U letiště v Mošnově byla slavnostně zahájena výstavba terminálu kombinované přepravy. Jde o další významný krok, který pomůže přesunu nákladní dopravy na ekologickou železnici. Benefitem je samozřejmě blízkost letiště.
V Mošnovské průmyslové zóně vzniknou další pracovní místa. Slavnostně byla zahájena stavba terminálu kombinované dopravy, který spojí autodopravu s železnicí, což je v kraji se znečištěným ovzduším dvojnásob důležité.
Petr Kalina, předseda představenstva Concens Investmens, realizátor stavby: "Bude vybudováno kolejiště, překladový terminál, odstavné plochy. Bude využita železniční trať vedoucí k letišti, kdy už je připravena výhybka do areálu. Tady bude manipulační technika. Nákladní vlak přijede buď s kontejnery nebo s návěsy a dojde k přeložení na nákladní auta."
Významná je i blízkost letiště, které se stále více na nákladní dopravu specializuje. V okolí terminálu jsou už nájemcům k dispozici první tři haly, další bude hotova v polovině příštího roku a připravuje se stavba páté.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Logistika je jednou z možností pro nová pracovní místa, protože jak víte, OKD končí a ani jiné podniky to nebudou mít jednoduché do budoucna."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ta myšlenka je už 15 let stará a dnes je zásadní milník v její realizaci. V červenci příštího roku už by tady měly být koleje a přijede po nich první nákladní vlak."
Po dokončení stavby terminál odkoupí společnost, která se specializuje na přesun nákladní dopravy na železnici, tedy vyvíjí vagóny a kontejnery na všechny druhy zboží.
---
Nový Jičín má po roce a půl vizi revitalizace a využití Hückelových vil. Návrh odborníků teď musí schválit zastupitelstvo. Následně bude moci město začít s opravami, hodlá využít různé dotační programy.
Dvě zdevastované Hückelovy vily koupil Nový Jičín od soukromého vlastníka v roce 2016. Od té doby hledá jejich smysluplné využití. Pro tento účel sestavila radnice komisi složenou z odborníků, architektů, zástupců Národního památkového ústavu a dalších. Vize je po roce a půl hotova a proběhla její prezentace.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska, vedoucí pracovní skupiny: “Vila Augusta Hückela by se měla stát takovým fenoménem, který je spojený s tím, čím Nový Jičín je, to je město klobouků. Mělo by tam dojít k propojení záměrů několika institucí národního charakteru, samozřejmě i Tonaku, měly by se tam objevit klobouky z celého světa.”
Druhá vila Johanna Hückela má tři variantní řešení - sociální nebo komerční využití nebo oprava a konzervace do doby, než se najde lepší účel.
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “To využití, které představil pan Polách si myslím, že je v zásadě velice rozumné.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Ta dnešní odborná diskuze sloužila k tomu, aby bylo ještě možné tu vizi dopracovat tak, aby byla co nejlepší, a aby následně mohla jít do rady města a následně zastupitelstva, které by mělo říct ano, tímto směrem půjdeme.”
Pak bude moci město pokračovat v postupných opravách a shánění dotací. I tak hrubý odhad hovoří o tom, že rekonstrukce potrvá deset let.
---
V Ostravě-Zábřehu skončila revitalizace prostoru za kinem Luna. Místo zarostlé zelení se změnilo v krásný prostor, kde mohou lidé nejen relaxovat, ale také sportovat. Vyrostl tady mimo jiné okruh pro inline bruslaře a parkourové hřiště.
Ostrava-Zábřeh roste do krásy. Aktuálně se změnil k nepoznání zanedbaný prostor za kinem Luna, jehož kompletní revitalizace začala loni v říjnu a vyžádala si 16 milionů korun.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Za tyto prostředky zde byl vybudován úplně nový prostor, který obsahuje jednak pingpongové stoly, dráhu, na které se mohou lidé pohybovat na kolečkových bruslích, nebo koloběžce. Byla vysázena nová zeleň, instalovány nové lavičky, pítko pro osvěžení nejen lidí, ale i psů.”
Nové jsou i chodníky a parkourové hřiště, které bylo jedním z prvních projektů participativního rozpočtu Náš Jih.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Bohužel tento projekt se dočkal realizace až v letošním roce, kdy došlo k revitalizaci celého prostoru.”
Celý prostor se slavnostně otevře už 19. září a předvedou se i parkouristé. Ukážou vám vše, co se dá na těchto překážkách dělat.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Mě se to tady líbí hodně. Líbí se mi tady ty překážky.
