Charita začala připravovat Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé na začátku ledna přispět na její projekty. Organizátoři počítají s tím, že koledníci budou obcházet domy za dodržování všech nařízených protikoronavirových opatření. Kromě toho připravují také virtuální pokladničky.
Tříkrálové sbírky už tradičně na začátku ledna obcházejí domy a vybírají do pokladniček peníze. Tentokrát to ale bude kvůli koronaviru jiné. Budou muset dodržovat hygienická opatření a zatím není jasné, zda kvůli nim budou moci vůbec zpívat15s
Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR: "Budeme se připravovat na dvě varianty, které budou běžet souběžně. První varianta je, že budeme mít fyzické koledníky a paralelně s tímto chystáme virtuální koledu."
Pokud by epidemiologická situace koledování po domech v některých lokalitách neumožnila, budou moci dárci přispět alespoň bezhotovostním převodem peněz.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Je nám líto, že v tomto případě by nemohlo proběhnout takové to mezilidské setkání, přání všeho dobrého do nového roku, tak jako je to vlastně součástí té sbírky."
Organizátoři se obávají, že se do sbírky nezapojí tolik lidí. Ať už kvůli strachu z nakažení, nebo kvůli tomu že starší lidé neovládají bankovní operace přes internet. Přitom tyto peníze jsou pro Charitu významné: díky nim rozšiřuje a zkvalitňuje své služby.
Jan Hanuš, ředitel Charity Opava: „Pro nás jsou peníze z Tříkrálové sbírky velice důležité. Dá se říci, že už s nimi v podstatě počítáme.“
Například na Opavsku by chtěli z vybraných peněz pořídit automobil a zdravotnický materiál pro ošetřovatele, kteří pečují o nemocné doma. V plánu je také přestavba dílny pro lidi s mentálním a duševním postižením.
---
Ostrava odmítá budování plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe. Projekt je prý zastaralý, zbytečný a nenávratně by poškodil krajinu v Poodří. Město už navíc ani nevyužije dopravní potenciál kanálu. Těžba uhlí končí a firmy se zaměřují na moderní technologie, inovace, vědu a výzkum. Nesouhlas se záměrem pošle zastupitelstvo Ostravy přímo předsedovi vlády.
Jistě jste už slyšeli o projektu plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe, který by se značně dotknul i Ostravska. V první fázi by se za asi 15 miliard propojila prostřednictvím Odry Ostrava a polské město Koźle. Vláda už dokonce vydala usnesení k zahájení přípravy stavby. S plánem plavebního koridoru ale jednohlasně nesouhlasí zastupitelstvo Ostravy a proto vydalo stanovisko, které bude zasláno premiéru Andreji Babišovi.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "I když pominu oblast životního prostředí, tak nás spojuje přesvědčení, že se jedná o projekt nadbytečný, zastaralý, který svým pojetím patří do 19. století nikoliv do 21. století. Zabírá nám formou územní rezervy velmi rozsáhlé a cenné území v rámci města."
Studie proveditelnosti neřeší dostatečně dopady na zákonem chráněné zájmy vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Koridor by měl obrovské negativní důsledky nejen na životní prostředí ale i na urbanismus města. Zahloubení kanálu a následná hladina podzemní vody by znamenala problém pro zakládání staveb, mohla by narušit statiku současných budov. Převedení řeky Odry do kanálu a jeho následný sklon by znamenaly, že vody v řece bude méně a bude se kazit.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora: "Devastace krajiny bude nenávratná, tedy to poškození životního prostředí se už nikdy nebude moci vrátit."
Proti realizaci vodního koridoru i samotné oderské větve se postavilo nejen město Ostrava, ale také řada univerzit a odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, urbanismu a architektury a rovněž mnoho místních samospráv.
---
Na nové podmínky si v těchto dnech lidé zvykají při překonávání státní hranice s Polskem a Slovenskem. Nejistota panuje především u testů, kdy si lidé nejsou jisti, zda je mít musí či nemusí.
Zmatky při cestování do zahraničí vnesla tradičně řada různých výjimek. Jiné podmínky platí pro pendlery, další pro přepravce a jiné pro běžné občany, kteří si chtějí nakoupit v polských obchodech nebo na trzích.
Anketa: “Jsem z Českého Těšína a byl jsem si vsadit v polském Těšíně, protože Fortuna je u nás zavřená. A nebo si tam chodím něco koupit a jdu zpátky. Jsem tam deset minut. Vím o tom, že 12 hodin můžu být v Polsku bez testu.”
