Dostavba obchvatu Frýdku-Místku se zřejmě protáhne o několik měsíců. ŘSD totiž připustilo, že stavbu výrazně ovlivnil koronavirus. Objevily se ale i další problémy. Prudký nárůst cen a nedostatek stavebního materiálu. A dokonce i nečekaný sesuv půdy.
První etapa obchvatu Frýdku-Místku měla být podle nedávných plánů hotová do konce letošního roku. Od ledna už se po ní mělo jezdit. Druhá etapa měla plán dostavby do poloviny příštího roku. Lidé ve městě se obchvatu nemůžou dočkat.
Anketa: 1.) "Ten Frýdek-Místek je neustále ucpaný. Nejen o víkendech, ale i ve všední den. Takže čím spíš ten obchvat bude, tak tím lépe." 2.) "Konečně už aby byl hotový. Nebo to je hrozné ten provoz tady přes ten most." 3.) "Já odsud nepocházím, ale pracuju tady a dlouho jim to trvá. Už to mělo být dávno hotové. To je stavba století asi."
Ředitelství silnic a dálnic už ale v aktuálních pravidelných informacích neuvádí měsíce dokončení, pouze rok 2022. V poslední době se totiž objevily informace, že se stavba protáhne.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Rychlost výstavby obchvatu Frýdku-Místku ovlivnil koronavirus a svůj podíl má také krátkodobá nepřístupnost staveniště v oblasti řeky Ostravice. Věc je však stále řešena na úrovni mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a dodavatelem stavby, kdy se obě strany snaží urychlit práce na důležité části obchvatu. Cílem jednání je především splnit původní termín hlavní trasy, až po část mimoúrovňového křížení se silnicí I/56."
Anketa: 4.) "Zdržuje to teďka, ale co se dá dělat." 5.) "Už aby to bylo, už je to trošku dlouho, nemyslíte?" – No prý se to má ještě protáhnout. – "No, tak to si děláte srandu. Já kolem toho jezdím a modlím se, ať už to spustí."
Stavbu ovlivnil nečekaný sesuv půdy. Navíc výrazně zdražil stavební materiál, kterého je také nedostatek. Stavbaři nedávno zkoušeli namíchat novou směs na povrch, ale tu ŘSD neuznalo, a tak se musela vybourat a položit znovu.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Jednání s ŘSD neustále probíhají. Pro město Frýdek-Místek je samozřejmě důležité, aby stavba obou částí obchvatu byla dokončena v co nejkratší době. A aby byly negativní vlivy té stavby co nejmenší na občany města."
Aktuálně ŘSD uvedlo, že stavba prvního úseku probíhá podle harmonogramu. Nezastavily ji ani vytrvalé deště.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Práce nadále pokračují při snaze o co nejmenší ovlivnění současné silniční dopravy. Stavební ruch je znát například u příjezdu od Příbora, kde přímo nad hlavami řidičů bezpečně vzniká mostní propojení ostravské dálnice D56 s budoucím obchvatem. Přelom srpna a září na úvodní části obchvatu probíhal ve znamení realizace obchvatu trativodu, násypů a propoustků. Do dalších dnů bylo mimo jiné provádět bednění, izolace, výztuže, armování i betonáže."
Tento týden bylo na první etapě naplánováno předpínání nosných konstrukcí, usazování kabelovodů a upravování zeleně. Také nátěry či sanace a montáž dalších částí protihlukových stěn. Nicméně stavební firmy už získaly čas na uvedení první etapy do provozu do září příštího roku.
---
Uplynulo 99 let od chvíle, kdy byl oficiálně založen Fotbalový klub Baník Ostrava i když tehdy pod jiným názvem. Klub proto připravil pro fanoušky velkolepé oslavy, které potrvají rok, tedy až do stoletého výročí. První akce se uskutečnila na Prokešově náměstí před radnicí.
8. září 1922 byl v hostinci U Dubu ve Slezské Ostravě založen fotbalový klub SK Slezská, předchůdce dnešního Baníku. Za dobu své existence se z klubu stal fenomén, který nemá v celé zemi obdoby. Proto si zaslouží stovku, které se příští rok dožije, pořádně oslavit. Vedení klubu naplánovalo rok trvající oslavy.
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: "Je to to nejvíc, co se mi v životě přihodilo, že jsem se stal vlastníkem a pracuji pro tento klub a je to velká zodpovědnost vůči fanouškům, zaměstnancům i celému regionu."
