Vědecká knihovna - Černá kostka už čeká na stavební povolení. V průběhu času se projekt značně změnil a zdaleka nepůjde jen o knihovnu, ale o multimediální centrum, které bude sloužit především vzdělávání napříč všemi generacemi.
Černá kostka je projekt, o kterém slyšel už asi každý kdo se zajímá o život v MS kraji. Z původní vědecké knihovny se změnil na dnešní multimediální centrum, které má pomoci našemu kraji v další transformaci. Proto také patří mezi horké kandidáty na dotaci 1 miliardu a 600 milionů korun z Evropské unie. V těchto dnech už se čeká na stavební povolení.
Lukáč Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Čekáme na stavební povolení a je to otázka několika dnů. To je krok, který je podmínkou pro získání evropských peněz na výstavbu Černé kostky, ale správný název je dnes Centrum digitalizace, vědy a inovací."
Původní myšlenka stěhování vědecké knihovny z nevyhovujících prostor na Prokešově náměstí už se v průběhu let značně změnila, ale částečně o vědeckou knihovnu stále půjde. Její náplň bude ale mnohem pestřejší.
Lukáč Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Bude tam velké digitalizační centrum nejen pro knihovny a digitalizaci knížek, ale i sbírkových předmětů a proto úzce spolupracujeme i s Národním památkovým ústavem. Druhou velkou oblastí bude spolupráce s univerzitami v rámci vzdělávání a bude to samozřejmě připraveno i pro zástupce průmyslu a absolventy vysokých škol."
V průběhu druhé poloviny roku by měl být vybrán dodavatel stavby a ještě letos by se mělo začít stavět. Samotná stavba a vybavování kostky by mělo trvat přibližně 3 roky.
---
Velký nápor malých pacientů zažívá v těchto dnech dětské oddělení Slezské nemocnice. Hospitalizovány jsou zde většinou děti s chřipkou a RS viry. Kvůli maximální naplněnosti lůžkové kapacity museli být někteří pacienti přijati v krnovské nemocnici.
Nejhorší situace byla na dětském oddělení Slezské nemocnice před Vánocemi. V prvních dnech nového roku to vypadalo, že počet hospitalizovaných s komplikovaným průběhem respiračních onemocnění klesá. Ovšem nyní je situace opět složitá. O víkendu ošetřili na zdejší pohotovosti 70 malých pacientů. A lůžkové oddělení s třiceti postelemi je plné.
Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastěji se jedná o klasické virové infekty: horečky, rýma, kašel, u některých dětí zvracení. Pokud se dělají vyšetření, tak většinou prokazujeme chřipku A i B. A u malých dětí nejčastěji RS viry."
Oba viry mohou organismus dokonce napadnout najednou. V nemocnici se kvůli tomu ocitla také Denisa se svou půlroční dcerkou. Zpočátku to vypadalo na obyčejné nachlazení. Když se ale po několika dnech stav miminka začal zhoršovat a nastaly potíže s dýcháním, museli pomoci lékaři.
Denisa, matka hospitalizovaného dítěte: „Po dvou či třech dnech jsme zjistili, že má pozitivní testy na RS viry, a také na chřipku. Takže jsme skončili i na JIP, na kyslíku.“
Nyní se chystají po desetidenní hospitalizaci maminka s dcerkou domů. Na uvolněné místo záhy přichází další pacient.
Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Kapacitně jsme některé dny na hraně . Doposud jsme to zvládali a jen ojediněle jsme se obraceli na nemocnici v Krnově, kam jsme pacienty museli posílat.“
Epidemie akutních respiračních onemocnění v Moravskoslezském kraji nepolevuje. Nejvyšší nemocnost je na Opavsku, kde byly zaznamenány na 100 000 obyvatel necelé čtyři tisícovky případů.
Před koncem roku Slezská nemocnice vydala kvůli velkému nárůstu respiračních onemocnění plošný zákaz návštěv. Ten už ale pominul. Aktuálně návštěvy nemohou pouze na oddělení infekční, geriatrické, plicní, ORL a interní. Platí ovšem, že lidé s teplotou, kašlem či rýmou by se na návštěvu svých blízkých do nemocnice neměli vůbec vypravit.