“Tohle je věc, která se skutečně podařila. Řekl bych, že to možná i dlouho trvalo, budiž. Dneska to tady stojí prostě a je to krásné, opravdu."
“Líbí se mi to, je to tady nové, ale jak dlouho vydrží."
Už příští rok na jaře začne i revitalizace prostoru před nákupním centrem Kotva, kde se lidé dočkají nejen nových chodníků, ale i cyklostezky a mobiliáře.
---
Yachtclub Baník Ostrava uspořádal na Žermanické přehradě další ročník Hornické regaty. Start závodu, který byl rovněž součástí Moravského poháru, musel být ale odložen. Slunce sice svítilo, voda byla teplá, ale vítr ne a ne foukat.
Krátce po vzniku Žermanické přehrady se začaly na vodní ploše pořádat i jachtařské závody. V letošním roce se zde konal již jubilejní 60. ročník Hornické regaty Yachtclubu Baník Ostrava. Tento sport se odvíjí od toho, zda fouká vítr. Počasí ale o tomto víkendu mladým jachtařům moc nepřálo a na lepší podmínky si museli chvíli počkat.
Jan Hejna, ředitel závodu: “Když fouká standardní vítr, tak ty děti musí mít kompletní přípravu. V podstatě používají celé své tělo na to, aby loď dovážily, aby byly schopny v tom závodu fungovat a současně u toho jachtingu se říká, že jachtař má tělo sportovce a hlavu šachisty. Děti musí hodně přemýšlet o tom, aby dráhu propluly za nejkratší čas a musí si všímat směru větru.”
anketa: "Přijela jsem z Bohumína a baví mne na tom to, že jsem na vodě a mám partu kamarádů. Moje úspěchy? Není to moc nejlepší. Na MČR jsem byla 18. z 35.”
anketa: “Užívám si tu svobodu na vodě a že můžu proměnit myšlenky z problémů na břehu, že se můžu soustředit jen na jachting a soustředit se, že vyhraju.”
anketa: “Musíme si dávat pozor na držení kormidla rovně a také, aby nám nepřeletělo ráhno na druhou stranu.”
Hornická regata byla spojena i s Moravským pohárem a zároveň se jednalo také o krajský přebor.
---
Nikoli šerm ale šelmy dominovaly o víkendu hradu Sovinci na Rýmařovsku. Akce, oblíbená u dětí i dospělých, přinesla zábavu i poučení. Všichni viděli živé šelmy, seznámili se s jejich životem a mohli si donést i zajímavé dárky.
Některé z našich šelem si mohli návštěvníci Sovince dokonce i pohladit.
Leopold Ullmann, průvodce: „Oproti jiným akcím se výjimečně tady nešermuje, ale jedná se o šelmy. Máme tady stanoviště s ochranáři, kteří vám můžou popovídat o našich šelmách, například o medvědovi, vlkovi nebo rysovi a máme tady také sokolníky.
Akce by se samozřejmě nemohla obejít bez spolupráce se záchrannou stanicí nebo strážci přírody.
Ondřej Csik, záchranná stanice Pateřín: „Máme tady Kunu skalní, tady se podívá na živý exemplář a tam nahoře se dozví trošku víc.“
Alice Šimšová, záchranná stanice Pateřín: „Tady vidíte lišáka Michala, který má dva roky.“
Anketa, návštěvníci Sovince: „Nejvíc se mi asi líbila liška.“
„Mě se líbí nejvíce dravci.“
„Pěkné to tady bylo, líbilo se nám a vracíme se dneska domů, do Jižních Čech.“
„Viděla jsem všechno i ty ptáčky za mnou. Moc se mi to líbílo.“
Velmi oblíbeným stanovištěm na Sovinci bylo místo, kde si lidé mohli zasoutěžit nebo si třeba odlít sádrovou stopu.
Veronika Bílá, stráž přírody CHKO Beskydy: „Tady máme možnost, odlít si stopu rysa, můžou si tady vzít různé propagační materiály ohledně šelem.“
A sezóna na hradě Sovinci dále pokračuje.
Leopold Ullmann, průvodce: "Ještě bychom vás také pozvali na příští akci, která se jmenuje Sovinecké hodování. Oproti šelmování se tam bude opravdu šermovat, kromě toho jídla.“
Hodování se uskuteční již o víkendu 25. a 26. září.
