MS kraj podpoří studenty na stážích ve firmách
Pro budoucí uplatnění mladých lidí je velmi důležité, aby se na vlastní kůži přesvědčili, jak to vypadá v praxi. Proto MS kraj podporuje odborné stáže studentů ve firmách. Pro letošní rok schválili zastupitelé 19 projektů.
Moravskoslezský kraj pokračuje v podpoře odborných stáží žáků a studentů ve firmách. Už pátým rokem financuje spolupráci škol s podniky v regionu. Letos krajští zastupitelé schválili 19 projektů za skoro 4 miliony korun.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Stáže ve firmách jsou velmi oblíbeným programem, díky kterému v předchozích kolech načerpalo zkušenosti v reálných provozech více než 130 žáků, podpořeno bylo přes 80 projektů za více než 10 milionů korun. A tato čísla se díky rozhodnutí zastupitelstva opět zvýší. “
Výhodou pro firmy je to, že si mohou své budoucí zaměstnance díky stážím vytipovat, zaškolit si je a ihned po dokončení školy oslovit s konkrétní nabídkou. Zastupitelé také schválili prodloužení realizace stávajících projektů stáží s ohledem na pandemii a s tím souvisejícími opatřeními.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsou to, jak se říká, dvě mouchy jednou ranou. Projekt stáží ve firmách pomůže
ztišit volání podniků po odborných pracovnících a zároveň zlepší uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce. Propojování vzdělávání s odbornou praxí vnímám jako jeden z klíčů úspěšného rozvoje regionu.“
Krajské peníze mohou firmy využít na mzdy stážistům i mentorům, také na další drobné náklady, které s projektem souvisí. Nejvyhledávanějšími stážisty jsou studenti technických, IT a řemeslných oborů.
---
Startovací byty pomáhají mladým lidem z domovů
Vstup do života pro mladé lidi z dětských domovů nebo pěstounské péče není jednoduchý. Před dvěma lety vznikl v Havířově projekt “S nám domů”. Startovací byty pomohly už více než deseti mladým lidem.
19-letá Michaela žila pět let v dětském domově v Havířově. Nyní už rok bydlí naprosto sama v tréninkovém bytě. A to díky projektu “S námi domů”, který vznikl právě spojením dětských domovů, společnosti Heimstaden a neziskové organizace Portavita.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: "Dnes máme v tom projektu jedenáct dalších mladých lidí, připravujeme dvanáctý a věříme, že zhruba dvacet bytů bychom mohli jako společnost mít připravených. Jako společnost poskytujeme bonus 50% slevu na nájemném v prvním roce, druhý rok 25% a kromě toho zajišťujeme jako bonus celé vybavení bytů."
Michaela přiznává, že si na život v bez velké rodiny v dětském domově musela nejdříve zvyknout.
Michaela Bačová, účastnice projektu “S námi domů”: "Snažila jsem se to zvládnout, hlavně jsem kolem sebe měla lidi, kteří mi pomáhali a kteří mě podporovali. Nejtěžší bylo, že nejsem v kontaktu 24 s větším počtem lidí. Vzpomínám jenom v dobrém, tam nejde vzpomínat ve špatném.”
Velký smysl v projektu startovacích bytů vidí i Moravskoslezský kraj, jakožto zřizovatel dětských domovů.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MSK: "Ten projekt je významný a zajímavý tím, že se tady spojuje jednak veřejný sektor, jednak občanský sektor a také privátní sektor. Všichni tři na tom mají velkou zásluhu a přeji těm dětem, které přejdou z dětského domova do běžného života, aby ten přechod, který je náročný, aby se jim vydařil.”
Vlastník bytového fondu a také společnost Portavita, která pomáhá mladým lidem v sociální oblasti, by se chtěli do budoucna více zaměřit i na mladé lidi z pěstounské péče, pro které je projekt rovněž určený.
---
Nejlepší stavby čtvrtstoletí jsou nyní v Čeladné
Celostátní putovní výstava Stavba čtvrtstoletí zakotvila v červnu na náměstí v Čeladné. Představuje nejzajímavější novodobé počiny české architektury. Obec na Frýdecko-místecku ji hostí také proto, že do tohoto projektu jsou zařazeny hned tři místní stavby.
