Záchranná služba MS kraje zavádí převratnou novinku a jako druhá v zemi bude dávat těžce zraněným pacientům krev už na palubě vrtulníku. Značně to zvyšuje jejich šanci na přežití. Inspirace k této metodě pochází z americké armády.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje patří k nejlepším v zemi a stále se snaží zlepšovat a modernizovat své postupy podle nejnovějších lékařských trendů a poznatků. Jako druhá v zemi po Hradci Králové proto zavádí podávání krve už na palubě vrtulníku.
David Holeš, primář ZZS MS kraje: „Použití krve v terénu bylo přitom ještě před dvěma lety určeno výhradně pro vojenské zdravotnictví. Studie zjišťující přežití těžce zraněných vojáků ve válečných konfliktech ukázaly, že ideální čas pro zahájení aplikace krve je asi 15 minut po závažném úraze. Proto má tato metoda i jednoznačné uplatnění v podmínkách přednemocniční péče v Evropě, kde se průměrný čas předání pacienta do traumacentra pohybuje kolem 60 minut."
Zavedení této novinky předcházela dlouhá a pečlivá příprava a také velmi úzká spolupráce s Krevním centrem FNO, které musí krev pro účely záchranné služby speciálně připravena.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FN Ostrava: „Používá se univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, ochuzená o bílé krvinky. Pacienti tak dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úrazu ztratili."
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Z dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vhodnými příjemci této metody léčby přímo na místě zásahu a během transportu vrtulníkem, se stane v našem kraji skupina asi 20 pacientů rok.
Je také prokázáno, že čím dříve je zahájeno podávání krve, tím menší je u daného pacienta celková potřeba krevních derivátů později v nemocnici.
---
Přestože se bruslení na ledové ploše v beskydské Ostravici setkalo s velkým zájmem veřejnosti, teď bohužel hrozí, že další sezona už zahájena nebude. Důvodem jsou extrémně navýšené platby za elektrickou energii.
Ledová plocha bývala v Ostravici pod širým nebem. Minulou zimu její provoz převzal známý horolezec Libor Uher, který v obci vybudovat sportovní areál a kluziště umístil do haly, kde lépe odolává nepřízni počasí. K úpravě ledu také pořídil novou rolbu. Zda se však letos na podzim bude v Ostravici bruslit, to není vůbec jisté.
Libor Uher, provozovatel Wood arény a kluziště: “Obrovský zlom zlom bohužel nastal v lednu, kdy nám přišla faktura za elektřinu místo očekávaných zhruba 60 až 70 tisíc korun na 230 tisíc. To je pro nás v podstatě likvidační. Takže samozřejmě sezona skončila v obrovské ekonomické ztrátě.”
Zabruslit si na kluziště v Ostravici nepřicházeli jen místní, ale i lidé z širokého okolí. Oceňují i příznivé vstupné. Dospělí platí stokorunu, děti polovinu a za místní platí bruslení obec.
Alena Bačáková, obyvatelka Ostravice: “Na kluziště chodíme strašně rádi i s dcerou. Bruslíme dvakrát třikrát do týdne a byla by určitě škoda, kdyby kluziště bylo kvůli cenám za energie uzavřeno.”
S pokrytím vysokých nákladů se snaží pomoci obec, aby obyvatelé nemuseli za bruslením dojíždět až do Frýdku-Místku.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “My jako obec, protože chceme, aby to kluziště bylo v provozu a hrozilo, že by z toho důvodu bylo bruslení přerušeno, tak jsme podpořili provoz tím, že jsme připlatili další hodiny pro Ostravičany.”
Vysoké ceny elektrické energie nutí Libor Uhra počítat, aby na další sezoně neprodělal.
Libor Uher, provozovatel Wood arény a kluziště: "Bez pomoci okolních obcí prostě nebudeme schopni IceRink provozovat.”
I přes současné potíže Libor Uher plánuje, že kluziště brzy přestěhuje do rekonstruované arény. Náklady na provoz hodlá snížit vlastní výrobou elektřiny.