---
U letiště v Mošnově byla slavnostně zahájena výstavba terminálu kombinované přepravy. Jde o další významný krok, který pomůže přesunu nákladní dopravy na ekologickou železnici. Benefitem je samozřejmě blízkost letiště.
V Mošnovské průmyslové zóně vzniknou další pracovní místa. Slavnostně byla zahájena stavba terminálu kombinované dopravy, který spojí autodopravu s železnicí, což je v kraji se znečištěným ovzduším dvojnásob důležité.
Petr Kalina, předseda představenstva Concens Investmens, realizátor stavby: "Bude vybudováno kolejiště, překladový terminál, odstavné plochy. Bude využita železniční trať vedoucí k letišti, kdy už je připravena výhybka do areálu. Tady bude manipulační technika. Nákladní vlak přijede buď s kontejnery nebo s návěsy a dojde k přeložení na nákladní auta."
Významná je i blízkost letiště, které se stále více na nákladní dopravu specializuje. V okolí terminálu jsou už nájemcům k dispozici první tři haly, další bude hotova v polovině příštího roku a připravuje se stavba páté.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Logistika je jednou z možností pro nová pracovní místa, protože jak víte, OKD končí a ani jiné podniky to nebudou mít jednoduché do budoucna."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ta myšlenka je už 15 let stará a dnes je zásadní milník v její realizaci. V červenci příštího roku už by tady měly být koleje a přijede po nich první nákladní vlak."
Po dokončení stavby terminál odkoupí společnost, která se specializuje na přesun nákladní dopravy na železnici, tedy vyvíjí vagóny a kontejnery na všechny druhy zboží.
---
Nový Jičín má po roce a půl vizi revitalizace a využití Hückelových vil. Návrh odborníků teď musí schválit zastupitelstvo. Následně bude moci město začít s opravami, hodlá využít různé dotační programy.
Dvě zdevastované Hückelovy vily koupil Nový Jičín od soukromého vlastníka v roce 2016. Od té doby hledá jejich smysluplné využití. Pro tento účel sestavila radnice komisi složenou z odborníků, architektů, zástupců Národního památkového ústavu a dalších. Vize je po roce a půl hotova a proběhla její prezentace.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska, vedoucí pracovní skupiny: “Vila Augusta Hückela by se měla stát takovým fenoménem, který je spojený s tím, čím Nový Jičín je, to je město klobouků. Mělo by tam dojít k propojení záměrů několika institucí národního charakteru, samozřejmě i Tonaku, měly by se tam objevit klobouky z celého světa.”
Druhá vila Johanna Hückela má tři variantní řešení - sociální nebo komerční využití nebo oprava a konzervace do doby, než se najde lepší účel.
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “To využití, které představil pan Polách si myslím, že je v zásadě velice rozumné.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Ta dnešní odborná diskuze sloužila k tomu, aby bylo ještě možné tu vizi dopracovat tak, aby byla co nejlepší, a aby následně mohla jít do rady města a následně zastupitelstva, které by mělo říct ano, tímto směrem půjdeme.”
Pak bude moci město pokračovat v postupných opravách a shánění dotací. I tak hrubý odhad hovoří o tom, že rekonstrukce potrvá deset let.
---
V Ostravě-Zábřehu skončila revitalizace prostoru za kinem Luna. Místo zarostlé zelení se změnilo v krásný prostor, kde mohou lidé nejen relaxovat, ale také sportovat. Vyrostl tady mimo jiné okruh pro inline bruslaře a parkourové hřiště.
Ostrava-Zábřeh roste do krásy. Aktuálně se změnil k nepoznání zanedbaný prostor za kinem Luna, jehož kompletní revitalizace začala loni v říjnu a vyžádala si 16 milionů korun.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Za tyto prostředky zde byl vybudován úplně nový prostor, který obsahuje jednak pingpongové stoly, dráhu, na které se mohou lidé pohybovat na kolečkových bruslích, nebo koloběžce. Byla vysázena nová zeleň, instalovány nové lavičky, pítko pro osvěžení nejen lidí, ale i psů.”
Nové jsou i chodníky a parkourové hřiště, které bylo jedním z prvních projektů participativního rozpočtu Náš Jih.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Bohužel tento projekt se dočkal realizace až v letošním roce, kdy došlo k revitalizaci celého prostoru.”
Celý prostor se slavnostně otevře už 19. září a předvedou se i parkouristé. Ukážou vám vše, co se dá na těchto překážkách dělat.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Mě se to tady líbí hodně. Líbí se mi tady ty překážky.