---
Krátké zprávy, 10. ledna 17 h - 1
Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodl, že Změnu č. 3 Územního plánu Horních Bludovic ruší v celém rozsahu. Zhatil tím snahu zastupitelstva účelově bránit záměru soukromého investora postavit výrobnu plastových produktů pro zdravotnictví v sousedství rodinných domů. Vedení obce vyhlásilo místní referendum, které proběhne v Horních Bludovicích jakou součást prezidentských voleb.
---
Systém cyklistických tras v Ostravě by měl připomínat hustě protkané krevní řečiště. Lidé by se tak měli na kole bezpečně pohybovat po celém městě. Cyklistika by už neměla být jen sportem, ale běžným a efektivním způsobem dopravy. Vyplývá to z nové koncepce rozvoje dopravy.
Ostrava má velké předpoklady stát se cyklistickým městem po vzoru Amsterdamu, nebo Kodaně, kde jezdí denně na kolech do práce či školy až 40 procent obyvatel. Jak se k tomuto druhu efektivní dopravy propracovat nyní zpracoval městský ateliér MAPPA v nové koncepci.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: „Chceme lidem umožnit, aby se na kole mohli pohybovat bezpečně a intuitivně v každé ulici. K tomu je zapotřebí rozdělit prostor ve městě férověji. Na řadě ulic navrhujeme nové cyklostezky, na jiných bychom rádi zklidnili motorovou dopravu, aby se zde lidé v autech i na kolech mohli bezpečně pohybovat společně."
Koncepce také nahrazuje dnešní systém tras, které jsou vedeny klikatě a nepřímo, hustou propojenou sítí. Trasy už nediktují kudy má cyklista jet, ale nechávají to na něm.
Tomáš Zetek, městský ateliér MAPPA: „Největší zábranou pro to, aby lidé ve větší míře začali používat k cestám po městě kolo, je obava z pohybu v provozu společně s auty."
Dopravní síť se bude muset rozdělit férověji, aby nebyla upřednostňována jen auta. Kde to půjde vzniknou cyklostezky, jinde se zklidní provoz omezením rychlosti až na 20 km/h. Samozřejmě ale bude nutná i změna myšlení řidičů a cyklistů, kteří by měli být partnery a ne soupeři.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „V minulosti v Ostravě převažoval pohled, že cyklistika je volnočasová aktivita, ideální pro výlety do přírody. Teď ale chceme lidem ukázat, že může být také skvělou variantou pro každodenní jízdy po městě, ať už do práce, do školy, na nákup nebo za zábavou. Pro město má mnoho nesporných výhod. Šetří místo v ulicích, snižuje dopravní zácpy, míru hluku a pomáhá bojovat se znečištěným ovzduším. Proto chceme, aby v našem městě bylo kolo běžným prostředkem dopravy."
Při tvorbě koncepce vycházel městský ateliér ze spousty dat a ukazatelů, ale velký důraz dává i na diskuzi se samotnými cyklisty.
OSTRAVSKÝ NÁVRH V ČÍSLECH
Stezky pro rekreaci – téměř splněno
Ze 100,5 km stezek, které mají sloužit primárně pro rekreaci (vedou méně zastavěnými oblastmi a spojují město s okolní krajinou a dalšími sídly), má Ostrava postaveno 72,5 km. I do nich však hodlá Ostrava dále investovat. Některé z existujících stezek se mají dočkat nového povrchu, rozšíření (aby vyhověly velkému provozu v sezónních špičkách), nebo doplnění osvětlení a dalšího mobiliáře pro zvýšení komfortu. Pro zvýšení podílu nesportovních a nerekreačních cest na kole však město chce soustředit pozornost na zavádění stezek v ulicích.
Oddělené cyklostezky
V cílovém stavu oddělené, stavebně řešené cyklostezky ve všech ulicích, kde automobily jezdí 50 km/h. Celkem koncepce navrhuje takovýmito cyklostezkami opatřit 261,7 km ostravských ulic.
Výškové oddělení – Ostrava zavádí v Česku zatím nepoužívaný standard výškového oddělení prostoru pro kola a pro chodce. Na nově postavených úsecích má cyklostezku od chodníku oddělovat zkosený obrubník. Rozdíl ve výšce bude činit maximálně 5 cm.
