Ostrava pokračuje v boji proti předčasným odchodům dětí ze vzdělávání. Navazuje na úspěšný projekt z minulých let, na jehož konci bylo je minimum žáků, kteří základní školu nedokončili. Pro nový projekt byly vybrány tři školy.
Od začátku roku 2026 začala realizace nového projektu, jehož název přesně vystihuje i jeho účel: prevence předčasných odchodů ze vzdělávání ve městě Ostrava. Dva speciální pedagogové pracují s dětmi na školách, ale i s jejich rodinami v terénu a snaží se, aby dokončily docházku.
Andrea Hoffmannová (Piráti), členka Rady města Ostravy: "V rámci projektu zavádíme už osvědčené pozice, jako je například terénní pracovník, sociální pedagog a další lidé."
Projekt navazuje na program z let 2023–2025, kdy v něm bylo zapojeno pět škol a byl velmi úspěšný. Do jeho pokračování byly vybrány tři zařízení, mezi nimi také škola generála Janka, kde chodí 500 dětí, a v minulém školním roce odešel už v osmé třídě pouze jeden školák. Zatímco v minulosti to bylo i pět dětí.
Martin Kolář, ředitel ZŠ Gen. Janka: "Máme výchovnou poradkyní. Máme 2 metodiky prevence, dva speciální pedagogy, školní psycholožku, terénní pracovníky a sociální pedagogiku. Takže tam je opravdu ta péče zajištěna pro všechny děti i z velmi slabého sociálního a socioekonomického prostředí."
Na projektu se podílí i komunitní centrum Chaloupka, které se zaměřuje na terénní práci v rodinách dětí.
Aneta Suchá, terénní pracovnice RKC Chaloupka: "Moje práce je hlavně v terénu. Především vyhledávám tyto rodiny ve vyloučených lokalitách nebo máme třeba spolupráci s azylovými domy. Tam jsou matky, které nemají třeba finanční prostředky."
Projekt tentokrát potrvá do června 2028 a jeho výstupem bude také metodika pro další využití nejen v Ostravě.
---
Po letech čekání a sporů začne v samém srdci Opavy demolice části objektu Slezanky. Na místě chátrající budovy na Horním náměstí má v budoucnu vzniknout nový multifunkční komplex, jehož dominantou bude společenský sál s kapacitou až tisíc lidí a také byty a hotel.
Rány kladivem do zdi chátrající budovy symbolicky zahájily demolici Slezanky na Horním náměstí. Objekt, který podle mnohých roky hyzdil historické centrum Opavy, čeká částečná demolice. Město tím zahajuje první etapu projektu, o kterém se mluví už několik let.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je to vřed v centru města v historické části. My jsme to schválili už na zastupitelstvu v roce 2021, kde jsme představili celou vizi Slezanky, jak má vypadat.”
anketa: obyvatelé Opavy: “To je pěst na oko tady. Asi tak vám to řeknu.”
“My staří Opaváci jsme zvyklí na tu Slezanku. Když to zbourají, no tak to zbourají.”
“Z hlediska architektury bych asi řekl, že to tady úplně nepatří do toho prostředí.”
Nejde ale o úplnou demolici celého objektu. Důvodem jsou majetkoprávní spory i památková ochrana.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Divadelní klub, do kterého měl být začleněn ten kulturní sál, tak byl prohlášen za kulturní památku. V současné chvíli jsme podali proti tomuto žalobu ke správnímu soudu a čekáme na jeho rozhodnutí. A z levé části řešíme se spolumajitelem této budovy, který nám blokoval právě v demolici, tzv. vyvlastnění té části, to znamená podle znaleckého posudku odkoupení za cenu znalce.”
Město dnes vlastní zhruba 76 procent budovy. Většinový podíl odkoupilo v době, kdy byl primátorem Zbyněk Stanjura, a to v roce 2008 za 270 milionů korun. Samotná demolice bude probíhat velmi opatrně, protože se nachází v těsné blízkosti historických objektů.