---
Krátké zprávy, 10. 8. 2022 16.00 - 1
Policisté zadrželi ostravského zloděje katalyzátorů. Svou poslední krádež 28letý muž nedokončil, vyrušila ho totiž přivolaná policejní hlídka. Zloděj sice krádež kamufloval a tvrdil, že opravuje svou opodál stojící motorku, ale policisté si všimli poškozeného auta. Následně zjistili, že muž je v hledáčku kriminalistů. Doznal se k 15 krádežím katalyzátorů, hrozí mu tři roky vězení.
V ostravské MHD budou řídit šoféři z Ukrajiny. Nastupují první tři řidiči autobusů. Od září pak projdou kurzem další čtyři ženy a dva muži z Ukrajiny, tentokrát na tramvajovou trakci. Nejdříve projdou kurzem technické češtiny a potom tříměsíčním kurzem pro získání průkazu způsobilosti k řízení drážních vozidel.
---
Umělecká škola AVE ART se stala místem keramického sympozia, na kterém umělci z celé republiky tvořili díla o velikosti až 130 centimetrů na výšku, což dosud nebylo možné. Nebylo je totiž kde vypálit.
Jiří Břenek, hrnčíř a keramik: “Tak velké plastiky se musí dělat z několika kusů a pak lepit dohromady. Samozřejmě to bylo složitější, ale proto jsme to dělali. Chtěli jsme si to vyzkoušet.”
Jaroslav Prokop, ředitel, AVE ART: “Je to takové světýlko na konci tunelu pro ty naše žáky, kteří studují obor užitá keramika je to něco, za čím mohou jít a mají představu, kam se ten obor vyvíjí, protože ty velké objekty, velké věci, které tady vznikly, ve výuce nemáme.”
Tereza Klečková, technoložka, SEEIF Ceramic: “Zde, kde se nacházíme, tak máme dvě tunelové pece, které mají na délku 60 metrů a projíždí jimi pecní vozy, které mají ložnou plochu dva a půl na 3 metry a je možné nasadit do 130 cm výšky.”
Sochy jsou vyrobeny ze speciálního materiálu tak, aby vydržely teplotu 1300 stupňů, na kterou se budou ve speciální peci vypalovat.
Lenka Szilasi, sochařka: “Stala se nám taková věc, že při transportu se nám trošičku ulomily ruce, ale vůbec to nevadí. To zvládneme i s tím. Prostě se to přilepí, hlína je super, tak věřím, že to dobře dopadne. A protože téma sympozia je naděje, tak máme naději, že to dobře dopadne.”
Vypálené sochy budou vystaveny v DK Poklad v Porubě a poté poputují do veřejného prostoru.
---
Teprve pětiletý Matyáš a jeho táta našli víc jak 3 000 let starou sekerku z doby bronzové. Pomohl jim při tom detektor kovu. Předmět odevzdali do Slezského zemského muzea, kde odborníci potvrdili jeho pravost. Předmět teď bude uložený v některém z muzeí, které zřizuje Moravskoslezský kraj.
Najít poklad je snem snad každého kluka, nebo i dospělého muže. Objevit jej pod zemí může pomoci technika – detektor kovů. Tento dostal předškolák Matyáš od svého otce a oba začali zkoumat, co se pod zemí nachází.
Matyáš měl štěstí. Na místě, kde přístroj signalizoval nález, našel předmět, který používali lidé na přelomu mladší a střední doby bronzové.
Matyáš: „Já jsem tak šel rovně, pak něco zapípalo. Já jsem kopal a našel jsem sekerku.“
Radek Dušek, Matyášův otec: „Je to odměna, že něco tak starého držel v ruce. To se každému nepoštěstí.“
Otec hned tušil, že se jedná o vzácný nález. Když spatřil, že je předmět potažený typickou nazelenalou barvou, věděl, že jde o bronz. A archeologové ze Slezského zemského muzea, kam nálezci poklad odevzdali, to potvrdili.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Datace je kolem roku 1 300 př. n. l. Čili je to přelom střední a mladší doby bronzové.“
Období vzniku, chemické složení a také pravost zkoumala neinvazivní analýza materiálu, kterou odborníci vzápětí provedli.