Poklidné zóny pro bezpečný pohyb všech
Koncepce navrhuje zklidnění automobilové dopravy na 695,7 km rezidenčních ulic. Nemá jít jen o změnu dopravního značení (snížení povolené rychlosti), ale o řadu stavebních úprav, které nutí řidiče zpomalit, zpřehledňují prostor a vedou k opatrnější jízdě. Jde např. o zavádění zvýšených prahů (křižovatky zvýšené na úroveň chodníku), jednosměrek pro automobilovou dopravu, které zároveň fungují obousměrně pro lidi pohybující se na kolech, výměnu povrchů (např. nahrazení asfaltové vozovky dlažbou), sjednocování výškové úrovně ulice apod.
Jen 28 % ostravských ulic dnes splňuje požadavky na infrastrukturu, jak ji definuje nová Koncepce rozvoje cyklistické dopravy.
Krátké trasy – kde kolo poráží auto
Dobudování cyklistické infrastruktury v ulicích Ostravy by přineslo 25–30 % úsporu času na cestách do 5 km. Přitom podle analýzy zveřejněné v Evropském atlasu mobility z roku 2022 je dnes právě polovina cest automobilem kratší než 4 km. Podobný podíl krátkých cest potvrdily i výsledky dopravního dotazníkového průzkumu provedeného v Ostravě v roce 2014. Zlepšováním podmínek pro cyklistickou dopravu chce Ostrava motivovat své obyvatele, aby na krátkých trasách upřednostňovali aktivní přepravu. Na delších trasách by dostavění navrhované sítě umožnilo zhruba 15 % zrychlení cest.
---
Lidé v Novém Jičíně mohou opět podávat své návrhy, co by si ve městě přáli zlepšit nebo vybudovat. Na participativní rozpočet je tu vyčleněno 400 tisíc korun.
dravé město Nový Jičín vyhlásilo 6. ročník participativního rozpočtu. Jedná se o projekt v rámci kterého mohou lidé navrhovat, co by se ve městě mělo vybudovat nebo opravit. Celkem je na jejich nápady vyčleněno 400 tisíc korun s tím, že jeden projet se musí vejít do 200 tisíc, aby mohly být realizovány minimálně dva.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Díky tomuto projektu už bylo ve městě realizováno několik zajímavých věcí, například Knihobudka ve Smetanových sadech, discgolfové koše, které jsou rozmístěny různé po městě, a naposledy také třeba Soptíkova dílna, což je herna pro mladé hasiče ve Straníku. Letos čekáme na další návrhy a těšíme se, co přijde. Rád bych lidi vyzval, ať neváhají, dívají se kolem sebe a zkusí navrhnout nějaké věci, které by se ve městě mohly realizovat.”
Projekty je možné předkládat do 10. února. Veškeré informace a podklady jsou na webu města v sekci „Participativní rozpočet“.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Každý předkladatel musí být starší 15 let, může to být občan s trvalým pobytem v Novém Jičíně nebo to mohou být lidé, kteří v Novém Jičíně žijí nebo zde pracují nebo studují.”
Odevzdané nápady pak projednají příslušné odbory města a komise Zdravého města.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Poté vyhodnotí, jestli daný projekt může být realizován a pak tyto projekty postupují do dalšího kola, kde už rozhoduje veřejnost rozhoduje o vítězi.”
Hlasovat o vítězích participativního rozpočtu budou lidé ve druhé polovině května.
---
Krátké zprávy, 10. ledna, 17 h - 2
Účastnit se prezidentských voleb budou moci také lidé v karanténě nebo izolaci kvůli covidu-19. V MS kraji budou volit z auta na šesti místech v regionu. Takzvaná drive-in volební stanoviště postaví hasiči v každém ze šesti okresů. Na stanovištích se bude volit od 8 do 17 hodin.
---
Do dění v Karviné se už osm let aktivně zapojuje i Mládežnická rada města. Jejími členy jsou mladí lidé, kteří přicházejí s nápady, co by se dalo ve městě vylepšit a diskutují o tom, jak by i oni sami mohli k lepší image města přispět.