Radek Nešpor, zástupce realizační firmy: “Musí se namontovat nějaká čidla, která budou sledovat pohyb při demolici a tu demolici budeme provádět opatrně tak, aby jsme je neponičili.”
Demolice této části Slezanky bude probíhat zhruba 80 dnů a následovat bude archeologický průzkum.
---
FALEŠNÍ POLICISTÉ PŘIPRAVILI ŽENY O STATISÍCE
Tři ženy z Ostravy uvěřily falešným policistům a předaly kurýrům na ulici dohromady 1,3 milionu korun. Podvodníci je přesvědčili, že jejich účty byly napadeny, donutili je vzít si půjčky a peníze vybrat v hotovosti. Policie eviduje desítky podobných případů a znovu varuje: skutečný policista nikdy neřeší podvod po telefonu a už vůbec nepřebírá žádné peníze na ulici.
hovor falešného policisty: "Máme za ty poslední dva měsíce zatčené čtyři bankovní úředníky, kteří takzvaně přeprodávali údaje svých klientů třetím stranám. Posléze samozřejmě ti lidé mají problém, protože je na ně páchána trestná činnost ve formě podvodného jednání."
hovor falešného bankéře: "U telefonu bezpečností oddělení České národní banky. Dobrý den paní. Obdržel jsem informace od kriminální policie o úniku vašich osobních údajů."
---
Policie ve spolupráci s BESIPem uspořádala v Novém Jičíně další preventivní akci zaměřenou na viditelnost chodců. Policisté v terénu kontrolovali, zda lidé používají reflexní prvky, a zároveň jim vysvětlovali, proč jsou důležité.
Výrazné reflexní oblečení policistů a zástupců BESIPu u přechodu pro chodce v centru Nového Jičína bylo vidět už na dálku. Podobně by mohli být lépe zaregistrovatelní i ostatní pěší, stačí, když nebudou podceňovat reflexní prvky.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Vidíme děti, které již mají zakoupené třeba aktovky do školy s těmi reflexními prvky. Mladá generace nebo mladší generace rodičů se o toto snaží. Senioři podle mě docela pokulhávají.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Ptali se mě, jestli nosím reflexní prvky. A nemám je. Teď jsem jeden dostal, dám si ho na ruku nebo na nohu.”
“Tato prevence mi přijde jako velice pozitivní, policisté jsou milí. Měl bych nosit reflexní prvky, ale nenosím. Teď jsem je nafasoval.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “Dále bychom chtěli upozornit chodce, aby udržovali oční kontakt s řidiči. Chodci na přechodu pro chodce nemají absolutní přednost, to znamená, měli by si tam tito účastníci silničního provozu vycházet vstříc.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “V tomto roce jsme jako každý rok šetřili za snížené viditelnosti střety s chodci. Můžeme říct, že prevence se ale daří, protože bylo to s menší četnosti než ve předcházejících letech.”
Podle informací krajského koordinátora BESIP došlo v roce 2025 k 70 smrtelným dopravním nehodám s chodci, polovina z nich se stala u přechodů pro chodce.
---
Doslova na míru pro klienty rekonstruovala Karviná denní stacionář Dům v Aleji. Práce zahrnovaly hlavně bezbariérové úpravy a vyšly na 24 milionů korun bez DPH. Domov tak opět slouží hlavně lidem s omezenou soběstačností.
Téměř rok měli klienti denního stacionáře V Aleji zázemí v náhradních prostorách karvinské polikliniky. Nyní se vrátili do starého známého prostředí, avšak v novém kabátě.
Andrea Látka Hoschnová, ředitelka Sociálních služeb Karviná: "Prostory jsou nové. Nové rozvržení místností i využití, tudíž také změna, což pro tuto cílovou skupinu bývá komplikované, ale pevně věříme, že všechno zvládneme."
