Do Ostravy se sjeli podnikatelé z Česka, Slovenska a Polska. Společně řešili transformaci regionů po těžbě uhlí a dopravní spojení na polské říční a námořní přístavy i železniční terminály.
Na ostravském magistrátu se uskutečnilo už 27. setkání podnikatelů české, slovenské a polské republiky. Zabývali se mimo jiné rozvojem vodních cest v ČR. Prodloužit by se měla například Oderská vodní cesta.
Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory: “Uhlí končíme a voda teče. Teď se budeme radit, jak ji efektivně využít, protože v Polsku jsou mnohem dál a mají finální plány, jak by propojili Dunaj s Baltem. A to je Odra. Musí jít přes nás. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli aspoň zkusit a postavit tu vodní cestu do Ostravy."
Právě polský přístav Štětín je pro naše firmy nejbližším přístavem, odkud jejich zboží putuje lodní dopravou dál do světa.
Aneta Szreder Piernicka, obchodní ředitel Úřadu pro námořní přístavy Štětín a Svinoústí: “Obsluhuje český import i export v obsahu půl milionů tun ročně. Export převažuje. Lodí by se sem dostalo zboží rychleji a ve větším množství najednou.”
Zlepšit by se mělo i železniční spojení. Momentálně se chystají dvě vysokorychlostní tratě, po kterých by měly jezdit vlaky rychlostí kolem 300 km/h.
Jiří Merta, vedoucí oddělení technické přípravy VRT, Správa železnic: “Jedna z nich je z Bohumína do Katowic s návazností dál na Varšavu a druhá je z Prahy přes Hradec Králové a Pardubice do Wroclawi. Také s návazností dál na Varšavu a další polské připravované vysokorychlostní tratě.”
Po těchto tratích budou jezdit vlaky podobné francouzským vysokorychlostním vlakům TGV.
---
Méně aut v ulicích města, ale také možná větší provoz v blízkých obcích. Nový dálniční obchvat Frýdku-Místku má své příznivce i odpůrce. Zvýšení dopravní zátěže se bojí především lidé z Palkovic a Kozlovic.
S právě probíhající stavbou obchvatu Frýdku-Místku souvisí také výstavba přivaděče ze směru od Palkovic a Kozlovic. Ten by měl odvést velkou část dopravy z Palkovické ulice a Podpuklí. Právě tam žijící lidé už se na zprovoznění obchvatu těší a doufají, že se provoz v jejich ulicích výrazně omezí.
Anketa: “Bydlím tady roky, většinu svého života. Ta cesta byla vždycky frekventovaná. V poslední době je nárůst dopravy obrovský a moje velké přání je, aby opravdu se ten provoz snížil. Věřím, že obchvat je velice důležitý, ale prašnost je taková, že nepomůže ani časté kropení komunikace. Protože náš dům stojí bezprostředně u té hlavní cesty a neexistuje otevřít okna.”
Zatímco přímo ve Frýdku-Místku se dopravní zatížení po zprovoznění obchvatu sníží, někteří obyvatelé Palkovic a Kozlovic se domnívají, že přímé napojení na dálnici přivede do jejich obcí více automobilů.
Radim Bača, (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Odpůrci vidí problém v tom, že přivaděč přivede daleko více šoférů a tím i osobních a nákladních aut do Palkovic a směrem dále na Kozlovice a Frenštát. Uvidíme, jestli to množství stoupne a opravdu to bude mít ten negativní důsledek, nebo spíš nám to jako dědinám pomůže v okolí toho přivaděče a budeme opravdu rychleji na dálnici a nebudeme zamořovat Frýdek-Místek našimi auty.”
Investorem obchvatu Frýdku-Místku je Ředitelství silnic a dálnic, přivaděč na Palkovice ale staví Moravskoslezský kraj.
Nikola Birklenová, mluvčí MSK: ”Investorem nově budované komunikace „Nové vedení silnice III/4848 ulice Palkovická, Frýdek-Místek“ je Moravskoslezský kraj. Tato novostavba je z 85 % spolufinancována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, 5 % je hrazeno ze státního rozpočtu a 10 % z rozpočtu MSK. Celková částka činí 68,6 milionu korun.”
