Energetika, podnikání, nebo odliv mladých lidí z Moravskoslezského kraje – to jsou témata, kterými se zabývají firmy, veřejná správa, univerzity i odborníci. Jejich zástupci ve středu spojili síly na setkání 6 TÉMAT REGIONU Moravskoslezského inovačního centra.
Šest témat, která aktuálně nejvíce trápí Moravskoslezský kraj, řešilo ve středu společně všech šest pracovních skupin Moravskoslezského inovačního centra. Dostalo se mimo jiné na bariéry v rozvoji podnikání nebo konkurenceschopnost regionu.
Adéla Hradilová, ředitelka Moravskoslezského inovačního centra: "Máme tady zástupce ze všech sfér, to znamená akademický sektor, soukromý sektor, veřejný sektor, a snažíme se zjistit, co by mohly být ty nové aktivity a služby, které se dají implementovat tak, aby tady opravdu začaly vznikat zajímavé technologické firmy."
Součástí setkání byly také dva praktické workshopy.
anketa, účastníci setkání 6 TÉMAT REGIONU: "Řešíme případ jedné Lucky, která se chce vrátit z Prahy do Moravskoslezského kraje. Chtěla by tady podnikat, tak jaké jsou překážky, nebo naopak, s čím jí tady ten kraj může pomoci?"
anketa, účastníci setkání 6 TÉMAT REGIONU: "Věřím, že je potřeba měnit kraj a jeho budoucnost společně. Sám člověk nezmůže tolik, kolik zmůže víc chytrých hlav dohromady. A to je ten hlavní důvod, proč tady jsem."
David Březina, vedoucí RIS týmu MSIC: "Tím hlavním tématem je dnes hlavně energetika a digitalizace, to je ten první workshop. A ten druhý workshop se právě zaměřuje na podporu podnikání, podporu startupům a odliv mladých lidí, případně celkově vlastně zastavení toho 'brain drain' z Moravskoslezského kraje."
Setkání se účastnili také zástupci města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Na jednom místě propojilo představitele všech sfér, kteří se podílejí na rozvoji regionu, a nabídlo prostor pro nové kontakty i spolupráci napříč obory.
---
V Horní Suché se připravuje další významný odkup finských domků od společnosti Heimstaden v lokalitě Paseky. Celý záměr je zatím ve fázi příprav a jeho uskutečnění bude záviset především na zajištění financování.
Obyvatelé finských domků v lokalitě Paseky v Horní Suché se připravují na jejich odkup od společnosti Heimstaden. Za tímto účelem chtějí založit dvě bytová družstva, která by převzala celkem 202 bytových jednotek včetně pozemků.
Miroslava Kutějová, členka Osadního výboru Pod Tratí: „Pro nás to bude znamenat jistotu bydlení. Samozřejmě spousta nájemníků už tam investovala nějaké peníze nebo si ten domeček opravila podle svých představ, takže vlastně tím se jim ještě zhodnotí. Můžou si ho opravit ještě víc a může se jim ten majetek zhodnotit a můžou to potom dát svým dětem a pokračující generaci.“
Kupní cena zatím není veřejná. Obě družstva počítají s tím, že odkup budou financovat prostřednictvím bankovních úvěrů.
Zuzana Fülöpová, předsedkyně Osadního výboru Nad Tratí: „Vstup do družstva bude nějakým způsobem zpoplatněn, nějaký základní členský vklad určitě bude nastaven. Určitě budeme komunikovat s bankami, chceme využít úvěr, kde je potřeba minimálně 20 % složit v hotovosti, a potom následně dojednáme částku, která se bude vlastně krýt úvěrem.“
Do celého procesu se chce zapojit i obec, která už v lokalitě odkoupila 17 finských domků.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: „Pokud bychom v tom pokračovali, tak si myslím, že můžeme výrazným způsobem ulehčit to břímě, které bude družstvo muset nést. To je, že bychom odkoupili aspoň část těch volných pozemků po vybouraných finských domcích. Založení družstva něco stojí. Já si myslím, že s tou právní pomocí bychom mohli pomoci. Mohli bychom zjistit, jak se chovají jiná družstva při zakládání. Myslím si, že bychom mohli použít právníky, kteří nám pomohli při odkupu té enklávy, kterou jsme si vzali do vlastnictví.“
Obě družstva chtějí dokončit své založení ještě do konce letošního roku. Věří, že k samotnému odkupu finských domků by tak mohlo dojít na jaře příštího roku.
