminály.
Na ostravském magistrátu se uskutečnilo už 27. setkání podnikatelů české, slovenské a polské republiky. Zabývali se mimo jiné rozvojem vodních cest v ČR. Prodloužit by se měla například Oderská vodní cesta.
Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory: “Uhlí končíme a voda teče. Teď se budeme radit, jak ji efektivně využít, protože v Polsku jsou mnohem dál a mají finální plány, jak by propojili Dunaj s Baltem. A to je Odra. Musí jít přes nás. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli aspoň zkusit a postavit tu vodní cestu do Ostravy."
Právě polský přístav Štětín je pro naše firmy nejbližším přístavem, odkud jejich zboží putuje lodní dopravou dál do světa.
Aneta Szreder Piernicka, obchodní ředitel Úřadu pro námořní přístavy Štětín a Svinoústí: “Obsluhuje český import i export v obsahu půl milionů tun ročně. Export převažuje. Lodí by se sem dostalo zboží rychleji a ve větším množství najednou.”
Zlepšit by se mělo i železniční spojení. Momentálně se chystají dvě vysokorychlostní tratě, po kterých by měly jezdit vlaky rychlostí kolem 300 km/h.
Jiří Merta, vedoucí oddělení technické přípravy VRT, Správa železnic: “Jedna z nich je z Bohumína do Katowic s návazností dál na Varšavu a druhá je z Prahy přes Hradec Králové a Pardubice do Wroclawi. Také s návazností dál na Varšavu a další polské připravované vysokorychlostní tratě.”
Po těchto tratích budou jezdit vlaky podobné francouzským vysokorychlostním vlakům TGV.
---
Domov sester v Opavě, který v minulosti sloužil k ubytování personálu Slezské nemocnice, prošel rekonstrukcí. Nyní jsou zde dvě pracoviště, která zajišťují psychologickou pomoc Část prostor bude i nadále využívat nemocnice.
Ubytovna pro zdravotní sestry Slezské nemocnice z dob socialismu byla uzavřena před osmi lety. Od té doby chátrala. Nyní dostala nové využití. Převážnou část této budovy obsadily služby poskytující speciální psychologické poradenství. Přestěhovala se sem Rodinná a manželská poradna a pak také Centrum duševního zdraví, které vzniklo roku 2019 a vedle ambulantních konzultací nabízí také návštěvy klientů přímo v jejich domácnostech.
Viliam Kušnír, psychiatr, Centrum duševního zdraví: „Pomáháme lidem, kteří se vrací po propuštění z nemocnice do normálního života. Poskytujeme jim doprovázení a podporu.“
Část prostor si ponechala k užívání Slezská nemocnice, která přestavbu objektu iniciovala.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Nemocnice bude využívat přízemí budovy, kde jsou moderní, nové ambulance. V posledním patře jsou byty pro přechodné ubytování našich zdravotníků.“
Na rekonstrukci za 90 mil. korun přispěla Slezská nemocnice, část finančních prostředků se podařilo získat také z evropských fondů. Většinu poskytl kraj.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Už dlouhodobě se ukazuje, že Centra duševního zdraví v této zemi potřebujeme. Byla velmi opomíjena.“
V rámci stavebních prací, které trvaly dva roky, byl původní interiér zcela přestavěný . Budova získala nový výtah i zateplení.
---
Již pošestnácté se sjeli na přehradu Slezská Harta milovníci jachtingu a plachetnic. Po roční pauze, zaviněné epidemií, se tradičního závodu Bermuda Cup zúčastnilo rekordních 76 lodí. Tábořiště v Leskovecké zátoce obsadily plachetnice celkem sedmi různých lodních tříd.
Pořadatelem závodu byl Jacht klub Razová, obec Leskovec nad Moravicí a Mikroregion Slezská Harta.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Dneska tady jsou jachtařské závody pro lodní třídy Finn, což je olympijská lodní třída, ta má olympiádu v Paříži, další lodní třídy jsou Ilca 4,7, to je další olympijská lodní třída, nejmenší lodní třída Optimist, to je pro děti od 8 do 12 let, dvouposádková loď Fireball a v neposlední řadě tady máme Evropu. Je to pro děti od 8 let až do 99 plus.“
Nejpočetněji byla v kategorii dospělých zastoupena lodní třída Finn s dvaceti plachetnicemi a v kategorii dětí třída Optimist s dvaceti třemi závodníky.
