Začala modernizace silnice I/48 mezi Bělotínem a Rybím na dálnici. Úsek v délce více než 13 kilometrů má být hotov do konce roku 2023. S komplikacemi se realizace potýká přímo u Nového Jičína, kde nejsou dořešeny majetkové vztahy.
Před půl rokem skončila stavba dálnice D48 v úseku Rybí - Rychaltice. Teď pokračuje v opačném směru na Bělotín. Vznikne tu více než 13 kilometrů dálnice vedoucí Přerovskem a Novojičínskem.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Ta stavba se skládá ze dvou úseků, od Bělotína po Palačov, a potom od Dubu směrem na Nový Jičín. Ta stavba je přerušena pěti kilometry uprostřed, kde se bude stavět v rámci Palačovské spojky. Tu bychom chtěli zahájit v příštím roce.”
Náročná bude realizace dálnice nad železničním koridorem, a dořešena není krátká části Nový Jičín - Rybí.
Stavět se zatím nezačalo a jen tak nezačne přímo v úseku u Nového Jičína. Vyskytly se zde komplikace v přípravě stavby.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Důvodem těchto problémů jsou majetkové vztahy, sjezdy, které jsou na tomto území, ale také možnost připojení velké křižovatky a budoucího obchvatu směr Šenov, Kunín.”
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “V tuto chvíli těžko predikovat, kdy se stavba zahájí, ale já věřím, že ty problémy se nám podaří všechny odstranit a s Novým Jičínem najít takovou cestu, abychom v té dohledné době dokázali postavit těch zbylých dva a půl kilometrů, které v tuto chvíli budou chybět ke kompletní dostavbě dálnice D48.”
Celý modernizovaný úsek bude důležitou spojnicí mezi D1 a Frýdkem-Místekm.130 kilometrovou rychlostí by tu řidiči měli projet na konci roku 2023.
---
Městská policie v Havířově si díky přeshraničnímu projektu pořídila novou laserovou střelnici. Během výcviku se zaměří zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy strážníci při střelbě mají.
Naučit se správně a hlavně bezpečně používat zbraň vyžaduje hodiny tréninku. Povinným výcvikem prochází i strážnici. V Havířově nyní mohou trénovat na laserové střelnici, což má značné výhody.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: "Jiné to je v tom, že v reálné střelbě vám ta zbraň tzv. kope. Tohle tu není, ale zase můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně. Všechny tyhle věci můžeme učit a ty náklady jsou minimální, protože dneska náboje jsou drahé a i ekologicky je to v pořádku.”
Trenažér může simulovat různé situace.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tam jsou možnosti opravdu od klasické mířené střelby až po situaci, která se natočí v terénu, kdy vlastně ti figuranti reagují, jeden je rukojmí, jeden je pachatel, který vytáhne zbraň a ten strážník musí v daném časovém limitu střelit, jinak je zastřelen.”
Laserovou střelnici si mohli vyzkoušet i kolegové z Karviné a polského města Jastrzębie-Zdrój, kteří se v Havířově potkali díky společnému projektu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Říkáme na to, že bychom měli více trénovat, ale jinak samozřejmě ve smyslu výcviku ve střelbě je to určitě výborný pomocník.”
Městská policie z Karviné si z projektu pořídila fotopasti, kolegové z Polska pak minikamery.
---
S nečekanými problémy se museli vypořádat stavbaři, kteří budují poslední úsek silnice I/11 mezi Třincem a dálnicí D48 u Třanovic. I přes zdržení slibují, že finální část obchvatu bude dokončena nejpozději do konce příštího roku.
Stavbě posledního úseku obchvatu Třince mezi Nebory a napojením na dálnici D48 hrozilo zpoždění. Důvodem bylo vypořádávání pozemků a především úprava technické dokumentace pro zakládání mostů a jejich konstrukci podle evropských norem. Mostů je v posledním úseku hned několik.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Právě výstavba těch mostních objektů je to kritické místo celé stavby. Ale zde vidíte, dostáváme se už ze země nahoru. Tvoří se pilíře na těch kritických stavebních objektech a jakmile bude mostní konstrukce a začne stavba vozovky, tak si myslím, že nebrání nic tomu, abychom splnili harmonogram a dokončili stavbu na konci příštího roku.”
Na včasnou dostavbu úseku tlačí město Třinec a především menší obce, přes které teď jezdí veškerá doprava a zejména tisíce kamionů.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: “Nemusí být na podzim příštího roku hotové výsadby, nemusí být protihlukové stěny a všechno, co by mělo být s ukončením stavby spojené. Pro nás je důležité, aby před zimou byl třetí úsek průjezdný.”