Pravidelně se schází v prostorách Business Gatu, aby formálně i neformálně prodiskutovali své nápady, podněty, organizovali akce pro veřejnost a také upevňovali přátelství mezi sebou. Řeč je o mladých lidech z Karviné, kteří se chtějí aktivně podílet na fungování města.
Martin Jastrzembski, předseda Mládežnické rady Karviná: "K nám mohou lidi od 13 do 30 let. Jsou vítání ze základních škol, osmá, devátá třída, středoškoláci, máme tady lidi z vysokých škol."
Mládežnická rady Karviné také organizuje několik akcí ročně pravidelně, na nové se připravuje.
Martin Jastrzembski, předseda Mládežnické rady Karviná: "Například Na in linech po Karviné, to už je po několikáté, sbírání vlčích máků na Den veteránů."
Být členem Mládežnické rady, přijmout výzvu i příležitost podílet se na lepší image města se rozhodl i student Střední průmyslové školy Karviná Sebastian Gabler.
Sebastian Gabler, člen Mládežnické rady Karviná: : "Jsem chtěl něco změnit, chtěl jsem se zapojit do dění, nakonec jsem si tady našel hodně kamarádů, zjistil jsem, že je to přátelská skupina. Jezdíme na víkendová setkání, socializujeme se a je to celkově jak zábava, tak práce a i něčeho dosáhneme.”
Jejich iniciativu podporuje i vedení města, jehož zástupci se schůzek také účastní a nápomocni jsou jim například i lidé z Odboru školství a rozvoje magistrátu města.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Snažím se účastnit těchto jednání, vždycky jsou tam i otázky na nás, na vedení města a jsem rád, že přicházejí s nápady, které se pak realizují a ty nápady jsou opravdu fajn a je vidět, že ta mladá generace má chuť něco udělat."
Členové Mládežnické rady dostali hned na začátku roku nové zadání a výzvy, jako je pomoc při akcích u příležitosti 755. výročí města, 100. výročí knihovny a také dobrovolnictví při velké hokejové akci v březnu.
---
Vědecká knihovna - Černá kostka už čeká na stavební povolení. V průběhu času se projekt značně změnil a zdaleka nepůjde jen o knihovnu, ale o multimediální centrum, které bude sloužit především vzdělávání napříč všemi generacemi.
Černá kostka je projekt, o kterém slyšel už asi každý kdo se zajímá o život v MS kraji. Z původní vědecké knihovny se změnil na dnešní multimediální centrum, které má pomoci našemu kraji v další transformaci. Proto také patří mezi horké kandidáty na dotaci 1 miliardu a 600 milionů korun z Evropské unie. V těchto dnech už se čeká na stavební povolení.
Lukáč Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Čekáme na stavební povolení a je to otázka několika dnů. To je krok, který je podmínkou pro získání evropských peněz na výstavbu Černé kostky, ale správný název je dnes Centrum digitalizace, vědy a inovací."
Původní myšlenka stěhování vědecké knihovny z nevyhovujících prostor na Prokešově náměstí už se v průběhu let značně změnila, ale částečně o vědeckou knihovnu stále půjde. Její náplň bude ale mnohem pestřejší.
Lukáč Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Bude tam velké digitalizační centrum nejen pro knihovny a digitalizaci knížek, ale i sbírkových předmětů a proto úzce spolupracujeme i s Národním památkovým ústavem. Druhou velkou oblastí bude spolupráce s univerzitami v rámci vzdělávání a bude to samozřejmě připraveno i pro zástupce průmyslu a absolventy vysokých škol."
V průběhu druhé poloviny roku by měl být vybrán dodavatel stavby a ještě letos by se mělo začít stavět. Samotná stavba a vybavování kostky by mělo trvat přibližně 3 roky.
---
Velký nápor malých pacientů zažívá v těchto dnech dětské oddělení Slezské nemocnice. Hospitalizovány jsou zde většinou děti s chřipkou a RS viry. Kvůli maximální naplněnosti lůžkové kapacity museli být někteří pacienti přijati v krnovské nemocnici.