Ruda Lidařík, prezident lodní třídy Finn: „Máme tady pohárový závod, vypsání 7, nejvyšší česká soutěž, 20 Finnů se zúčastní tohoto závodu, což je na letošní poměry díky koronaviru velice slušně. Všichni jsme se sem těšili, nádherné prostředí, příjemní lidé, co víc si přát. Snad vítr. Finn je ještě současná olympijská třída, která bude na programu Olympijský her v Tokiu, je to jednoposádková lodní třída pro lidi, kteří mají více než 95 kg, plocha plachty 10 m2.“
Tatiana Bělunková: „Laser má určitě větší plachtu, než menší lodě, je rychlejší, určitě rychlejší.“
Délka závodní tratě se stanovuje operativně podle síly větru tak, aby lodě závodily od půl hodiny do 40 minut. Vše rozhoduje sbor rozhodčích.
Vladimír Rozsypal, rozhodčí: „Rozhodčí staví trať a rozhoduje, aby ten závod byl regulérní, aby všechno proběhlo tak, jak má a byly splněny všechny ty náležitosti k tomu, aby ten závod byl kvalitní. Rozhodčích je více druhů. Jedni hlídají trať, start a tak dál, a co se týká dodržování pravidel, to zas je jiný druh rozhodčích, to je tzv. empire, který hlídá dodržování pravidel na vodě. Nesmí se třebas pumpovat, tak jak jsou pravidla na cestu, jsou pravidla i na vodě, aby nedošlo ke srážkám a nedošlo tam ke kolizím.“
Startovní i cílová čára byla vymezena bójkami a prapory startérů, lodě startovaly do závodu postupně podle kategorií.
Pavel Mušálek, závodník, YC Kozmice: „Tak já jsem z jachetního klubu Kozmice, uvidím, potom covidu můj první závod, tak spíš abych nebyl poslední, takový cíl můj.“
Zdeněk Gebhard, vítěz lodní třídy Finn, JK Cheb: „Jsem až tam od Kraslic, Karlovy Vary a ještě kousek.“
Jan Záhornacký, 2. místo třídy Ilca, LS Prostějov: „Já jsem přijel z Kroměříže a jezdím na Laseru 4,7.“
Ivan Fehervári, závodník a starosta Razové: „My jsme z pořádajícího klubu Jacht klub Razová, máme tady dvě plachetničky a já samozřejmě pojedu na jedné z nich a nejen, že budu reprezentovat Jacht klub Razová, ale i obec Razovou. Chtěli bysme se umístit aspoň v Top ten.“
Vítězové všech kategorií byli oceněni, v nejpočetnější třídě Finn zvítězil Zdeněk Gebhart, z JK Cheb v dětské třídě Optimist pak jedenáctiletý Vladimír Kováč z Jacht klubu Prostějov.
---
Méně aut v ulicích města, ale také možná větší provoz v blízkých obcích. Nový dálniční obchvat Frýdku-Místku má své příznivce i odpůrce. Zvýšení dopravní zátěže se bojí především lidé z Palkovic a Kozlovic.
S právě probíhající stavbou obchvatu Frýdku-Místku souvisí také výstavba přivaděče ze směru od Palkovic a Kozlovic. Ten by měl odvést velkou část dopravy z Palkovické ulice a Podpuklí. Právě tam žijící lidé už se na zprovoznění obchvatu těší a doufají, že se provoz v jejich ulicích výrazně omezí.
Anketa: “Bydlím tady roky, většinu svého života. Ta cesta byla vždycky frekventovaná. V poslední době je nárůst dopravy obrovský a moje velké přání je, aby opravdu se ten provoz snížil. Věřím, že obchvat je velice důležitý, ale prašnost je taková, že nepomůže ani časté kropení komunikace. Protože náš dům stojí bezprostředně u té hlavní cesty a neexistuje otevřít okna.”
Zatímco přímo ve Frýdku-Místku se dopravní zatížení po zprovoznění obchvatu sníží, někteří obyvatelé Palkovic a Kozlovic se domnívají, že přímé napojení na dálnici přivede do jejich obcí více automobilů.
Radim Bača, (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Odpůrci vidí problém v tom, že přivaděč přivede daleko více šoférů a tím i osobních a nákladních aut do Palkovic a směrem dále na Kozlovice a Frenštát. Uvidíme, jestli to množství stoupne a opravdu to bude mít ten negativní důsledek, nebo spíš nám to jako dědinám pomůže v okolí toho přivaděče a budeme opravdu rychleji na dálnici a nebudeme zamořovat Frýdek-Místek našimi auty.”
Investorem obchvatu Frýdku-Místku je Ředitelství silnic a dálnic, přivaděč na Palkovice ale staví Moravskoslezský kraj.
Nikola Birklenová, mluvčí MSK: ”Investorem nově budované komunikace „Nové vedení silnice III/4848 ulice Palkovická, Frýdek-Místek“ je Moravskoslezský kraj. Tato novostavba je z 85 % spolufinancována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, 5 % je hrazeno ze státního rozpočtu a 10 % z rozpočtu MSK. Celková částka činí 68,6 milionu korun.”