Z Valdštejnské zahrady Senátu do Čeladné se přesunula putovní výstava Stavba čtvrtstoletí. Doprovází stejnojmenný počin, který má představit to nejlepší z novodobého českého stavitelství za posledních 25 let.
Petra Miškejová, ředitelka projektu: “Do tohoto projektu se přihlašují projekty z celého spektra stavebního oboru. Od dálnic až po kostely, od administrativních center až po rekonstrukce památek.”
O titul Stavba čtvrtstoletí se v tuto chvíli hlásí už téměř 200 projektů. Prestižní výstava prezentuje 21 z nich, hned tři stavby jsou z území Čeladné. Beskydské rehabilitační centrum, hotel Miura a budova vlakového nádraží.
Karel Bojda (Sdružení nezávislých kandidátů), zastupitel Čeladné: “Já to považuji za obrovský úspěch, protože malá obec, o které mnoho lidí ani pořádně neví, kde je, tak soutěží s takovými kolosy, jako jsou krajská města. Čeladná a architektura, myslím si, že je to ohromné synonymum, a myslím si, že se tomu daří.”
Milan Bajgar, ředitel Beskydského rehabilitačního centra: “Je to i dárek pro nás, protože my máme letos 20. výročí, kdy jsme proměnili nemocnici v rehabilitační centrum."
V Čeladné bude výstava do konce června. Projekt Stavba čtvrtstoletí podporují Senát, Akademie věd nebo Asociace krajů, včetně Moravskoslezského kraje. Ta nejlepší stavba bude vyhlášena po hlasování odborníků i veřejnosti.
---
Trámy v kostele v Řepištích pamatují Jana Žižku
Už v červenci bude veřejnosti opět přístupný dřevěný kostel sv. Michaela Archanděla v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Prošel celkovou rekonstrukcí a památkáři v něm objevili několik nečekaných překvapení.
Po více než 100 letech se dřevěný kostel v Řepištích na Frýdecko-Místecku dočkal potřebné rekonstrukce. Iniciátorem byla obec a místní farář.
Rostislav Kožušník (NEZÁVISLÍ), starosta obce Řepiště: “Mi jako starostovi bylo dlouhodobě líto, že v podstatě okolní kostely se opravují a na náš kostel se tak trošku zapomínalo.Dlouhodobě jsme řešili s panem farářem, že si myslíme, že ty konstrukce, které jsou přikryté šindelem, který se již několikrát natíral a měnil, tak nejsou dobrém stavu.”
Potřebných 12 milionů korun pokryly především evropské dotace, přispěly také kraj a obec.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “My jsme na tuto repasi, opravu, taky přispěli částkou 200 tisíc korun.”
Odborníci zjistili, že ve zdech kostela jsou původní trámy z roku 1424. Jedná se tak o kostel s nejstaršími prvky v zemi.
Martin David, apoštolský administrátor Ostravsko-opavské diecéze: “Kostel svatého Michaela je jedním z mnoha dřevěných kostelů, které Ostravsko-opavské diecézi máme a jak se ukázalo, je stavebně díky těm prvkům, které byly objeveny jedním z nejstarších kostelů.”
Staré trámy z doby Jana Žižky nejsou jedinou zajímavostí kostela v Řepištích.
Tomáš Nitra, vedoucí oddělení specialistů, Národní památkový ústav: “Ukázalo se, že tady jsou přinejmenším dvě vrstvy pohřbívání a že ještě předtím, než tady byl postaven kostel, tady byl hřbitov, protože hroby, které tady byly nalezeny, tak procházely pod základy vlastně toho kostela a byly tady tedy dříve.”
Pro veřejnost by měl být kostel otevřen v červenci.
---
Kašny v centru Ostravy procházejí pravidelnou očistou
V Moravské Ostravě a v Přívozu už zprovoznili všechny kašny a pítka. Ty slouží nejen k osvěžení vzduchu, ale také k uhašení žízně zejména v parných letních dnech. O jejich údržbu se starají technické služby.
