Jak už jsme vás před časem informovali, obyvatelům bytových domů v sousedství chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola ztrpčují život nelegální nájemníci, kteří se v bývalé továrně usídlili. Toto problematické soužití by se mohlo změnit: majitel objektu na schůzce s primátorem Opavy slíbil, že objekt před nežádoucím vstupem cizích lidí zabezpečí.
Křik, rány ale i menší požáry, to je kolorit, který musí snášet obyvatelé bytových domů u chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola. Uvnitř totiž pobývají nelegální nájemníci a svým chováním ruší veřejný pořádek. Na místě několikrát zasahovali hasiči i policisté. Nicméně zajistit dlouhodobý klid občanům se nedaří. Díry v plotě nebo rozbitá okna umožní, aby se dovnitř dostal kdokoliv.
František Peringer, majitel budovy: „Prořezou se do objektu, odnesou další železo. Pak na ně někdo přiletí od nás, tomu se vysmějou, té bezpečnostní službě."
Majitel František Peringer je ale za zabezpečení své nemovitosti zodpovědný. Na schůzce s primátorem Opavy přislíbil, že situaci napraví.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My z naší strany uděláme to, že zesílíme dozor městské policie. Také budu jednat se stavebním úřadem, zda neprovede kontrolu areálu včetně této budovy.“
Vedení města také zvažuje, že by problém mohl vyřešit pronájem části areálu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tady varianta, že bychom zde mohli vybudovat náhradní kluziště v době rekonstrukce zimního stadionu. To náhradní kluziště by tady mohlo být i na delší dobu.“
Dočasné kluziště by sloužilo veřejnosti i sportovcům nejméně po dobu jednoho roku. Tak dlouho je totiž plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, která jej zcela uzavře. Začne už letos.
---
11. února si připomínáme Evropský den tísňového čísla 112. Je důležité si toto číslo pamatovat, protože pak už nemusíte nosit v hlavě žádná jiná. I když obsluhují stodvanáctku hasiči, přijímají všechna tísňové volání. Číslo navíc funguje v celé Evropské unii.
Většina z nás si stále pamatuje čísla tísňového volání hasičů, záchranky i policie. Pak je ale samozřejmě tísňová linka 112, která je univerzální, tedy lze ji volat v jakékoliv krizové situaci. Operační důstojník hasičů pak rozhodne, co je v danou chvíli nejlepší.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
Celkově přijali operátoři v integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě v loňském roce 630 323 volání na čísla 150, 155, 158, ale zdaleka nejvíce právě na 112. Hasiči tak denně přijmou téměř 800 hovorů, což vychází na hovor každou minutu a 50 vteřin. Každý 12. hovor pak znamená výjezd některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Linka 112 funguje ve všech zemích Evropské unie a i v některých dalších zemích jako například v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V některých státech je 112 jediným tísňových číslem. "
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty a bez kreditu. 112 volejte hlavně v případě, že je ne místě potřeba více záchranných složek, například jde o dopravní nehodu. V případě zdravotních komplikací, kdy může jít o život a čas, doporučují zdravotníci volat rovnou jejich číslo 155.
---
V Karviné řeší problém s přemnoženými holuby. Hlavní příčinou je dostatek potravy, kterou dostávají ve velkém od lidí. Výsledkem pak je, že se ptáci rozmnožují a znečišťují svým trusem celé prostranství. A nejen to. Potravy je tolik, že láká i hlodavce.
Jeden pár holubů za rok odchová minimálně deset mladých. V Karviné se jim daří, protože ve velkém dostávají potravu od lidí.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Máme hodné občany, kteří to myslí dobře, ale pak se k nám ti holubi vracejí, rozmnožují se, obsazují střechy, poškozují budovy, fasády, veřejné prostranství a roznáší různé choroby a nemoci jako je třeba salmonela, což si někteří ani neuvědomují.
Kvůli přemnožení musí teď v Karviné řešit, jak jejich počet regulovat. Úředníci spolupracují s ochránci přírody, kteří mají s odchytem bohaté zkušenosti, tento problém zažil i sousední Havířov, díky včasnému zásahu se brzy dostavily výsledky.
Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov: "Musíme nalákat ty holuby do toho prostoru. Pak v nočních hodinách, kdy jsou tady nejvíc soustředěni, tak je odchytáváme. Jeden pár holubů za rok vám odchová minimálně deset mladých.
Říká Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov. Regulace počtu holubů ve městě je důležitá z několika důvodů.
Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov: "Oni skutečně roznáší nemoce. Nikdy nevychytáte všechny holuby. Já bych to veřejně neměl říkat, ale tam, že nějaký důchodce na parapet dává a dva tři holuby tam krmí, nevidím jo. Ale když někdo bezohledně krmí 50 holubů. Máme to nafocené, že už během dne na tu potravu lezou potkani, co nestihnou holubi, tak to sežerou potkani, tohle už dělají jen nesvéprávní lidé, ať se na mě někdo nezlobí. Měl by se každý zamyslet nad sebou, kolik nemocí to roznáší. Je to takové smutné, to je bezohlednost až."
Podrobnější informace k tématu uvidíte v úterním Karvinském expresu.
---
72 hodin. Takový je limit pro přípravu podzemních úkrytů civilní ochrany, které se nacházejí v areálech uzavřených černouhelných dolů na Karvinsku. V případě ohrožení by v nich našly bezpečí zhruba 3 tisíce lidí.
Přestože se uhlí na Karvinsku těží už jen v jednom dole, v areálech uzavřených šachet jsou stále některá zařízení, která se musí udržovat. Patří mezi ně i podzemní úkryty civilní ochrany. Ve své správě je má státní společnost Diamo.
Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo: “Ta kapacita se různí, některé kryty jsou pro 150 lidí a ty největší pro 600 lidí. Naším úkolem je v podstatě jenom ty kryty udržovat, ale v případě potřeby a nějaké evakuace musí být do 72 hodin připraveny plnit tu ochrannou funkci.”
Kryty mohou chránit proti účinkům chemických nebo radiačních havárií či cílených útoků. Vybavení krytů odpovídá době stavby. Například ve velkém sále krytu Dolu Darkov se konaly i hornické plesy.
Jiří Jurčík, vedoucí oddělení obrany a ochrany: “V současné době kryt na lokalitě Darkov využíváme jako školící středisko. Má rozměr 800 metrů čtverečních s kapacitou 600 osob. Ty osoby by tady vydržely 3 až 5 dní. Samozřejmě, záleželo by podle nebezpečí. Kryt je klimatizován vnitřní klimatizaci, která je poháněná dieselagregátem. Je zde zásoba vody. Tento kryt byl dostavěn v roce 80, ale na lokalitě Lazy a ČSA máme historické kryty, které byly dokončovány v 60. letech 20. století. Jsou to podzemní kryty, které mají vlastně i raritní strojní zařízení."
Zajímavý kryt je v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově, který slouží jako muzeum. Lidé tam mohou procházet všemi šesti podzemními patry.
---
Sdílená kola jsou v Ostravě stále populárnějším druhem dopravy. Registrovaných uživatelů je už více než 40 tisíc a pořád jich přibývá. Rekordmanem je mladík, který si kolo vypůjčil více než tisíckrát a patří mu prvenství v celé České republice.
Už čtyři roky funguje v Ostravě sdílení jízdních kol a slovo funguje je opravdu na místě. Bike sharing získává každým rokem více příznivců a loni přibližně 40 tisíc uživatelů uskutečnilo 515 tisíc jízd, při kterých dohromady překonali téměř 720 tisíc kilometrů.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "„V Ostravě je v provozu zhruba 1 000 sdílených kol umístěných v 356 stanicích. Celý systém byl od loňského roku rozšířen do všech městských obvodů a fungoval již celoročně. Při srovnání jednotlivých let, kdy je v Ostravě bike sharing v provozu, pozorujeme stále větší zájem o půjčování kol. Nejen, že je více jejich aktivních uživatelů, ale zvýšila se také průměrně ujetá vzdálenost při jedné zápůjčce kola z 1,2 km na 1,4 km."