Pro spoustu klientů s hendikepem je zvykání si na nově zrekonstruované prostory mnohem delší, než by bylo pro zdravé lidi. I proto, že se během jednoho roku stěhovali několikrát.
Jarmila Jedličková, vedoucí střediska: "Myslím si, že si pomalinku zvykají. Líbí se jim prostory, jsou vzdušné, nové a moderní, ale chce to čas."
V prvním patře budovy vzniklo také nové denní centrum, které bude sloužit lidem se sníženou soběstačností z důvodu chronického onemocnění, zdravotního postižení nebo vyššího věku.
Andrea Látka Hoschnová, ředitelka Sociálních služeb Karviná: "Denní centrum budeme přesouvat pravděpodobně ve druhém kvartále, protože tomu musí ještě předcházet nějaké schválení ze strany registru a krajského úřadu. V tuto chvíli máme plnou kapacitu osmi, ale máme další zájemce."
K dennímu centru vznikla také nová prostorná terasa. I na tu se vydají při prohlídkách v dohledné době klienti, kteří budou službu využívat, aby věděli, na co se mohou těšit.
---
KARVINÁ KOUPILA HOTELOVÝ DŮM CARBOKOV
Karviná koupila hotelový dům Carbokov za zhruba 30 milionů korun. Strategickou budovu poblíž centra města chce přeměnit na moderní internát pro zhruba 100 středoškoláků.
Jan Wolf (NESTR.), primátor Karviné: „Poptávka ze strany středních škol, ať už to byla zdravotní škola, ISŠ, průmyslovka, případně obchodka, tak byla velká. Já věřím tomu, že minimálně 100 přespolních žáků, dětí, studentů tady bude moci navštěvovat tyto školy. A třeba se někteří z nich rozhodnou a v Karviné se usídlí, zakoření a budou tady bydlet."
---
Sen o zlatém hattricku se českému skokanovi do výšky Janu Štefelovi nesplnil. Po dvou triumfech na Beskydské laťce v Třinci se tentokrát musel sklonit před výkonem polského soupeře a skončil druhý.
Hokejová třinecká Werk Arena se proměnila ve výškařský sektor a davy fanoušků si při hlasité hudbě užívali špičkové skokanské výkony. Ten nejlepší, 228 centimetrů, předvedl polský skokan Mateusz Kolodziejski a porazil tak i českého šampiona Jana Štefelu.
Mateusz Kolodziejski, 228 cm, vítěz Beskydské laťky: "Jsem šťastný, že jsem Beskydskou laťku vyhrál a ještě spokojenější jsem s tím, že jsem se zlepšil o pět centimetrů. Atmosféra byla skvělá, příště zase rád přijedu."
Jan Štefela, 225 cm, 2. místo: "Nejsem úplně spokojený, co si budeme povídat. Jel jsem s tím, že chci ten zlatý hattrick, ale možná to je tím, že jsem moc chtěl a hodně jsem se na to soustředil. Hrozně mě to mrzí. Vlastně s kolegou Mateuszem jsme dlouho spolu nebojovali, protože on neměl ještě takovou výkonnost. Když jsme se potkávali na těch větších akcích, konečně začal skákat vysoko. Ale už mi zas utekl. Možná o moc. Teď ze začátku mi to úplně nejde."
Beskydská laťka opět přilákala do Třince vynikající skokany a skokanky z celého světa.
Stanislav Sajdok, ředitel Beskydské laťky: "Viděli jsme skvělé ataky na 231 cm. Mateusz má skvělou formu a Honzovi Štefelovi bylo strašně vidět, jak chce vytvořit ten skvělý výkon pro ty diváky, ale trošičku to svazovalo. Myslím si to. Ale rozhodně má formu na to, aby předvedl skvělé výkony i dál."
Zlato mezi ženami brala Australanka Pattersonová za vynikajících 197 cm.