---
ŘIDIČKA UJÍŽDĚLA POLICISTŮM, HLEDAJÍ SE SVĚDCI
Opavští policisté hledají svědky nebezpečné jízdy řidičky bílé Škody Octavia, která 7. září ujížděla policejní hlídce. Od čerpací stanice Globus zamířila vysokou rychlostí směrem na Bruntál. Ve Vlaštovičkách nezvládla řízení a narazila do sloupu telekomunikačního vedení. Policie žádá řidiče, které během jízdy ohrozila, aby se přihlásili. Jednoduše i na linku 158.
V PŘÍBOŘE OTEVŘEL NOVÝ DOMOV PRO 96 KLIENTŮ
V Příboře se otevřel nový domov se zvláštním režimem. Nabízí 96 míst především pro lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí. Klienti mají k dispozici bezbariérové pokoje, rehabilitační místnost i terapeutickou zahradu. Soukromá investice za stovky milionů korun pomůže rozšířit kapacity sociálních služeb, po kterých je v kraji vysoká poptávka.
---
K velké obezřetnosti vyzývají provozovatelé horských chat i meteorologové turisty, kteří si plánují výšlapy na beskydské vrcholy. Na horách už panuje zima a cesty jsou zledovatělé.
Lidé, kteří o víkendu vyrazí na hory, by rozhodně neměli podcenit oblečení a vhodnou obuv. Hrozí jim prochladnutí a také úrazy na zledovatělých stezkách.
Anketa: „Trošku to klouzalo, jak ten sníh přimrzá, je takový mokrej, tak trošku to klouže, ale jako nic hroznýho, dá se to.“
Anketa: „Tak pro mě největší tip, co funguje, proto mám takhle bágl, je mít hlavně veškerý oblečení ještě jedno s sebou. To znamená, já teď jsem pod tím úplně propocenej, takže teďka se kompletně převlíknu, protože dolů člověk už se tak nezahřeje, tak aby neprochladl, neměl zítra chřipku. Tak se kompletně převlečeme, a to je nejzásadnější věc pro mě.“
Dobré oblečení a nesmeky na zledovatělé stezky doporučují chataři i meteorologové.
Martin Stiller, KČT, provozovatel Horské chaty Prašivá: „Naše zkušenost chatařská je taková, že většinou ty lidi nahoru na ty chaty, na ty kopce se nějakým způsobem vysápou. Po čtyřech se nahoru leze relativně dobře a je to vždycky jednodušší. Ale mnohdy je potom problém dostat se z těch chat, z těch hor dolů. Takže ty nesmeky se určitě hodí. Já vzpomenu na situaci z loňského roku, kdy Prašivá byla zaledněnou horou po dobu celého týdne a bylo spoustu lidí, kteří měli opravdu velký problém se potom dostat dolů. Takže nějaké ty hůlky, nějaké ty nesmeky určitě s sebou.“
Radek Křenek, meteorolog ČHMÚ: „Během noci přicházela studená fronta, to znamená, že srážky dešťové přešly do sněhových. Do rána nasněžily zhruba 4 cm sněhu. Opravdu na Lysé hoře zavládly už zimní podmínky. To znamená, že je potřeba, aby se turisté, když přijdou nahoru, vybavili. Nejlépe nesmeky a dalším, ať si někde nenabijou šišku, jak se říká. Takže opatrně. Opravdu jsou tady zimní podmínky. Do toho nárazový vítr, takže se tvoří i větší námraza. Takže další takový rizikový faktor, který může hrozit.“
Samozřejmostí by mělo být nevydávat se na hory sám a mít v mobilu aplikaci Záchranka.