V centrálním obvodu Ostravy už jsou funkční všechny kašny a pítka. Kašen je v obvodu celkem šest a pítek osm. Je to ale nákladná záležitost a je třeba se o ně pečlivě starat.
David Witosz, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: ”Voda je již od antického Řecka a od Říma symbolem civilizace a myslím, že ten přístup k té vodě právě ve veřejném prostoru je potřebný pro to město. Je třeba držet nějaké hygienické standardy a třeba tady tato kašna, co je za mnou, je takový malý oříšek, protože nám se tady tvoří řasy a tak dál, takže s tím nějakým způsobem bojujeme.”
Petr Smoleň, ředitel TS Moravská Ostrava a Přívoz: “Provádíme údržbu prakticky každý týden. Je to z několika důvodů. Jeden z těch důvodů je ten, že je tady docela velký spad a druhá věc je, že lidé nám ucpávají odtoky, takže naši lidé musí každý týden projet, zkontrolovat, vyčistit.”
Kašny se pravidelně čistí nejen na povrchu, ale také v podzemí. Očista filtrace probíhá až třikrát týdně.
Michal Švihel, zaměstnanec TS Moravská Ostrava a Přívoz: Čistíme filtraci vlastně, která sbírá ty nečistoty, které se nashromáždí v té vodě, v té retenční nádrži, dávkujeme chemii, aby ta voda zůstala čistá, aby byla nezávadná. Snažíme se tu technologii udržet funkční.”
Kašny jsou na Smetanově, Masarykově a Benešově náměstí, v Husových sadech, u Hlavního nádraží a na ulici Zborovská, která je sice menší, ale velice využívaná.
Anketa: obyvatelé Zborovské ulice: “Chodíme k té kašně pořád a hrajeme si tu, někdy tu projíždíme na brusle a tak.”
“My si s tím někdy umýváme ruce.”
Na čištění kašen i ostatních znečištěných ploch v obvodu se používají halové čistící stroje.
---
MS kraj podpoří studenty na stážích ve firmách
Pro budoucí uplatnění mladých lidí je velmi důležité, aby se na vlastní kůži přesvědčili, jak to vypadá v praxi. Proto MS kraj podporuje odborné stáže studentů ve firmách. Pro letošní rok schválili zastupitelé 19 projektů.
Moravskoslezský kraj pokračuje v podpoře odborných stáží žáků a studentů ve firmách. Už pátým rokem financuje spolupráci škol s podniky v regionu. Letos krajští zastupitelé schválili 19 projektů za skoro 4 miliony korun.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Stáže ve firmách jsou velmi oblíbeným programem, díky kterému v předchozích kolech načerpalo zkušenosti v reálných provozech více než 130 žáků, podpořeno bylo přes 80 projektů za více než 10 milionů korun. A tato čísla se díky rozhodnutí zastupitelstva opět zvýší. “
Výhodou pro firmy je to, že si mohou své budoucí zaměstnance díky stážím vytipovat, zaškolit si je a ihned po dokončení školy oslovit s konkrétní nabídkou. Zastupitelé také schválili prodloužení realizace stávajících projektů stáží s ohledem na pandemii a s tím souvisejícími opatřeními.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsou to, jak se říká, dvě mouchy jednou ranou. Projekt stáží ve firmách pomůže
ztišit volání podniků po odborných pracovnících a zároveň zlepší uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce. Propojování vzdělávání s odbornou praxí vnímám jako jeden z klíčů úspěšného rozvoje regionu.“
Krajské peníze mohou firmy využít na mzdy stážistům i mentorům, také na další drobné náklady, které s projektem souvisí. Nejvyhledávanějšími stážisty jsou studenti technických, IT a řemeslných oborů.
---
Startovací byty pomáhají mladým lidem z domovů
Vstup do života pro mladé lidi z dětských domovů nebo pěstounské péče není jednoduchý. Před dvěma lety vznikl v Havířově projekt “S nám domů”. Startovací byty pomohly už více než deseti mladým lidem.
