S příchodem mrazivého počasí odstartovala Ostrava tzv. Zimní program pro bezdomovce. Místa v charitních zařízeních a noclehárnách je dostatek, takže by se nikomu nemělo stát, že zůstane na noc v mraze bez střechy nad hlavou.
Ostrava ze svého rozpočtu dlouhodobě podporuje neziskové organizace, které se podílejí na zajišťování služeb pro bezdomovce. Když poklesnou tepoty v noci bod nulu, vyhlašuje město Zimní program, kdy jsou kapacity nocleháren a denních center ještě navýšeny.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „V roce 2021 byly sociální služby, jako azylové domy, noclehárny, domovy se zvláštním režimem a nízkoprahová denní centra, podpořeny z rozpočtu města Ostravy v celkové výši 16,8 milionů korun. Na zajištění zimního programu pro rok 2021 byla vyčleněna částku 350 tisíc korun. Díky dobře propracované sociální politice města je tak zajištěno, že v Ostravě žádný člověk bez domova nemusí zůstat bez pomoci na ulici."
V letošním roce už po rekonstrukci zase funguje mezi bezdomovci oblíbený Charitní dům Benedikta Labre - nízkoprahové noční zimní centrum ve Vítkovicích. Do noclehárny se vejde 30 mužů a 10 žen a v případě potřeby jde kapacita ještě navýšit. Přes den jsou k dispozici i tzv. teplé židle.
Milan Hudec, sociální pracovník, Charitní dům Benedikta Labre: "Uživatelé mají možnost stravy a nebo přípravy stravy v mikrovlnné troubě, mohou fykonat hygienu a využít poradenství sociálních pracovníků."
Paní Miluše bydlí se svým přítelem v garáži a služeb charitního domu využívá k hygieně a na praní.
bezdomovkyně: "Já jsme se dneska přišla okoupat a vyprat si věci, ale nezbyla na mě pračka, tak musím řešit až po dvacátém. Jinak jsme tady s tím centrem moc spokojená."
Letos dojde v rámci Zimního programu k navýšení současné kapacity 749 míst o dalších 40 lůžek a 60 židlí. Vzhledem k tomu, že v Ostravě žije asi 800 bezdomovců, mělo by to stačit pro všechny.
---
Pracovníci Slezského zemského muzea vyklízí předměty z expozic v Národní památník II. světové války v Hrabyni. Chystá se totiž jeho rekonstrukce. Kvůli tomu zůstane až do jara roku 2023 památník pro veřejnost uzavřený.
Památník II. Světové války v Hrabyni byl otevřený v roce 1980. Rekonstrukcí prošel památník na začátku tohoto tisíciletí (2005-6). Během následujícího roku dojde k zásadním změnám ve výstavních prostorách.
Tisíce předmětů, které dokumentují události II. světové války, teď pracovníci památníku pečlivě zabalit do krabic. Následující rok trvání stavebních prací totiž musí přečkat v bezpečí depozitářů.
Marek Slanina, zbrojíř, Národní památník II. světové války v Hrabyni: „Při manipulaci s věcmi z vitrín musíme být opatrní, protože vitríny jsou prosklené. Tak hlavně u těch větších a těžších předmětů musíme dávat pozor.“
Písemné dokumenty, jako třeba fotografie, mapy či průkazy se ukládají do složek, uniformy je nutné poskládat do krabic. Vše ostatní pak pečlivě zabalit.
Velké bojové scény z ústřední výstavní místnosti budou rozebrány a pro novou expozici částečně změněny. Vedle polorozbořeného domku přibude protiletecký kryt, kde bude možné slyšet zvuk blížících se letadel nebo také cítit otřesy. Proměnou projde i sousední instalované bojiště.