Pokud půjde vše podle plánu, měla by být stavba dokončena v říjnu letošního roku.
---
Propadlé stropní desky, praskliny ve zdech, narušené rozvody sítí. Takový je stav novodobé přístavby novojičínského divadla. Rozsáhlá oprava poškozené statiky už začala. Podstatou je vyztužení prohlých desek ocelovými lany
Novojičínské Beskydské divadlo zatím letos herci ani diváci nenavštívili, uvnitř jsou jedinými a hlavními aktéry stavební dělníci. Novodobá přístavba divadla má narušenou statiku. Propadlé stropní desky způsobují destrukci příček a následně poruchy rozvodů sítí.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Týká se to tří stropních desek, které jsou v levé části přístavby, a které jsou staticky narušené, prohýbají se a praskají. Z toho důvodu bylo třeba zesílit stropní desky ocelovými lany, které půjdou nataženy přes tyto deviátory.”
Přímo v dotčeném prostoru se nachází třeba kanceláře divadla, kulisárna nebo malý sál.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Komplet vlastně divadlo je přestěhováno do hereckých šaten, kde jsou nyní kanceláře zaměstnanců. V podstatě je to tady celé staveniště.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Bohužel tyto údržbové práce v Beskydském divadle nejdou na žádnou dotaci, je to špatná statika té budovy, po 17 letech v jiné části, opravuje se to složitou technologií předpjatých lan, a stojí to téměř 19 milionů korun. Je to dosti vysoká částka a vlastně návštěvník Beskydského divadla nezíská nějakou přidanou hodnotu, je to opravdu jen záchrana této budovy.”
Historická budova Beskydského divadla získala moderní přístavbu před necelými 30 lety. Před 17 lety už musela být zpevněna statika jejího středu.
---
Střední zdravotnická škola připravila na náměstí pro školáky i širokou veřejnost program Prevencí k trvalému zdraví. Lidé měli možnost nechat si změřit vitální funkce a děti se učily správně resuscitovat dospělé i novorozeňata.
Střední zdravotnická škola stihla ještě před koncem školního roku připravit pro veřejnost na Masarykově náměstí velkou akci nazvanou Prevencí k trvalému zdraví.
Všechny získané poznatky se budou dále vyhodnocovat.
Jana Brych, garant projektu, pedagog školy: "Máme snahu zjistit, jaký je zdravotní stav občanů Karviné a posléze vyhodnotit, zda-li ta situace je dobrá nebo musíme více zatlačit na tu prevenci."
Žáci školy třeba učili školáky správně resuscitovat a připomenout jim rozdíly resuscitace dospělého člověka a dětí.
anketa, návštěvníci akce: "Zdravotníci ukazovali to, jak resuscitovat i defibrilátorem, dost mě to bavilo. Uměl bys dát první pomoc? Ano. A už jsi někdy musel? Ne, ale umím to, protože taťka je záchranář." "Jsem viděl, že to je důležité a u každého člověka se to dělá jinak. A ty už jsi musel dávat první pomoc? Ještě ne a doufám, že to nemusím dělat."
Častou chybou u resuscitace je nedostatečné stlačování.
Petr Rábik, student SZŠ Karviná: "Chyby jsou, že to srdce když stlačují, tak to nepustí úplně nahoru. To srdce potřebuje krev nasát zpátky do sebe a jakmile ho nepustíte, tak stlačujete zbytečně."
Spousta lidí se také při stlačování hrudníku bojí, že přílišným stlačením zlomí pacientovi žebra.
Petr Rábik, student SZŠ Karviná: "Je důležité si uvědomit, že ten pacient je v nejhorším možném případě, co se dostal, Že hůř, než je teď už být nemůže. A když si představíte zlomené žebra a zlomenou ruku. Co je lepší, mít zástavu srdce nebo zlomenou ruku."