Nejhorší situace byla na dětském oddělení Slezské nemocnice před Vánocemi. V prvních dnech nového roku to vypadalo, že počet hospitalizovaných s komplikovaným průběhem respiračních onemocnění klesá. Ovšem nyní je situace opět složitá. O víkendu ošetřili na zdejší pohotovosti 70 malých pacientů. A lůžkové oddělení s třiceti postelemi je plné.
Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastěji se jedná o klasické virové infekty: horečky, rýma, kašel, u některých dětí zvracení. Pokud se dělají vyšetření, tak většinou prokazujeme chřipku A i B. A u malých dětí nejčastěji RS viry."
Oba viry mohou organismus dokonce napadnout najednou. V nemocnici se kvůli tomu ocitla také Denisa se svou půlroční dcerkou. Zpočátku to vypadalo na obyčejné nachlazení. Když se ale po několika dnech stav miminka začal zhoršovat a nastaly potíže s dýcháním, museli pomoci lékaři.
Denisa, matka hospitalizovaného dítěte: „Po dvou či třech dnech jsme zjistili, že má pozitivní testy na RS viry, a také na chřipku. Takže jsme skončili i na JIP, na kyslíku.“
Nyní se chystají po desetidenní hospitalizaci maminka s dcerkou domů. Na uvolněné místo záhy přichází další pacient.
Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Kapacitně jsme některé dny na hraně . Doposud jsme to zvládali a jen ojediněle jsme se obraceli na nemocnici v Krnově, kam jsme pacienty museli posílat.“
Epidemie akutních respiračních onemocnění v Moravskoslezském kraji nepolevuje. Nejvyšší nemocnost je na Opavsku, kde byly zaznamenány na 100 000 obyvatel necelé čtyři tisícovky případů.
Před koncem roku Slezská nemocnice vydala kvůli velkému nárůstu respiračních onemocnění plošný zákaz návštěv. Ten už ale pominul. Aktuálně návštěvy nemohou pouze na oddělení infekční, geriatrické, plicní, ORL a interní. Platí ovšem, že lidé s teplotou, kašlem či rýmou by se na návštěvu svých blízkých do nemocnice neměli vůbec vypravit.
---
Krátké zprávy, 10. ledna 17 h - 1
Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodl, že Změnu č. 3 Územního plánu Horních Bludovic ruší v celém rozsahu. Zhatil tím snahu zastupitelstva účelově bránit záměru soukromého investora postavit výrobnu plastových produktů pro zdravotnictví v sousedství rodinných domů. Vedení obce vyhlásilo místní referendum, které proběhne v Horních Bludovicích jakou součást prezidentských voleb.
---
Systém cyklistických tras v Ostravě by měl připomínat hustě protkané krevní řečiště. Lidé by se tak měli na kole bezpečně pohybovat po celém městě. Cyklistika by už neměla být jen sportem, ale běžným a efektivním způsobem dopravy. Vyplývá to z nové koncepce rozvoje dopravy.
Ostrava má velké předpoklady stát se cyklistickým městem po vzoru Amsterdamu, nebo Kodaně, kde jezdí denně na kolech do práce či školy až 40 procent obyvatel. Jak se k tomuto druhu efektivní dopravy propracovat nyní zpracoval městský ateliér MAPPA v nové koncepci.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: „Chceme lidem umožnit, aby se na kole mohli pohybovat bezpečně a intuitivně v každé ulici. K tomu je zapotřebí rozdělit prostor ve městě férověji. Na řadě ulic navrhujeme nové cyklostezky, na jiných bychom rádi zklidnili motorovou dopravu, aby se zde lidé v autech i na kolech mohli bezpečně pohybovat společně."
Koncepce také nahrazuje dnešní systém tras, které jsou vedeny klikatě a nepřímo, hustou propojenou sítí. Trasy už nediktují kudy má cyklista jet, ale nechávají to na něm.
Tomáš Zetek, městský ateliér MAPPA: „Největší zábranou pro to, aby lidé ve větší míře začali používat k cestám po městě kolo, je obava z pohybu v provozu společně s auty."