Baník je nejznámější ostravskou značkou a proto je přirozená i spolupráce s městem a Moravskoslezským krajem. Podílejí se hlavně na výchově dětí a mládeže.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Není více takových měst, kde je místní fotbalový klub takto spjat s identitou samotného města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Baník je samozřejmě značka, která reprezentuje Ostravu po celém světě."
Pro fanoušky je v rámci oslav připraveno mnoho zajímavého. Například zápas s jedním z klubů nejlepších evropských lig, výstava v Dolních Vítkovicích nebo film.
Matěj Šturala, organizátor oslav: "Jde o celovečerní surový film bez cenzury, který popisuje chod klubu ze všech možných úhlů."
Určitě si některou z akcí v rámci oslav 100 let Baníku nenechte ujít, ale můžete také například darovat krev v ostravském krevním centru. Dárci dostanou dárek a místo na stěně dárců Baník100festu.
---
Nedostatek zubařů pociťují lidé napříč krajem a výjimkou není ani Nový Jičín. Do problému se vložila i radnice. Pomůže s vybudováním stomatologické kliniky, otevřena bude pravděpodobně za tři roky.
Jiří Častulík z Nového Jičína byl zvyklý se o své zuby pravidelně starat. Letos na jaře ale zubařka zemřela a snaží se najít nového dentistku.
Jiří Častulík, obyvatel Nového Jičína: “A teď si vemte, máme si chránit chrup, máme si chránit zdraví a jak to máme dělat, když neseženeme zubaře.”
Také Renáta Sazovská hledá zubaře, její stomatoložka odešla do důchodu. Kontaktovala i Českou stomatologickou komoru.
Renáta Sazovská, obyvatelka Nového Jičína: “Vlastně řekla, že ta záležitost s těmi stomatology konkrétně v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě špatná, ale nikdo s tím dosud nic neudělá. Teď se to v Novém Jičíně dost vyhrotilo.”
Problém s nedostupností zubařské péče vnímá i vedení novojičínské radnice.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Připravujeme v podzimních měsících dotační titul s pobídkou směrem k nově příchozím zubařům, měla by být alokována částka pět milionů korun.”
Druhou formou pomoci je zřízení zázemí pro nové zubaře.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “V roce 2019 oslovily město dva manželské páry zubařů praktikující své zubařské praxe mimo Nový Jičín, po dvou letech jsme dospěli po diskuzích ke schválení dohody o spolupráci při přípravě nebytových prostor v tomto objektu právě na zřízení zubní kliniky.”
Stomatologické pracoviště by mělo vzniknout zhruba za tři roky.
---
V Bruntále vzniká síť školních podnikatelských inkubátorů na základních školách. Za záhadným názvem se skrývá v podstatě komplex pracovišť, která dětem přibližují základy podnikání a nabízejí možnost vyzkoušet si celou škálu možných aktivit. První centrum otevřela Základní škola Petrin na Školní ulici.
Celé síti dala vznik aktivita SPŠ a OA úspěchem v mezinárodním programu.
Ivona Orságová, projektová manažerka MěÚ Bruntál: „Projekt Síť školních podnikatelských inkubátorů je v rámci česko – polské spolupráce programu Interreg.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jsem za to moc rád, že se škola zapojila, a že celý tento projekt vznikl a věřím, že bude přínosný pro všechny.“
Žáci v centru získají především možnost, poznat mnoho různých profesí podle svého zájmu a zaměření.
Nikola Machů, vedoucí projektu: „Tak tady v tého coworkové místnosti žáci mohou se stát youtubery, můžou vytvářet propagační grafiku, tedy nějaké letáčky, weby, můžou tisknout tady na té 3D tiskárně.“
Zdeňka Daníšková, lektorka: „Je to kosmetický koutek a jsem ráda, že se tohoto projektu můžu zúčastnit.“
Celou sérii aktivit doplní také nová kuchyňka a nově vybavené školní dílny. Přínos projektu pro žáky školy je nesporný.
Milena Zatloukalová, ředitelka školy: „Žáci v současné době získávají na základních školách hlavně obecné informace, které už potom úplně nepřevádějí do těch dovedností. a taky spěje ke změně jejich myšlení v této oblasti, bude pro naši školu a hlavně pro naše žáky, obrovským přínosem.“
Na toto první centrum sítě inkubátorů navážou v následujících dnech nová centra na ZŠ Jesenická a ZŠ Okružní.