19-letá Michaela žila pět let v dětském domově v Havířově. Nyní už rok bydlí naprosto sama v tréninkovém bytě. A to díky projektu “S námi domů”, který vznikl právě spojením dětských domovů, společnosti Heimstaden a neziskové organizace Portavita.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: "Dnes máme v tom projektu jedenáct dalších mladých lidí, připravujeme dvanáctý a věříme, že zhruba dvacet bytů bychom mohli jako společnost mít připravených. Jako společnost poskytujeme bonus 50% slevu na nájemném v prvním roce, druhý rok 25% a kromě toho zajišťujeme jako bonus celé vybavení bytů."
Michaela přiznává, že si na život v bez velké rodiny v dětském domově musela nejdříve zvyknout.
Michaela Bačová, účastnice projektu “S námi domů”: "Snažila jsem se to zvládnout, hlavně jsem kolem sebe měla lidi, kteří mi pomáhali a kteří mě podporovali. Nejtěžší bylo, že nejsem v kontaktu 24 s větším počtem lidí. Vzpomínám jenom v dobrém, tam nejde vzpomínat ve špatném.”
Velký smysl v projektu startovacích bytů vidí i Moravskoslezský kraj, jakožto zřizovatel dětských domovů.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MSK: "Ten projekt je významný a zajímavý tím, že se tady spojuje jednak veřejný sektor, jednak občanský sektor a také privátní sektor. Všichni tři na tom mají velkou zásluhu a přeji těm dětem, které přejdou z dětského domova do běžného života, aby ten přechod, který je náročný, aby se jim vydařil.”
Vlastník bytového fondu a také společnost Portavita, která pomáhá mladým lidem v sociální oblasti, by se chtěli do budoucna více zaměřit i na mladé lidi z pěstounské péče, pro které je projekt rovněž určený.
---
Nejlepší stavby čtvrtstoletí jsou nyní v Čeladné
Celostátní putovní výstava Stavba čtvrtstoletí zakotvila v červnu na náměstí v Čeladné. Představuje nejzajímavější novodobé počiny české architektury. Obec na Frýdecko-místecku ji hostí také proto, že do tohoto projektu jsou zařazeny hned tři místní stavby.
Z Valdštejnské zahrady Senátu do Čeladné se přesunula putovní výstava Stavba čtvrtstoletí. Doprovází stejnojmenný počin, který má představit to nejlepší z novodobého českého stavitelství za posledních 25 let.
Petra Miškejová, ředitelka projektu: “Do tohoto projektu se přihlašují projekty z celého spektra stavebního oboru. Od dálnic až po kostely, od administrativních center až po rekonstrukce památek.”
O titul Stavba čtvrtstoletí se v tuto chvíli hlásí už téměř 200 projektů. Prestižní výstava prezentuje 21 z nich, hned tři stavby jsou z území Čeladné. Beskydské rehabilitační centrum, hotel Miura a budova vlakového nádraží.
Karel Bojda (Sdružení nezávislých kandidátů), zastupitel Čeladné: “Já to považuji za obrovský úspěch, protože malá obec, o které mnoho lidí ani pořádně neví, kde je, tak soutěží s takovými kolosy, jako jsou krajská města. Čeladná a architektura, myslím si, že je to ohromné synonymum, a myslím si, že se tomu daří.”
Milan Bajgar, ředitel Beskydského rehabilitačního centra: “Je to i dárek pro nás, protože my máme letos 20. výročí, kdy jsme proměnili nemocnici v rehabilitační centrum."
V Čeladné bude výstava do konce června. Projekt Stavba čtvrtstoletí podporují Senát, Akademie věd nebo Asociace krajů, včetně Moravskoslezského kraje. Ta nejlepší stavba bude vyhlášena po hlasování odborníků i veřejnosti.
---
Trámy v kostele v Řepištích pamatují Jana Žižku
Už v červenci bude veřejnosti opět přístupný dřevěný kostel sv. Michaela Archanděla v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Prošel celkovou rekonstrukcí a památkáři v něm objevili několik nečekaných překvapení.