Kamila Poláková, vedoucí Národní památník II. světové války v Hrabyni: „Ta bojová scéna věnovaná ostravské operaci zůstane, ale vizuálně bude vypadat jinak. A ten kopec bude věnovaný více Opavě. “
Nová expozice nebude obsahovat doprovodné texty na tabulích. Zastoupí je moderní technika. Informace si návštěvníci budou moci najít sami díky elektronickým infokioskům. Rekonstrukce za 34 mil. korun bude trvat celý příští rok. Do nové expozice budou moci návštěvníci poprvé vstoupit v dubnu roku 2023.
---
Lidé, kteří se od pátku do neděle vypravili na Lysou horu, mohli potkat dvojici sportovců, kteří na vrchol v průběhu víkendu stoupali opakovaně. Jejich cílem bylo proměnit vystoupané výškové metry za peníze pro nemocné děti.
Dobročinný třídenní opakovaný výstup na Lysou horu si naplánovali ultramaratonci Linda Tekeliová a Marek Svoboda. Lidé se ke sportovcům mohli průběžně přidávat směrem nahoru i dolů.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Máme tam čtyři děti, které potřebujeme zajistit a další děti vlastně, které jsou v pořadníku nadačního fondu. Jsou to děti, které vlastně jsou buď těžce nemocné a nebo tam máme teďka vlastně 21letou Nikolku, která měla na těžkou havárii a potřebuje vybrat penízky na léčbu, která ji bude čekat, má toho celkem hodně před sebou, takže se snažíme v tom strašně hodně pomoct a snažíme se vybrat opravdu pro ni co nejvíc peněz.”
Marek Svoboda, sportovec: “Délka trasy je zhruba 8 kilometrů, převýšení je přes 900 metrů jedna cesta. Chtěli bychom vydržet dvě noci nepřetržitě ode dneška do neděle do večera, když to půjde, nastoupat co nejvíc výškových metrů. Když se nám to povede 20 krát, 25 krát, bude to super. Nedá se to moc dopředu určit, protože ta situace se může měnit.”
Podél trasy na Lysou horu mohli lidé přispívat do pokladniček a i nadále mohou nemocné děti podpořit ve veřejné sbírce.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Vybíráme to prostřednictvím sbírky veřejné, která je uvedená na našich stránkách. Máme tady stánek, kde jsou předměty, které si lidé mohou zakoupit a z toho jde taky část na veřejnou sbírku a samozřejmě budeme mít sponzory a partnery, kteří nám pošlou za nastoupané metry penízky pro tyto děti. Takže budeme stoupat, stoupat, abychom vybrali co nejvíc.”
Dvojice ultramaratonců nakonec našlapala 180 km a překonala zhruba 11 500 výškových metrů. Do kasiček lidé vložili přes 17 tisíc korun s tím, že sbírka dále pokračuje.
---
O víkendu vyrazili hasiči k požáru uhlí, které vzplálo ve sklepě firmy v Ostravě. Při hašení ohně hasiči využili neobvyklou metodu, kdy uhlí z podzemí vysáli pomocí speciálního bagru ven na ulici. Díky tomu není škoda nijak vysoká.
Kouř, který se valil ze sklepa firmy v Ostravě - Vítkovicích hned vedle radnice, sponzorovali svědci kolem osmi hodin ráno. Operační středisko na místo okamžitě vyslalo dvě jednotky profesionálních hasičů a výjezd posílili i dobrovolní hasiči z Radvanic a Zábřehu.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Uhlí hořelo ve sklepních prostorách domu pravděpodobně kvůli špatnému uskladnění žhavého popela. Hasiči dostali požár pod kontrolu během půl hodiny, uhasit jej stihli ještě během nedělního dopoledne – i s vyklizením části hořící hromady uhlí na venkovní parkoviště."
Velitel zásahu rozhodl, že k likvidaci požáru přispěje také speciální sací bagr, kterým disponuje Hasičský záchranný útvar v Hlučíně. Díky němu byly dvě tuny uhlí během pár minut na hromadě před sklepem na parkovišti.