---
Komentovaná prohlídka, kterou připravila Opavská kulturní organizace, ukázala zájemcům o tvorbu Kurta Gebauera místa, kde se v Opavě nacházejí jeho sochy. Čerstvý osmdesátník jich pro město vytvořil hned několik a všechny bez výjimky vkusně dozdobily veřejný prostor.
Utíkající dívka. Pro Opavany nejznámější socha Kurta Gebauera, která zdobí jejich město. Od roku 1978 stojí u Domu umění. Inspirací mu byla dívka, kterou si náhodně vyfotil na své cestě po Francii.
účastnice komentované prohlídky: „Ta utíkající dívka je takový jeho symbol, značka.“
Zdánlivě nevinné ztvárnění dívky během hry ale bylo pro komunistický režim problémem. Její výraz pak také útěk prý připomínal emigrantku.
Nela Vejrostová, galerijní lektorka, OKO, Opava: „Takže to evokovalo v pohraničním městě motiv útěku z východu na západ.“
Neméně pozornosti budí také obří sochy ptáků, které shlížejí z tzv. Ptačího vrchu. Vnitřek opeřenců v nadživotní velikosti vyplňuje důmyslná mechanika. Díky ní sochy pohybují hlavami a jejich oči za tmy svítí.
Otisk sochaře Gebauera je vidět také v obchodním centru Breda & Weinstein: schodiště tady zdobí velké hlavy plné myšlenek.
Velmi podrobně připomíná rodáka z Hradce nad Moravicí Kulturně umělecký prostor KUPE, kde je umístěna od r. 2016 expozice s názvem Kurt nafurt. Jsou zde nejen sochy a instalace.
Vladimír Peringer, ředitel KUPE, Opava: „A pak samozřejmě jeho malířská tvorba, protože se poslední dobou profiluje více jako malíř než sochař.“
Přestože je tvorba Kurta Gebauera tak rozmanitá, je vidět, že jeho nejčastějším námětem, který se vine celou jeho tvorbou, byly ženy, ve všech svých podobách.
---
Dostavba obchvatu Frýdku-Místku se zřejmě protáhne o několik měsíců. ŘSD totiž připustilo, že stavbu výrazně ovlivnil koronavirus. Objevily se ale i další problémy. Prudký nárůst cen a nedostatek stavebního materiálu. A dokonce i nečekaný sesuv půdy.
První etapa obchvatu Frýdku-Místku měla být podle nedávných plánů hotová do konce letošního roku. Od ledna už se po ní mělo jezdit. Druhá etapa měla plán dostavby do poloviny příštího roku. Lidé ve městě se obchvatu nemůžou dočkat.
Anketa: 1.) "Ten Frýdek-Místek je neustále ucpaný. Nejen o víkendech, ale i ve všední den. Takže čím spíš ten obchvat bude, tak tím lépe." 2.) "Konečně už aby byl hotový. Nebo to je hrozné ten provoz tady přes ten most." 3.) "Já odsud nepocházím, ale pracuju tady a dlouho jim to trvá. Už to mělo být dávno hotové. To je stavba století asi."
Ředitelství silnic a dálnic už ale v aktuálních pravidelných informacích neuvádí měsíce dokončení, pouze rok 2022. V poslední době se totiž objevily informace, že se stavba protáhne.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Rychlost výstavby obchvatu Frýdku-Místku ovlivnil koronavirus a svůj podíl má také krátkodobá nepřístupnost staveniště v oblasti řeky Ostravice. Věc je však stále řešena na úrovni mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a dodavatelem stavby, kdy se obě strany snaží urychlit práce na důležité části obchvatu. Cílem jednání je především splnit původní termín hlavní trasy, až po část mimoúrovňového křížení se silnicí I/56."
Anketa: 4.) "Zdržuje to teďka, ale co se dá dělat." 5.) "Už aby to bylo, už je to trošku dlouho, nemyslíte?" – No prý se to má ještě protáhnout. – "No, tak to si děláte srandu. Já kolem toho jezdím a modlím se, ať už to spustí."