---
U jednoho stolu se sešli zástupci vedení mariánskohorské radnice s řediteli místních školských zařízení. Společně hledali řešení aktuálních problémů a plánovali další rozvoj školství. Obvod zřizuje tři mateřské školy a Základní školu Generála Janka.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My jsme teď v době, kdy připravujeme rozpočet Městského obvodu na příští rok, na rok 2027 a tak jsme využili této příležitosti a kromě těch rozvojových věcí jsme se zástupci našich příspěvkových organizací bavili také o tom, jaké projekty chystají.”
Vedle plánovaných investic se diskutovalo také o personálních otázkách a zajištění kvalitního fungování předškolního vzdělávání.
Marcela Žitvaiová, ředitelka MŠ Gen. Janka: “S vedením jsme také řešili pozici školního asistenta nebo asistenta pedagoga na mateřských školách, kteří se v poslední době stali nedílnou součástí pedagogických sborů. Jde zejména o financování.”
Ředitelky přišly i s konkrétními požadavky na zlepšení prostředí, ve kterém děti tráví čas.
Petra Chejnová, ředitelka MŠ U Dvoru: “Pro naši mateřskou školu je velmi důležité v příštím roce opravit dětské hřiště. A proto jsme strašně rádi, že se konají takové schůzky se zřizovatelem, kde to můžeme probrat a projednat.”
Vedení obvodu zároveň ujistilo ředitele, že žádnou z mateřských škol neplánuje zrušit. Po předchozích investicích do základní školy se chce nyní více zaměřit také na modernizaci školek.
Lukáš Mikula (Nezávislí), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Pro mě byla dnešní schůzka víceméně seznamovací. Rád jsem poznal vedoucí ředitele našich školských zařízení a vyslechl si, co je vlastně trápí za problémy.”
Podobná setkání mají pokračovat i v dalších měsících. Cílem je zajistit školám a školkám kvalitní podmínky pro vzdělávání dětí.
---
CHARITATIVNÍ BĚHY V KARVINÉ VYNESLY REKORDNÍ ČÁSTKU
Letošní série charitativních Běhů pro zdraví v Karviné byla dosud nejúspěšnější. Během osmi akcí od března do října se podařilo vybrat rekordních 46 tisíc korun. Organizátoři chtějí v bězích pokračovat i příští rok.
---
Novojičínský Literární klub připomněl 50 let své existence. Výročí oslavil večerem plným milostné poezie, který se konal v Beskydském divadle.
Je nám už padesát - aneb Milostný hlas poezie a prózy našich předních i světových básníků a spisovatelů, jež nám procházejí srdcem i tělem. Tímto dlouhým názvem pořadu Literární klub připomněl, jak dlouho už v Novém Jičíně funguje. Založen byl před 50 lety Janou Homolovou, která je stále jeho scénáristkou a režisérkou.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu: “Když si vzpomínám na podzim 1976 okresní knihovna, Kavárna Maj, kde jsme měli pobočku knihovny, tehdy mě inspektorka kultury řekla, Jano, vy uděláte v Novém Jičíně literární klub. A vy to dokážete. Vy na to máte, zkuste to. Na první večer jsme dostali takové zvláštní téma. VŘSR. A já jsem se říkala, VŘSR, to snad nemyslí vážně. Já udělám to, co mám ráda. A byla to klasika ruská, Sergej Jesenin, který má nádhernou skvostnou lyriku, přírodní i milostnou. Pořád měl velký úspěch a peníze pokračovali dál.”
Literární klub, dnes pod hlavičkou městské knihovny, funguje s krátkou přestávkou dodnes. Formou hudebně-literárních pořadů představuje světové i regionální autory poezie a prózy. Nazkoušel už kolem 130 pořadů. Literární večery se v knihovně konají několikrát do roka.
Radmila Grofová, Městská knihovna Nový Jičín: “V roce 1993 si pod svá křídla vzalo knihovnu městské kulturní středisko, které v podstatě to zaštiťuje stále. A troufám si říct, že jsme, myslím si, jediná knihovna široko daleko, která něco takového krásného, co vede paní Homolová, má.”