David Kareš, velitel Hasičského záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně: "Sací bagr je primárně využíván na pomoc při explozi domu na odsávání sutin pro jednodušší rozebírání, ale i další činnosti, jako jsme dělali teď o víkendu, jsou v režimu téhle mašiny."
Škodu hasiči odhadli na několik tisíc korun a hlavní je že nebyl nikdo zraněn. Vzhledem k příčině, kdy byl žhavý popel uskladněn jen kousek od hromady uhlí, hasiči znovu nabádají k opatrnosti. Nebýt rychlého zásahu, mohly být následky mnohem horší.
---
Sportovní klub vzpírání Baník Havířov uspořádal již 32. ročník soutěže v nadhozu TOP 12. Sport je v Česku stále více oblíbený i mezi ženami, které mají na soutěži už své stabilní místo.
Prestižní vzpěračská soutěž v nadhozu TOP 12 je vždy vyvrcholením sezony. V letošním roce však ti úplně nejlepší závodníci jsou nyní na MS v Uzbekistánu. Kvalitních vzpěračů je však nejen v Česku hodně.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Takže máme pět Čechů, jednoho Slováka a šest holek z Česka, které budou závodit. Mělo by to být vyrovnané, holky jsou nejlepší v republice. Největší favoritkou je tady Ruska Elizaveta, která je z Jekatěrinburgu a patří v Česku mezi top a studuje vysokou školu v Brně.”
Elizaveta Zelentsova, závodnice: "V Česku třikrát, čtyřikrát jsem vyhrála mistrovství ČR. Třikrát v družstvech a čtyřikrát v jednotlivcích. Na mistrovství Ruska jsem byla pátá. Tady jsem poprvé na té soutěži, doufám, že bude zábava a mám v plánu to vyhrát, narovinu.”
Závodnice nakonec poslala nad hlavu sto kilogramů a tím si opravdu zajistila první místo. Mezi muži kraloval Martin Štreichl z Horní Suché, který nadhodil 175 kg.
Martin Štreichl, závodník: “Jsem rád, jako to celé dopadlo ty závody. Čekal jsem větší konkurenci, myslel jsem, že budeme více bojovat s kluky a nakonec to dopadlo, jak to dopadlo a jsem za to rád.”
---
Stromy na ploše novojičínského náměstí nebudou. S myšlenkou, která vzešla z adaptační strategie na změny klimatu a požadavků občanů, se neztotožnil Národní památkový ústav.
Podnět k zasazení stromů na novojičínské Masarykovo náměstí vzešel ze dvou zdrojů. Jedním byl názor občanů vyslovený na Veřejném fóru, druhým zpracovaná adaptační strategie na změnu klimatu pro město. Na základě toho radnice vytvořila návrh zasadit čtyři stromy okolo kašny. A protože je centrum Nového Jičína městskou památkovou rezervaci, začala jednat s Národním památkovým ústavem. Jeho reakce byla zamítavá.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “My jsme tu žádost zdůvodňovali několika důvody, jedním z nich bylo samozřejmě vytvoření lepšího mikroklimatu na náměstí tak, aby se tady dalo lépe odpočinout ve stínu, stromy také napomáhají k zachycení prachových částic. Dalším důvodem byl i fakt, že v minulosti už stromy na náměstí byly, ale je třeba přiznat, že to bylo jen krátce za první republiky.”
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “My vycházíme z architektonických okolností. V Novém Jičíně je náměstí staršího založení, je renesanční s podloubími, takže my se snažíme zachovat ten původní charakter náměstí, aby zůstal v té čisté nedotčené podobě, bez vzrostlé zeleně, která by zabraňovala pohledům na fasády.”
Město tedy hledá další možnosti, jak centrum ozelenit, třeba umístit stromy do mobiliáře, tedy do větších truhlíků, o což se už i dříve pokoušelo, a bylo by to akceptovatelné i pro památkáře.