---
Přestože je léto v plném proudu, kvůli protiepidemickým opařením si klienti opavského domova pro seniory mohli vánoční dárek rozbalit teď. Jejich přání, navštívit Arboretum v Novém Dvoře, splnili vicemistři basketbalové ligy a vzali seniory na společný výlet.
Obyvatelé Domova pro seniory v rámci projektu Ježíškova vnoučata, který plní přání seniorům, toužili vyrazit do stěbořického arboreta. Radost jim chtěli udělat opavští basketbalisté. Kvůli protiepidemickým opatřením si ale na návštěvu botanické zahrady museli všichni půl roku počkat.
Martin Gniadek, pivot, BK Opava: „Kvůli koronakrizi se tyto dvě generace úplně odloučily je to takové shledání po roce.“
Kryštof Vlček, asistent trenéra, BK Opava: „Určitě je to oboustranné potěšení. Přece každý rád udělá občas nějaký dobrý skutek.“
Každého seniora doprovázel na procházce jeden z čerstvých ligových vicemistrů. Jejich dobrá fyzická kondice byla výhodou, protože zdejší členitý terén není k vozíčkářům zrovna přívětivý.
Alexandra Šimonová, ředitelka marketingu, BK Opava: „Můžeme využít toho, že máme tým silných kluků, kteří se prostě umí zapojit a tlačit vozíček.“
Pro mnohé seniory to byl po dlouhé době první výlet za brány domova.
klientka Domova pro seniory Vila Vančurova: „Po té uzávěře, když jsme měli karanténu, je tak osvobozující dostat se ven, do přírody!“
Odměnou všem byly nádherně rozkvetlé keře a pak také blahodárný stín pod rozložitými stromy, který udělal tento parný den snesitelnějším.
Luděk Jurečka, rozehrávač, BK Opava: „Dostal jsem na starosti rozdání svačinky, takže jsem podaroval nějakým tím koláčkem.“
Společně strávené odpoledne bylo příjemným zpestřením jak pro seniory tak pro patnáctku basketbalových hráčů.
---
Do Ostravy se sjeli podnikatelé z Česka, Slovenska a Polska. Společně řešili transformaci regionů po těžbě uhlí a dopravní spojení na polské říční a námořní přístavy i železniční terminály.
Na ostravském magistrátu se uskutečnilo už 27. setkání podnikatelů české, slovenské a polské republiky. Zabývali se mimo jiné rozvojem vodních cest v ČR. Prodloužit by se měla například Oderská vodní cesta.
Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory: “Uhlí končíme a voda teče. Teď se budeme radit, jak ji efektivně využít, protože v Polsku jsou mnohem dál a mají finální plány, jak by propojili Dunaj s Baltem. A to je Odra. Musí jít přes nás. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli aspoň zkusit a postavit tu vodní cestu do Ostravy."
Právě polský přístav Štětín je pro naše firmy nejbližším přístavem, odkud jejich zboží putuje lodní dopravou dál do světa.
Aneta Szreder Piernicka, obchodní ředitel Úřadu pro námořní přístavy Štětín a Svinoústí: “Obsluhuje český import i export v obsahu půl milionů tun ročně. Export převažuje. Lodí by se sem dostalo zboží rychleji a ve větším množství najednou.”
Zlepšit by se mělo i železniční spojení. Momentálně se chystají dvě vysokorychlostní tratě, po kterých by měly jezdit vlaky rychlostí kolem 300 km/h.
Jiří Merta, vedoucí oddělení technické přípravy VRT, Správa železnic: “Jedna z nich je z Bohumína do Katowic s návazností dál na Varšavu a druhá je z Prahy přes Hradec Králové a Pardubice do Wroclawi. Také s návazností dál na Varšavu a další polské připravované vysokorychlostní tratě.”
Po těchto tratích budou jezdit vlaky podobné francouzským vysokorychlostním vlakům TGV.
---
Méně aut v ulicích města, ale také možná větší provoz v blízkých obcích. Nový dálniční obchvat Frýdku-Místku má své příznivce i odpůrce. Zvýšení dopravní zátěže se bojí především lidé z Palkovic a Kozlovic.