Nejpoužívanější stanicí je Nová Karolina. Nejčastěji jsou sdílená kola využívána v centru města, v Porubě a v jižním městě. V červnu byl zaznamenán rekord, když bylo realizováno 80 tisíc výpůjček. Drtivá většina z nich do 15 minut, což je zdarma.
Dan Rambousek, manažer společnosti Nextbike: "Smyslem bike sharingu jsou cesty na krátké vzdálenosti, ideálně nějaká symbióza s MHD. Vystoupíte z tramvaje, tam je stanice Nextbike, vezmete si kolo, ideálně na jednu kartu a dojedete si ten poslední úsek."
Rekordmanem je Dominik Koutný, který jezdí na sdíleném kole opravdu všude. Celkem měl přes tisíc výpůjček.
Dominik Koutný, rekordman: "Kvůli sedavé práci v kanceláři pohyb potřebuji. A pokud si půjčíte kolo na cestu do práce, z práce, odpoledne do fitcentra a zpátky domů, občas zajedete pro malý nákup a zpátky, tak se v klidu dostanete i na 6 výpůjček za den."
Bohužel ale bylo vloni také 450 kol poničeno a 50 ukradeno. Za rok 2021 přispělo město na provoz sdílených jízdních kol 3 miliony a 700 tisíc korun.
---
Dřevěné sochy dělá pro radost, potěšení, a hlavně pro lidi. K výročí 70. narozenin připravil řezbář Jiří Vyvial z Ostravy pro frýdecký zámek unikátní autorskou výstavu s názvem Zahrada mého srdce. Jde o výběr desítek soch a reliéfů z jeho celoživotní tvorby.
Na zámku ve Frýdku-Místku začala 10. února výstava řezbáře Jiřího Vyviala s názvem Zahrada mého srdce. Autor vybral zhruba 90 děl z kategorie jeho životní práce.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Je to takové pestré. Myslím, že inspirativní pro každého, kdo přijde. Protože mám dřevo rád a ty moje výzvy, které jsem v životě měl, jsem si tady naplnil. To znamená, abych byl svůj a abych šel tou svojí cestou. Abych dělal to, co mě baví a víceméně naplnil ten svůj smysl života, který vidím."
Každé vystavené dílo má svůj příběh a většinou odráží aktuální autorovu životní situaci.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Vždycky je to ta odpověď na to, co se mi stalo. Třeba tady z těch největších je Prána energie futura. Energie konkrétně to, co je vlevo. Nebo Volba nebo Tóny života. Nebo všechny jiné. Každá ta skulptura má svůj příběh. Těžko bych vyzvedával konkrétně nějakou. Od aztéckého kalendáře, kde je zakódováno spousta jinotajů, až po obyčejné jednoduché motivy, které ovšem mají svoji hloubku."
Každý výtvor vznikal individuálně a vždy záleželo také na tom, jak měl být velký a kam byl určen.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Na venek dub, dovnitř lepená lípa. Takže ta propracovanost potom do těch dřevin jako je ořech, jabloň, třešeň. Tak tam dělám věci propracované, které mají krásnou kresbu, mají svůj výraz, mají svou energii. Až po lípu, která je bezbarvá a bez chuti. Ale zase do ní dávám energii vrypu. Takže každá žije nějakým tím svým životem."
Nejstarší kus dřeva, který Jiří Vyvial kdy opracoval, byla 300 let stará lípa ze Staré Bělé, kterou dostal darem.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Používal jsem ty takzvané segmenty, které se odštipovaly z toho a z toho jsem také vytvořil dílo příznačné i jménem, které se jmenovalo Věčnost."
Všechna vystavená díla jsou zároveň volně prodejná.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Dělám pro lidi a smysl svého počínání vidím, že vždycky by to mělo být pro lidi, a to je vlastně můj hnací motor, že to musí být pro lidi."
Výstavu si můžete přijít prohlédnout do Muzea Beskyd až do 13. března.