Během narozeninového večera vystouply současné opory klubu, ke kterým patří Eva Davidová, Jiří Prokeš a hudebním doprovodem Marie Válková, dále se představila i řada hostů, kteří v minulosti v klubu účinkovali.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu “Každý člen, ať bývalý nebo současný, dostal za úkol vybrat si to, co jeho srdce je nejbližší. A na téma láska. Lásku si každý představuje jinak.”
Jiří Prokeš, člen Literárního klubu: “Do Literárního klubu jsem byl vlastně přidán, protože jsem se po škole a po vojně vyskytl v Novém Jičíně a v záhy jsem byl polapen, rád polapen, a od té doby učinkuju nepřetržitě až do dnešní doby. No oni o mě trošičku už věděli, že jsem soutěžil na různých recitačních soutěžích, takže měli to snadné.”
Adéla Kroupová, bývalá členka Literárního klubu: “Já už přesně nevím, kdy byl ten první iniciační okamžik, kdy jsem vstoupila do Literárního klubu, No byla jsem malá holka, byla jsem na základní škole, takže je to hodně let, hodně let zpátky, ale pamatuju si, když jsem poprvé vstoupila do knihovny, kde pracovala paní Jana Homolová, a vlastně díky ní jsem se ocitla i tady. Protože paní Homolová je jedna z neuvěřitelných osobností, která vlastně tvoří tu kulturu v Novém Číně a měla jsem to štěstí s ní spolupracovat.”
Jiří Klein, člen Literárního klubu: “K Literárnímu klubu jsem se přidal v roce 2022. Oslovila mě paní Homolová. Byla to velká výzva a dneska říkám, že to byl velmi zajímavý a inspirativní počín a jsem rád, že můžu účinkovat v tomto klubu.”
Dlouholetým členem a výraznou osobností Literárního klubu, na kterou se během večer vzpomínalo, byl Karel Chobot, zemřel před čtyřmi lety. S klubem dále spolupracují jeho děti Lenka a Filip.
---
Energetika, podnikání, nebo odliv mladých lidí z Moravskoslezského kraje – to jsou témata, kterými se zabývají firmy, veřejná správa, univerzity i odborníci. Jejich zástupci ve středu spojili síly na setkání 6 TÉMAT REGIONU Moravskoslezského inovačního centra.
Šest témat, která aktuálně nejvíce trápí Moravskoslezský kraj, řešilo ve středu společně všech šest pracovních skupin Moravskoslezského inovačního centra. Dostalo se mimo jiné na bariéry v rozvoji podnikání nebo konkurenceschopnost regionu.
Adéla Hradilová, ředitelka Moravskoslezského inovačního centra: "Máme tady zástupce ze všech sfér, to znamená akademický sektor, soukromý sektor, veřejný sektor, a snažíme se zjistit, co by mohly být ty nové aktivity a služby, které se dají implementovat tak, aby tady opravdu začaly vznikat zajímavé technologické firmy."
Součástí setkání byly také dva praktické workshopy.
anketa, účastníci setkání 6 TÉMAT REGIONU: "Řešíme případ jedné Lucky, která se chce vrátit z Prahy do Moravskoslezského kraje. Chtěla by tady podnikat, tak jaké jsou překážky, nebo naopak, s čím jí tady ten kraj může pomoci?"
anketa, účastníci setkání 6 TÉMAT REGIONU: "Věřím, že je potřeba měnit kraj a jeho budoucnost společně. Sám člověk nezmůže tolik, kolik zmůže víc chytrých hlav dohromady. A to je ten hlavní důvod, proč tady jsem."
David Březina, vedoucí RIS týmu MSIC: "Tím hlavním tématem je dnes hlavně energetika a digitalizace, to je ten první workshop. A ten druhý workshop se právě zaměřuje na podporu podnikání, podporu startupům a odliv mladých lidí, případně celkově vlastně zastavení toho 'brain drain' z Moravskoslezského kraje."
