Sdílená kola jsou v Ostravě stále populárnějším druhem dopravy. Registrovaných uživatelů je už více než 40 tisíc a pořád jich přibývá. Rekordmanem je mladík, který si kolo vypůjčil více než tisíckrát a patří mu prvenství v celé České republice.
Už čtyři roky funguje v Ostravě sdílení jízdních kol a slovo funguje je opravdu na místě. Bike sharing získává každým rokem více příznivců a loni přibližně 40 tisíc uživatelů uskutečnilo 515 tisíc jízd, při kterých dohromady překonali téměř 720 tisíc kilometrů.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "„V Ostravě je v provozu zhruba 1 000 sdílených kol umístěných v 356 stanicích. Celý systém byl od loňského roku rozšířen do všech městských obvodů a fungoval již celoročně. Při srovnání jednotlivých let, kdy je v Ostravě bike sharing v provozu, pozorujeme stále větší zájem o půjčování kol. Nejen, že je více jejich aktivních uživatelů, ale zvýšila se také průměrně ujetá vzdálenost při jedné zápůjčce kola z 1,2 km na 1,4 km."
Nejpoužívanější stanicí je Nová Karolina. Nejčastěji jsou sdílená kola využívána v centru města, v Porubě a v jižním městě. V červnu byl zaznamenán rekord, když bylo realizováno 80 tisíc výpůjček. Drtivá většina z nich do 15 minut, což je zdarma.
Dan Rambousek, manažer společnosti Nextbike: "Smyslem bike sharingu jsou cesty na krátké vzdálenosti, ideálně nějaká symbióza s MHD. Vystoupíte z tramvaje, tam je stanice Nextbike, vezmete si kolo, ideálně na jednu kartu a dojedete si ten poslední úsek."
Rekordmanem je Dominik Koutný, který jezdí na sdíleném kole opravdu všude. Celkem měl přes tisíc výpůjček.
Dominik Koutný, rekordman: "Kvůli sedavé práci v kanceláři pohyb potřebuji. A pokud si půjčíte kolo na cestu do práce, z práce, odpoledne do fitcentra a zpátky domů, občas zajedete pro malý nákup a zpátky, tak se v klidu dostanete i na 6 výpůjček za den."
Bohužel ale bylo vloni také 450 kol poničeno a 50 ukradeno. Za rok 2021 přispělo město na provoz sdílených jízdních kol 3 miliony a 700 tisíc korun.
---
Jak už jsme vás před časem informovali, obyvatelům bytových domů v sousedství chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola ztrpčují život nelegální nájemníci, kteří se v bývalé továrně usídlili. Toto problematické soužití by se mohlo změnit: majitel objektu na schůzce s primátorem Opavy slíbil, že objekt před nežádoucím vstupem cizích lidí zabezpečí.
Křik, rány ale i menší požáry, to je kolorit, který musí snášet obyvatelé bytových domů u chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola. Uvnitř totiž pobývají nelegální nájemníci a svým chováním ruší veřejný pořádek. Na místě několikrát zasahovali hasiči i policisté. Nicméně zajistit dlouhodobý klid občanům se nedaří. Díry v plotě nebo rozbitá okna umožní, aby se dovnitř dostal kdokoliv.
František Peringer, majitel budovy: „Prořezou se do objektu, odnesou další železo. Pak na ně někdo přiletí od nás, tomu se vysmějou, té bezpečnostní službě."
Majitel František Peringer je ale za zabezpečení své nemovitosti zodpovědný. Na schůzce s primátorem Opavy přislíbil, že situaci napraví.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My z naší strany uděláme to, že zesílíme dozor městské policie. Také budu jednat se stavebním úřadem, zda neprovede kontrolu areálu včetně této budovy.“
Vedení města také zvažuje, že by problém mohl vyřešit pronájem části areálu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tady varianta, že bychom zde mohli vybudovat náhradní kluziště v době rekonstrukce zimního stadionu. To náhradní kluziště by tady mohlo být i na delší dobu.“
Dočasné kluziště by sloužilo veřejnosti i sportovcům nejméně po dobu jednoho roku. Tak dlouho je totiž plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, která jej zcela uzavře. Začne už letos.
---
11. února si připomínáme Evropský den tísňového čísla 112. Je důležité si toto číslo pamatovat, protože pak už nemusíte nosit v hlavě žádná jiná. I když obsluhují stodvanáctku hasiči, přijímají všechna tísňové volání. Číslo navíc funguje v celé Evropské unii.