---
Ostrava pokračuje v boji proti předčasným odchodům dětí ze vzdělávání. Navazuje na úspěšný projekt z minulých let, na jehož konci bylo je minimum žáků, kteří základní školu nedokončili. Pro nový projekt byly vybrány tři školy.
Od začátku roku 2026 začala realizace nového projektu, jehož název přesně vystihuje i jeho účel: prevence předčasných odchodů ze vzdělávání ve městě Ostrava. Dva speciální pedagogové pracují s dětmi na školách, ale i s jejich rodinami v terénu a snaží se, aby dokončily docházku.
Andrea Hoffmannová (Piráti), členka Rady města Ostravy: "V rámci projektu zavádíme už osvědčené pozice, jako je například terénní pracovník, sociální pedagog a další lidé."
Projekt navazuje na program z let 2023–2025, kdy v něm bylo zapojeno pět škol a byl velmi úspěšný. Do jeho pokračování byly vybrány tři zařízení, mezi nimi také škola generála Janka, kde chodí 500 dětí, a v minulém školním roce odešel už v osmé třídě pouze jeden školák. Zatímco v minulosti to bylo i pět dětí.
Martin Kolář, ředitel ZŠ Gen. Janka: "Máme výchovnou poradkyní. Máme 2 metodiky prevence, dva speciální pedagogy, školní psycholožku, terénní pracovníky a sociální pedagogiku. Takže tam je opravdu ta péče zajištěna pro všechny děti i z velmi slabého sociálního a socioekonomického prostředí."
Na projektu se podílí i komunitní centrum Chaloupka, které se zaměřuje na terénní práci v rodinách dětí.
Aneta Suchá, terénní pracovnice RKC Chaloupka: "Moje práce je hlavně v terénu. Především vyhledávám tyto rodiny ve vyloučených lokalitách nebo máme třeba spolupráci s azylovými domy. Tam jsou matky, které nemají třeba finanční prostředky."
Projekt tentokrát potrvá do června 2028 a jeho výstupem bude také metodika pro další využití nejen v Ostravě.
---
Po letech čekání a sporů začne v samém srdci Opavy demolice části objektu Slezanky. Na místě chátrající budovy na Horním náměstí má v budoucnu vzniknout nový multifunkční komplex, jehož dominantou bude společenský sál s kapacitou až tisíc lidí a také byty a hotel.
Rány kladivem do zdi chátrající budovy symbolicky zahájily demolici Slezanky na Horním náměstí. Objekt, který podle mnohých roky hyzdil historické centrum Opavy, čeká částečná demolice. Město tím zahajuje první etapu projektu, o kterém se mluví už několik let.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je to vřed v centru města v historické části. My jsme to schválili už na zastupitelstvu v roce 2021, kde jsme představili celou vizi Slezanky, jak má vypadat.”
anketa: obyvatelé Opavy: “To je pěst na oko tady. Asi tak vám to řeknu.”
“My staří Opaváci jsme zvyklí na tu Slezanku. Když to zbourají, no tak to zbourají.”
“Z hlediska architektury bych asi řekl, že to tady úplně nepatří do toho prostředí.”
Nejde ale o úplnou demolici celého objektu. Důvodem jsou majetkoprávní spory i památková ochrana.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Divadelní klub, do kterého měl být začleněn ten kulturní sál, tak byl prohlášen za kulturní památku. V současné chvíli jsme podali proti tomuto žalobu ke správnímu soudu a čekáme na jeho rozhodnutí. A z levé části řešíme se spolumajitelem této budovy, který nám blokoval právě v demolici, tzv. vyvlastnění té části, to znamená podle znaleckého posudku odkoupení za cenu znalce.”
Město dnes vlastní zhruba 76 procent budovy. Většinový podíl odkoupilo v době, kdy byl primátorem Zbyněk Stanjura, a to v roce 2008 za 270 milionů korun. Samotná demolice bude probíhat velmi opatrně, protože se nachází v těsné blízkosti historických objektů.