Setkání se účastnili také zástupci města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Na jednom místě propojilo představitele všech sfér, kteří se podílejí na rozvoji regionu, a nabídlo prostor pro nové kontakty i spolupráci napříč obory.
---
V Horní Suché se připravuje další významný odkup finských domků od společnosti Heimstaden v lokalitě Paseky. Celý záměr je zatím ve fázi příprav a jeho uskutečnění bude záviset především na zajištění financování.
Obyvatelé finských domků v lokalitě Paseky v Horní Suché se připravují na jejich odkup od společnosti Heimstaden. Za tímto účelem chtějí založit dvě bytová družstva, která by převzala celkem 202 bytových jednotek včetně pozemků.
Miroslava Kutějová, členka Osadního výboru Pod Tratí: „Pro nás to bude znamenat jistotu bydlení. Samozřejmě spousta nájemníků už tam investovala nějaké peníze nebo si ten domeček opravila podle svých představ, takže vlastně tím se jim ještě zhodnotí. Můžou si ho opravit ještě víc a může se jim ten majetek zhodnotit a můžou to potom dát svým dětem a pokračující generaci.“
Kupní cena zatím není veřejná. Obě družstva počítají s tím, že odkup budou financovat prostřednictvím bankovních úvěrů.
Zuzana Fülöpová, předsedkyně Osadního výboru Nad Tratí: „Vstup do družstva bude nějakým způsobem zpoplatněn, nějaký základní členský vklad určitě bude nastaven. Určitě budeme komunikovat s bankami, chceme využít úvěr, kde je potřeba minimálně 20 % složit v hotovosti, a potom následně dojednáme částku, která se bude vlastně krýt úvěrem.“
Do celého procesu se chce zapojit i obec, která už v lokalitě odkoupila 17 finských domků.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: „Pokud bychom v tom pokračovali, tak si myslím, že můžeme výrazným způsobem ulehčit to břímě, které bude družstvo muset nést. To je, že bychom odkoupili aspoň část těch volných pozemků po vybouraných finských domcích. Založení družstva něco stojí. Já si myslím, že s tou právní pomocí bychom mohli pomoci. Mohli bychom zjistit, jak se chovají jiná družstva při zakládání. Myslím si, že bychom mohli použít právníky, kteří nám pomohli při odkupu té enklávy, kterou jsme si vzali do vlastnictví.“
Obě družstva chtějí dokončit své založení ještě do konce letošního roku. Věří, že k samotnému odkupu finských domků by tak mohlo dojít na jaře příštího roku.
---
ŘIDIČKA UJÍŽDĚLA POLICISTŮM, HLEDAJÍ SE SVĚDCI
Opavští policisté hledají svědky nebezpečné jízdy řidičky bílé Škody Octavia, která 7. září ujížděla policejní hlídce. Od čerpací stanice Globus zamířila vysokou rychlostí směrem na Bruntál. Ve Vlaštovičkách nezvládla řízení a narazila do sloupu telekomunikačního vedení. Policie žádá řidiče, které během jízdy ohrozila, aby se přihlásili. Jednoduše i na linku 158.
V PŘÍBOŘE OTEVŘEL NOVÝ DOMOV PRO 96 KLIENTŮ
V Příboře se otevřel nový domov se zvláštním režimem. Nabízí 96 míst především pro lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí. Klienti mají k dispozici bezbariérové pokoje, rehabilitační místnost i terapeutickou zahradu. Soukromá investice za stovky milionů korun pomůže rozšířit kapacity sociálních služeb, po kterých je v kraji vysoká poptávka.
---
K velké obezřetnosti vyzývají provozovatelé horských chat i meteorologové turisty, kteří si plánují výšlapy na beskydské vrcholy. Na horách už panuje zima a cesty jsou zledovatělé.
Lidé, kteří o víkendu vyrazí na hory, by rozhodně neměli podcenit oblečení a vhodnou obuv. Hrozí jim prochladnutí a také úrazy na zledovatělých stezkách.