Většina z nás si stále pamatuje čísla tísňového volání hasičů, záchranky i policie. Pak je ale samozřejmě tísňová linka 112, která je univerzální, tedy lze ji volat v jakékoliv krizové situaci. Operační důstojník hasičů pak rozhodne, co je v danou chvíli nejlepší.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
Celkově přijali operátoři v integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě v loňském roce 630 323 volání na čísla 150, 155, 158, ale zdaleka nejvíce právě na 112. Hasiči tak denně přijmou téměř 800 hovorů, což vychází na hovor každou minutu a 50 vteřin. Každý 12. hovor pak znamená výjezd některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Linka 112 funguje ve všech zemích Evropské unie a i v některých dalších zemích jako například v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V některých státech je 112 jediným tísňových číslem. "
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty a bez kreditu. 112 volejte hlavně v případě, že je ne místě potřeba více záchranných složek, například jde o dopravní nehodu. V případě zdravotních komplikací, kdy může jít o život a čas, doporučují zdravotníci volat rovnou jejich číslo 155.
---
Slezská univerzita vytvořila ojedinělý projekt studentských ambasadorů, kteří zájemcům o studium sdělují své vlastní zkušenosti z konkrétního oboru. To by pak mělo vést ke správnému výběru studijního programu. Slezská univerzita tak reaguje údaje Ministerstva školství, podle kterých polovina vysokoškoláků studium nedokončí.
Libor Cinegr studuje na Slezské univerzitě prvním rokem obor Multimediální techniky. Vybral si jej také díky ambasadorce, studentce Vandě, která zodpovídala jeho zvídavé otázky. A pomohla mu ujasnit si, zda je tento obor pro něj ideální volba.
Libor Cinegr, student oboru Multimediální techniky, Slezská univerzita: „Jednak jsme si hned potykali v první minutě hovoru. Takže to bylo na přátelské vlně komunikace. Bavili jsme se spolu fakt na rovinu.“
Ambasadoři studijních programů dokáží svým vrstevníkům z vlastní zkušenosti říci, jak náročné studium je, co si na něm cení a také co jim nevyhovuje.
Karin Martínková, mluvčí Slezské univerzity a autorka projektu: „Jejich službou není přemlouvat ke studiu. Prostě podávat pravdivé informace, které znají z vlastní zkušenosti.“
Podle údajů Ministerstva školství až polovina studentů svá vysokoškolská studia nedokončí. Důvodem může být špatně vybraný obor, jeho velká náročnost či nenaplněná očekávání. Tomu by mohly předcházet právě konzultace s ambasadory.
Ružena Hradská, ambasadorka oboru Matematické metody v krizovém řízení, Slezská univerzita: „Lidé většinou volí e-mailovou komunikaci. Je to pro ně jednodušší. Mohou si to po sobě vícekrát přečíst a ujistit se, že vystihli přesně podstatu otázky.“
Prozatím jsou na webových stránkách Slezské univerzity kontakty na 33 ambasadorů. V budoucnu by měl mít svého zástupce každý ze 70 studijních programů.
---
72 hodin. Takový je limit pro přípravu podzemních úkrytů civilní ochrany, které se nacházejí v areálech uzavřených černouhelných dolů na Karvinsku. V případě ohrožení by v nich našly bezpečí zhruba 3 tisíce lidí.
Přestože se uhlí na Karvinsku těží už jen v jednom dole, v areálech uzavřených šachet jsou stále některá zařízení, která se musí udržovat. Patří mezi ně i podzemní úkryty civilní ochrany. Ve své správě je má státní společnost Diamo.
Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo: “Ta kapacita se různí, některé kryty jsou pro 150 lidí a ty největší pro 600 lidí. Naším úkolem je v podstatě jenom ty kryty udržovat, ale v případě potřeby a nějaké evakuace musí být do 72 hodin připraveny plnit tu ochrannou funkci.”
Kryty mohou chránit proti účinkům chemických nebo radiačních havárií či cílených útoků. Vybavení krytů odpovídá době stavby. Například ve velkém sále krytu Dolu Darkov se konaly i hornické plesy.
Jiří Jurčík, vedoucí oddělení obrany a ochrany: “V současné době kryt na lokalitě Darkov využíváme jako školící středisko. Má rozměr 800 metrů čtverečních s kapacitou 600 osob. Ty osoby by tady vydržely 3 až 5 dní. Samozřejmě, záleželo by podle nebezpečí. Kryt je klimatizován vnitřní klimatizaci, která je poháněná dieselagregátem. Je zde zásoba vody. Tento kryt byl dostavěn v roce 80, ale na lokalitě Lazy a ČSA máme historické kryty, které byly dokončovány v 60. letech 20. století. Jsou to podzemní kryty, které mají vlastně i raritní strojní zařízení."
Zajímavý kryt je v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově, který slouží jako muzeum. Lidé tam mohou procházet všemi šesti podzemními patry.