Radek Nešpor, zástupce realizační firmy: “Musí se namontovat nějaká čidla, která budou sledovat pohyb při demolici a tu demolici budeme provádět opatrně tak, aby jsme je neponičili.”
Demolice této části Slezanky bude probíhat zhruba 80 dnů a následovat bude archeologický průzkum.
---
FALEŠNÍ POLICISTÉ PŘIPRAVILI ŽENY O STATISÍCE
Tři ženy z Ostravy uvěřily falešným policistům a předaly kurýrům na ulici dohromady 1,3 milionu korun. Podvodníci je přesvědčili, že jejich účty byly napadeny, donutili je vzít si půjčky a peníze vybrat v hotovosti. Policie eviduje desítky podobných případů a znovu varuje: skutečný policista nikdy neřeší podvod po telefonu a už vůbec nepřebírá žádné peníze na ulici.
hovor falešného policisty: "Máme za ty poslední dva měsíce zatčené čtyři bankovní úředníky, kteří takzvaně přeprodávali údaje svých klientů třetím stranám. Posléze samozřejmě ti lidé mají problém, protože je na ně páchána trestná činnost ve formě podvodného jednání."
hovor falešného bankéře: "U telefonu bezpečností oddělení České národní banky. Dobrý den paní. Obdržel jsem informace od kriminální policie o úniku vašich osobních údajů."
---
Policie ve spolupráci s BESIPem uspořádala v Novém Jičíně další preventivní akci zaměřenou na viditelnost chodců. Policisté v terénu kontrolovali, zda lidé používají reflexní prvky, a zároveň jim vysvětlovali, proč jsou důležité.
Výrazné reflexní oblečení policistů a zástupců BESIPu u přechodu pro chodce v centru Nového Jičína bylo vidět už na dálku. Podobně by mohli být lépe zaregistrovatelní i ostatní pěší, stačí, když nebudou podceňovat reflexní prvky.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Vidíme děti, které již mají zakoupené třeba aktovky do školy s těmi reflexními prvky. Mladá generace nebo mladší generace rodičů se o toto snaží. Senioři podle mě docela pokulhávají.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Ptali se mě, jestli nosím reflexní prvky. A nemám je. Teď jsem jeden dostal, dám si ho na ruku nebo na nohu.”
“Tato prevence mi přijde jako velice pozitivní, policisté jsou milí. Měl bych nosit reflexní prvky, ale nenosím. Teď jsem je nafasoval.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “Dále bychom chtěli upozornit chodce, aby udržovali oční kontakt s řidiči. Chodci na přechodu pro chodce nemají absolutní přednost, to znamená, měli by si tam tito účastníci silničního provozu vycházet vstříc.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “V tomto roce jsme jako každý rok šetřili za snížené viditelnosti střety s chodci. Můžeme říct, že prevence se ale daří, protože bylo to s menší četnosti než ve předcházejících letech.”
Podle informací krajského koordinátora BESIP došlo v roce 2025 k 70 smrtelným dopravním nehodám s chodci, polovina z nich se stala u přechodů pro chodce.
---
Doslova na míru pro klienty rekonstruovala Karviná denní stacionář Dům v Aleji. Práce zahrnovaly hlavně bezbariérové úpravy a vyšly na 24 milionů korun bez DPH. Domov tak opět slouží hlavně lidem s omezenou soběstačností.
Téměř rok měli klienti denního stacionáře V Aleji zázemí v náhradních prostorách karvinské polikliniky. Nyní se vrátili do starého známého prostředí, avšak v novém kabátě.
Andrea Látka Hoschnová, ředitelka Sociálních služeb Karviná: "Prostory jsou nové. Nové rozvržení místností i využití, tudíž také změna, což pro tuto cílovou skupinu bývá komplikované, ale pevně věříme, že všechno zvládneme."