Dopravní síť se bude muset rozdělit férověji, aby nebyla upřednostňována jen auta. Kde to půjde vzniknou cyklostezky, jinde se zklidní provoz omezením rychlosti až na 20 km/h. Samozřejmě ale bude nutná i změna myšlení řidičů a cyklistů, kteří by měli být partnery a ne soupeři.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „V minulosti v Ostravě převažoval pohled, že cyklistika je volnočasová aktivita, ideální pro výlety do přírody. Teď ale chceme lidem ukázat, že může být také skvělou variantou pro každodenní jízdy po městě, ať už do práce, do školy, na nákup nebo za zábavou. Pro město má mnoho nesporných výhod. Šetří místo v ulicích, snižuje dopravní zácpy, míru hluku a pomáhá bojovat se znečištěným ovzduším. Proto chceme, aby v našem městě bylo kolo běžným prostředkem dopravy."
Při tvorbě koncepce vycházel městský ateliér ze spousty dat a ukazatelů, ale velký důraz dává i na diskuzi se samotnými cyklisty.
OSTRAVSKÝ NÁVRH V ČÍSLECH
Stezky pro rekreaci – téměř splněno
Ze 100,5 km stezek, které mají sloužit primárně pro rekreaci (vedou méně zastavěnými oblastmi a spojují město s okolní krajinou a dalšími sídly), má Ostrava postaveno 72,5 km. I do nich však hodlá Ostrava dále investovat. Některé z existujících stezek se mají dočkat nového povrchu, rozšíření (aby vyhověly velkému provozu v sezónních špičkách), nebo doplnění osvětlení a dalšího mobiliáře pro zvýšení komfortu. Pro zvýšení podílu nesportovních a nerekreačních cest na kole však město chce soustředit pozornost na zavádění stezek v ulicích.
Oddělené cyklostezky
V cílovém stavu oddělené, stavebně řešené cyklostezky ve všech ulicích, kde automobily jezdí 50 km/h. Celkem koncepce navrhuje takovýmito cyklostezkami opatřit 261,7 km ostravských ulic.
Výškové oddělení – Ostrava zavádí v Česku zatím nepoužívaný standard výškového oddělení prostoru pro kola a pro chodce. Na nově postavených úsecích má cyklostezku od chodníku oddělovat zkosený obrubník. Rozdíl ve výšce bude činit maximálně 5 cm.
Poklidné zóny pro bezpečný pohyb všech
Koncepce navrhuje zklidnění automobilové dopravy na 695,7 km rezidenčních ulic. Nemá jít jen o změnu dopravního značení (snížení povolené rychlosti), ale o řadu stavebních úprav, které nutí řidiče zpomalit, zpřehledňují prostor a vedou k opatrnější jízdě. Jde např. o zavádění zvýšených prahů (křižovatky zvýšené na úroveň chodníku), jednosměrek pro automobilovou dopravu, které zároveň fungují obousměrně pro lidi pohybující se na kolech, výměnu povrchů (např. nahrazení asfaltové vozovky dlažbou), sjednocování výškové úrovně ulice apod.
Jen 28 % ostravských ulic dnes splňuje požadavky na infrastrukturu, jak ji definuje nová Koncepce rozvoje cyklistické dopravy.
Krátké trasy – kde kolo poráží auto
Dobudování cyklistické infrastruktury v ulicích Ostravy by přineslo 25–30 % úsporu času na cestách do 5 km. Přitom podle analýzy zveřejněné v Evropském atlasu mobility z roku 2022 je dnes právě polovina cest automobilem kratší než 4 km. Podobný podíl krátkých cest potvrdily i výsledky dopravního dotazníkového průzkumu provedeného v Ostravě v roce 2014. Zlepšováním podmínek pro cyklistickou dopravu chce Ostrava motivovat své obyvatele, aby na krátkých trasách upřednostňovali aktivní přepravu. Na delších trasách by dostavění navrhované sítě umožnilo zhruba 15 % zrychlení cest.