---
Sdílená kola jsou v Ostravě stále populárnějším druhem dopravy. Registrovaných uživatelů je už více než 40 tisíc a pořád jich přibývá. Rekordmanem je mladík, který si kolo vypůjčil více než tisíckrát a patří mu prvenství v celé České republice.
Už čtyři roky funguje v Ostravě sdílení jízdních kol a slovo funguje je opravdu na místě. Bike sharing získává každým rokem více příznivců a loni přibližně 40 tisíc uživatelů uskutečnilo 515 tisíc jízd, při kterých dohromady překonali téměř 720 tisíc kilometrů.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "„V Ostravě je v provozu zhruba 1 000 sdílených kol umístěných v 356 stanicích. Celý systém byl od loňského roku rozšířen do všech městských obvodů a fungoval již celoročně. Při srovnání jednotlivých let, kdy je v Ostravě bike sharing v provozu, pozorujeme stále větší zájem o půjčování kol. Nejen, že je více jejich aktivních uživatelů, ale zvýšila se také průměrně ujetá vzdálenost při jedné zápůjčce kola z 1,2 km na 1,4 km."
Nejpoužívanější stanicí je Nová Karolina. Nejčastěji jsou sdílená kola využívána v centru města, v Porubě a v jižním městě. V červnu byl zaznamenán rekord, když bylo realizováno 80 tisíc výpůjček. Drtivá většina z nich do 15 minut, což je zdarma.
Dan Rambousek, manažer společnosti Nextbike: "Smyslem bike sharingu jsou cesty na krátké vzdálenosti, ideálně nějaká symbióza s MHD. Vystoupíte z tramvaje, tam je stanice Nextbike, vezmete si kolo, ideálně na jednu kartu a dojedete si ten poslední úsek."
Rekordmanem je Dominik Koutný, který jezdí na sdíleném kole opravdu všude. Celkem měl přes tisíc výpůjček.
Dominik Koutný, rekordman: "Kvůli sedavé práci v kanceláři pohyb potřebuji. A pokud si půjčíte kolo na cestu do práce, z práce, odpoledne do fitcentra a zpátky domů, občas zajedete pro malý nákup a zpátky, tak se v klidu dostanete i na 6 výpůjček za den."
Bohužel ale bylo vloni také 450 kol poničeno a 50 ukradeno. Za rok 2021 přispělo město na provoz sdílených jízdních kol 3 miliony a 700 tisíc korun.
---
Jak už jsme vás před časem informovali, obyvatelům bytových domů v sousedství chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola ztrpčují život nelegální nájemníci, kteří se v bývalé továrně usídlili. Toto problematické soužití by se mohlo změnit: majitel objektu na schůzce s primátorem Opavy slíbil, že objekt před nežádoucím vstupem cizích lidí zabezpečí.
Křik, rány ale i menší požáry, to je kolorit, který musí snášet obyvatelé bytových domů u chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola. Uvnitř totiž pobývají nelegální nájemníci a svým chováním ruší veřejný pořádek. Na místě několikrát zasahovali hasiči i policisté. Nicméně zajistit dlouhodobý klid občanům se nedaří. Díry v plotě nebo rozbitá okna umožní, aby se dovnitř dostal kdokoliv.
František Peringer, majitel budovy: „Prořezou se do objektu, odnesou další železo. Pak na ně někdo přiletí od nás, tomu se vysmějou, té bezpečnostní službě."
Majitel František Peringer je ale za zabezpečení své nemovitosti zodpovědný. Na schůzce s primátorem Opavy přislíbil, že situaci napraví.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My z naší strany uděláme to, že zesílíme dozor městské policie. Také budu jednat se stavebním úřadem, zda neprovede kontrolu areálu včetně této budovy.“
Vedení města také zvažuje, že by problém mohl vyřešit pronájem části areálu.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tady varianta, že bychom zde mohli vybudovat náhradní kluziště v době rekonstrukce zimního stadionu. To náhradní kluziště by tady mohlo být i na delší dobu.“
Dočasné kluziště by sloužilo veřejnosti i sportovcům nejméně po dobu jednoho roku. Tak dlouho je totiž plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, která jej zcela uzavře. Začne už letos.
---
11. února si připomínáme Evropský den tísňového čísla 112. Je důležité si toto číslo pamatovat, protože pak už nemusíte nosit v hlavě žádná jiná. I když obsluhují stodvanáctku hasiči, přijímají všechna tísňové volání. Číslo navíc funguje v celé Evropské unii.