---
Jak už jsme vás před časem informovali, obyvatelům bytových domů v sousedství chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola ztrpčují život nelegální nájemníci, kteří se v bývalé továrně usídlili. Toto problematické soužití by se mohlo změnit: majitel objektu na schůzce s primátorem Opavy slíbil, že objekt před nežádoucím vstupem cizích lidí zabezpečí.
Křik, rány ale i menší požáry, to je kolorit, který musí snášet obyvatelé bytových domů u chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola. Uvnitř totiž pobývají nelegální nájemníci a svým chováním ruší veřejný pořádek. Na místě několikrát zasahovali hasiči i policisté. Nicméně zajistit dlouhodobý klid občanům se nedaří. Díry v plotě nebo rozbitá okna umožní, aby se dovnitř dostal kdokoliv.
František Peringer, majitel budovy: „Prořezou se do objektu, odnesou další železo. Pak na ně někdo přiletí od nás, tomu se vysmějou, té bezpečnostní službě."
Majitel František Peringer je ale za zabezpečení své nemovitosti zodpovědný. Na schůzce s primátorem Opavy přislíbil, že situaci napraví.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My z naší strany uděláme to, že zesílíme dozor městské policie. Také budu jednat se stavebním úřadem, zda neprovede kontrolu areálu včetně této budovy.“
Vedení města také zvažuje, že by problém mohl vyřešit pronájem části areálu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tady varianta, že bychom zde mohli vybudovat náhradní kluziště v době rekonstrukce zimního stadionu. To náhradní kluziště by tady mohlo být i na delší dobu.“
Dočasné kluziště by sloužilo veřejnosti i sportovcům nejméně po dobu jednoho roku. Tak dlouho je totiž plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, která jej zcela uzavře. Začne už letos.
---
11. února si připomínáme Evropský den tísňového čísla 112. Je důležité si toto číslo pamatovat, protože pak už nemusíte nosit v hlavě žádná jiná. I když obsluhují stodvanáctku hasiči, přijímají všechna tísňové volání. Číslo navíc funguje v celé Evropské unii.
Většina z nás si stále pamatuje čísla tísňového volání hasičů, záchranky i policie. Pak je ale samozřejmě tísňová linka 112, která je univerzální, tedy lze ji volat v jakékoliv krizové situaci. Operační důstojník hasičů pak rozhodne, co je v danou chvíli nejlepší.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
Celkově přijali operátoři v integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě v loňském roce 630 323 volání na čísla 150, 155, 158, ale zdaleka nejvíce právě na 112. Hasiči tak denně přijmou téměř 800 hovorů, což vychází na hovor každou minutu a 50 vteřin. Každý 12. hovor pak znamená výjezd některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Linka 112 funguje ve všech zemích Evropské unie a i v některých dalších zemích jako například v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V některých státech je 112 jediným tísňových číslem. "
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty a bez kreditu. 112 volejte hlavně v případě, že je ne místě potřeba více záchranných složek, například jde o dopravní nehodu. V případě zdravotních komplikací, kdy může jít o život a čas, doporučují zdravotníci volat rovnou jejich číslo 155.
---
V Karviné řeší problém s přemnoženými holuby. Hlavní příčinou je dostatek potravy, kterou dostávají ve velkém od lidí. Výsledkem pak je, že se ptáci rozmnožují a znečišťují svým trusem celé prostranství. A nejen to. Potravy je tolik, že láká i hlodavce.
Jeden pár holubů za rok odchová minimálně deset mladých. V Karviné se jim daří, protože ve velkém dostávají potravu od lidí.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Máme hodné občany, kteří to myslí dobře, ale pak se k nám ti holubi vracejí, rozmnožují se, obsazují střechy, poškozují budovy, fasády, veřejné prostranství a roznáší různé choroby a nemoci jako je třeba salmonela, což si někteří ani neuvědomují.
Kvůli přemnožení musí teď v Karviné řešit, jak jejich počet regulovat. Úředníci spolupracují s ochránci přírody, kteří mají s odchytem bohaté zkušenosti, tento problém zažil i sousední Havířov, díky včasnému zásahu se brzy dostavily výsledky.
Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov: "Musíme nalákat ty holuby do toho prostoru. Pak v nočních hodinách, kdy jsou tady nejvíc soustředěni, tak je odchytáváme. Jeden pár holubů za rok vám odchová minimálně deset mladých.
Říká Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov. Regulace počtu holubů ve městě je důležitá z několika důvodů.
Lubomír Kminiak předseda Českého svazu ochránců přírody Havířov: "Oni skutečně roznáší nemoce. Nikdy nevychytáte všechny holuby. Já bych to veřejně neměl říkat, ale tam, že nějaký důchodce na parapet dává a dva tři holuby tam krmí, nevidím jo. Ale když někdo bezohledně krmí 50 holubů. Máme to nafocené, že už během dne na tu potravu lezou potkani, co nestihnou holubi, tak to sežerou potkani, tohle už dělají jen nesvéprávní lidé, ať se na mě někdo nezlobí. Měl by se každý zamyslet nad sebou, kolik nemocí to roznáší. Je to takové smutné, to je bezohlednost až."
Podrobnější informace k tématu uvidíte v úterním Karvinském expresu.
---
72 hodin. Takový je limit pro přípravu podzemních úkrytů civilní ochrany, které se nacházejí v areálech uzavřených černouhelných dolů na Karvinsku. V případě ohrožení by v nich našly bezpečí zhruba 3 tisíce lidí.
Přestože se uhlí na Karvinsku těží už jen v jednom dole, v areálech uzavřených šachet jsou stále některá zařízení, která se musí udržovat. Patří mezi ně i podzemní úkryty civilní ochrany. Ve své správě je má státní společnost Diamo.
Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo: “Ta kapacita se různí, některé kryty jsou pro 150 lidí a ty největší pro 600 lidí. Naším úkolem je v podstatě jenom ty kryty udržovat, ale v případě potřeby a nějaké evakuace musí být do 72 hodin připraveny plnit tu ochrannou funkci.”
Kryty mohou chránit proti účinkům chemických nebo radiačních havárií či cílených útoků. Vybavení krytů odpovídá době stavby. Například ve velkém sále krytu Dolu Darkov se konaly i hornické plesy.
Jiří Jurčík, vedoucí oddělení obrany a ochrany: “V současné době kryt na lokalitě Darkov využíváme jako školící středisko. Má rozměr 800 metrů čtverečních s kapacitou 600 osob. Ty osoby by tady vydržely 3 až 5 dní. Samozřejmě, záleželo by podle nebezpečí. Kryt je klimatizován vnitřní klimatizaci, která je poháněná dieselagregátem. Je zde zásoba vody. Tento kryt byl dostavěn v roce 80, ale na lokalitě Lazy a ČSA máme historické kryty, které byly dokončovány v 60. letech 20. století. Jsou to podzemní kryty, které mají vlastně i raritní strojní zařízení."
Zajímavý kryt je v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově, který slouží jako muzeum. Lidé tam mohou procházet všemi šesti podzemními patry.
---
Sdílená kola jsou v Ostravě stále populárnějším druhem dopravy. Registrovaných uživatelů je už více než 40 tisíc a pořád jich přibývá. Rekordmanem je mladík, který si kolo vypůjčil více než tisíckrát a patří mu prvenství v celé České republice.
Už čtyři roky funguje v Ostravě sdílení jízdních kol a slovo funguje je opravdu na místě. Bike sharing získává každým rokem více příznivců a loni přibližně 40 tisíc uživatelů uskutečnilo 515 tisíc jízd, při kterých dohromady překonali téměř 720 tisíc kilometrů.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "„V Ostravě je v provozu zhruba 1 000 sdílených kol umístěných v 356 stanicích. Celý systém byl od loňského roku rozšířen do všech městských obvodů a fungoval již celoročně. Při srovnání jednotlivých let, kdy je v Ostravě bike sharing v provozu, pozorujeme stále větší zájem o půjčování kol. Nejen, že je více jejich aktivních uživatelů, ale zvýšila se také průměrně ujetá vzdálenost při jedné zápůjčce kola z 1,2 km na 1,4 km."