Stavbaři ujišťují, že problémy byly pouze technické a nehrozí nedostatek peněz.
Zbyněk Hořelica, ředitel Státní fond dopravní infrastruktury: “Prostředků bude dostatek. Státní fond dopravní infrastruktury má pro ŘSD letos rekordní rozpočet přes 60 miliard a samozřejmě tato stavba je v rámci tohoto rozpočtu úplně pokrytá. Pro letošní rok to cirka 1,3 miliardy, která je vyhrazena čistě na tuto stavbu. Pokud by se ukázalo, že bude potřeba navýšit finanční zdroje, kdyby se urychlily dejme tomu jednotlivé práce, tak jsme připravení takzvaným rozpočtovým opatřením ten rozpočet určitě upravit.”
Jednou z variant je, že poslední úsek obchvatu bude zprovozněn i v částečném režimu, jen aby se zatíženým obcím ulevilo.
---
Železniční muzeum moravskoslezské na nádraží Ostrava-střed opět vítá návštěvníky. Na restart připravila zbrusu novou výstavu Ostravsko-frýdlantská dráha, která letos slaví krásných 150 let.
Za dobu své existence postavila nejen trať, která spojovala průmyslové Ostravsko s podniky ve Frýdku-Místku a také se železárnami v Lipině, Bašce a Frýdlantu.
Vojtěch Hermann, ředitel muzea: “Tato dráha postavila na začátku 20. století ještě další trať, a to mezi Polankou a Těšínem. Konkrétně mezi Svinovem a Těšínem a bylo to z toho důvodu, že kolem Suché se těžilo uhlí.”
Kromě této nové výstavy jsou v železničním muzeu k vidění historické uniformy železničářů, prvorepubliková dopravní kancelář, nebo originály starých dokumentů. Děti potěší modely vláčků a modelová železnice. A díky trenažéru si mohou zahrát na strojvedoucího.
V muzeu nechybí ani opravdové dopravní unikáty.
Josef Juřeník, pracovník muzea: “Nejcennějším exponátem je po mé levé straně elektromagnetické zabezpečovací zařízení typu Einheit, které vlastně až do roku 2019 sloužilo v železniční stanici Brantice na Krnovsku. Bylo v provozu od roku 38.”
Fanoušky železnice potěší i lokomotiva Kafemlejnek, která na kolejích sloužila už za Rakousko-Uherska.
V muzeu si lidé mohou vyzkoušet i signalizační zvon, který kdysi oznamoval příjezd vlaků.
Více se dozvíte na webu zmms.cz.
---
Ostravská divadla se znovu otevírají lidem. Diváci už mohou v předpremiéře vidět Dvořákovu operu Hubička a činohra nabízí novinku s názvem Češky krásné, Češky mé a také divácký hit stále vyprodanou komedii Habaďůra. Nová sezóna pak začne v srpnu muzikálem West Side Story.
10. června mohli diváci vidět v Divadle Antonína Dvořáka první ze dvou předpremiér opery Hubička, kterou v Ostravě nastudovali po 21 letech. Po Prodané nevěstě je to nejhranější opera Bedřicha Smetany.
Marek Šedivý, dirigent: „V opeře Hubička jsou tři momenty, které dojmou snad každého Čecha. Skřivánčí píseň, kterou zpívá Barče, pak tam máme Lukášovu Polku a především Ukolébavku, kterou zpívá Vendulka. Ukolébavka je i v partituře nadepsána jako národní píseň.“
Martin Šrejma, Lukáš v opeře Hubička: „Role Lukáše je jedna ze stěžejních rolí vůbec českého tenorového repertoáru. Myslím si, že patří k těm těžším, co se týká hlediska Smetanových oper.“
Činohra na červen připravila novinku Češky krásné, Češky mé, kterou stihli divadelníci odehrát v září před zákazem pouze dvakrát. No a diváci se mohu těšit i na populární inscenaci o zneužívání sociálních dávek Habaďůra, která je už 11 let vyprodaná.
Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: „V první polovině divadelní sezóny do prosince čekají diváky hlavně premiéry děl, které jsme před nimi nemohli uvést. Je jich celkem 23. Od ledna budou následovat premiéry nových inscenací. Když divadla byla zavřená, tak nezahálela, ale pracovalo se ve všech čtyřech uměleckých souborech.
Divadla smějí zatím hrát pouze pro 50 procent diváků kapacity hlediště , což je v Divadle Antonína Dvořáka 250 a v Divadle Jiřího Myrona 300 lidí.