Většina z nás si stále pamatuje čísla tísňového volání hasičů, záchranky i policie. Pak je ale samozřejmě tísňová linka 112, která je univerzální, tedy lze ji volat v jakékoliv krizové situaci. Operační důstojník hasičů pak rozhodne, co je v danou chvíli nejlepší.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
Celkově přijali operátoři v integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě v loňském roce 630 323 volání na čísla 150, 155, 158, ale zdaleka nejvíce právě na 112. Hasiči tak denně přijmou téměř 800 hovorů, což vychází na hovor každou minutu a 50 vteřin. Každý 12. hovor pak znamená výjezd některé ze složek integrovaného záchranného systému.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Linka 112 funguje ve všech zemích Evropské unie a i v některých dalších zemích jako například v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V některých státech je 112 jediným tísňových číslem. "
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty a bez kreditu. 112 volejte hlavně v případě, že je ne místě potřeba více záchranných složek, například jde o dopravní nehodu. V případě zdravotních komplikací, kdy může jít o život a čas, doporučují zdravotníci volat rovnou jejich číslo 155.
---
Slezská univerzita vytvořila ojedinělý projekt studentských ambasadorů, kteří zájemcům o studium sdělují své vlastní zkušenosti z konkrétního oboru. To by pak mělo vést ke správnému výběru studijního programu. Slezská univerzita tak reaguje údaje Ministerstva školství, podle kterých polovina vysokoškoláků studium nedokončí.
Libor Cinegr studuje na Slezské univerzitě prvním rokem obor Multimediální techniky. Vybral si jej také díky ambasadorce, studentce Vandě, která zodpovídala jeho zvídavé otázky. A pomohla mu ujasnit si, zda je tento obor pro něj ideální volba.
Libor Cinegr, student oboru Multimediální techniky, Slezská univerzita: „Jednak jsme si hned potykali v první minutě hovoru. Takže to bylo na přátelské vlně komunikace. Bavili jsme se spolu fakt na rovinu.“
Ambasadoři studijních programů dokáží svým vrstevníkům z vlastní zkušenosti říci, jak náročné studium je, co si na něm cení a také co jim nevyhovuje.
Karin Martínková, mluvčí Slezské univerzity a autorka projektu: „Jejich službou není přemlouvat ke studiu. Prostě podávat pravdivé informace, které znají z vlastní zkušenosti.“
Podle údajů Ministerstva školství až polovina studentů svá vysokoškolská studia nedokončí. Důvodem může být špatně vybraný obor, jeho velká náročnost či nenaplněná očekávání. Tomu by mohly předcházet právě konzultace s ambasadory.
Ružena Hradská, ambasadorka oboru Matematické metody v krizovém řízení, Slezská univerzita: „Lidé většinou volí e-mailovou komunikaci. Je to pro ně jednodušší. Mohou si to po sobě vícekrát přečíst a ujistit se, že vystihli přesně podstatu otázky.“
Prozatím jsou na webových stránkách Slezské univerzity kontakty na 33 ambasadorů. V budoucnu by měl mít svého zástupce každý ze 70 studijních programů.
---
72 hodin. Takový je limit pro přípravu podzemních úkrytů civilní ochrany, které se nacházejí v areálech uzavřených černouhelných dolů na Karvinsku. V případě ohrožení by v nich našly bezpečí zhruba 3 tisíce lidí.
Přestože se uhlí na Karvinsku těží už jen v jednom dole, v areálech uzavřených šachet jsou stále některá zařízení, která se musí udržovat. Patří mezi ně i podzemní úkryty civilní ochrany. Ve své správě je má státní společnost Diamo.
Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo: “Ta kapacita se různí, některé kryty jsou pro 150 lidí a ty největší pro 600 lidí. Naším úkolem je v podstatě jenom ty kryty udržovat, ale v případě potřeby a nějaké evakuace musí být do 72 hodin připraveny plnit tu ochrannou funkci.”
Kryty mohou chránit proti účinkům chemických nebo radiačních havárií či cílených útoků. Vybavení krytů odpovídá době stavby. Například ve velkém sále krytu Dolu Darkov se konaly i hornické plesy.
Jiří Jurčík, vedoucí oddělení obrany a ochrany: “V současné době kryt na lokalitě Darkov využíváme jako školící středisko. Má rozměr 800 metrů čtverečních s kapacitou 600 osob. Ty osoby by tady vydržely 3 až 5 dní. Samozřejmě, záleželo by podle nebezpečí. Kryt je klimatizován vnitřní klimatizaci, která je poháněná dieselagregátem. Je zde zásoba vody. Tento kryt byl dostavěn v roce 80, ale na lokalitě Lazy a ČSA máme historické kryty, které byly dokončovány v 60. letech 20. století. Jsou to podzemní kryty, které mají vlastně i raritní strojní zařízení."
Zajímavý kryt je v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově, který slouží jako muzeum. Lidé tam mohou procházet všemi šesti podzemními patry.
---
