Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Vyšetřovatelé pátrají po příčině exploze v recyklační firmě
  • V posledních dnech velmi přibylo nehod motorkářů
  • Zájem o studium na Slezské univerzitě roste
  • Ředitel ZUŠ Frýdek-Místek vychovává umělce už 42 let
  • Zámek Fryštát představuje veřejnosti vzácné gobelíny

Vyšetřovatelé pátrají po příčině exploze v recyklační firmě

Až ve středu ráno opustili hasiči areál společnosti SPV Recycling v Ostravě - Vítkovicích, který v úterý zachvátil mohutný požár. Hned ráno se ale na místo vrátili vyšetřovatelé, kteří musejí zjistit co oheň způsobilo. Podle zaměstnanců firmy požáru předcházel výbuch v drtiči odpadu.

Znovu se můžete podívat na záběry z pondělního požáru v areálu firmy SPV Recycling CZ v Ostravě-Vítkovicích. Silný vítr způsobil, že se plameny rozšířili na celou skládku slisovaného kovového odpadu a vozidel. Celkem asi 2 tisíce tun materiálu. Kouř bylo vidět mnoho kilometrů daleko a hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Pod kontrolu dostali hasiči plameny až po mnoha hodinách a teprve ráno se vrátili na základny. 

Jakub Kozák, zastupující mluvčí MZS MS kraje: Celou noc probíhalo prolévání, vyhledávání skrytých ohnisek a hlídání celého požářiště. Hasiči pomocí termokamery nacházeli stále nějaká žhavá místa, která bylo potřeba prolít vodou. Provádělo se to celou noc. V ranních hodinách bylo místo předáno polici."

Oheň vznikl poté, co na recyklační lince v drtiči odpadového materiálu něco explodovalo. Zaměstnanci se nejprve marně pokoušeli uhasit oheň sami.

Andrej Čírtek, mluvčí SPV Recycling CZ: "Při drcení odpadového materiálu v drtiči (šrédru) došlo k explozi, která vymrštila z drtiče hořící materiál, od něhož zahořel odpad uskladněný v jeho blízkosti. Zaměstnanci společnosti okamžitě zareagovali a začali s hasebními pracemi podle předem stanovených postupů, které vykonávali až do příjezdu jednotek hasičů."

Hned ráno se na místo vydali hasičští i policejní vyšetřovatelé, aby pátrali po příčinách požáru. Klíčové bude zjistit, co vlastně v drtiči vybouchlo.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "V rámci trestního řízení v této chvíli již probíhá ohledání místa činu, které realizují policisté v součinnosti s hasiči. Co se týká policie, na místě je psovod se služebním psem specializujícím se na vyhledávání akcelerantů hoření. Přítomni jsou také specialisté z odboru kriminalisté techniky a expertiz, ale také je na místě využita policejní letecká technika. Nyní nelze sdělit, kdy bude ohledání místa ukončeno."

Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu obecné ohrožení z nedbalosti. Škoda zatím nebyla stanovena. 

---

V posledních dnech velmi přibylo nehod motorkářů

Následující zpráva je hlavně varováním pro řidiče aut i motorkáře. V posledních dnech totiž velmi přibylo nehod motocyklů. V pondělí se dokonce v Orlové stala tragická srážka, při které motorkář zahynul. Teď na začátku sezóny by měli motorkáři zpomalit a i řidiči aut by na ně měli dávat větší pozor.

V neděli se v MS kraji stalo několik nehod motocyklistů a v pondělí byli záchranáři voláni k dalším čtyřem. Ráno si po pádu zlomil nohu 18letý motorkář v Darkově, pak se další srazil s autem u Velkých Heraltic, řidič skútru havaroval v Dolním Benešově a tragicky skončila jízda pro 33letého muže v Orlové.

Lukáš Humpl, mluvčí HZS MS kraje: "Muž zůstal po střetu s automobilem ležet na silnici bez známek života. Základní resuscitaci u něj začali provádět hasiči, rozšířenou resuscitací za pomoci léků a přístrojů pak profesionální záchranáři. Veškeré úsilí však skončilo neúspěchem, mnohočetná poranění pacienta se ukázala být smrtelná."