Anketa: „Trošku to klouzalo, jak ten sníh přimrzá, je takový mokrej, tak trošku to klouže, ale jako nic hroznýho, dá se to.“
Anketa: „Tak pro mě největší tip, co funguje, proto mám takhle bágl, je mít hlavně veškerý oblečení ještě jedno s sebou. To znamená, já teď jsem pod tím úplně propocenej, takže teďka se kompletně převlíknu, protože dolů člověk už se tak nezahřeje, tak aby neprochladl, neměl zítra chřipku. Tak se kompletně převlečeme, a to je nejzásadnější věc pro mě.“
Dobré oblečení a nesmeky na zledovatělé stezky doporučují chataři i meteorologové.
Martin Stiller, KČT, provozovatel Horské chaty Prašivá: „Naše zkušenost chatařská je taková, že většinou ty lidi nahoru na ty chaty, na ty kopce se nějakým způsobem vysápou. Po čtyřech se nahoru leze relativně dobře a je to vždycky jednodušší. Ale mnohdy je potom problém dostat se z těch chat, z těch hor dolů. Takže ty nesmeky se určitě hodí. Já vzpomenu na situaci z loňského roku, kdy Prašivá byla zaledněnou horou po dobu celého týdne a bylo spoustu lidí, kteří měli opravdu velký problém se potom dostat dolů. Takže nějaké ty hůlky, nějaké ty nesmeky určitě s sebou.“
Radek Křenek, meteorolog ČHMÚ: „Během noci přicházela studená fronta, to znamená, že srážky dešťové přešly do sněhových. Do rána nasněžily zhruba 4 cm sněhu. Opravdu na Lysé hoře zavládly už zimní podmínky. To znamená, že je potřeba, aby se turisté, když přijdou nahoru, vybavili. Nejlépe nesmeky a dalším, ať si někde nenabijou šišku, jak se říká. Takže opatrně. Opravdu jsou tady zimní podmínky. Do toho nárazový vítr, takže se tvoří i větší námraza. Takže další takový rizikový faktor, který může hrozit.“
Samozřejmostí by mělo být nevydávat se na hory sám a mít v mobilu aplikaci Záchranka.
---
U jednoho stolu se sešli zástupci vedení mariánskohorské radnice s řediteli místních školských zařízení. Společně hledali řešení aktuálních problémů a plánovali další rozvoj školství. Obvod zřizuje tři mateřské školy a Základní školu Generála Janka.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My jsme teď v době, kdy připravujeme rozpočet Městského obvodu na příští rok, na rok 2027 a tak jsme využili této příležitosti a kromě těch rozvojových věcí jsme se zástupci našich příspěvkových organizací bavili také o tom, jaké projekty chystají.”
Vedle plánovaných investic se diskutovalo také o personálních otázkách a zajištění kvalitního fungování předškolního vzdělávání.
Marcela Žitvaiová, ředitelka MŠ Gen. Janka: “S vedením jsme také řešili pozici školního asistenta nebo asistenta pedagoga na mateřských školách, kteří se v poslední době stali nedílnou součástí pedagogických sborů. Jde zejména o financování.”
Ředitelky přišly i s konkrétními požadavky na zlepšení prostředí, ve kterém děti tráví čas.
Petra Chejnová, ředitelka MŠ U Dvoru: “Pro naši mateřskou školu je velmi důležité v příštím roce opravit dětské hřiště. A proto jsme strašně rádi, že se konají takové schůzky se zřizovatelem, kde to můžeme probrat a projednat.”
Vedení obvodu zároveň ujistilo ředitele, že žádnou z mateřských škol neplánuje zrušit. Po předchozích investicích do základní školy se chce nyní více zaměřit také na modernizaci školek.
Lukáš Mikula (Nezávislí), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Pro mě byla dnešní schůzka víceméně seznamovací. Rád jsem poznal vedoucí ředitele našich školských zařízení a vyslechl si, co je vlastně trápí za problémy.”
Podobná setkání mají pokračovat i v dalších měsících. Cílem je zajistit školám a školkám kvalitní podmínky pro vzdělávání dětí.