Sekerka byla odlita před 3000lety z mědi a cínu do formy např. z vosku či hlíny, její ostří se pak zbrousilo a nástroj se připevnil na topůrko.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „ Pak se použila se větev, která se zasadila do těchto otvorů. Celé se to to zpevnilo nějakým organickým, pravděpodobně konopným provazcem a mohlo se to pak ještě pryskyřicí zafixovat.“
Takováto sekera mohla být použita, stejně jako dnes, k sekání dřeva. Ale také třeba jako zbraň. Podobných nálezů mají ve Slezském zemském muzeu už několik.
Tento zdokumentují, ovšem do svých sbírek neuloží. Protože předmět našla soukromá osoba, nikoliv archeologové, je jejím vlastníkem Moravskoslezský kraj.
Radost otce a syna z nálezu pokladu trochu kazí fakt, že zákon zakazuje vyzvedávat ze země jakékoliv historické předměty. A tak budou muset své počínání zřejmě ještě vysvětlit úřadům.
---
Krátké zprávy, 10. 8. 2022 16.00 - 2
Ostrava má nové muzeum. Je určené pro nadšence vojenské historie, zaměřuje se především na období 2. světové války. Nabízí pohled na nejrůznější vojenské uniformy a další předměty spojené s vojenskou historií.
Fakultní nemocnice Ostrava řeší nedostatek krve a hledá nové dárce. Během prázdnin jich totiž ubývá, navíc přibývá komplikovaných úrazů i akutních operací. Darovat krev může každý zdravý člověk ve věku 18-65 let, s váhou nad 50 kg a zdravotním pojištěním v EU.
---
Už popáté se na Lodičkách uskutečnily Slavnosti piva a guláše. Organizátory překvapil zájem, letos se totiž na všechny soutěživé kuchařské týmy kvůli kapacitě areálu ani nedostalo.
Slavnosti piva a guláše se stávají oblíbenou a vyhledávanou akcí na Lodičkách a to nejen z řad veřejnosti, která má příležitost ochutnat různé typy gulášů, ale i z řad soutěžních týmů.
Lukáš Heczko, předseda Iniciativy Dokořán: "Poprvé se nám stalo, že jsme museli odmítat, bylo 15 týmů, jeden z důvodu nemoci nám to zrušil, zájem byl velký."
Ani letos na soutěži nechyběly dnes už ostřílené týmy, našlo se ale několik nových soutěžních týmů, které si chtěli vaření na Lodičkách užít. Patřil mezi ně třeba tým fanoušků HCB Karviná a tým házenkářů. Ten připravoval hovězí guláš z kližky.
Daniel Jaroš, fyzioterapeut HCB Karviná: "Máme tam svou tajnou ingredienci, kterou samozřejmě neřekneme, ale zdravý guláš zahušťovaný chlebíkem. Krásné bílkoviny, všechno zdravé, žádná přidaná mouka a srdíčko že jo, naše. Pro nás je to taková zkouška, pro nás je už vítězství to, že jsme tady přijeli a rozdělali jsme oheň. My jsme už vlastně spokojeni."
Uvařit nejlepší a nejchutnější guláš se pokusil také tým z Karvinské hornické nemocnice.
Martin Weber, vedoucí stravovacího provozu KHN: "Máme klasický hovězí guláš s domácím bramborovým chlebem z mladého býka, klasickou úpravu, tmavá jíška, dobrý základ, doufám, že bude chutnat. Máme tam něco navíc, myslím si, že nebude to klasika a chlebík taky asi každý zkusí domácí, ráno jsme pekli."
Aby bylo rozhodování nezávislé, všechny vzorky byly očíslované, nikdo z porotců nevěděl, komu patří.
Michael Sikora, porotce: "Výborné to je, chutě jsou různé, jsme tam objevili i rybí guláš, ten je zajímavý."
Porotě nakonec letos nejvíce chutnal guláš, který připravil tým nazvaný Kostkov z Jablunkova, druhé místo patřilo týmu Zdravé obědy Karviná a třetí příčku obsadili Gulášoví chachaři.