Provoz na hraničních přechodech koronavirová opatření neomezují.
Plynulý provoz je také na hranici se Slovenskem v Mostech Jablunkova. Většinu provozu tvoří nákladní doprava.
Na hraničních přechodech nebo v jejich blízkosti lidé musejí počítat s policejními kontrolami.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území ČR. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.
Změny v cestování by měly nastat v neděli. Například na Slovensko už lidé nebudou muset mít povinně PCR testy, ale při kontrole se podrobí se antigen testům. Je také možné, že některé přechody budou uzavřené.
---
Počet nakažených nemocí covid-19 každým dnem přibývá. Roste i počet dárců rekonvalescentní plazmy, které je ale stále nedostatek. Ostravská fakultní nemocnice proto vyzývá vyléčené z koronaviru, aby se dostavili k odběru.
Pokud už jste se vyléčili z Covidu-19, neváhejte a navštivte krevní centrum ostravské fakultní nemocnice. Darováním krevní plazmy pomůžete ostatním lidem, kteří s koronavirem právě bojují. Čím dříve přijdete, tím lépe. Protilátky totiž postupně ztrácejí sílu.
Naděžda Kalužová, marketing, Krevní centrum FNO: “Musí to být muž ve věku 18 až 60 let, váha musí být nad 65 kg, samozřejmě vyléčený, nejkratší doba po zjištění pozitivního vzorku musí být jeden měsíc, nejdelší doba maximálně 3 měsíce.”
Martin Kořístka, vedoucí laboratoře rutinní imunohematologie: “My věříme, že to má smysl, jak ukazuje americká studie zejména u pacientů s tím lehkým průběhem bez umělé plicní ventilace, ale samozřejmě my dáváme každému, nebo na každé oddělení, které po nás žádá plazmu pro své pacienty.”
Plazma už pomohla více než stovce pacientů s covidem-19, A to nejen těm, kteří se zotavují v ostravské fakultní nemocnici, ale i v ostatních zdravotnických zařízeních napříč MS krajem.
Dárce covidové plazmy: “Měl jsem lehký průběh, je to asi měsíc a půl zpátky, tak jsem zavolal a přišel jsem sem,. Byl jsem tu před dvěma týdny a zjistil jsem, že v mém těle je vysoké množství těch protilátek, tak půjdu dokud můžu.”
Kromě dárců plazmy krevní centrum nutně potřebuje i dárce všech krevních skupin
Stejně jako rekonvalescentní plazmou, tak i krví ostravská fakultní nemocnice podle potřeby zásobuje i ostatní nemocnice v kraji.
---
Po několika letech snahy dobrovolníků a města se podařilo zastavit rozpad kamenného divadla v Novém Jičíně. Stěžejní stavební zásah, který zde právě probíhá, téměř celý zaplatí dotace. Spočívá v zakonzervování zídek a opravě hlediště. Nesmí narušit přírodní ráz areálu.
náletových dřevin a hrozilo, že zanikne. Před čtyřmi lety se do jeho záchrany pustili dobrovolníci, podpořilo je město. Teď na podzim začaly stěžejní záchovné práce.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Chtěl bych zdůraznit, že nejde o tvorbu něčeho nového, ale o zachování toho starého tak, aby si to místo nadále zachovalo své kouzlo.”
Hlavní zásah spočívá v rekonstrukci zídek, převážně z původních kamenů. Zpevněno je schodiště a obnoveny budou lavičky v hledišti. Práce přijdou na 724 tisíc korun.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Díky členství v Místní akční skupině Laško se nám podařilo získat dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši sto procent. Neuznatelným nákladem je DPH, takže dostaneme 600 tisíc korun.”
Završením projektu bude následná výsadba nových stromů v okolí divadla, ty původní prořídly kvůli kůrovci. Nicméně i některá torza dřevin poslouží ke zvelebení prostoru.
Jiří Schindler, správce městských lesů v NJ: ”Tam uschly dva velké modříny. Ponechali jsme tam zbytky kmenů do výšky asi jednoho metru a na ně bude umístěna kruhová deska s šachovnicí.”
Největší akcí, kdy lesní amfiteátr ožívá, bývá červnová Divadelní dílna. V příštím roce se tedy bude konat už v obnoveném a přesto stále starém prostředí.