Pokud půjde vše podle plánu, měla by být stavba dokončena v říjnu letošního roku.
---
Propadlé stropní desky, praskliny ve zdech, narušené rozvody sítí. Takový je stav novodobé přístavby novojičínského divadla. Rozsáhlá oprava poškozené statiky už začala. Podstatou je vyztužení prohlých desek ocelovými lany
Novojičínské Beskydské divadlo zatím letos herci ani diváci nenavštívili, uvnitř jsou jedinými a hlavními aktéry stavební dělníci. Novodobá přístavba divadla má narušenou statiku. Propadlé stropní desky způsobují destrukci příček a následně poruchy rozvodů sítí.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Týká se to tří stropních desek, které jsou v levé části přístavby, a které jsou staticky narušené, prohýbají se a praskají. Z toho důvodu bylo třeba zesílit stropní desky ocelovými lany, které půjdou nataženy přes tyto deviátory.”
Přímo v dotčeném prostoru se nachází třeba kanceláře divadla, kulisárna nebo malý sál.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Komplet vlastně divadlo je přestěhováno do hereckých šaten, kde jsou nyní kanceláře zaměstnanců. V podstatě je to tady celé staveniště.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Bohužel tyto údržbové práce v Beskydském divadle nejdou na žádnou dotaci, je to špatná statika té budovy, po 17 letech v jiné části, opravuje se to složitou technologií předpjatých lan, a stojí to téměř 19 milionů korun. Je to dosti vysoká částka a vlastně návštěvník Beskydského divadla nezíská nějakou přidanou hodnotu, je to opravdu jen záchrana této budovy.”
Historická budova Beskydského divadla získala moderní přístavbu před necelými 30 lety. Před 17 lety už musela být zpevněna statika jejího středu.
---
Do Ostravy se sjeli podnikatelé z Česka, Slovenska a Polska. Společně řešili transformaci regionů po těžbě uhlí a dopravní spojení na polské říční a námořní přístavy i železniční terminály.
Na ostravském magistrátu se uskutečnilo už 27. setkání podnikatelů české, slovenské a polské republiky. Zabývali se mimo jiné rozvojem vodních cest v ČR. Prodloužit by se měla například Oderská vodní cesta.
Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory: “Uhlí končíme a voda teče. Teď se budeme radit, jak ji efektivně využít, protože v Polsku jsou mnohem dál a mají finální plány, jak by propojili Dunaj s Baltem. A to je Odra. Musí jít přes nás. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli aspoň zkusit a postavit tu vodní cestu do Ostravy."
Právě polský přístav Štětín je pro naše firmy nejbližším přístavem, odkud jejich zboží putuje lodní dopravou dál do světa.
Aneta Szreder Piernicka, obchodní ředitel Úřadu pro námořní přístavy Štětín a Svinoústí: “Obsluhuje český import i export v obsahu půl milionů tun ročně. Export převažuje. Lodí by se sem dostalo zboží rychleji a ve větším množství najednou.”
Zlepšit by se mělo i železniční spojení. Momentálně se chystají dvě vysokorychlostní tratě, po kterých by měly jezdit vlaky rychlostí kolem 300 km/h.
Jiří Merta, vedoucí oddělení technické přípravy VRT, Správa železnic: “Jedna z nich je z Bohumína do Katowic s návazností dál na Varšavu a druhá je z Prahy přes Hradec Králové a Pardubice do Wroclawi. Také s návazností dál na Varšavu a další polské připravované vysokorychlostní tratě.”
Po těchto tratích budou jezdit vlaky podobné francouzským vysokorychlostním vlakům TGV.
---
Domov sester v Opavě, který v minulosti sloužil k ubytování personálu Slezské nemocnice, prošel rekonstrukcí. Nyní jsou zde dvě pracoviště, která zajišťují psychologickou pomoc Část prostor bude i nadále využívat nemocnice.
Ubytovna pro zdravotní sestry Slezské nemocnice z dob socialismu byla uzavřena před osmi lety. Od té doby chátrala. Nyní dostala nové využití. Převážnou část této budovy obsadily služby poskytující speciální psychologické poradenství. Přestěhovala se sem Rodinná a manželská poradna a pak také Centrum duševního zdraví, které vzniklo roku 2019 a vedle ambulantních konzultací nabízí také návštěvy klientů přímo v jejich domácnostech.