---
Začala modernizace silnice I/48 mezi Bělotínem a Rybím na dálnici. Úsek v délce více než 13 kilometrů má být hotov do konce roku 2023. S komplikacemi se realizace potýká přímo u Nového Jičína, kde nejsou dořešeny majetkové vztahy.
Před půl rokem skončila stavba dálnice D48 v úseku Rybí - Rychaltice. Teď pokračuje v opačném směru na Bělotín. Vznikne tu více než 13 kilometrů dálnice vedoucí Přerovskem a Novojičínskem.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Ta stavba se skládá ze dvou úseků, od Bělotína po Palačov, a potom od Dubu směrem na Nový Jičín. Ta stavba je přerušena pěti kilometry uprostřed, kde se bude stavět v rámci Palačovské spojky. Tu bychom chtěli zahájit v příštím roce.”
Náročná bude realizace dálnice nad železničním koridorem, a dořešena není krátká části Nový Jičín - Rybí.
Stavět se zatím nezačalo a jen tak nezačne přímo v úseku u Nového Jičína. Vyskytly se zde komplikace v přípravě stavby.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Důvodem těchto problémů jsou majetkové vztahy, sjezdy, které jsou na tomto území, ale také možnost připojení velké křižovatky a budoucího obchvatu směr Šenov, Kunín.”
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “V tuto chvíli těžko predikovat, kdy se stavba zahájí, ale já věřím, že ty problémy se nám podaří všechny odstranit a s Novým Jičínem najít takovou cestu, abychom v té dohledné době dokázali postavit těch zbylých dva a půl kilometrů, které v tuto chvíli budou chybět ke kompletní dostavbě dálnice D48.”
Celý modernizovaný úsek bude důležitou spojnicí mezi D1 a Frýdkem-Místekm.130 kilometrovou rychlostí by tu řidiči měli projet na konci roku 2023.
---
Městská policie v Havířově si díky přeshraničnímu projektu pořídila novou laserovou střelnici. Během výcviku se zaměří zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy strážníci při střelbě mají.
Naučit se správně a hlavně bezpečně používat zbraň vyžaduje hodiny tréninku. Povinným výcvikem prochází i strážnici. V Havířově nyní mohou trénovat na laserové střelnici, což má značné výhody.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: "Jiné to je v tom, že v reálné střelbě vám ta zbraň tzv. kope. Tohle tu není, ale zase můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně. Všechny tyhle věci můžeme učit a ty náklady jsou minimální, protože dneska náboje jsou drahé a i ekologicky je to v pořádku.”
Trenažér může simulovat různé situace.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tam jsou možnosti opravdu od klasické mířené střelby až po situaci, která se natočí v terénu, kdy vlastně ti figuranti reagují, jeden je rukojmí, jeden je pachatel, který vytáhne zbraň a ten strážník musí v daném časovém limitu střelit, jinak je zastřelen.”
Laserovou střelnici si mohli vyzkoušet i kolegové z Karviné a polského města Jastrzębie-Zdrój, kteří se v Havířově potkali díky společnému projektu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Říkáme na to, že bychom měli více trénovat, ale jinak samozřejmě ve smyslu výcviku ve střelbě je to určitě výborný pomocník.”
Městská policie z Karviné si z projektu pořídila fotopasti, kolegové z Polska pak minikamery.
---
S nečekanými problémy se museli vypořádat stavbaři, kteří budují poslední úsek silnice I/11 mezi Třincem a dálnicí D48 u Třanovic. I přes zdržení slibují, že finální část obchvatu bude dokončena nejpozději do konce příštího roku.
Stavbě posledního úseku obchvatu Třince mezi Nebory a napojením na dálnici D48 hrozilo zpoždění. Důvodem bylo vypořádávání pozemků a především úprava technické dokumentace pro zakládání mostů a jejich konstrukci podle evropských norem. Mostů je v posledním úseku hned několik.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Právě výstavba těch mostních objektů je to kritické místo celé stavby. Ale zde vidíte, dostáváme se už ze země nahoru. Tvoří se pilíře na těch kritických stavebních objektech a jakmile bude mostní konstrukce a začne stavba vozovky, tak si myslím, že nebrání nic tomu, abychom splnili harmonogram a dokončili stavbu na konci příštího roku.”
Na včasnou dostavbu úseku tlačí město Třinec a především menší obce, přes které teď jezdí veškerá doprava a zejména tisíce kamionů.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: “Nemusí být na podzim příštího roku hotové výsadby, nemusí být protihlukové stěny a všechno, co by mělo být s ukončením stavby spojené. Pro nás je důležité, aby před zimou byl třetí úsek průjezdný.”