---
Záchranná služba MS kraje zavádí převratnou novinku a jako druhá v zemi bude dávat těžce zraněným pacientům krev už na palubě vrtulníku. Značně to zvyšuje jejich šanci na přežití. Inspirace k této metodě pochází z americké armády.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje patří k nejlepším v zemi a stále se snaží zlepšovat a modernizovat své postupy podle nejnovějších lékařských trendů a poznatků. Jako druhá v zemi po Hradci Králové proto zavádí podávání krve už na palubě vrtulníku.
David Holeš, primář ZZS MS kraje: „Použití krve v terénu bylo přitom ještě před dvěma lety určeno výhradně pro vojenské zdravotnictví. Studie zjišťující přežití těžce zraněných vojáků ve válečných konfliktech ukázaly, že ideální čas pro zahájení aplikace krve je asi 15 minut po závažném úraze. Proto má tato metoda i jednoznačné uplatnění v podmínkách přednemocniční péče v Evropě, kde se průměrný čas předání pacienta do traumacentra pohybuje kolem 60 minut."
Zavedení této novinky předcházela dlouhá a pečlivá příprava a také velmi úzká spolupráce s Krevním centrem FNO, které musí krev pro účely záchranné služby speciálně připravena.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FN Ostrava: „Používá se univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, ochuzená o bílé krvinky. Pacienti tak dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úrazu ztratili."
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Z dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vhodnými příjemci této metody léčby přímo na místě zásahu a během transportu vrtulníkem, se stane v našem kraji skupina asi 20 pacientů rok.
Je také prokázáno, že čím dříve je zahájeno podávání krve, tím menší je u daného pacienta celková potřeba krevních derivátů později v nemocnici.
---
Přestože se bruslení na ledové ploše v beskydské Ostravici setkalo s velkým zájmem veřejnosti, teď bohužel hrozí, že další sezona už zahájena nebude. Důvodem jsou extrémně navýšené platby za elektrickou energii.
Ledová plocha bývala v Ostravici pod širým nebem. Minulou zimu její provoz převzal známý horolezec Libor Uher, který v obci vybudovat sportovní areál a kluziště umístil do haly, kde lépe odolává nepřízni počasí. K úpravě ledu také pořídil novou rolbu. Zda se však letos na podzim bude v Ostravici bruslit, to není vůbec jisté.
Libor Uher, provozovatel Wood arény a kluziště: “Obrovský zlom zlom bohužel nastal v lednu, kdy nám přišla faktura za elektřinu místo očekávaných zhruba 60 až 70 tisíc korun na 230 tisíc. To je pro nás v podstatě likvidační. Takže samozřejmě sezona skončila v obrovské ekonomické ztrátě.”
Zabruslit si na kluziště v Ostravici nepřicházeli jen místní, ale i lidé z širokého okolí. Oceňují i příznivé vstupné. Dospělí platí stokorunu, děti polovinu a za místní platí bruslení obec.
Alena Bačáková, obyvatelka Ostravice: “Na kluziště chodíme strašně rádi i s dcerou. Bruslíme dvakrát třikrát do týdne a byla by určitě škoda, kdyby kluziště bylo kvůli cenám za energie uzavřeno.”
S pokrytím vysokých nákladů se snaží pomoci obec, aby obyvatelé nemuseli za bruslením dojíždět až do Frýdku-Místku.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “My jako obec, protože chceme, aby to kluziště bylo v provozu a hrozilo, že by z toho důvodu bylo bruslení přerušeno, tak jsme podpořili provoz tím, že jsme připlatili další hodiny pro Ostravičany.”
Vysoké ceny elektrické energie nutí Libor Uhra počítat, aby na další sezoně neprodělal.
Libor Uher, provozovatel Wood arény a kluziště: "Bez pomoci okolních obcí prostě nebudeme schopni IceRink provozovat.”
I přes současné potíže Libor Uher plánuje, že kluziště brzy přestěhuje do rekonstruované arény. Náklady na provoz hodlá snížit vlastní výrobou elektřiny.