---
Charita začala připravovat Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé na začátku ledna přispět na její projekty. Organizátoři počítají s tím, že koledníci budou obcházet domy za dodržování všech nařízených protikoronavirových opatření. Kromě toho připravují také virtuální pokladničky.
Tříkrálové sbírky už tradičně na začátku ledna obcházejí domy a vybírají do pokladniček peníze. Tentokrát to ale bude kvůli koronaviru jiné. Budou muset dodržovat hygienická opatření a zatím není jasné, zda kvůli nim budou moci vůbec zpívat15s
Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR: "Budeme se připravovat na dvě varianty, které budou běžet souběžně. První varianta je, že budeme mít fyzické koledníky a paralelně s tímto chystáme virtuální koledu."
Pokud by epidemiologická situace koledování po domech v některých lokalitách neumožnila, budou moci dárci přispět alespoň bezhotovostním převodem peněz.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Je nám líto, že v tomto případě by nemohlo proběhnout takové to mezilidské setkání, přání všeho dobrého do nového roku, tak jako je to vlastně součástí té sbírky."
Organizátoři se obávají, že se do sbírky nezapojí tolik lidí. Ať už kvůli strachu z nakažení, nebo kvůli tomu že starší lidé neovládají bankovní operace přes internet. Přitom tyto peníze jsou pro Charitu významné: díky nim rozšiřuje a zkvalitňuje své služby.
Jan Hanuš, ředitel Charity Opava: „Pro nás jsou peníze z Tříkrálové sbírky velice důležité. Dá se říci, že už s nimi v podstatě počítáme.“
Například na Opavsku by chtěli z vybraných peněz pořídit automobil a zdravotnický materiál pro ošetřovatele, kteří pečují o nemocné doma. V plánu je také přestavba dílny pro lidi s mentálním a duševním postižením.
---
Ostrava odmítá budování plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe. Projekt je prý zastaralý, zbytečný a nenávratně by poškodil krajinu v Poodří. Město už navíc ani nevyužije dopravní potenciál kanálu. Těžba uhlí končí a firmy se zaměřují na moderní technologie, inovace, vědu a výzkum. Nesouhlas se záměrem pošle zastupitelstvo Ostravy přímo předsedovi vlády.
Jistě jste už slyšeli o projektu plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe, který by se značně dotknul i Ostravska. V první fázi by se za asi 15 miliard propojila prostřednictvím Odry Ostrava a polské město Koźle. Vláda už dokonce vydala usnesení k zahájení přípravy stavby. S plánem plavebního koridoru ale jednohlasně nesouhlasí zastupitelstvo Ostravy a proto vydalo stanovisko, které bude zasláno premiéru Andreji Babišovi.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "I když pominu oblast životního prostředí, tak nás spojuje přesvědčení, že se jedná o projekt nadbytečný, zastaralý, který svým pojetím patří do 19. století nikoliv do 21. století. Zabírá nám formou územní rezervy velmi rozsáhlé a cenné území v rámci města."
Studie proveditelnosti neřeší dostatečně dopady na zákonem chráněné zájmy vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Koridor by měl obrovské negativní důsledky nejen na životní prostředí ale i na urbanismus města. Zahloubení kanálu a následná hladina podzemní vody by znamenala problém pro zakládání staveb, mohla by narušit statiku současných budov. Převedení řeky Odry do kanálu a jeho následný sklon by znamenaly, že vody v řece bude méně a bude se kazit.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora: "Devastace krajiny bude nenávratná, tedy to poškození životního prostředí se už nikdy nebude moci vrátit."
Proti realizaci vodního koridoru i samotné oderské větve se postavilo nejen město Ostrava, ale také řada univerzit a odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, urbanismu a architektury a rovněž mnoho místních samospráv.
---
Na nové podmínky si v těchto dnech lidé zvykají při překonávání státní hranice s Polskem a Slovenskem. Nejistota panuje především u testů, kdy si lidé nejsou jisti, zda je mít musí či nemusí.
Zmatky při cestování do zahraničí vnesla tradičně řada různých výjimek. Jiné podmínky platí pro pendlery, další pro přepravce a jiné pro běžné občany, kteří si chtějí nakoupit v polských obchodech nebo na trzích.
Anketa: “Jsem z Českého Těšína a byl jsem si vsadit v polském Těšíně, protože Fortuna je u nás zavřená. A nebo si tam chodím něco koupit a jdu zpátky. Jsem tam deset minut. Vím o tom, že 12 hodin můžu být v Polsku bez testu.”