---
S příchodem mrazivého počasí odstartovala Ostrava tzv. Zimní program pro bezdomovce. Místa v charitních zařízeních a noclehárnách je dostatek, takže by se nikomu nemělo stát, že zůstane na noc v mraze bez střechy nad hlavou.
Ostrava ze svého rozpočtu dlouhodobě podporuje neziskové organizace, které se podílejí na zajišťování služeb pro bezdomovce. Když poklesnou tepoty v noci bod nulu, vyhlašuje město Zimní program, kdy jsou kapacity nocleháren a denních center ještě navýšeny.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „V roce 2021 byly sociální služby, jako azylové domy, noclehárny, domovy se zvláštním režimem a nízkoprahová denní centra, podpořeny z rozpočtu města Ostravy v celkové výši 16,8 milionů korun. Na zajištění zimního programu pro rok 2021 byla vyčleněna částku 350 tisíc korun. Díky dobře propracované sociální politice města je tak zajištěno, že v Ostravě žádný člověk bez domova nemusí zůstat bez pomoci na ulici."
V letošním roce už po rekonstrukci zase funguje mezi bezdomovci oblíbený Charitní dům Benedikta Labre - nízkoprahové noční zimní centrum ve Vítkovicích. Do noclehárny se vejde 30 mužů a 10 žen a v případě potřeby jde kapacita ještě navýšit. Přes den jsou k dispozici i tzv. teplé židle.
Milan Hudec, sociální pracovník, Charitní dům Benedikta Labre: "Uživatelé mají možnost stravy a nebo přípravy stravy v mikrovlnné troubě, mohou fykonat hygienu a využít poradenství sociálních pracovníků."
Paní Miluše bydlí se svým přítelem v garáži a služeb charitního domu využívá k hygieně a na praní.
bezdomovkyně: "Já jsme se dneska přišla okoupat a vyprat si věci, ale nezbyla na mě pračka, tak musím řešit až po dvacátém. Jinak jsme tady s tím centrem moc spokojená."
Letos dojde v rámci Zimního programu k navýšení současné kapacity 749 míst o dalších 40 lůžek a 60 židlí. Vzhledem k tomu, že v Ostravě žije asi 800 bezdomovců, mělo by to stačit pro všechny.
---
Pracovníci Slezského zemského muzea vyklízí předměty z expozic v Národní památník II. světové války v Hrabyni. Chystá se totiž jeho rekonstrukce. Kvůli tomu zůstane až do jara roku 2023 památník pro veřejnost uzavřený.
Památník II. Světové války v Hrabyni byl otevřený v roce 1980. Rekonstrukcí prošel památník na začátku tohoto tisíciletí (2005-6). Během následujícího roku dojde k zásadním změnám ve výstavních prostorách.
Tisíce předmětů, které dokumentují události II. světové války, teď pracovníci památníku pečlivě zabalit do krabic. Následující rok trvání stavebních prací totiž musí přečkat v bezpečí depozitářů.
Marek Slanina, zbrojíř, Národní památník II. světové války v Hrabyni: „Při manipulaci s věcmi z vitrín musíme být opatrní, protože vitríny jsou prosklené. Tak hlavně u těch větších a těžších předmětů musíme dávat pozor.“
Písemné dokumenty, jako třeba fotografie, mapy či průkazy se ukládají do složek, uniformy je nutné poskládat do krabic. Vše ostatní pak pečlivě zabalit.
Velké bojové scény z ústřední výstavní místnosti budou rozebrány a pro novou expozici částečně změněny. Vedle polorozbořeného domku přibude protiletecký kryt, kde bude možné slyšet zvuk blížících se letadel nebo také cítit otřesy. Proměnou projde i sousední instalované bojiště.