S právě probíhající stavbou obchvatu Frýdku-Místku souvisí také výstavba přivaděče ze směru od Palkovic a Kozlovic. Ten by měl odvést velkou část dopravy z Palkovické ulice a Podpuklí. Právě tam žijící lidé už se na zprovoznění obchvatu těší a doufají, že se provoz v jejich ulicích výrazně omezí.
Anketa: “Bydlím tady roky, většinu svého života. Ta cesta byla vždycky frekventovaná. V poslední době je nárůst dopravy obrovský a moje velké přání je, aby opravdu se ten provoz snížil. Věřím, že obchvat je velice důležitý, ale prašnost je taková, že nepomůže ani časté kropení komunikace. Protože náš dům stojí bezprostředně u té hlavní cesty a neexistuje otevřít okna.”
Zatímco přímo ve Frýdku-Místku se dopravní zatížení po zprovoznění obchvatu sníží, někteří obyvatelé Palkovic a Kozlovic se domnívají, že přímé napojení na dálnici přivede do jejich obcí více automobilů.
Radim Bača, (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Odpůrci vidí problém v tom, že přivaděč přivede daleko více šoférů a tím i osobních a nákladních aut do Palkovic a směrem dále na Kozlovice a Frenštát. Uvidíme, jestli to množství stoupne a opravdu to bude mít ten negativní důsledek, nebo spíš nám to jako dědinám pomůže v okolí toho přivaděče a budeme opravdu rychleji na dálnici a nebudeme zamořovat Frýdek-Místek našimi auty.”
Investorem obchvatu Frýdku-Místku je Ředitelství silnic a dálnic, přivaděč na Palkovice ale staví Moravskoslezský kraj.
Nikola Birklenová, mluvčí MSK: ”Investorem nově budované komunikace „Nové vedení silnice III/4848 ulice Palkovická, Frýdek-Místek“ je Moravskoslezský kraj. Tato novostavba je z 85 % spolufinancována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, 5 % je hrazeno ze státního rozpočtu a 10 % z rozpočtu MSK. Celková částka činí 68,6 milionu korun.”
Pokud půjde vše podle plánu, měla by být stavba dokončena v říjnu letošního roku.
---
Propadlé stropní desky, praskliny ve zdech, narušené rozvody sítí. Takový je stav novodobé přístavby novojičínského divadla. Rozsáhlá oprava poškozené statiky už začala. Podstatou je vyztužení prohlých desek ocelovými lany
Novojičínské Beskydské divadlo zatím letos herci ani diváci nenavštívili, uvnitř jsou jedinými a hlavními aktéry stavební dělníci. Novodobá přístavba divadla má narušenou statiku. Propadlé stropní desky způsobují destrukci příček a následně poruchy rozvodů sítí.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Týká se to tří stropních desek, které jsou v levé části přístavby, a které jsou staticky narušené, prohýbají se a praskají. Z toho důvodu bylo třeba zesílit stropní desky ocelovými lany, které půjdou nataženy přes tyto deviátory.”
Přímo v dotčeném prostoru se nachází třeba kanceláře divadla, kulisárna nebo malý sál.
Zbyněk Petružela, zástupce ředitele Beskydského divadla: “Komplet vlastně divadlo je přestěhováno do hereckých šaten, kde jsou nyní kanceláře zaměstnanců. V podstatě je to tady celé staveniště.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Bohužel tyto údržbové práce v Beskydském divadle nejdou na žádnou dotaci, je to špatná statika té budovy, po 17 letech v jiné části, opravuje se to složitou technologií předpjatých lan, a stojí to téměř 19 milionů korun. Je to dosti vysoká částka a vlastně návštěvník Beskydského divadla nezíská nějakou přidanou hodnotu, je to opravdu jen záchrana této budovy.”
Historická budova Beskydského divadla získala moderní přístavbu před necelými 30 lety. Před 17 lety už musela být zpevněna statika jejího středu.