Provoz na hraničních přechodech koronavirová opatření neomezují.
Plynulý provoz je také na hranici se Slovenskem v Mostech Jablunkova. Většinu provozu tvoří nákladní doprava.
Na hraničních přechodech nebo v jejich blízkosti lidé musejí počítat s policejními kontrolami.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území ČR. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.
Změny v cestování by měly nastat v neděli. Například na Slovensko už lidé nebudou muset mít povinně PCR testy, ale při kontrole se podrobí se antigen testům. Je také možné, že některé přechody budou uzavřené.
---
Počet nakažených nemocí covid-19 každým dnem přibývá. Roste i počet dárců rekonvalescentní plazmy, které je ale stále nedostatek. Ostravská fakultní nemocnice proto vyzývá vyléčené z koronaviru, aby se dostavili k odběru.
Pokud už jste se vyléčili z Covidu-19, neváhejte a navštivte krevní centrum ostravské fakultní nemocnice. Darováním krevní plazmy pomůžete ostatním lidem, kteří s koronavirem právě bojují. Čím dříve přijdete, tím lépe. Protilátky totiž postupně ztrácejí sílu.
Naděžda Kalužová, marketing, Krevní centrum FNO: “Musí to být muž ve věku 18 až 60 let, váha musí být nad 65 kg, samozřejmě vyléčený, nejkratší doba po zjištění pozitivního vzorku musí být jeden měsíc, nejdelší doba maximálně 3 měsíce.”
Martin Kořístka, vedoucí laboratoře rutinní imunohematologie: “My věříme, že to má smysl, jak ukazuje americká studie zejména u pacientů s tím lehkým průběhem bez umělé plicní ventilace, ale samozřejmě my dáváme každému, nebo na každé oddělení, které po nás žádá plazmu pro své pacienty.”
Plazma už pomohla více než stovce pacientů s covidem-19, A to nejen těm, kteří se zotavují v ostravské fakultní nemocnici, ale i v ostatních zdravotnických zařízeních napříč MS krajem.
Dárce covidové plazmy: “Měl jsem lehký průběh, je to asi měsíc a půl zpátky, tak jsem zavolal a přišel jsem sem,. Byl jsem tu před dvěma týdny a zjistil jsem, že v mém těle je vysoké množství těch protilátek, tak půjdu dokud můžu.”
Kromě dárců plazmy krevní centrum nutně potřebuje i dárce všech krevních skupin
Stejně jako rekonvalescentní plazmou, tak i krví ostravská fakultní nemocnice podle potřeby zásobuje i ostatní nemocnice v kraji.
---
Po několika letech snahy dobrovolníků a města se podařilo zastavit rozpad kamenného divadla v Novém Jičíně. Stěžejní stavební zásah, který zde právě probíhá, téměř celý zaplatí dotace. Spočívá v zakonzervování zídek a opravě hlediště. Nesmí narušit přírodní ráz areálu.
náletových dřevin a hrozilo, že zanikne. Před čtyřmi lety se do jeho záchrany pustili dobrovolníci, podpořilo je město. Teď na podzim začaly stěžejní záchovné práce.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Chtěl bych zdůraznit, že nejde o tvorbu něčeho nového, ale o zachování toho starého tak, aby si to místo nadále zachovalo své kouzlo.”
Hlavní zásah spočívá v rekonstrukci zídek, převážně z původních kamenů. Zpevněno je schodiště a obnoveny budou lavičky v hledišti. Práce přijdou na 724 tisíc korun.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Díky členství v Místní akční skupině Laško se nám podařilo získat dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši sto procent. Neuznatelným nákladem je DPH, takže dostaneme 600 tisíc korun.”
Završením projektu bude následná výsadba nových stromů v okolí divadla, ty původní prořídly kvůli kůrovci. Nicméně i některá torza dřevin poslouží ke zvelebení prostoru.
Jiří Schindler, správce městských lesů v NJ: ”Tam uschly dva velké modříny. Ponechali jsme tam zbytky kmenů do výšky asi jednoho metru a na ně bude umístěna kruhová deska s šachovnicí.”
Největší akcí, kdy lesní amfiteátr ožívá, bývá červnová Divadelní dílna. V příštím roce se tedy bude konat už v obnoveném a přesto stále starém prostředí.
---