Nejpoužívanější stanicí je Nová Karolina. Nejčastěji jsou sdílená kola využívána v centru města, v Porubě a v jižním městě. V červnu byl zaznamenán rekord, když bylo realizováno 80 tisíc výpůjček. Drtivá většina z nich do 15 minut, což je zdarma.
Dan Rambousek, manažer společnosti Nextbike: "Smyslem bike sharingu jsou cesty na krátké vzdálenosti, ideálně nějaká symbióza s MHD. Vystoupíte z tramvaje, tam je stanice Nextbike, vezmete si kolo, ideálně na jednu kartu a dojedete si ten poslední úsek."
Rekordmanem je Dominik Koutný, který jezdí na sdíleném kole opravdu všude. Celkem měl přes tisíc výpůjček.
Dominik Koutný, rekordman: "Kvůli sedavé práci v kanceláři pohyb potřebuji. A pokud si půjčíte kolo na cestu do práce, z práce, odpoledne do fitcentra a zpátky domů, občas zajedete pro malý nákup a zpátky, tak se v klidu dostanete i na 6 výpůjček za den."
Bohužel ale bylo vloni také 450 kol poničeno a 50 ukradeno. Za rok 2021 přispělo město na provoz sdílených jízdních kol 3 miliony a 700 tisíc korun.
---
Dřevěné sochy dělá pro radost, potěšení, a hlavně pro lidi. K výročí 70. narozenin připravil řezbář Jiří Vyvial z Ostravy pro frýdecký zámek unikátní autorskou výstavu s názvem Zahrada mého srdce. Jde o výběr desítek soch a reliéfů z jeho celoživotní tvorby.
Na zámku ve Frýdku-Místku začala 10. února výstava řezbáře Jiřího Vyviala s názvem Zahrada mého srdce. Autor vybral zhruba 90 děl z kategorie jeho životní práce.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Je to takové pestré. Myslím, že inspirativní pro každého, kdo přijde. Protože mám dřevo rád a ty moje výzvy, které jsem v životě měl, jsem si tady naplnil. To znamená, abych byl svůj a abych šel tou svojí cestou. Abych dělal to, co mě baví a víceméně naplnil ten svůj smysl života, který vidím."
Každé vystavené dílo má svůj příběh a většinou odráží aktuální autorovu životní situaci.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Vždycky je to ta odpověď na to, co se mi stalo. Třeba tady z těch největších je Prána energie futura. Energie konkrétně to, co je vlevo. Nebo Volba nebo Tóny života. Nebo všechny jiné. Každá ta skulptura má svůj příběh. Těžko bych vyzvedával konkrétně nějakou. Od aztéckého kalendáře, kde je zakódováno spousta jinotajů, až po obyčejné jednoduché motivy, které ovšem mají svoji hloubku."
Každý výtvor vznikal individuálně a vždy záleželo také na tom, jak měl být velký a kam byl určen.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Na venek dub, dovnitř lepená lípa. Takže ta propracovanost potom do těch dřevin jako je ořech, jabloň, třešeň. Tak tam dělám věci propracované, které mají krásnou kresbu, mají svůj výraz, mají svou energii. Až po lípu, která je bezbarvá a bez chuti. Ale zase do ní dávám energii vrypu. Takže každá žije nějakým tím svým životem."
Nejstarší kus dřeva, který Jiří Vyvial kdy opracoval, byla 300 let stará lípa ze Staré Bělé, kterou dostal darem.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Používal jsem ty takzvané segmenty, které se odštipovaly z toho a z toho jsem také vytvořil dílo příznačné i jménem, které se jmenovalo Věčnost."
Všechna vystavená díla jsou zároveň volně prodejná.
Jiří Vyvial, umělecký řezbář: "Dělám pro lidi a smysl svého počínání vidím, že vždycky by to mělo být pro lidi, a to je vlastně můj hnací motor, že to musí být pro lidi."
Výstavu si můžete přijít prohlédnout do Muzea Beskyd až do 13. března.
---