---
Lidé v Novém Jičíně mohou opět podávat své návrhy, co by si ve městě přáli zlepšit nebo vybudovat. Na participativní rozpočet je tu vyčleněno 400 tisíc korun.
dravé město Nový Jičín vyhlásilo 6. ročník participativního rozpočtu. Jedná se o projekt v rámci kterého mohou lidé navrhovat, co by se ve městě mělo vybudovat nebo opravit. Celkem je na jejich nápady vyčleněno 400 tisíc korun s tím, že jeden projet se musí vejít do 200 tisíc, aby mohly být realizovány minimálně dva.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Díky tomuto projektu už bylo ve městě realizováno několik zajímavých věcí, například Knihobudka ve Smetanových sadech, discgolfové koše, které jsou rozmístěny různé po městě, a naposledy také třeba Soptíkova dílna, což je herna pro mladé hasiče ve Straníku. Letos čekáme na další návrhy a těšíme se, co přijde. Rád bych lidi vyzval, ať neváhají, dívají se kolem sebe a zkusí navrhnout nějaké věci, které by se ve městě mohly realizovat.”
Projekty je možné předkládat do 10. února. Veškeré informace a podklady jsou na webu města v sekci „Participativní rozpočet“.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Každý předkladatel musí být starší 15 let, může to být občan s trvalým pobytem v Novém Jičíně nebo to mohou být lidé, kteří v Novém Jičíně žijí nebo zde pracují nebo studují.”
Odevzdané nápady pak projednají příslušné odbory města a komise Zdravého města.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Poté vyhodnotí, jestli daný projekt může být realizován a pak tyto projekty postupují do dalšího kola, kde už rozhoduje veřejnost rozhoduje o vítězi.”
Hlasovat o vítězích participativního rozpočtu budou lidé ve druhé polovině května.
---
Krátké zprávy, 10. ledna, 17 h - 2
Účastnit se prezidentských voleb budou moci také lidé v karanténě nebo izolaci kvůli covidu-19. V MS kraji budou volit z auta na šesti místech v regionu. Takzvaná drive-in volební stanoviště postaví hasiči v každém ze šesti okresů. Na stanovištích se bude volit od 8 do 17 hodin.
---
Do dění v Karviné se už osm let aktivně zapojuje i Mládežnická rada města. Jejími členy jsou mladí lidé, kteří přicházejí s nápady, co by se dalo ve městě vylepšit a diskutují o tom, jak by i oni sami mohli k lepší image města přispět.
Pravidelně se schází v prostorách Business Gatu, aby formálně i neformálně prodiskutovali své nápady, podněty, organizovali akce pro veřejnost a také upevňovali přátelství mezi sebou. Řeč je o mladých lidech z Karviné, kteří se chtějí aktivně podílet na fungování města.
Martin Jastrzembski, předseda Mládežnické rady Karviná: "K nám mohou lidi od 13 do 30 let. Jsou vítání ze základních škol, osmá, devátá třída, středoškoláci, máme tady lidi z vysokých škol."
Mládežnická rady Karviné také organizuje několik akcí ročně pravidelně, na nové se připravuje.
Martin Jastrzembski, předseda Mládežnické rady Karviná: "Například Na in linech po Karviné, to už je po několikáté, sbírání vlčích máků na Den veteránů."
Být členem Mládežnické rady, přijmout výzvu i příležitost podílet se na lepší image města se rozhodl i student Střední průmyslové školy Karviná Sebastian Gabler.
Sebastian Gabler, člen Mládežnické rady Karviná: : "Jsem chtěl něco změnit, chtěl jsem se zapojit do dění, nakonec jsem si tady našel hodně kamarádů, zjistil jsem, že je to přátelská skupina. Jezdíme na víkendová setkání, socializujeme se a je to celkově jak zábava, tak práce a i něčeho dosáhneme.”
Jejich iniciativu podporuje i vedení města, jehož zástupci se schůzek také účastní a nápomocni jsou jim například i lidé z Odboru školství a rozvoje magistrátu města.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Snažím se účastnit těchto jednání, vždycky jsou tam i otázky na nás, na vedení města a jsem rád, že přicházejí s nápady, které se pak realizují a ty nápady jsou opravdu fajn a je vidět, že ta mladá generace má chuť něco udělat."
Členové Mládežnické rady dostali hned na začátku roku nové zadání a výzvy, jako je pomoc při akcích u příležitosti 755. výročí města, 100. výročí knihovny a také dobrovolnictví při velké hokejové akci v březnu.
---