Viliam Kušnír, psychiatr, Centrum duševního zdraví: „Pomáháme lidem, kteří se vrací po propuštění z nemocnice do normálního života. Poskytujeme jim doprovázení a podporu.“
Část prostor si ponechala k užívání Slezská nemocnice, která přestavbu objektu iniciovala.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Nemocnice bude využívat přízemí budovy, kde jsou moderní, nové ambulance. V posledním patře jsou byty pro přechodné ubytování našich zdravotníků.“
Na rekonstrukci za 90 mil. korun přispěla Slezská nemocnice, část finančních prostředků se podařilo získat také z evropských fondů. Většinu poskytl kraj.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Už dlouhodobě se ukazuje, že Centra duševního zdraví v této zemi potřebujeme. Byla velmi opomíjena.“
V rámci stavebních prací, které trvaly dva roky, byl původní interiér zcela přestavěný . Budova získala nový výtah i zateplení.
---
Již pošestnácté se sjeli na přehradu Slezská Harta milovníci jachtingu a plachetnic. Po roční pauze, zaviněné epidemií, se tradičního závodu Bermuda Cup zúčastnilo rekordních 76 lodí. Tábořiště v Leskovecké zátoce obsadily plachetnice celkem sedmi různých lodních tříd.
Pořadatelem závodu byl Jacht klub Razová, obec Leskovec nad Moravicí a Mikroregion Slezská Harta.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Dneska tady jsou jachtařské závody pro lodní třídy Finn, což je olympijská lodní třída, ta má olympiádu v Paříži, další lodní třídy jsou Ilca 4,7, to je další olympijská lodní třída, nejmenší lodní třída Optimist, to je pro děti od 8 do 12 let, dvouposádková loď Fireball a v neposlední řadě tady máme Evropu. Je to pro děti od 8 let až do 99 plus.“
Nejpočetněji byla v kategorii dospělých zastoupena lodní třída Finn s dvaceti plachetnicemi a v kategorii dětí třída Optimist s dvaceti třemi závodníky.
Ruda Lidařík, prezident lodní třídy Finn: „Máme tady pohárový závod, vypsání 7, nejvyšší česká soutěž, 20 Finnů se zúčastní tohoto závodu, což je na letošní poměry díky koronaviru velice slušně. Všichni jsme se sem těšili, nádherné prostředí, příjemní lidé, co víc si přát. Snad vítr. Finn je ještě současná olympijská třída, která bude na programu Olympijský her v Tokiu, je to jednoposádková lodní třída pro lidi, kteří mají více než 95 kg, plocha plachty 10 m2.“
Tatiana Bělunková: „Laser má určitě větší plachtu, než menší lodě, je rychlejší, určitě rychlejší.“
Délka závodní tratě se stanovuje operativně podle síly větru tak, aby lodě závodily od půl hodiny do 40 minut. Vše rozhoduje sbor rozhodčích.
Vladimír Rozsypal, rozhodčí: „Rozhodčí staví trať a rozhoduje, aby ten závod byl regulérní, aby všechno proběhlo tak, jak má a byly splněny všechny ty náležitosti k tomu, aby ten závod byl kvalitní. Rozhodčích je více druhů. Jedni hlídají trať, start a tak dál, a co se týká dodržování pravidel, to zas je jiný druh rozhodčích, to je tzv. empire, který hlídá dodržování pravidel na vodě. Nesmí se třebas pumpovat, tak jak jsou pravidla na cestu, jsou pravidla i na vodě, aby nedošlo ke srážkám a nedošlo tam ke kolizím.“
Startovní i cílová čára byla vymezena bójkami a prapory startérů, lodě startovaly do závodu postupně podle kategorií.
Pavel Mušálek, závodník, YC Kozmice: „Tak já jsem z jachetního klubu Kozmice, uvidím, potom covidu můj první závod, tak spíš abych nebyl poslední, takový cíl můj.“
Zdeněk Gebhard, vítěz lodní třídy Finn, JK Cheb: „Jsem až tam od Kraslic, Karlovy Vary a ještě kousek.“
Jan Záhornacký, 2. místo třídy Ilca, LS Prostějov: „Já jsem přijel z Kroměříže a jezdím na Laseru 4,7.“
Ivan Fehervári, závodník a starosta Razové: „My jsme z pořádajícího klubu Jacht klub Razová, máme tady dvě plachetničky a já samozřejmě pojedu na jedné z nich a nejen, že budu reprezentovat Jacht klub Razová, ale i obec Razovou. Chtěli bysme se umístit aspoň v Top ten.“
Vítězové všech kategorií byli oceněni, v nejpočetnější třídě Finn zvítězil Zdeněk Gebhart, z JK Cheb v dětské třídě Optimist pak jedenáctiletý Vladimír Kováč z Jacht klubu Prostějov.
---