“Tohle je věc, která se skutečně podařila. Řekl bych, že to možná i dlouho trvalo, budiž. Dneska to tady stojí prostě a je to krásné, opravdu."
“Líbí se mi to, je to tady nové, ale jak dlouho vydrží."
Už příští rok na jaře začne i revitalizace prostoru před nákupním centrem Kotva, kde se lidé dočkají nejen nových chodníků, ale i cyklostezky a mobiliáře.
---
Yachtclub Baník Ostrava uspořádal na Žermanické přehradě další ročník Hornické regaty. Start závodu, který byl rovněž součástí Moravského poháru, musel být ale odložen. Slunce sice svítilo, voda byla teplá, ale vítr ne a ne foukat.
Krátce po vzniku Žermanické přehrady se začaly na vodní ploše pořádat i jachtařské závody. V letošním roce se zde konal již jubilejní 60. ročník Hornické regaty Yachtclubu Baník Ostrava. Tento sport se odvíjí od toho, zda fouká vítr. Počasí ale o tomto víkendu mladým jachtařům moc nepřálo a na lepší podmínky si museli chvíli počkat.
Jan Hejna, ředitel závodu: “Když fouká standardní vítr, tak ty děti musí mít kompletní přípravu. V podstatě používají celé své tělo na to, aby loď dovážily, aby byly schopny v tom závodu fungovat a současně u toho jachtingu se říká, že jachtař má tělo sportovce a hlavu šachisty. Děti musí hodně přemýšlet o tom, aby dráhu propluly za nejkratší čas a musí si všímat směru větru.”
anketa: "Přijela jsem z Bohumína a baví mne na tom to, že jsem na vodě a mám partu kamarádů. Moje úspěchy? Není to moc nejlepší. Na MČR jsem byla 18. z 35.”
anketa: “Užívám si tu svobodu na vodě a že můžu proměnit myšlenky z problémů na břehu, že se můžu soustředit jen na jachting a soustředit se, že vyhraju.”
anketa: “Musíme si dávat pozor na držení kormidla rovně a také, aby nám nepřeletělo ráhno na druhou stranu.”
Hornická regata byla spojena i s Moravským pohárem a zároveň se jednalo také o krajský přebor.
---
Nikoli šerm ale šelmy dominovaly o víkendu hradu Sovinci na Rýmařovsku. Akce, oblíbená u dětí i dospělých, přinesla zábavu i poučení. Všichni viděli živé šelmy, seznámili se s jejich životem a mohli si donést i zajímavé dárky.
Některé z našich šelem si mohli návštěvníci Sovince dokonce i pohladit.
Leopold Ullmann, průvodce: „Oproti jiným akcím se výjimečně tady nešermuje, ale jedná se o šelmy. Máme tady stanoviště s ochranáři, kteří vám můžou popovídat o našich šelmách, například o medvědovi, vlkovi nebo rysovi a máme tady také sokolníky.
Akce by se samozřejmě nemohla obejít bez spolupráce se záchrannou stanicí nebo strážci přírody.
Ondřej Csik, záchranná stanice Pateřín: „Máme tady Kunu skalní, tady se podívá na živý exemplář a tam nahoře se dozví trošku víc.“
Alice Šimšová, záchranná stanice Pateřín: „Tady vidíte lišáka Michala, který má dva roky.“
Anketa, návštěvníci Sovince: „Nejvíc se mi asi líbila liška.“
„Mě se líbí nejvíce dravci.“
„Pěkné to tady bylo, líbilo se nám a vracíme se dneska domů, do Jižních Čech.“
„Viděla jsem všechno i ty ptáčky za mnou. Moc se mi to líbílo.“
Velmi oblíbeným stanovištěm na Sovinci bylo místo, kde si lidé mohli zasoutěžit nebo si třeba odlít sádrovou stopu.
Veronika Bílá, stráž přírody CHKO Beskydy: „Tady máme možnost, odlít si stopu rysa, můžou si tady vzít různé propagační materiály ohledně šelem.“
A sezóna na hradě Sovinci dále pokračuje.
Leopold Ullmann, průvodce: "Ještě bychom vás také pozvali na příští akci, která se jmenuje Sovinecké hodování. Oproti šelmování se tam bude opravdu šermovat, kromě toho jídla.“
Hodování se uskuteční již o víkendu 25. a 26. září.
---