Stavbu ovlivnil nečekaný sesuv půdy. Navíc výrazně zdražil stavební materiál, kterého je také nedostatek. Stavbaři nedávno zkoušeli namíchat novou směs na povrch, ale tu ŘSD neuznalo, a tak se musela vybourat a položit znovu.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Jednání s ŘSD neustále probíhají. Pro město Frýdek-Místek je samozřejmě důležité, aby stavba obou částí obchvatu byla dokončena v co nejkratší době. A aby byly negativní vlivy té stavby co nejmenší na občany města."
Aktuálně ŘSD uvedlo, že stavba prvního úseku probíhá podle harmonogramu. Nezastavily ji ani vytrvalé deště.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Práce nadále pokračují při snaze o co nejmenší ovlivnění současné silniční dopravy. Stavební ruch je znát například u příjezdu od Příbora, kde přímo nad hlavami řidičů bezpečně vzniká mostní propojení ostravské dálnice D56 s budoucím obchvatem. Přelom srpna a září na úvodní části obchvatu probíhal ve znamení realizace obchvatu trativodu, násypů a propoustků. Do dalších dnů bylo mimo jiné provádět bednění, izolace, výztuže, armování i betonáže."
Tento týden bylo na první etapě naplánováno předpínání nosných konstrukcí, usazování kabelovodů a upravování zeleně. Také nátěry či sanace a montáž dalších částí protihlukových stěn. Nicméně stavební firmy už získaly čas na uvedení první etapy do provozu do září příštího roku.
---
Uplynulo 99 let od chvíle, kdy byl oficiálně založen Fotbalový klub Baník Ostrava i když tehdy pod jiným názvem. Klub proto připravil pro fanoušky velkolepé oslavy, které potrvají rok, tedy až do stoletého výročí. První akce se uskutečnila na Prokešově náměstí před radnicí.
8. září 1922 byl v hostinci U Dubu ve Slezské Ostravě založen fotbalový klub SK Slezská, předchůdce dnešního Baníku. Za dobu své existence se z klubu stal fenomén, který nemá v celé zemi obdoby. Proto si zaslouží stovku, které se příští rok dožije, pořádně oslavit. Vedení klubu naplánovalo rok trvající oslavy.
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: "Je to to nejvíc, co se mi v životě přihodilo, že jsem se stal vlastníkem a pracuji pro tento klub a je to velká zodpovědnost vůči fanouškům, zaměstnancům i celému regionu."
Baník je nejznámější ostravskou značkou a proto je přirozená i spolupráce s městem a Moravskoslezským krajem. Podílejí se hlavně na výchově dětí a mládeže.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Není více takových měst, kde je místní fotbalový klub takto spjat s identitou samotného města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Baník je samozřejmě značka, která reprezentuje Ostravu po celém světě."
Pro fanoušky je v rámci oslav připraveno mnoho zajímavého. Například zápas s jedním z klubů nejlepších evropských lig, výstava v Dolních Vítkovicích nebo film.
Matěj Šturala, organizátor oslav: "Jde o celovečerní surový film bez cenzury, který popisuje chod klubu ze všech možných úhlů."
Určitě si některou z akcí v rámci oslav 100 let Baníku nenechte ujít, ale můžete také například darovat krev v ostravském krevním centru. Dárci dostanou dárek a místo na stěně dárců Baník100festu.
---
Nedostatek zubařů pociťují lidé napříč krajem a výjimkou není ani Nový Jičín. Do problému se vložila i radnice. Pomůže s vybudováním stomatologické kliniky, otevřena bude pravděpodobně za tři roky.
Jiří Častulík z Nového Jičína byl zvyklý se o své zuby pravidelně starat. Letos na jaře ale zubařka zemřela a snaží se najít nového dentistku.
Jiří Častulík, obyvatel Nového Jičína: “A teď si vemte, máme si chránit chrup, máme si chránit zdraví a jak to máme dělat, když neseženeme zubaře.”
Také Renáta Sazovská hledá zubaře, její stomatoložka odešla do důchodu. Kontaktovala i Českou stomatologickou komoru.
Renáta Sazovská, obyvatelka Nového Jičína: “Vlastně řekla, že ta záležitost s těmi stomatology konkrétně v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě špatná, ale nikdo s tím dosud nic neudělá. Teď se to v Novém Jičíně dost vyhrotilo.”
Problém s nedostupností zubařské péče vnímá i vedení novojičínské radnice.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Připravujeme v podzimních měsících dotační titul s pobídkou směrem k nově příchozím zubařům, měla by být alokována částka pět milionů korun.”