S teplým počasím vyrazili na silnice snad všichni motorkáři, ale neuvědomili si, že by měli znovu pracovat na získání návyků, které měli na konci sezóny. 

Pavel Blahut, koordinátor BESIP v MS kraji: "Motorka je nejhůř ovladatelná právě v nízkých rychlostech, kdy v podstatě těžiště a stabilitu je potřeba po zimě navnímat. Pak už při jízdě v provozu ten motorkář už většinou nemá problém, ale je potřeba počítat v zatáčkách, že je ještě někde štěrk, v podstatě nejezdit na hranu, užít si tu jízdu."

Marek Stibor, učitel jízdy na motocyklech: "Já bych to trošičku srovnal s nějakým sportovním výkonem, i tu jízdu na motorce. Je třeba se rozhýbat, je třeba si dát pozor na to, že po zimě ty návyky člověk ztratí."

Pozornější ale musejí být i řidiči aut. I oni si po zimě musejí znovu na motorkáře na silnicích zvyknout a tak by měli pozorně a častěji sledovat dění ve zpětném zrcátku a kolem sebe. 

---

Zájem o studium na Slezské univerzitě roste

Slezská univerzita v Opavě registruje zvýšený zájem o studium. Přihlášku si sem podal dvojnásobný počet uchazečů, než ve stejný čas vloni na jaře. A to většina studijních programů ještě přijímací řízení ani neukončila. Podle rektora Pavla Tuleji je to proto, že zdejší obory reagují na poptávku trhu.

V době pandemie to mají studenti vysokých škol obzvlášť obtížné. V letošním akademickém roce se mnozí do školy ani nedostali. Výuka probíhá výhradně přes internet. I tak je zájem o studium tady na Slezské univerzitě enormní. Přestože přijímací řízení ještě není u konce, už nyní tady registrují víc jak 4 000 uchazečů o studium. Vloni na jaře to byla zhruba polovina.

Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity: „Je to do jisté míry reakce studentů na to, že se do jisté míry snažíme vyjít vstříc tomu, co je poptáváno na trhu. Přicházíme zejména s novými profesními studijními programy.“

V poslední době vzrůstá zájem o zdravotnické obory, které v praxi dlouhodobě chybí.

Marta Kolaříková, proděkanka pro studijní a sociální záležitosti, Slezská univerzita: „Opravdu jsme zaregistrovali zájem o nelékařský zdravotní program zdravotní sestra a to v prezenční i kombinované formě. Nárůst je téměř o 50%.“

Pozornosti se těší vloni nově akreditovaná porodní asistence nebo dentální hygiena. Navýšil se i počet přihlášek u podnikatelských oborů. V kurzu jsou i vědecké obory, a to především astrofyzika, ve které opavští vědci dosahují mezinárodních úspěchů. Proto se na zdejší Fyzikální ústav hlásí také zájemci ze zahraniční.

Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity: „Po prvním kole máme asi o 1/3 větší počet než v loňském roce. Je to kolem 90.“

Zatímco termín odevzdání přihlášek u některých studijních programů už vypršel, jiné jsou pro uchazeče stále otevřené.

Počet podaných přihlášek na Slezskou univerzitu k 31. 3. 2021

rok                   2018           2019         2020           2021

                        2 006           2 479        2 591         4 038

---

Ředitel ZUŠ Frýdek-Místek vychovává umělce už 42 let

Neuvěřitelných 42 let působil i přes svůj handicap, kterým je slepota, v jednom zaměstnání. Nejprve jako učitel a poté jako ředitel Základní umělecké školy Frýdek-Místek. Nyní se chystá do penze, ale jak sám říká, ze školy by ještě úplně odejít nechtěl.

Mimořádná, velká a skromná osobnost. Takový je pan Ladislav Muroň, současný ředitel Základní umělecké školy Frýdek-Místek. Strávil tady neuvěřitelných 42 let.

Ladislav Muroň, ředitel ZUŠ Frýdek-Místek: "Chtěl bych říct, že úžasných. Já jsem vlastně zaměstnán v této škole od začátku mé pracovní kariéry. Kdybych to tak měl nějak parodovat a kdyby ještě existovaly občanky, tak mám jediné razítko za těch 42 let."