---
Krátké zprávy, 10. 8. 2022 16.00 - 1
Policisté zadrželi ostravského zloděje katalyzátorů. Svou poslední krádež 28letý muž nedokončil, vyrušila ho totiž přivolaná policejní hlídka. Zloděj sice krádež kamufloval a tvrdil, že opravuje svou opodál stojící motorku, ale policisté si všimli poškozeného auta. Následně zjistili, že muž je v hledáčku kriminalistů. Doznal se k 15 krádežím katalyzátorů, hrozí mu tři roky vězení.
V ostravské MHD budou řídit šoféři z Ukrajiny. Nastupují první tři řidiči autobusů. Od září pak projdou kurzem další čtyři ženy a dva muži z Ukrajiny, tentokrát na tramvajovou trakci. Nejdříve projdou kurzem technické češtiny a potom tříměsíčním kurzem pro získání průkazu způsobilosti k řízení drážních vozidel.
---
Umělecká škola AVE ART se stala místem keramického sympozia, na kterém umělci z celé republiky tvořili díla o velikosti až 130 centimetrů na výšku, což dosud nebylo možné. Nebylo je totiž kde vypálit.
Jiří Břenek, hrnčíř a keramik: “Tak velké plastiky se musí dělat z několika kusů a pak lepit dohromady. Samozřejmě to bylo složitější, ale proto jsme to dělali. Chtěli jsme si to vyzkoušet.”
Jaroslav Prokop, ředitel, AVE ART: “Je to takové světýlko na konci tunelu pro ty naše žáky, kteří studují obor užitá keramika je to něco, za čím mohou jít a mají představu, kam se ten obor vyvíjí, protože ty velké objekty, velké věci, které tady vznikly, ve výuce nemáme.”
Tereza Klečková, technoložka, SEEIF Ceramic: “Zde, kde se nacházíme, tak máme dvě tunelové pece, které mají na délku 60 metrů a projíždí jimi pecní vozy, které mají ložnou plochu dva a půl na 3 metry a je možné nasadit do 130 cm výšky.”
Sochy jsou vyrobeny ze speciálního materiálu tak, aby vydržely teplotu 1300 stupňů, na kterou se budou ve speciální peci vypalovat.
Lenka Szilasi, sochařka: “Stala se nám taková věc, že při transportu se nám trošičku ulomily ruce, ale vůbec to nevadí. To zvládneme i s tím. Prostě se to přilepí, hlína je super, tak věřím, že to dobře dopadne. A protože téma sympozia je naděje, tak máme naději, že to dobře dopadne.”
Vypálené sochy budou vystaveny v DK Poklad v Porubě a poté poputují do veřejného prostoru.
---
Teprve pětiletý Matyáš a jeho táta našli víc jak 3 000 let starou sekerku z doby bronzové. Pomohl jim při tom detektor kovu. Předmět odevzdali do Slezského zemského muzea, kde odborníci potvrdili jeho pravost. Předmět teď bude uložený v některém z muzeí, které zřizuje Moravskoslezský kraj.
Najít poklad je snem snad každého kluka, nebo i dospělého muže. Objevit jej pod zemí může pomoci technika – detektor kovů. Tento dostal předškolák Matyáš od svého otce a oba začali zkoumat, co se pod zemí nachází.
Matyáš měl štěstí. Na místě, kde přístroj signalizoval nález, našel předmět, který používali lidé na přelomu mladší a střední doby bronzové.
Matyáš: „Já jsem tak šel rovně, pak něco zapípalo. Já jsem kopal a našel jsem sekerku.“
Radek Dušek, Matyášův otec: „Je to odměna, že něco tak starého držel v ruce. To se každému nepoštěstí.“
Otec hned tušil, že se jedná o vzácný nález. Když spatřil, že je předmět potažený typickou nazelenalou barvou, věděl, že jde o bronz. A archeologové ze Slezského zemského muzea, kam nálezci poklad odevzdali, to potvrdili.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Datace je kolem roku 1 300 př. n. l. Čili je to přelom střední a mladší doby bronzové.“
Období vzniku, chemické složení a také pravost zkoumala neinvazivní analýza materiálu, kterou odborníci vzápětí provedli.