Kamila Poláková, vedoucí Národní památník II. světové války v Hrabyni: „Ta bojová scéna věnovaná ostravské operaci zůstane, ale vizuálně bude vypadat jinak. A ten kopec bude věnovaný více Opavě. “
Nová expozice nebude obsahovat doprovodné texty na tabulích. Zastoupí je moderní technika. Informace si návštěvníci budou moci najít sami díky elektronickým infokioskům. Rekonstrukce za 34 mil. korun bude trvat celý příští rok. Do nové expozice budou moci návštěvníci poprvé vstoupit v dubnu roku 2023.
---
Lidé, kteří se od pátku do neděle vypravili na Lysou horu, mohli potkat dvojici sportovců, kteří na vrchol v průběhu víkendu stoupali opakovaně. Jejich cílem bylo proměnit vystoupané výškové metry za peníze pro nemocné děti.
Dobročinný třídenní opakovaný výstup na Lysou horu si naplánovali ultramaratonci Linda Tekeliová a Marek Svoboda. Lidé se ke sportovcům mohli průběžně přidávat směrem nahoru i dolů.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Máme tam čtyři děti, které potřebujeme zajistit a další děti vlastně, které jsou v pořadníku nadačního fondu. Jsou to děti, které vlastně jsou buď těžce nemocné a nebo tam máme teďka vlastně 21letou Nikolku, která měla na těžkou havárii a potřebuje vybrat penízky na léčbu, která ji bude čekat, má toho celkem hodně před sebou, takže se snažíme v tom strašně hodně pomoct a snažíme se vybrat opravdu pro ni co nejvíc peněz.”
Marek Svoboda, sportovec: “Délka trasy je zhruba 8 kilometrů, převýšení je přes 900 metrů jedna cesta. Chtěli bychom vydržet dvě noci nepřetržitě ode dneška do neděle do večera, když to půjde, nastoupat co nejvíc výškových metrů. Když se nám to povede 20 krát, 25 krát, bude to super. Nedá se to moc dopředu určit, protože ta situace se může měnit.”
Podél trasy na Lysou horu mohli lidé přispívat do pokladniček a i nadále mohou nemocné děti podpořit ve veřejné sbírce.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Vybíráme to prostřednictvím sbírky veřejné, která je uvedená na našich stránkách. Máme tady stánek, kde jsou předměty, které si lidé mohou zakoupit a z toho jde taky část na veřejnou sbírku a samozřejmě budeme mít sponzory a partnery, kteří nám pošlou za nastoupané metry penízky pro tyto děti. Takže budeme stoupat, stoupat, abychom vybrali co nejvíc.”
Dvojice ultramaratonců nakonec našlapala 180 km a překonala zhruba 11 500 výškových metrů. Do kasiček lidé vložili přes 17 tisíc korun s tím, že sbírka dále pokračuje.
---
O víkendu vyrazili hasiči k požáru uhlí, které vzplálo ve sklepě firmy v Ostravě. Při hašení ohně hasiči využili neobvyklou metodu, kdy uhlí z podzemí vysáli pomocí speciálního bagru ven na ulici. Díky tomu není škoda nijak vysoká.
Kouř, který se valil ze sklepa firmy v Ostravě - Vítkovicích hned vedle radnice, sponzorovali svědci kolem osmi hodin ráno. Operační středisko na místo okamžitě vyslalo dvě jednotky profesionálních hasičů a výjezd posílili i dobrovolní hasiči z Radvanic a Zábřehu.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Uhlí hořelo ve sklepních prostorách domu pravděpodobně kvůli špatnému uskladnění žhavého popela. Hasiči dostali požár pod kontrolu během půl hodiny, uhasit jej stihli ještě během nedělního dopoledne – i s vyklizením části hořící hromady uhlí na venkovní parkoviště."
Velitel zásahu rozhodl, že k likvidaci požáru přispěje také speciální sací bagr, kterým disponuje Hasičský záchranný útvar v Hlučíně. Díky němu byly dvě tuny uhlí během pár minut na hromadě před sklepem na parkovišti.