Po studiích tady 14 let učil hru na kytaru. I přes svůj handicap, kterým je slepota, dokázal vyhrát konkurz na ředitele, a tím je už 27 let.

Ladislav Muroň, ředitel ZUŠ Frýdek-Místek: "Myslím, že jsem pro tu školu udělal za ta léta dost a že ta škola se posunula a myslím, že můžu být spokojený, když se podívám zpět."

Iva Mrověcová, učitelka ZUŠ Frýdek-Místek: "Osobnost je to určitě velmi zajímavá, protože přes svůj handicap je schopný ředitelovat všem oborům, které se učí u nás na škole, jak hudebnímu, tak výtvarnému, tanečnímu i dramatickému."

Škola má přes 1200 žáků, dvě třetiny se věnují hudbě a další výtvarnému umění a tanci. Přesto škola vychovala takové osobnosti jako je například hudebníci Mirai, Tomáš Kočko, Ivo Kahánek nebo například členy kapel Behind The Door.

Ladislav Muroň, ředitel ZUŠ Frýdek-Místek: "Jsou to i herci, z těch mladých je to třeba Albert Čuba a z té střední generace Michaela Dolinová, Ivana Chýlková, pan Jaromír Dulava."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Pan ředitel Muroň je určitě úkaz v tom nejlepším slova smyslu, protože vydržet 42 let se věnovat práci jednomu cíli, tedy výchově mladých talentů. Ten jeho vklad 42 let práce je obdivuhodný a patří mu za to velký dík a jménem města si myslím, že bychom ho měli vyjádřit opravdu vrchovatě."

Ladislav Muroň, ředitel ZUŠ Frýdek-Místek: "Většina těch dětí je vychována k tomu, aby si se sebou do života odnesly lásku k hudbě nebo lásku k umění, aby si zašly na koncert, do divadla, na výstavu a tak dále. Čili to je takový hlavní cíl."

Pan Muroň se nyní chystá předat pomyslné ředitelské žezlo a uvažuje, že by si v rámci možností užil penze, ale jak sám říká, odejít ze školy ještě úplně nechce.

Ladislav Muroň, ředitel ZUŠ Frýdek-Místek: "Ještě něco málo bych asi učil, protože mám ještě pár žáků, takže nechtěl bych úplně odejít do ústraní."

Svému nástupci a škole by do budoucna rád popřál, aby hlavně zahájila školní rok v plné síle a pokud možno bez výuky na dálku, protože ta byla pro žáky i učitele v uměleckých oborech velmi obtížná.

---

Zámek Fryštát představuje veřejnosti vzácné gobelíny

Karvinský zámek Fryštát se ještě více přiblíží veřejnosti. Prostřednictvím videa, které bude volně přístupné na webu zámku, města i sociálních sítích, se lidé dozví podrobnosti a zajímavosti o vzácných gobelínech, které se na zámku nachází.

Karvinský zámek Fryštát je kromě jiného unikátní i svou sbírkou gobelínů, které visí na stěnách jednotlivých komnat. Prohlédnout si lidé mohou díla nejznámějších světových malířů v historii.

Roman Nogol, tajemník MMK: "Uvidíte pouze u nás dílo francouzského umělce Francoise Bouchera, který byl dvorním malířem Ludvíka XIV a velmi cenné je dílo Petra Paula Rubense, podle jehož kartonu s názvem Decius Mus (Zasvěcení Bohům), byl jeden z těchto gobelínů vyhotoven."

Proto se v Karviné rozhodli oslovit akademického malíře a ředitele Moravské gobelínové manufaktury Jana T. Strýčka, se kterým město spolupracuje od 90. let minulého století, aby podrobnosti a zajímavosti o vystavených gobelínech lidem předal.

Jan T. Strýček, akademický malíř, ředitel Moravské gobelínové manufaktury: "Budete mít vhled, jak složitý je vznik těch jednotlivých gobelínů, co za tím stojí. Jednak z hlediska časového vývoje, manufaktury, jednak z hlediska vstupu toho umělce do toho procesu vzniku gobelínů, o způsobu barvení přírodními barvivy.

 Video s podrobnostmi o gobelínech bude zveřejněno na webu města i na sociálních sítích.

---



Mohlo by Vás také zajímat