---
CHARITATIVNÍ BĚHY V KARVINÉ VYNESLY REKORDNÍ ČÁSTKU
Letošní série charitativních Běhů pro zdraví v Karviné byla dosud nejúspěšnější. Během osmi akcí od března do října se podařilo vybrat rekordních 46 tisíc korun. Organizátoři chtějí v bězích pokračovat i příští rok.
---
Novojičínský Literární klub připomněl 50 let své existence. Výročí oslavil večerem plným milostné poezie, který se konal v Beskydském divadle.
Je nám už padesát - aneb Milostný hlas poezie a prózy našich předních i světových básníků a spisovatelů, jež nám procházejí srdcem i tělem. Tímto dlouhým názvem pořadu Literární klub připomněl, jak dlouho už v Novém Jičíně funguje. Založen byl před 50 lety Janou Homolovou, která je stále jeho scénáristkou a režisérkou.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu: “Když si vzpomínám na podzim 1976 okresní knihovna, Kavárna Maj, kde jsme měli pobočku knihovny, tehdy mě inspektorka kultury řekla, Jano, vy uděláte v Novém Jičíně literární klub. A vy to dokážete. Vy na to máte, zkuste to. Na první večer jsme dostali takové zvláštní téma. VŘSR. A já jsem se říkala, VŘSR, to snad nemyslí vážně. Já udělám to, co mám ráda. A byla to klasika ruská, Sergej Jesenin, který má nádhernou skvostnou lyriku, přírodní i milostnou. Pořád měl velký úspěch a peníze pokračovali dál.”
Literární klub, dnes pod hlavičkou městské knihovny, funguje s krátkou přestávkou dodnes. Formou hudebně-literárních pořadů představuje světové i regionální autory poezie a prózy. Nazkoušel už kolem 130 pořadů. Literární večery se v knihovně konají několikrát do roka.
Radmila Grofová, Městská knihovna Nový Jičín: “V roce 1993 si pod svá křídla vzalo knihovnu městské kulturní středisko, které v podstatě to zaštiťuje stále. A troufám si říct, že jsme, myslím si, jediná knihovna široko daleko, která něco takového krásného, co vede paní Homolová, má.”
Během narozeninového večera vystouply současné opory klubu, ke kterým patří Eva Davidová, Jiří Prokeš a hudebním doprovodem Marie Válková, dále se představila i řada hostů, kteří v minulosti v klubu účinkovali.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu “Každý člen, ať bývalý nebo současný, dostal za úkol vybrat si to, co jeho srdce je nejbližší. A na téma láska. Lásku si každý představuje jinak.”
Jiří Prokeš, člen Literárního klubu: “Do Literárního klubu jsem byl vlastně přidán, protože jsem se po škole a po vojně vyskytl v Novém Jičíně a v záhy jsem byl polapen, rád polapen, a od té doby učinkuju nepřetržitě až do dnešní doby. No oni o mě trošičku už věděli, že jsem soutěžil na různých recitačních soutěžích, takže měli to snadné.”
Adéla Kroupová, bývalá členka Literárního klubu: “Já už přesně nevím, kdy byl ten první iniciační okamžik, kdy jsem vstoupila do Literárního klubu, No byla jsem malá holka, byla jsem na základní škole, takže je to hodně let, hodně let zpátky, ale pamatuju si, když jsem poprvé vstoupila do knihovny, kde pracovala paní Jana Homolová, a vlastně díky ní jsem se ocitla i tady. Protože paní Homolová je jedna z neuvěřitelných osobností, která vlastně tvoří tu kulturu v Novém Číně a měla jsem to štěstí s ní spolupracovat.”
Jiří Klein, člen Literárního klubu: “K Literárnímu klubu jsem se přidal v roce 2022. Oslovila mě paní Homolová. Byla to velká výzva a dneska říkám, že to byl velmi zajímavý a inspirativní počín a jsem rád, že můžu účinkovat v tomto klubu.”
Dlouholetým členem a výraznou osobností Literárního klubu, na kterou se během večer vzpomínalo, byl Karel Chobot, zemřel před čtyřmi lety. S klubem dále spolupracují jeho děti Lenka a Filip.
---