Pro spoustu klientů s hendikepem je zvykání si na nově zrekonstruované prostory mnohem delší, než by bylo pro zdravé lidi. I proto, že se během jednoho roku stěhovali několikrát.
Jarmila Jedličková, vedoucí střediska: "Myslím si, že si pomalinku zvykají. Líbí se jim prostory, jsou vzdušné, nové a moderní, ale chce to čas."
V prvním patře budovy vzniklo také nové denní centrum, které bude sloužit lidem se sníženou soběstačností z důvodu chronického onemocnění, zdravotního postižení nebo vyššího věku.
Andrea Látka Hoschnová, ředitelka Sociálních služeb Karviná: "Denní centrum budeme přesouvat pravděpodobně ve druhém kvartále, protože tomu musí ještě předcházet nějaké schválení ze strany registru a krajského úřadu. V tuto chvíli máme plnou kapacitu osmi, ale máme další zájemce."
K dennímu centru vznikla také nová prostorná terasa. I na tu se vydají při prohlídkách v dohledné době klienti, kteří budou službu využívat, aby věděli, na co se mohou těšit.
---
KARVINÁ KOUPILA HOTELOVÝ DŮM CARBOKOV
Karviná koupila hotelový dům Carbokov za zhruba 30 milionů korun. Strategickou budovu poblíž centra města chce přeměnit na moderní internát pro zhruba 100 středoškoláků.
Jan Wolf (NESTR.), primátor Karviné: „Poptávka ze strany středních škol, ať už to byla zdravotní škola, ISŠ, průmyslovka, případně obchodka, tak byla velká. Já věřím tomu, že minimálně 100 přespolních žáků, dětí, studentů tady bude moci navštěvovat tyto školy. A třeba se někteří z nich rozhodnou a v Karviné se usídlí, zakoření a budou tady bydlet."
---
Sen o zlatém hattricku se českému skokanovi do výšky Janu Štefelovi nesplnil. Po dvou triumfech na Beskydské laťce v Třinci se tentokrát musel sklonit před výkonem polského soupeře a skončil druhý.
Hokejová třinecká Werk Arena se proměnila ve výškařský sektor a davy fanoušků si při hlasité hudbě užívali špičkové skokanské výkony. Ten nejlepší, 228 centimetrů, předvedl polský skokan Mateusz Kolodziejski a porazil tak i českého šampiona Jana Štefelu.
Mateusz Kolodziejski, 228 cm, vítěz Beskydské laťky: "Jsem šťastný, že jsem Beskydskou laťku vyhrál a ještě spokojenější jsem s tím, že jsem se zlepšil o pět centimetrů. Atmosféra byla skvělá, příště zase rád přijedu."
Jan Štefela, 225 cm, 2. místo: "Nejsem úplně spokojený, co si budeme povídat. Jel jsem s tím, že chci ten zlatý hattrick, ale možná to je tím, že jsem moc chtěl a hodně jsem se na to soustředil. Hrozně mě to mrzí. Vlastně s kolegou Mateuszem jsme dlouho spolu nebojovali, protože on neměl ještě takovou výkonnost. Když jsme se potkávali na těch větších akcích, konečně začal skákat vysoko. Ale už mi zas utekl. Možná o moc. Teď ze začátku mi to úplně nejde."
Beskydská laťka opět přilákala do Třince vynikající skokany a skokanky z celého světa.
Stanislav Sajdok, ředitel Beskydské laťky: "Viděli jsme skvělé ataky na 231 cm. Mateusz má skvělou formu a Honzovi Štefelovi bylo strašně vidět, jak chce vytvořit ten skvělý výkon pro ty diváky, ale trošičku to svazovalo. Myslím si to. Ale rozhodně má formu na to, aby předvedl skvělé výkony i dál."
Zlato mezi ženami brala Australanka Pattersonová za vynikajících 197 cm.
---