David Kareš, velitel Hasičského záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně: "Sací bagr je primárně využíván na pomoc při explozi domu na odsávání sutin pro jednodušší rozebírání, ale i další činnosti, jako jsme dělali teď o víkendu, jsou v režimu téhle mašiny."
Škodu hasiči odhadli na několik tisíc korun a hlavní je že nebyl nikdo zraněn. Vzhledem k příčině, kdy byl žhavý popel uskladněn jen kousek od hromady uhlí, hasiči znovu nabádají k opatrnosti. Nebýt rychlého zásahu, mohly být následky mnohem horší.
---
Sportovní klub vzpírání Baník Havířov uspořádal již 32. ročník soutěže v nadhozu TOP 12. Sport je v Česku stále více oblíbený i mezi ženami, které mají na soutěži už své stabilní místo.
Prestižní vzpěračská soutěž v nadhozu TOP 12 je vždy vyvrcholením sezony. V letošním roce však ti úplně nejlepší závodníci jsou nyní na MS v Uzbekistánu. Kvalitních vzpěračů je však nejen v Česku hodně.
Dalibor Klimša, manažer SKV Baník Havířov: "Takže máme pět Čechů, jednoho Slováka a šest holek z Česka, které budou závodit. Mělo by to být vyrovnané, holky jsou nejlepší v republice. Největší favoritkou je tady Ruska Elizaveta, která je z Jekatěrinburgu a patří v Česku mezi top a studuje vysokou školu v Brně.”
Elizaveta Zelentsova, závodnice: "V Česku třikrát, čtyřikrát jsem vyhrála mistrovství ČR. Třikrát v družstvech a čtyřikrát v jednotlivcích. Na mistrovství Ruska jsem byla pátá. Tady jsem poprvé na té soutěži, doufám, že bude zábava a mám v plánu to vyhrát, narovinu.”
Závodnice nakonec poslala nad hlavu sto kilogramů a tím si opravdu zajistila první místo. Mezi muži kraloval Martin Štreichl z Horní Suché, který nadhodil 175 kg.
Martin Štreichl, závodník: “Jsem rád, jako to celé dopadlo ty závody. Čekal jsem větší konkurenci, myslel jsem, že budeme více bojovat s kluky a nakonec to dopadlo, jak to dopadlo a jsem za to rád.”
---
Stromy na ploše novojičínského náměstí nebudou. S myšlenkou, která vzešla z adaptační strategie na změny klimatu a požadavků občanů, se neztotožnil Národní památkový ústav.
Podnět k zasazení stromů na novojičínské Masarykovo náměstí vzešel ze dvou zdrojů. Jedním byl názor občanů vyslovený na Veřejném fóru, druhým zpracovaná adaptační strategie na změnu klimatu pro město. Na základě toho radnice vytvořila návrh zasadit čtyři stromy okolo kašny. A protože je centrum Nového Jičína městskou památkovou rezervaci, začala jednat s Národním památkovým ústavem. Jeho reakce byla zamítavá.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “My jsme tu žádost zdůvodňovali několika důvody, jedním z nich bylo samozřejmě vytvoření lepšího mikroklimatu na náměstí tak, aby se tady dalo lépe odpočinout ve stínu, stromy také napomáhají k zachycení prachových částic. Dalším důvodem byl i fakt, že v minulosti už stromy na náměstí byly, ale je třeba přiznat, že to bylo jen krátce za první republiky.”
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “My vycházíme z architektonických okolností. V Novém Jičíně je náměstí staršího založení, je renesanční s podloubími, takže my se snažíme zachovat ten původní charakter náměstí, aby zůstal v té čisté nedotčené podobě, bez vzrostlé zeleně, která by zabraňovala pohledům na fasády.”
Město tedy hledá další možnosti, jak centrum ozelenit, třeba umístit stromy do mobiliáře, tedy do větších truhlíků, o což se už i dříve pokoušelo, a bylo by to akceptovatelné i pro památkáře.
---