Stavbaři ujišťují, že problémy byly pouze technické a nehrozí nedostatek peněz.
Zbyněk Hořelica, ředitel Státní fond dopravní infrastruktury: “Prostředků bude dostatek. Státní fond dopravní infrastruktury má pro ŘSD letos rekordní rozpočet přes 60 miliard a samozřejmě tato stavba je v rámci tohoto rozpočtu úplně pokrytá. Pro letošní rok to cirka 1,3 miliardy, která je vyhrazena čistě na tuto stavbu. Pokud by se ukázalo, že bude potřeba navýšit finanční zdroje, kdyby se urychlily dejme tomu jednotlivé práce, tak jsme připravení takzvaným rozpočtovým opatřením ten rozpočet určitě upravit.”
Jednou z variant je, že poslední úsek obchvatu bude zprovozněn i v částečném režimu, jen aby se zatíženým obcím ulevilo.
---
Železniční muzeum moravskoslezské na nádraží Ostrava-střed opět vítá návštěvníky. Na restart připravila zbrusu novou výstavu Ostravsko-frýdlantská dráha, která letos slaví krásných 150 let.
Za dobu své existence postavila nejen trať, která spojovala průmyslové Ostravsko s podniky ve Frýdku-Místku a také se železárnami v Lipině, Bašce a Frýdlantu.
Vojtěch Hermann, ředitel muzea: “Tato dráha postavila na začátku 20. století ještě další trať, a to mezi Polankou a Těšínem. Konkrétně mezi Svinovem a Těšínem a bylo to z toho důvodu, že kolem Suché se těžilo uhlí.”
Kromě této nové výstavy jsou v železničním muzeu k vidění historické uniformy železničářů, prvorepubliková dopravní kancelář, nebo originály starých dokumentů. Děti potěší modely vláčků a modelová železnice. A díky trenažéru si mohou zahrát na strojvedoucího.
V muzeu nechybí ani opravdové dopravní unikáty.
Josef Juřeník, pracovník muzea: “Nejcennějším exponátem je po mé levé straně elektromagnetické zabezpečovací zařízení typu Einheit, které vlastně až do roku 2019 sloužilo v železniční stanici Brantice na Krnovsku. Bylo v provozu od roku 38.”
Fanoušky železnice potěší i lokomotiva Kafemlejnek, která na kolejích sloužila už za Rakousko-Uherska.
V muzeu si lidé mohou vyzkoušet i signalizační zvon, který kdysi oznamoval příjezd vlaků.
Více se dozvíte na webu zmms.cz.
---
Ostravská divadla se znovu otevírají lidem. Diváci už mohou v předpremiéře vidět Dvořákovu operu Hubička a činohra nabízí novinku s názvem Češky krásné, Češky mé a také divácký hit stále vyprodanou komedii Habaďůra. Nová sezóna pak začne v srpnu muzikálem West Side Story.
10. června mohli diváci vidět v Divadle Antonína Dvořáka první ze dvou předpremiér opery Hubička, kterou v Ostravě nastudovali po 21 letech. Po Prodané nevěstě je to nejhranější opera Bedřicha Smetany.
Marek Šedivý, dirigent: „V opeře Hubička jsou tři momenty, které dojmou snad každého Čecha. Skřivánčí píseň, kterou zpívá Barče, pak tam máme Lukášovu Polku a především Ukolébavku, kterou zpívá Vendulka. Ukolébavka je i v partituře nadepsána jako národní píseň.“
Martin Šrejma, Lukáš v opeře Hubička: „Role Lukáše je jedna ze stěžejních rolí vůbec českého tenorového repertoáru. Myslím si, že patří k těm těžším, co se týká hlediska Smetanových oper.“
Činohra na červen připravila novinku Češky krásné, Češky mé, kterou stihli divadelníci odehrát v září před zákazem pouze dvakrát. No a diváci se mohu těšit i na populární inscenaci o zneužívání sociálních dávek Habaďůra, která je už 11 let vyprodaná.
Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: „V první polovině divadelní sezóny do prosince čekají diváky hlavně premiéry děl, které jsme před nimi nemohli uvést. Je jich celkem 23. Od ledna budou následovat premiéry nových inscenací. Když divadla byla zavřená, tak nezahálela, ale pracovalo se ve všech čtyřech uměleckých souborech.
Divadla smějí zatím hrát pouze pro 50 procent diváků kapacity hlediště , což je v Divadle Antonína Dvořáka 250 a v Divadle Jiřího Myrona 300 lidí.
---