Po více než 100 letech se dřevěný kostel v Řepištích na Frýdecko-Místecku dočkal potřebné rekonstrukce. Iniciátorem byla obec a místní farář.
Rostislav Kožušník (NEZÁVISLÍ), starosta obce Řepiště: “Mi jako starostovi bylo dlouhodobě líto, že v podstatě okolní kostely se opravují a na náš kostel se tak trošku zapomínalo.Dlouhodobě jsme řešili s panem farářem, že si myslíme, že ty konstrukce, které jsou přikryté šindelem, který se již několikrát natíral a měnil, tak nejsou dobrém stavu.”
Potřebných 12 milionů korun pokryly především evropské dotace, přispěly také kraj a obec.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “My jsme na tuto repasi, opravu, taky přispěli částkou 200 tisíc korun.”
Odborníci zjistili, že ve zdech kostela jsou původní trámy z roku 1424. Jedná se tak o kostel s nejstaršími prvky v zemi.
Martin David, apoštolský administrátor Ostravsko-opavské diecéze: “Kostel svatého Michaela je jedním z mnoha dřevěných kostelů, které Ostravsko-opavské diecézi máme a jak se ukázalo, je stavebně díky těm prvkům, které byly objeveny jedním z nejstarších kostelů.”
Staré trámy z doby Jana Žižky nejsou jedinou zajímavostí kostela v Řepištích.
Tomáš Nitra, vedoucí oddělení specialistů, Národní památkový ústav: “Ukázalo se, že tady jsou přinejmenším dvě vrstvy pohřbívání a že ještě předtím, než tady byl postaven kostel, tady byl hřbitov, protože hroby, které tady byly nalezeny, tak procházely pod základy vlastně toho kostela a byly tady tedy dříve.”
Pro veřejnost by měl být kostel otevřen v červenci.
---
Kašny v centru Ostravy procházejí pravidelnou očistou
V Moravské Ostravě a v Přívozu už zprovoznili všechny kašny a pítka. Ty slouží nejen k osvěžení vzduchu, ale také k uhašení žízně zejména v parných letních dnech. O jejich údržbu se starají technické služby.
V centrálním obvodu Ostravy už jsou funkční všechny kašny a pítka. Kašen je v obvodu celkem šest a pítek osm. Je to ale nákladná záležitost a je třeba se o ně pečlivě starat.
David Witosz, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: ”Voda je již od antického Řecka a od Říma symbolem civilizace a myslím, že ten přístup k té vodě právě ve veřejném prostoru je potřebný pro to město. Je třeba držet nějaké hygienické standardy a třeba tady tato kašna, co je za mnou, je takový malý oříšek, protože nám se tady tvoří řasy a tak dál, takže s tím nějakým způsobem bojujeme.”
Petr Smoleň, ředitel TS Moravská Ostrava a Přívoz: “Provádíme údržbu prakticky každý týden. Je to z několika důvodů. Jeden z těch důvodů je ten, že je tady docela velký spad a druhá věc je, že lidé nám ucpávají odtoky, takže naši lidé musí každý týden projet, zkontrolovat, vyčistit.”
Kašny se pravidelně čistí nejen na povrchu, ale také v podzemí. Očista filtrace probíhá až třikrát týdně.
Michal Švihel, zaměstnanec TS Moravská Ostrava a Přívoz: Čistíme filtraci vlastně, která sbírá ty nečistoty, které se nashromáždí v té vodě, v té retenční nádrži, dávkujeme chemii, aby ta voda zůstala čistá, aby byla nezávadná. Snažíme se tu technologii udržet funkční.”
Kašny jsou na Smetanově, Masarykově a Benešově náměstí, v Husových sadech, u Hlavního nádraží a na ulici Zborovská, která je sice menší, ale velice využívaná.
Anketa: obyvatelé Zborovské ulice: “Chodíme k té kašně pořád a hrajeme si tu, někdy tu projíždíme na brusle a tak.”
“My si s tím někdy umýváme ruce.”
Na čištění kašen i ostatních znečištěných ploch v obvodu se používají halové čistící stroje.
---