---
Střední zdravotnická škola připravila na náměstí pro školáky i širokou veřejnost program Prevencí k trvalému zdraví. Lidé měli možnost nechat si změřit vitální funkce a děti se učily správně resuscitovat dospělé i novorozeňata.
Střední zdravotnická škola stihla ještě před koncem školního roku připravit pro veřejnost na Masarykově náměstí velkou akci nazvanou Prevencí k trvalému zdraví.
Všechny získané poznatky se budou dále vyhodnocovat.
Jana Brych, garant projektu, pedagog školy: "Máme snahu zjistit, jaký je zdravotní stav občanů Karviné a posléze vyhodnotit, zda-li ta situace je dobrá nebo musíme více zatlačit na tu prevenci."
Žáci školy třeba učili školáky správně resuscitovat a připomenout jim rozdíly resuscitace dospělého člověka a dětí.
anketa, návštěvníci akce: "Zdravotníci ukazovali to, jak resuscitovat i defibrilátorem, dost mě to bavilo. Uměl bys dát první pomoc? Ano. A už jsi někdy musel? Ne, ale umím to, protože taťka je záchranář." "Jsem viděl, že to je důležité a u každého člověka se to dělá jinak. A ty už jsi musel dávat první pomoc? Ještě ne a doufám, že to nemusím dělat."
Častou chybou u resuscitace je nedostatečné stlačování.
Petr Rábik, student SZŠ Karviná: "Chyby jsou, že to srdce když stlačují, tak to nepustí úplně nahoru. To srdce potřebuje krev nasát zpátky do sebe a jakmile ho nepustíte, tak stlačujete zbytečně."
Spousta lidí se také při stlačování hrudníku bojí, že přílišným stlačením zlomí pacientovi žebra.
Petr Rábik, student SZŠ Karviná: "Je důležité si uvědomit, že ten pacient je v nejhorším možném případě, co se dostal, Že hůř, než je teď už být nemůže. A když si představíte zlomené žebra a zlomenou ruku. Co je lepší, mít zástavu srdce nebo zlomenou ruku."
---
Přestože je léto v plném proudu, kvůli protiepidemickým opařením si klienti opavského domova pro seniory mohli vánoční dárek rozbalit teď. Jejich přání, navštívit Arboretum v Novém Dvoře, splnili vicemistři basketbalové ligy a vzali seniory na společný výlet.
Obyvatelé Domova pro seniory v rámci projektu Ježíškova vnoučata, který plní přání seniorům, toužili vyrazit do stěbořického arboreta. Radost jim chtěli udělat opavští basketbalisté. Kvůli protiepidemickým opatřením si ale na návštěvu botanické zahrady museli všichni půl roku počkat.
Martin Gniadek, pivot, BK Opava: „Kvůli koronakrizi se tyto dvě generace úplně odloučily je to takové shledání po roce.“
Kryštof Vlček, asistent trenéra, BK Opava: „Určitě je to oboustranné potěšení. Přece každý rád udělá občas nějaký dobrý skutek.“
Každého seniora doprovázel na procházce jeden z čerstvých ligových vicemistrů. Jejich dobrá fyzická kondice byla výhodou, protože zdejší členitý terén není k vozíčkářům zrovna přívětivý.
Alexandra Šimonová, ředitelka marketingu, BK Opava: „Můžeme využít toho, že máme tým silných kluků, kteří se prostě umí zapojit a tlačit vozíček.“
Pro mnohé seniory to byl po dlouhé době první výlet za brány domova.
klientka Domova pro seniory Vila Vančurova: „Po té uzávěře, když jsme měli karanténu, je tak osvobozující dostat se ven, do přírody!“
Odměnou všem byly nádherně rozkvetlé keře a pak také blahodárný stín pod rozložitými stromy, který udělal tento parný den snesitelnějším.
Luděk Jurečka, rozehrávač, BK Opava: „Dostal jsem na starosti rozdání svačinky, takže jsem podaroval nějakým tím koláčkem.“
Společně strávené odpoledne bylo příjemným zpestřením jak pro seniory tak pro patnáctku basketbalových hráčů.
---