Druhou formou pomoci je zřízení zázemí pro nové zubaře.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “V roce 2019 oslovily město dva manželské páry zubařů praktikující své zubařské praxe mimo Nový Jičín, po dvou letech jsme dospěli po diskuzích ke schválení dohody o spolupráci při přípravě nebytových prostor v tomto objektu právě na zřízení zubní kliniky.”
Stomatologické pracoviště by mělo vzniknout zhruba za tři roky.
---
V Bruntále vzniká síť školních podnikatelských inkubátorů na základních školách. Za záhadným názvem se skrývá v podstatě komplex pracovišť, která dětem přibližují základy podnikání a nabízejí možnost vyzkoušet si celou škálu možných aktivit. První centrum otevřela Základní škola Petrin na Školní ulici.
Celé síti dala vznik aktivita SPŠ a OA úspěchem v mezinárodním programu.
Ivona Orságová, projektová manažerka MěÚ Bruntál: „Projekt Síť školních podnikatelských inkubátorů je v rámci česko – polské spolupráce programu Interreg.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jsem za to moc rád, že se škola zapojila, a že celý tento projekt vznikl a věřím, že bude přínosný pro všechny.“
Žáci v centru získají především možnost, poznat mnoho různých profesí podle svého zájmu a zaměření.
Nikola Machů, vedoucí projektu: „Tak tady v tého coworkové místnosti žáci mohou se stát youtubery, můžou vytvářet propagační grafiku, tedy nějaké letáčky, weby, můžou tisknout tady na té 3D tiskárně.“
Zdeňka Daníšková, lektorka: „Je to kosmetický koutek a jsem ráda, že se tohoto projektu můžu zúčastnit.“
Celou sérii aktivit doplní také nová kuchyňka a nově vybavené školní dílny. Přínos projektu pro žáky školy je nesporný.
Milena Zatloukalová, ředitelka školy: „Žáci v současné době získávají na základních školách hlavně obecné informace, které už potom úplně nepřevádějí do těch dovedností. a taky spěje ke změně jejich myšlení v této oblasti, bude pro naši školu a hlavně pro naše žáky, obrovským přínosem.“
Na toto první centrum sítě inkubátorů navážou v následujících dnech nová centra na ZŠ Jesenická a ZŠ Okružní.
---
Komentovaná prohlídka, kterou připravila Opavská kulturní organizace, ukázala zájemcům o tvorbu Kurta Gebauera místa, kde se v Opavě nacházejí jeho sochy. Čerstvý osmdesátník jich pro město vytvořil hned několik a všechny bez výjimky vkusně dozdobily veřejný prostor.
Utíkající dívka. Pro Opavany nejznámější socha Kurta Gebauera, která zdobí jejich město. Od roku 1978 stojí u Domu umění. Inspirací mu byla dívka, kterou si náhodně vyfotil na své cestě po Francii.
účastnice komentované prohlídky: „Ta utíkající dívka je takový jeho symbol, značka.“
Zdánlivě nevinné ztvárnění dívky během hry ale bylo pro komunistický režim problémem. Její výraz pak také útěk prý připomínal emigrantku.
Nela Vejrostová, galerijní lektorka, OKO, Opava: „Takže to evokovalo v pohraničním městě motiv útěku z východu na západ.“
Neméně pozornosti budí také obří sochy ptáků, které shlížejí z tzv. Ptačího vrchu. Vnitřek opeřenců v nadživotní velikosti vyplňuje důmyslná mechanika. Díky ní sochy pohybují hlavami a jejich oči za tmy svítí.
Otisk sochaře Gebauera je vidět také v obchodním centru Breda & Weinstein: schodiště tady zdobí velké hlavy plné myšlenek.
Velmi podrobně připomíná rodáka z Hradce nad Moravicí Kulturně umělecký prostor KUPE, kde je umístěna od r. 2016 expozice s názvem Kurt nafurt. Jsou zde nejen sochy a instalace.
Vladimír Peringer, ředitel KUPE, Opava: „A pak samozřejmě jeho malířská tvorba, protože se poslední dobou profiluje více jako malíř než sochař.“
Přestože je tvorba Kurta Gebauera tak rozmanitá, je vidět, že jeho nejčastějším námětem, který se vine celou jeho tvorbou, byly ženy, ve všech svých podobách.
---