Sekerka byla odlita před 3000lety z mědi a cínu do formy např. z vosku či hlíny, její ostří se pak zbrousilo a nástroj se připevnil na topůrko.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „ Pak se použila se větev, která se zasadila do těchto otvorů. Celé se to to zpevnilo nějakým organickým, pravděpodobně konopným provazcem a mohlo se to pak ještě pryskyřicí zafixovat.“
Takováto sekera mohla být použita, stejně jako dnes, k sekání dřeva. Ale také třeba jako zbraň. Podobných nálezů mají ve Slezském zemském muzeu už několik.
Tento zdokumentují, ovšem do svých sbírek neuloží. Protože předmět našla soukromá osoba, nikoliv archeologové, je jejím vlastníkem Moravskoslezský kraj.
Radost otce a syna z nálezu pokladu trochu kazí fakt, že zákon zakazuje vyzvedávat ze země jakékoliv historické předměty. A tak budou muset své počínání zřejmě ještě vysvětlit úřadům.
---
Krátké zprávy, 10. 8. 2022 16.00 - 2
Ostrava má nové muzeum. Je určené pro nadšence vojenské historie, zaměřuje se především na období 2. světové války. Nabízí pohled na nejrůznější vojenské uniformy a další předměty spojené s vojenskou historií.
Fakultní nemocnice Ostrava řeší nedostatek krve a hledá nové dárce. Během prázdnin jich totiž ubývá, navíc přibývá komplikovaných úrazů i akutních operací. Darovat krev může každý zdravý člověk ve věku 18-65 let, s váhou nad 50 kg a zdravotním pojištěním v EU.
---
Už popáté se na Lodičkách uskutečnily Slavnosti piva a guláše. Organizátory překvapil zájem, letos se totiž na všechny soutěživé kuchařské týmy kvůli kapacitě areálu ani nedostalo.
Slavnosti piva a guláše se stávají oblíbenou a vyhledávanou akcí na Lodičkách a to nejen z řad veřejnosti, která má příležitost ochutnat různé typy gulášů, ale i z řad soutěžních týmů.
Lukáš Heczko, předseda Iniciativy Dokořán: "Poprvé se nám stalo, že jsme museli odmítat, bylo 15 týmů, jeden z důvodu nemoci nám to zrušil, zájem byl velký."
Ani letos na soutěži nechyběly dnes už ostřílené týmy, našlo se ale několik nových soutěžních týmů, které si chtěli vaření na Lodičkách užít. Patřil mezi ně třeba tým fanoušků HCB Karviná a tým házenkářů. Ten připravoval hovězí guláš z kližky.
Daniel Jaroš, fyzioterapeut HCB Karviná: "Máme tam svou tajnou ingredienci, kterou samozřejmě neřekneme, ale zdravý guláš zahušťovaný chlebíkem. Krásné bílkoviny, všechno zdravé, žádná přidaná mouka a srdíčko že jo, naše. Pro nás je to taková zkouška, pro nás je už vítězství to, že jsme tady přijeli a rozdělali jsme oheň. My jsme už vlastně spokojeni."
Uvařit nejlepší a nejchutnější guláš se pokusil také tým z Karvinské hornické nemocnice.
Martin Weber, vedoucí stravovacího provozu KHN: "Máme klasický hovězí guláš s domácím bramborovým chlebem z mladého býka, klasickou úpravu, tmavá jíška, dobrý základ, doufám, že bude chutnat. Máme tam něco navíc, myslím si, že nebude to klasika a chlebík taky asi každý zkusí domácí, ráno jsme pekli."
Aby bylo rozhodování nezávislé, všechny vzorky byly očíslované, nikdo z porotců nevěděl, komu patří.
Michael Sikora, porotce: "Výborné to je, chutě jsou různé, jsme tam objevili i rybí guláš, ten je zajímavý."
Porotě nakonec letos nejvíce chutnal guláš, který připravil tým nazvaný Kostkov z Jablunkova, druhé místo patřilo týmu Zdravé obědy Karviná a třetí příčku obsadili Gulášoví chachaři.
---
